Kultura

pipux
25.11.2009 09:55
Role mrtvých v pozdním Říme a ve středověku. Anebo úvod do dějin nekromancie :)
Autorská citace #1
25.11.2009 09:55 - wraiths
Pěkné shrnutí. jeden z mála článků co mě od tebe zaujala. :)
Autorská citace #2
25.11.2009 10:22 - Chrochta
Od 11. století se vztahy živí - mrtví ještě zintenzivnily (ale v křesťanství církev tvoří jak živí, tak mrtví a ještě nenarození), aby s "vynálezem" očistce se stali mrtví mrtví na živých - a živí na mrtvých - životně závislí (reciprocita "já ti pomůžu z očistce do ráje a ty mi budeš přímluvcem"; revenanti jako poslové z onoho světa). Viz pohádka O Podivuhodném Janově příteli (i zfilmovaná), kde hlavní hrdina zaplatí za mrtvého dluh, takže ten může být v klidu pohřben, a ten ho na oplátku neúpoznán doprovází, pomůže mu překonat kouzelné nástrahy a získat za manželku princeznu. Nebo oblíbené téma kazatelů: rytíř se pravidelně při návštěvě hřbitova modlil za mrtvé, a když se dostal do smrtelného ohrožení a zdrhal před nepřáteli přes hřbitov, vděční mrtví pronásledovatele zahnali.
Autorská citace #3
25.11.2009 10:38 - Lotrando
Přemisťování ostatků je známé z raného středověku, přemístění ostatků sv. Vojtěcha v roce 1039 Břetislavem. Ale už dříve bylo relikvie v Římě a v Hvězdně.
Autorská citace #4
25.11.2009 14:29 - pipux
wraiths píše:
jeden z mála článků co mě od tebe zaujala

Neděkuj mě :) . Více viz Dahlheim, W.: U kolébky Evropy, str. 93-96.

Chrochta píše:
s "vynálezem" očistce

To bude Le Goff, J.: Zrození očistce, 2003 (asi)

Chrochta píše:
revenanti jako poslové z onoho světa

Smith, J.C.: Revenanti, 2002.

Jinak revenanti jsou docela dobře "nadesignované příšery" - mrtvý, který po nesprávné smrti povstane z hrobu, aby vykonal pomstu na těch, kteří mu za života ublížili. A jedná se obvykle o silného nemrtvého (tuším někde něco, že má mírně nadpřirozené schopnosti).

... jinde je ztvárněn i jako typická chaotic evil příšera, konající náhodné zlo.

Mimochodem, víte že každá kultura si uchovává nějaký mýtus o příšeře, která je silná, vysává energii živým a děsí/demoraluzije je? V tomto je revenant podobný vampírům. Psychologické studie říkají, že všechny tyto ztvárnění jsou mýtičnění člověka-parazita, který emocionálně využívá a trápí ostatní :)

Chrochta píše:
rytíř se pravidelně při návštěvě hřbitova modlil za mrtvé, a když se dostal do smrtelného ohrožení a zdrhal před nepřáteli přes hřbitov, vděční mrtví pronásledovatele zahnali.

Hezké, ač nepřekvapující. Vždyť je to rytíř :) .... kdyby to byl žid, tak se to asi odehraje jinak.

Lotrando píše:
Přemisťování ostatků je známé z raného středověku, přemístění ostatků sv. Vojtěcha v roce 1039 Břetislavem. Ale už dříve bylo relikvie v Římě a v Hvězdně.

Sv. Vojtěch byl přemístěn poprvé od polabských slovanů, kdy si ho za "hromadu zlata" koupil Boleslav Chrabrý. A Vojtěchovu packu pak věnoval Otovi III.

Je zajímavé, jak se nakládalo s ostatky svatých. Někteří panovníci (i Karel IV.) měli své vlastní sbírky kostí a kostiček, aby si zajistili lepší šance na vykoupení/spasení/posl. soud.

Bylo to asi tak: měl jsi kostru svatého. Přijel nevýznamný panovník, dal jsi mu třeba článek prstu. Přijel významný panovník, tak jsi chtěl zapůsobit a dal jsi mi třeba půlku ruky.


.... a co třeba otázka hrobů prostých lidí?
1) jaký byl ve středověku postoj k vykrádání hrobů?
2) co je vůbec zač ta naše kutnohorská kostnice?
Toto jsou otázky, na které se mi nepodařilo najít dostatek materiálu, tak kdyby to tu někdo zkusil zodpovědět, byl bych mu vděčný :)
Autorská citace #5
25.11.2009 14:54 - Goran
Když už někdo byl jednou pohřben, tak se nebralo jako něco špatného po přeplnění hřbitova (městské hřbitovy měly omezenou kapacitu, zato nebožtíci neustále přibývali) přemístit ostatky do kostnice a na jejich místo pohřbívat další zemřelé.
Náboženské vysvětlení k tomu nemám (snad že i kostnice je posvěcená půda, takže je to jedno), ale je to běžná praxe v celé Evropě.
Autorská citace #6
25.11.2009 15:01 - Colombo
Co já vím, tak jedním z prvních typů pohřbívání bylo pod podlahu domů. Toto se vyskytuje jak v pravěkých (starověkých) městech (alspoň co jsem viděl jeden dokument o jednom z prvních velkých měst, překvapivě údajně vzniklo dříve než zemědělství), tak to byla rozšířená praxe v celé Mezoamerice. V oněm dokumentu to odůvodňovali posílením vztahu mezi půdou/domem a rodinou a také to, že předci zůstávali s nimi a mohli tak případně pomoct.
Autorská citace #7
25.11.2009 15:07 - Chrochta
1) Vykradače hrobů neměli rádi přinejmenším v období, kdy se do hrobů dávala nějaká hrobová výbava (v českomoravských zemích do roku 1000); kdo plundroval hroby v kostele, byl rovnou považován za svatokrádežníka a rouhače (?).

Ke svatým doporučuji buď "Ecyklopedii středověku" nebo "Středověký člověk a jeho svět", obé od Le Goffa. J.-C. Schmitt ZÁSAH. Skusím o víkendu převést své výpisky do zveřejnitelného stavu a upíchnout je tady jako článek.
Autorská citace #8
25.11.2009 15:33 - Merlin
V jednom nedávném dokumentu jsem viděl, že například egyptské hrobky se vykrádaly pár let po pohřbení faraona
Autorská citace #9
25.11.2009 16:02 - Colombo
Egyptské hrobky se vykrádali často ještě před uzavřením či dokonce před pohřbením faraona:D Častokrát to bylo tak, že si samotní stavbaři (a často i stavbyvedoucí a byrokrati atd.) při stavění hrobky udělali i vlastní vchod, aby to mohli všecko vykrást.
Autorská citace #10
25.11.2009 16:10 - Goran
O egyptském vykradačství jsem četl teorii, že z egyptského pohledu byly milodary určené k naklonění si mrtvého, ale když mrtvý zlobil (tj. potomkům se nedařilo), tak nebylo nic špatného na tom, že se na předkovi neplnícím své úkoly hojili.
Autorská citace #11
25.11.2009 16:39 - tuleník
... a ešte ho aj vyhodili z hrobky a mal po posmrtnom živote. Hérodotos toto uvádza ako definitívny koniec staviteľov veľkých pyramíd.
Neviem, či viete, ale zaujímavo sa pochovávalo napr. na Cintoríne Neviniatok v Paríži, ktorý snáď pamätá ešte Keltov. Miestna mikroklíma a zloženie pôdy viedli vraj ku skeletizácii do asi 7-14 dní a tak asi o 2 týždne po pohrebe sa mŕtvolka vykopala a buď sa rovno hodila do ossária (cintorín bol obstavaný budovami ossárií), alebo sa na arkáde ossária nechali ešte nerozložené zbytku domumifikovať. Keď v 18. stor. cintorín rušili a ossáriá odstránili, ukázalo sa, že okolitá pôda je asi o 1,5 m vyššie ako v okolí cintorína... pochovávalo sa tam možno aj 2 tisícročia.
Za veľkého moru v Paríži cca. okolo doby upálenia Jeanne d'Arc a narodenia F. Villona mali miestni pekný zvyk to, že vôbec ešte žijú, oslavovať tancovaním po cinťáku, okolo kostola, kde sa na pridaných drevených lešeniach dosušovali "klienti spred týždňa" čo na to umreli. Vraj im vysušené pozostatky pripadali nejako zaujímavé či zábavné, už si tú formuláciu nepamätám... zdroj - niektorá z nemenovaných kníh o danom období, ktorú som čítal kvôli môjmu obľúbenému Ferovi Villonovie.
A keď sme už pri tom Paríži a Villonovi (ktorému povedzme 2-3x hrozil povraz), tak zaujímavý handling bol aj s mŕtvolkami vyprodukovanými slávnym stabilným popraviskom Mountfaucon - jeho podstava bola zároveň budovou "mŕtvolária", kam odpadnuté (obesenci sa nechávali visieť kým neodpadli) zbytky proste hádzali na hromadu.
Kresťanstvo sa celkove postaralo o prepad verejného zdravia o takých 2000 rokov dozadu... resp. v dobe agresívneho nástupu tak o 700 rokov a kým malo moc tak ten level kam to zhodilo aj držalo.
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.21038198471069 secREMOTE_IP: 35.172.195.49