Nerad bych tady zabředl do dalšího opakování telenovely "úžasné nové rebelské hry" vs. "zlé impérium d20/DnD", protože už jsem ji viděl v premiérovém vydání i v několikero reprízách (nicméně přidám se nebude-li zbytí). D20 systém je oblíbený systém všeljakého hanění, což paradoxně dokazuje jak moc je úspěšný a jak moc to leží mnoha lidem v žaludku.
Do d20 se dají zakomponovat sociální mechaniky (a existují k němu sociální mechaniky) v mnoha úrovním komplexnosti, stačí si jen vybrat podle chuťi a gusta.
To je ale podle mně to hlavní i obecně, tedy přizpůsobit hru tomu, jakou ji chtějí mít hráči a ne s klapkami na očích upnout na to, jak to ten autor asi myslel. Samozřejmě, když to náhodou myslel přesně tak, jak vy to chcete všichni hrát, je to plus. Výhoda d20 systému je, že když to tak náhodou někdo nemyslel v té vaší variantě, myslel na to někdo, někde jinde a vzhledem k poměrně dost dobré kompatibilitě lze vzít pravidla honičky ze Spycraftu a přidat si je do SW dřív, než by člověk řekl švec.
No a co se týče hráčů... zrovna u těch SW si myslím, že je docela naděje na to navnadit i někoho, kdo RPG normálně nehraje, což je pro hru vždycky plus. U D&D můžete snadno komunikovat, že jde o hru jako Pán Prstenů, u Star Wars naznačí i sám název. A to je hlavní deviza. Jasné, čitelné poselství o čem to bude a co to slibuje. Bez hráčů se prostě hrát nedá a o to obvykle běží v první řadě.
Tím, že se vyhnete potřebě vysvětlovat setting, jste snížili na minimum investici, kterou jinak musíte udělat, že hráči mohou hrát, okamžitě můžete nasadit hru a dobrat se zábavy dřív než vám nováček nudou odpadne. Prostě ideální.
Anekdota závěrem: Jednomu hráči jsem půjčil na hraní KOTORy a teď už se nemůže dočkat, až začnme hrát, ba mi i říkal, že by přivedl další zájemce, kteří by to RPG docela vyzkoušeli. Kolikrát se vám tohle stane?
Uff. To jsem provedl několik myšlenkových skoků... mno nic.