Dnes
Starší
Volná diskuze
Sparkle
10.7.2014 00:41
Kvalitní fantasy dobrodružství pro oneshot
Snažím se vymyslet pořádné pěkné oneshotové dobrodružství pro opengamingy na cony a podobné akce.
Chci, aby bylo v žánru fantasy, a aby ukázalo z fantasy to nejlepší. Aby to lidi nadchlo, bylo to emočně silné, neurazilo to ani děvčata, podnítilo u účastníků chuť rozjet vlastní hraní.
Zkrátka, dobrodružství na světové úrovni, za které by se nemuselo stydět ani větší RPG vydavatelství.
Co si myslím, že by tam mělo být:
- pořádný nečekaný zvrat
- silně nelineární, mnoho možností voleb
- morální dilema
- hustá fantasy kreatůra
- vztahy mezi postavami v družině
- možnost zajímavě zakončit dobrodružství tím, že se postay obětují
napadá vás ještě něco?
Systém není důležitý, asi by to mělo být univerzálně použitelné. Doba hraní plus mínus 4 hodiny.
Včera mě napadl následující nástřel. Netestováno. Smíchala jsem to ze svého domácího settingu, jednoho nápadu z rpgf, nápadu z ofiko dobrodružství Florimel z DW, celé trochu laděno do stylu AGOT / Zaklínač, protože to teďka frčí.
Prolog:
Váš domov, pyšné severské království Thuren, ovládla stejně jako většinu kontinentu před 450 lety Církev. Její víra začala být vynucována jako jediná, pokusy o povstání končily křížovými výpravami od jižních sousedů a králova moc byla podřízena vůli thurenského Arcibiskupa.
Budete začínat jako obyvatelé hradu Windamere ve středním Thurenu. Pán hradu, lord Otiwar Hawtrey z Windamere, je již starý a před dvěma dny ulehl s těžkou horečkou. Jeho nejstarší syn je již dva měsíce na cestách v cizině a netušíte, kdy se vrátí. Jinak je na vás, co budete zač, jestli další členové rodu Hawtrey, nebo níže postavení. Znáte se minimálně několik let a už jste spolu pár dobrodružství jako družinka zažili.
Příprava hry:
Až si hráči vytvoří postavy (nebo dostanou hotové), každý dostane ještě na papírku otázku, kterou neukáže ostatním. Rozmyslí si v duchu odpověď a nějak to zakomponuje do backgroundu postavy. Budou tam otázky jako:
- Proč nenávidíš lorda Otiwara?
- Před čím, nebo před kým, se na hradě Windamere skrýváš?
- Co jsi slíbil ochraňovat a je to tak důležité, že se o tom ani lord Otiwar nikdy nedozvěděl?
- Co jsi slíbil manželce lorda Otiwara, když před dvěma lety ležela na smrtelné posteli?
- ...
Začátek hry
Pár fakt pro začátek
- současným Arcibiskupem vaší země je Piers Bellamy, mladší bratr lorda Bellamyho, jehož území sousedí s vaším. Arcibiskup a váš lord Hawtrey bývali v mládí nejlepší přátelé. V posledních letech se lord Otiwar Hawtrey před vámi několikrát tiše vyjádřil, že je zklamaný, jak arcibiskupa změnila moc.
- Podle učení Církve seslala nebesa na Thuren požehnání, které chrání zemi před nečistými silami. Pokud se někde objeví nelidská stvůra, znamená to, že na daném místě došlo k narušení požehnání kvůli výskytu hereze. Většinou na takové místo pak dorazí kněží Církve a dojde k výslechům místních a upalování domnělých kacířů.
Základní kostra dobrodružství
1: Týpka, který čistil kanál pod hradem, tam pokousala nějaká stvůra. Výslech, léčení. Lord je nemocný a nemá sílu rozhodovat, co se má udělat. Než se PC rozkoukají, přichází další scéna.
2: Hlášení poplachu z vesničky v podhradí. Něco tam napadá lidi. Příchod na místo, boj s potvorou. PC asi dojde, že potvora vylezla z hradního kanálu, ale o tom ví málo lidí. Morální dilema: Církev to jistě přijede vyšetřovat. Obětujeme vesnici, kde se bude vyslýchat a popravovat, nebo přiznáme, že to vylezlo z hradu, a zaděláme na velký průšvih?
3: Výprava do kanálu, pátrání po původu potvory (volitelné).
4: po nějaké době přijíždí na hrad Windamere sám arcibiskup Bellamy s doprovodem navštívit svého dávného přítele, případně řešit výskyt potvory (pokud to PC neututlali).
5: během návštěvy arcibiskupa starý lord Hawtrey umírá. Arcibiskup rozhodne, že do návratu dědice z ciziny bude na hrad dohlížet jeho starší bratr, váš soused lord Bellamy. Arcibiskup chce zůstat do pohřbu.
6: během příprav pohřbu lorda Otiwara dostanou PC dvě nabídky:
- od arcibiskupa, aby se stali jeho údernou jednotkou pro potírání kacířů ve středním Thurenu. Za dobré služby dostanou hrad Windamere. Prvním úkolem bude zabití mladého lorda Hawtrey, až se vrátí z cest.
- od někoho z arcibiskupova doprovodu, aby mu pomohli během pohřbu zabít arcibiskupa, až sejde do vaší krypty, a pomůžete tak nastartovat novou revoluci. I v cizině mají prý Církve plné zuby, teď už to musí vyjít.
7: volitelné - návrat mladéhjo lorda z ciziny, přiveze posily povstalcům; vpád vojsk rodu Bellamy na vaše území, obléhání hradu Windamere.
Dopadnout to může silně všeljak. Nutno počítat i s variantou, že PC se již po boji s potvorou rozhodnou utéct pryč a bude to mít dohru úplně někde jinde.
Co vy na to? Má to nějaký potenciál, nebo to mám zmuchlat a začít znovu od začátku? Máte nějaká vlastní dobrodružství, která se vám hodně osvědčila?
Samozřejmě by se to muselo dopilovat, párkrát testnout...
Chci, aby bylo v žánru fantasy, a aby ukázalo z fantasy to nejlepší. Aby to lidi nadchlo, bylo to emočně silné, neurazilo to ani děvčata, podnítilo u účastníků chuť rozjet vlastní hraní.
Zkrátka, dobrodružství na světové úrovni, za které by se nemuselo stydět ani větší RPG vydavatelství.
Co si myslím, že by tam mělo být:
- pořádný nečekaný zvrat
- silně nelineární, mnoho možností voleb
- morální dilema
- hustá fantasy kreatůra
- vztahy mezi postavami v družině
- možnost zajímavě zakončit dobrodružství tím, že se postay obětují
napadá vás ještě něco?
Systém není důležitý, asi by to mělo být univerzálně použitelné. Doba hraní plus mínus 4 hodiny.
Včera mě napadl následující nástřel. Netestováno. Smíchala jsem to ze svého domácího settingu, jednoho nápadu z rpgf, nápadu z ofiko dobrodružství Florimel z DW, celé trochu laděno do stylu AGOT / Zaklínač, protože to teďka frčí.
Prolog:
Váš domov, pyšné severské království Thuren, ovládla stejně jako většinu kontinentu před 450 lety Církev. Její víra začala být vynucována jako jediná, pokusy o povstání končily křížovými výpravami od jižních sousedů a králova moc byla podřízena vůli thurenského Arcibiskupa.
Budete začínat jako obyvatelé hradu Windamere ve středním Thurenu. Pán hradu, lord Otiwar Hawtrey z Windamere, je již starý a před dvěma dny ulehl s těžkou horečkou. Jeho nejstarší syn je již dva měsíce na cestách v cizině a netušíte, kdy se vrátí. Jinak je na vás, co budete zač, jestli další členové rodu Hawtrey, nebo níže postavení. Znáte se minimálně několik let a už jste spolu pár dobrodružství jako družinka zažili.
Příprava hry:
Až si hráči vytvoří postavy (nebo dostanou hotové), každý dostane ještě na papírku otázku, kterou neukáže ostatním. Rozmyslí si v duchu odpověď a nějak to zakomponuje do backgroundu postavy. Budou tam otázky jako:
- Proč nenávidíš lorda Otiwara?
- Před čím, nebo před kým, se na hradě Windamere skrýváš?
- Co jsi slíbil ochraňovat a je to tak důležité, že se o tom ani lord Otiwar nikdy nedozvěděl?
- Co jsi slíbil manželce lorda Otiwara, když před dvěma lety ležela na smrtelné posteli?
- ...
Začátek hry
Pár fakt pro začátek
- současným Arcibiskupem vaší země je Piers Bellamy, mladší bratr lorda Bellamyho, jehož území sousedí s vaším. Arcibiskup a váš lord Hawtrey bývali v mládí nejlepší přátelé. V posledních letech se lord Otiwar Hawtrey před vámi několikrát tiše vyjádřil, že je zklamaný, jak arcibiskupa změnila moc.
- Podle učení Církve seslala nebesa na Thuren požehnání, které chrání zemi před nečistými silami. Pokud se někde objeví nelidská stvůra, znamená to, že na daném místě došlo k narušení požehnání kvůli výskytu hereze. Většinou na takové místo pak dorazí kněží Církve a dojde k výslechům místních a upalování domnělých kacířů.
Základní kostra dobrodružství
1: Týpka, který čistil kanál pod hradem, tam pokousala nějaká stvůra. Výslech, léčení. Lord je nemocný a nemá sílu rozhodovat, co se má udělat. Než se PC rozkoukají, přichází další scéna.
2: Hlášení poplachu z vesničky v podhradí. Něco tam napadá lidi. Příchod na místo, boj s potvorou. PC asi dojde, že potvora vylezla z hradního kanálu, ale o tom ví málo lidí. Morální dilema: Církev to jistě přijede vyšetřovat. Obětujeme vesnici, kde se bude vyslýchat a popravovat, nebo přiznáme, že to vylezlo z hradu, a zaděláme na velký průšvih?
3: Výprava do kanálu, pátrání po původu potvory (volitelné).
4: po nějaké době přijíždí na hrad Windamere sám arcibiskup Bellamy s doprovodem navštívit svého dávného přítele, případně řešit výskyt potvory (pokud to PC neututlali).
5: během návštěvy arcibiskupa starý lord Hawtrey umírá. Arcibiskup rozhodne, že do návratu dědice z ciziny bude na hrad dohlížet jeho starší bratr, váš soused lord Bellamy. Arcibiskup chce zůstat do pohřbu.
6: během příprav pohřbu lorda Otiwara dostanou PC dvě nabídky:
- od arcibiskupa, aby se stali jeho údernou jednotkou pro potírání kacířů ve středním Thurenu. Za dobré služby dostanou hrad Windamere. Prvním úkolem bude zabití mladého lorda Hawtrey, až se vrátí z cest.
- od někoho z arcibiskupova doprovodu, aby mu pomohli během pohřbu zabít arcibiskupa, až sejde do vaší krypty, a pomůžete tak nastartovat novou revoluci. I v cizině mají prý Církve plné zuby, teď už to musí vyjít.
7: volitelné - návrat mladéhjo lorda z ciziny, přiveze posily povstalcům; vpád vojsk rodu Bellamy na vaše území, obléhání hradu Windamere.
Dopadnout to může silně všeljak. Nutno počítat i s variantou, že PC se již po boji s potvorou rozhodnou utéct pryč a bude to mít dohru úplně někde jinde.
Co vy na to? Má to nějaký potenciál, nebo to mám zmuchlat a začít znovu od začátku? Máte nějaká vlastní dobrodružství, která se vám hodně osvědčila?
Samozřejmě by se to muselo dopilovat, párkrát testnout...
Jinak teda "varovat před railroadem" - ono to není myšleno jako "bacha, railroad, všichni pryč!". Jde spíš o to, aby hráči omylem nerozbíjeli hru, protože jsou zvyklí na jiný styl PJování.
A funguje to i obráceně - když čekáš, že tě příběh sám povede a zábava bude pramenit z férově nastavených zajímavých soubojů, morálních dilemat a podobně, tak může nastat problém u hry postavené naopak na hráčské iniciativě.
Imho je lepší si to krátce ujasnit před hrou, než po ní zjistit, že tě vlastně moc nebavila (nebo že nebavila PJe), protože jsi od ní čekal něco jiného (případně si PJ připravil něco jiného, než se pak hrálo).
A funguje to i obráceně - když čekáš, že tě příběh sám povede a zábava bude pramenit z férově nastavených zajímavých soubojů, morálních dilemat a podobně, tak může nastat problém u hry postavené naopak na hráčské iniciativě.
Imho je lepší si to krátce ujasnit před hrou, než po ní zjistit, že tě vlastně moc nebavila (nebo že nebavila PJe), protože jsi od ní čekal něco jiného (případně si PJ připravil něco jiného, než se pak hrálo).
U one-shotu bych se rail roadu vůbec nebál. Imho by one-shot měl mít nějaký smyslupný konec a je to jedna z hlavních odpovědností PJ.
Sparkle: Církev, hrad, šlechta, nestvůry, víra, intriky... působí to na mě trochu pejsko-kočičkově.
Postavy které jsou obyčejné hradní nicky a mají rozhodovat o osudu Církve nebo jen celého hradu - to je prvoplánovitě podbízivé.
Celkový dojem: neláká. Rozhodně mi to neevokuje ani Zaklínače, ani AGoT.
Dovolím si explicitně souhlasit s:
Jerson #2
Arten #3 první dva odstavce
Nachtrose #4
Arten #5
York #21
Pokud to chceš hrát ve Fate, přijde mi, že jsi ve Fate musela nějak přeskákat všechny ty pasáže se slovem "awesome" (a že jich tam je), protože náměty které sem dáváš jsou všechno, jen ne awesome.
1th level nicky / vesnice (!!) / potvora v kanále co je lokální problém pro vesnici (!)...
...not impressed.
Absolutně mi tam chybí drama, gradace, zrychlující tempo a explicitní showtime pro postavy a hráče (ve stínu zezadu krouhnout arcibiskupa otrávenou dýkou neni moc epic/awesome moment ukázkového one-shotu)
Jerson, ad #15: ...v podstatě totéž co odstavec výše. Nějak mi na tom příběhu nepřijde nic chytlavého. Kdybys mi to popsal jako děj filmu, tak do kina nejdu.
Quentin: Sparkle na pupl v ČR nevěří :p
Postavy které jsou obyčejné hradní nicky a mají rozhodovat o osudu Církve nebo jen celého hradu - to je prvoplánovitě podbízivé.
Celkový dojem: neláká. Rozhodně mi to neevokuje ani Zaklínače, ani AGoT.
Dovolím si explicitně souhlasit s:
Jerson #2
Arten #3 první dva odstavce
Nachtrose #4
Arten #5
York #21
Pokud to chceš hrát ve Fate, přijde mi, že jsi ve Fate musela nějak přeskákat všechny ty pasáže se slovem "awesome" (a že jich tam je), protože náměty které sem dáváš jsou všechno, jen ne awesome.
1th level nicky / vesnice (!!) / potvora v kanále co je lokální problém pro vesnici (!)...
...not impressed.
Absolutně mi tam chybí drama, gradace, zrychlující tempo a explicitní showtime pro postavy a hráče (ve stínu zezadu krouhnout arcibiskupa otrávenou dýkou neni moc epic/awesome moment ukázkového one-shotu)
Jerson, ad #15: ...v podstatě totéž co odstavec výše. Nějak mi na tom příběhu nepřijde nic chytlavého. Kdybys mi to popsal jako děj filmu, tak do kina nejdu.
Quentin: Sparkle na pupl v ČR nevěří :p
#10 se dá v tomhle směru vyložit různě, navíc ono systém a systém - lvl 1 v DrD a lvl 1 v DnD4e... ono i starting char ve WoD MtL a ve Fate...
...jde o to, jak vyznívá ten příběh. Postavy co si válí šunky na hradě a začnou vyšilovat kolem jednoho krysodlaka a vesničky v podhradí (mimochodem: obětovat vesničku / obětovat obyvatele hradu - to není moc dilema, pokud jsi pro-církevní, nechť hrad plane, pokud nejsi, ztráty jsou stejné, ale hrad je mnohem větší průser), aby následně skončily pošťuchované mocnými světa za účelem jejich malých dílčích intrik (mimochodem: pokud někdo z doprovodu arcibiskupa najímá místní neznámé týpky na podobnou prácičku, pak je to zoufalec, ne intrikán)... to jsou prostě lamerský postavy, jedno jaký maj staty.
Husťácké postavy by byly inkvizitoři co na místo dorazí řešit co se tam k čertu stalo (s vlastní politickou agendou v pozadí) nebo naopak členové odboje, co si vyčíhli (nebo i připravili) příležitost, aby mohli arcibiskupa krouhnout.
TO je zápletka: Zlá církev ničí lid, jste členové odboje, kteří dostali důležitý úkol - musíte se vplížit na tenhle hrad, kde vládne arcibiskupův starý kamarád, musíte narafičit herezi takového formátu, aby upoutala pozornost církve, postarat se aby se to pořádně profláklo a nalákalo arcibiskupa a po jeho příjezdu ho pěkně zaříznout. Viva la revolucion! Aspoň jste si to mysleli, jenže vaše názory se možná změní, když uvidíte utrpení, které jste v revolučním nadšení způsobili běžným vesničanům a obyvatelům hradu. Je krví zašpiněná revoluce stále idálem za který lze bojovat? Jenže věci jsou již v pohybu, Arcibiskup je na cestě, inkvizice se fláká všude okolo - co teď s tím? Dokončit práci? Nebo se stáhnout? Jenže jak se stáhnout nepozorovaně, když každý najednou hlídá každého?
Nebo: jste inkvizitoři Církve a jako takoví víte, že oficiální učení je jen zástěrka - církev ve skutečnosti brání Strašlivému Zlu, o kterém ale nesmí mluvit veřejně, protože Zlo sílí a Církev není dost mocná aby se mu postavila v otevřeném střetu.
Dorazíte na místo vyšetřit herezi (potenciální práci Skutečného Zla) a zjistíte, že jde o zástěrku jakéhosi směšného odboje. A když už mu jste skoro v patách - bum, najednou tu je arcibiskup - WTF? a bum, někdo mu de po krku - WHAT? Je to práce Zla? Nebo jen hlupáků z odboje? máte vůbec čas to řešit? Sázky rostou, riziko s nimi, možná bude nejlepší to vyčistit rovnou celé a zbavit se potenciálního zdroje Skutečného Zla i za cenu jedné vesnice a provinčního hradiště... nebo to je už příliš?
...jde o to, jak vyznívá ten příběh. Postavy co si válí šunky na hradě a začnou vyšilovat kolem jednoho krysodlaka a vesničky v podhradí (mimochodem: obětovat vesničku / obětovat obyvatele hradu - to není moc dilema, pokud jsi pro-církevní, nechť hrad plane, pokud nejsi, ztráty jsou stejné, ale hrad je mnohem větší průser), aby následně skončily pošťuchované mocnými světa za účelem jejich malých dílčích intrik (mimochodem: pokud někdo z doprovodu arcibiskupa najímá místní neznámé týpky na podobnou prácičku, pak je to zoufalec, ne intrikán)... to jsou prostě lamerský postavy, jedno jaký maj staty.
Husťácké postavy by byly inkvizitoři co na místo dorazí řešit co se tam k čertu stalo (s vlastní politickou agendou v pozadí) nebo naopak členové odboje, co si vyčíhli (nebo i připravili) příležitost, aby mohli arcibiskupa krouhnout.
TO je zápletka: Zlá církev ničí lid, jste členové odboje, kteří dostali důležitý úkol - musíte se vplížit na tenhle hrad, kde vládne arcibiskupův starý kamarád, musíte narafičit herezi takového formátu, aby upoutala pozornost církve, postarat se aby se to pořádně profláklo a nalákalo arcibiskupa a po jeho příjezdu ho pěkně zaříznout. Viva la revolucion! Aspoň jste si to mysleli, jenže vaše názory se možná změní, když uvidíte utrpení, které jste v revolučním nadšení způsobili běžným vesničanům a obyvatelům hradu. Je krví zašpiněná revoluce stále idálem za který lze bojovat? Jenže věci jsou již v pohybu, Arcibiskup je na cestě, inkvizice se fláká všude okolo - co teď s tím? Dokončit práci? Nebo se stáhnout? Jenže jak se stáhnout nepozorovaně, když každý najednou hlídá každého?
Nebo: jste inkvizitoři Církve a jako takoví víte, že oficiální učení je jen zástěrka - církev ve skutečnosti brání Strašlivému Zlu, o kterém ale nesmí mluvit veřejně, protože Zlo sílí a Církev není dost mocná aby se mu postavila v otevřeném střetu.
Dorazíte na místo vyšetřit herezi (potenciální práci Skutečného Zla) a zjistíte, že jde o zástěrku jakéhosi směšného odboje. A když už mu jste skoro v patách - bum, najednou tu je arcibiskup - WTF? a bum, někdo mu de po krku - WHAT? Je to práce Zla? Nebo jen hlupáků z odboje? máte vůbec čas to řešit? Sázky rostou, riziko s nimi, možná bude nejlepší to vyčistit rovnou celé a zbavit se potenciálního zdroje Skutečného Zla i za cenu jedné vesnice a provinčního hradiště... nebo to je už příliš?
jů, tolik božích nápadů. Musím se tím pořádně probrat a zkusím to zrevidovat, díky za tipy :)
Taky se přikláním k tomu, to zdrsnět (ve stylu co popisuje Sirien nebo Vojtěch). Hlavně aby se to vešlo do času oneshotu, tak max ty 4 hodiny. A aby se tam pokud možno vyskytly ty fantasy prvky, co popisoval Quentin (fantasy lokace, magický předmět...)
Teď mě ještě napadlo, k tomu co píše Sirien, to by mohl být "two-shot" pro dvě paralelní skupinky, jedna budou odbojáři a druhá inkvizitoři a na konci se sejdou dohromady a semele se to :)
Taky se přikláním k tomu, to zdrsnět (ve stylu co popisuje Sirien nebo Vojtěch). Hlavně aby se to vešlo do času oneshotu, tak max ty 4 hodiny. A aby se tam pokud možno vyskytly ty fantasy prvky, co popisoval Quentin (fantasy lokace, magický předmět...)
Teď mě ještě napadlo, k tomu co píše Sirien, to by mohl být "two-shot" pro dvě paralelní skupinky, jedna budou odbojáři a druhá inkvizitoři a na konci se sejdou dohromady a semele se to :)
Sparkle: hrát to jako dvě protijdoucí skupiny ve scénáři co sem popsal by bylo naprosto epic, nicméně to je náročný jak svině - znamenalo by to buď hrát to na etapy ve kterých by jsi musela synchronizovat herní a příběhový čas (což není nemožné ani v rámci one-shotu - můžeš hrát 4 dvouhodinové celky s 15 minutovými pauzami... budeš muset vyřešit fakt, že odbojáři začínají první a inkvizitoři doráží až později reaktivně). Pokud bys to hrála paralelně, budeš potřebovat 2 dobře sehrané vypravěče a dostaneš připravit si preventivně prášky proti migréně. Pokud bys to hrála na pokračování, budeš si muset poradit s nedostatkem interaktivity mezi skupinami.
Tak nebo tak to rozhodně není koncept pro intro nových hráčů - i když jako ne že by mě nelákalo se s někým domluvit a dát takovou hru pro nás místní v Mephitu někdy na podzim až budu zpátky v republice :D
Pro začátečníky bych to viděl spíš jako že máš scénář se dvěma aktivníma skupinama a oni si prostě vyberou, za kterou z nich chtějí hrát a ta druhá se stává prostou opoziční NPC partičkou.
Tak nebo tak to rozhodně není koncept pro intro nových hráčů - i když jako ne že by mě nelákalo se s někým domluvit a dát takovou hru pro nás místní v Mephitu někdy na podzim až budu zpátky v republice :D
Pro začátečníky bych to viděl spíš jako že máš scénář se dvěma aktivníma skupinama a oni si prostě vyberou, za kterou z nich chtějí hrát a ta druhá se stává prostou opoziční NPC partičkou.
Sirien má pravdu, že generic dobrodruzi jsou super pro kampaň, kde budeš odehrávat hromadu různých třeba i nesouvisejících dobrodružství, ale takhle na oneshot je snazší jim tu motivaci dát pevnou a udělat z nich něco konkrétního - jako třeba inkvizitory nebo revolucionáře.
Quentin: Mě napadá, že to je jak se seriálama a filmama. Seriály jsou takové kampaně - postavy v nich lze představovat a vykreslovat postupně, máš na to čas, není kam spěchat, můžeš pracovat s kdekým (časem máš možnost zasadit postavu do potřebného kontextu)... one-shoty jsou jako filmy. Už z kraje potřebuješ postavy, které jsou někdo a chtějí něco, protože prostě nemáš čas se patlat s vykreslováním jejich motivací a jejich postupným přikláněním na tu nebo onu stranu.
Doteď jsem nad tím takhle nepřemýšlel, ale fakt je, že to tak zásadně hraju - na one-shotech obvykle dávám postavám hned z kraje nějakej kickstart, ať už když si hráči vytvoří libovolné postavy tak jim dám zoufalou situaci která je prostě nutí jednat (ehm... my WoDčkaři... horor je v tomhle easy žánr) nebo jim dám postavy které rovnou mají explicitně daný úkol.
Doteď jsem nad tím takhle nepřemýšlel, ale fakt je, že to tak zásadně hraju - na one-shotech obvykle dávám postavám hned z kraje nějakej kickstart, ať už když si hráči vytvoří libovolné postavy tak jim dám zoufalou situaci která je prostě nutí jednat (ehm... my WoDčkaři... horor je v tomhle easy žánr) nebo jim dám postavy které rovnou mají explicitně daný úkol.
Tam je jenom potřeba si uvědomit, že spousta lidí má na RPG ráda právě exploraci, sandboxovost. Radši se budou plácat v prozkoumávání okolních vesnic a řešení problémů místních lidí, gradace příběhu je pro ně druhotná nebo jim je přímo ukradená. Je potřeba dávat bacha, aby pro samou snahu o awesome postavy s awesome agendou a awesome příběhem se nestalo to, že hráči se s těmi postavami nesžijí.
Celkově mi z toho vychází, že se to celý dá twistnout dvěma směry. Buď tím, co navrhuje Sirien, postavy budou už na začátku revolucionáři / inkvizitoři / agenti prastarého zla / rodina sousedního šlechtice, který fakt chce ten hrad pro sebe, a půjdou po svém úkolu. Jen ty "tajný" otázky by se asi musely pojmout trochu jinak, i když stále by tam pro ně mohl být prostor.
Druhá možnost je naopak udělat z toho malý sandboxík, vzít všecky ty nápady co tu padly (Jersonův vlkodlak apod.) a nechat ty postavy - obyvatele hradu - vybrat si, co chtějí řešit. Když se budou plácat v moc non-awesome věcech tak se tam přihodí tábor inkvizitorů, vojsko souseda nebo manifestace prastarýho zla. Je samozřejmě otázka, jak moc se toho stihne za oneshot, aby ten sandboxový feel stihl naběhnout. To riziko je nicméně i u přístupu č. 1, protože za 4 hodiny stihnout uber awesome příběh se správnou gradací, aby si hráči stihli ty svoje postavy i oblíbit, se taky nemusí povýst.
Celkově mi z toho vychází, že se to celý dá twistnout dvěma směry. Buď tím, co navrhuje Sirien, postavy budou už na začátku revolucionáři / inkvizitoři / agenti prastarého zla / rodina sousedního šlechtice, který fakt chce ten hrad pro sebe, a půjdou po svém úkolu. Jen ty "tajný" otázky by se asi musely pojmout trochu jinak, i když stále by tam pro ně mohl být prostor.
Druhá možnost je naopak udělat z toho malý sandboxík, vzít všecky ty nápady co tu padly (Jersonův vlkodlak apod.) a nechat ty postavy - obyvatele hradu - vybrat si, co chtějí řešit. Když se budou plácat v moc non-awesome věcech tak se tam přihodí tábor inkvizitorů, vojsko souseda nebo manifestace prastarýho zla. Je samozřejmě otázka, jak moc se toho stihne za oneshot, aby ten sandboxový feel stihl naběhnout. To riziko je nicméně i u přístupu č. 1, protože za 4 hodiny stihnout uber awesome příběh se správnou gradací, aby si hráči stihli ty svoje postavy i oblíbit, se taky nemusí povýst.
sirien píše:
Tak nebo tak to rozhodně není koncept pro intro nových hráčů - i když jako ne že by mě nelákalo se s někým domluvit a dát takovou hru pro nás místní v Mephitu někdy na podzim až budu zpátky v republice :D
Jsem pro. Pokud se to do tý doby dopiluje, mohlo by to bejt epic :)
sirien píše:
Pro začátečníky bych to viděl spíš jako že máš scénář se dvěma aktivníma skupinama a oni si prostě vyberou, za kterou z nich chtějí hrát a ta druhá se stává prostou opoziční NPC partičkou.
Tohle je super nápad. Připravit si dvě varianty, chcete to hrát z pohledu inkvizitorů nebo revolucionářů, vyberte si.
Tak nebo tak to rozhodně není koncept pro intro nových hráčů - i když jako ne že by mě nelákalo se s někým domluvit a dát takovou hru pro nás místní v Mephitu někdy na podzim až budu zpátky v republice :D
Jsem pro. Pokud se to do tý doby dopiluje, mohlo by to bejt epic :)
sirien píše:
Pro začátečníky bych to viděl spíš jako že máš scénář se dvěma aktivníma skupinama a oni si prostě vyberou, za kterou z nich chtějí hrát a ta druhá se stává prostou opoziční NPC partičkou.
Tohle je super nápad. Připravit si dvě varianty, chcete to hrát z pohledu inkvizitorů nebo revolucionářů, vyberte si.
Sparkle: já nevim, mě přijde že "sandbox" je teď novej cool termín co hezky trenduje, ale poněkud se přeceňuje. Sandbox pro úplné začátečníky je pozvánka k tomu aby hra šla odnikud přes nikam do nudy (popřípadě to skončí tím, že Vypravěč bude hráče postrkovat tak moc až je bude vlastně naprosto bez skrupulí bagrovat) - a sandbox na one-shot je vysloveně nesmysl, viz co píšu Quentinovi v #50: sandbox je koncept pro kroniku, ve které se dají věci rozvést a rozpracovat, one-shot potřebuje mnohem ostřejší dynamiku, máš jen jedno sezení a musíš do něj narvat zápletku, děj, gradaci, zlom, krizi, závěr...
Ještě mě napadla jedna zápletka - dost podobná tomu co psal Merlin, jen trochu víc horor - i když jak pro koho.
Vesnice, okolo které se v noci probouzí zombie, a je nutné to vyřešit dřív, než se jich objeví tolik, že způsobí nějaký velký problém.
Jde mi o to, že pro začátečníky bych doporučoval držet se jednoho tématu - potvora v kanálech vedoucí k intrice někoho jiného ve mě vzbuzuje dojem, že je tam nasazená jen proto, aby to bylo "fantasy". Z nemrtvými jako hlavním problémem, který má však svou vlastní příčinu (magie použitá na oživení mrtvé milenky, která se poněkud vymkla kontrole), dají se použít jako strašák, na velmi složité vyjednávání (někteří mrtví si můžou zachovat část vědomí, jen nechápou, co se s nimi děje), i jako silní nepřátelé - oživení popravení bandité pohřbení nedaleko hodlají zabíjet, a přitom se jim nedá moc snadno ublížit.
(Hlavně pokud počítáš i s holkama, počítám, že by to chtělo jim nabídnout nějaké vhodné téma.)
Btw. se sandboxem pro začátečníky to taky nevidím růžově - volné možnosti pro skupinu ano, ale v relativně uzavřeném příběhu, kde se věci budou dít samy od sebe a nebudou je moct jen tak míjet.
Vesnice, okolo které se v noci probouzí zombie, a je nutné to vyřešit dřív, než se jich objeví tolik, že způsobí nějaký velký problém.
Jde mi o to, že pro začátečníky bych doporučoval držet se jednoho tématu - potvora v kanálech vedoucí k intrice někoho jiného ve mě vzbuzuje dojem, že je tam nasazená jen proto, aby to bylo "fantasy". Z nemrtvými jako hlavním problémem, který má však svou vlastní příčinu (magie použitá na oživení mrtvé milenky, která se poněkud vymkla kontrole), dají se použít jako strašák, na velmi složité vyjednávání (někteří mrtví si můžou zachovat část vědomí, jen nechápou, co se s nimi děje), i jako silní nepřátelé - oživení popravení bandité pohřbení nedaleko hodlají zabíjet, a přitom se jim nedá moc snadno ublížit.
(Hlavně pokud počítáš i s holkama, počítám, že by to chtělo jim nabídnout nějaké vhodné téma.)
Btw. se sandboxem pro začátečníky to taky nevidím růžově - volné možnosti pro skupinu ano, ale v relativně uzavřeném příběhu, kde se věci budou dít samy od sebe a nebudou je moct jen tak míjet.
Vesměs souhlas se sirienem, až na jedno
Píše:
já nevim, mě přijde že "sandbox" je teď novej cool termín co hezky trenduje
Já ten termín používám v tom stejnym kontextu, co se používá dneska, určitě aspoň deset let. V hlubinách fóra se to dá dohledat.
Ne, že by sandbox nešel na oneshot použít. Spíš k tomu není důvod.
Píše:
já nevim, mě přijde že "sandbox" je teď novej cool termín co hezky trenduje
Já ten termín používám v tom stejnym kontextu, co se používá dneska, určitě aspoň deset let. V hlubinách fóra se to dá dohledat.
Ne, že by sandbox nešel na oneshot použít. Spíš k tomu není důvod.
Quentin: já neměl namysli, že by "sandbox" byl nový termín, používal se myslím ještě v době kdy jsem byl nováček na RPG Fóru. Chtěl jsem tím říct, že je to teď nově cool trendující termín (průběžně se vždycky vyskytne nějaký hype kolem něčeho - ať už nového nebo "znovuobjeveného" co se pak řeší všude možně ať už se to tam hodí nebo ne a zrovna teď to je "sandbox")
Ono skoro sandbox by šel předpřipravit i na oneshot, kdy budeš mít několik minipříběhů, které půjde rychle dořešit během sezení a nechat hráče in-game vybrat jeden až tři a dojet je, ale příprav se na to, že to nejspíš nebude epic, protože takových věcí na jedno místo se nedá moc uvěřitelně narvat, a taky na spoustu zahozené přípravy, pokud to nehodláš používat opakovaně nebo to nebudeš improvizovat.
Na základě toho, co tu padlo, mě napadla následující revize:
Postavy budou představovat povstalce, kteří se snaží svrhnout Církev. Protože jsou to awesome postavy, jsou to nejlepší lidi co vůdce povstání má a tak je vyšle na hustý úkol. Vybaví je magickým předmětem, který umí generovat nemrtvé. S tímto předmětem se mají dostat do katakomb pod hradem, který patří staršímu bratrovi samotného arcibiskupa. Až se tam dostanou, mají předmět zaktivovat a bránit dungeon před pokusy místních "hrdinů" ho vyčistit. Jelikož hrad je jaksi protekční, nebude to arcibiskup řešit standardně povoláním regimentu inkvizitorů, ale zvedne zadek z hlavního města a pojede to tam s malou skupinkou nejvěrnějších vyčistit sám. A až to udělá, PC ho tam musejí krouhnout.
Budou tam dvě komplikace, jednak předmět je silnější, než si mysleli, takže nemrtví vstávají i v odlehlejších vesnicích a kosí to tam nevinné lidi, to může představovat morální dilema. Druhak, když dorazí arcibiskup, pokusí se PC vysvětlit, že Církev chrání zem před skutečným nepřítelem, což je nějaký Lich King, a že "požehnání nebes, které brání nečistým silám vstávat" skutečně existuje a je to magický rituál, který je opravdu vyživován vírou, a když tedy víra padne, zemi nejspíš zlikvidujou nemrtváci. A taky arcibiskup bude asi tvrdit, že ten jejich zaměstnavatel je agentem Lich Kinga.
Co vy na to?
Postavy budou představovat povstalce, kteří se snaží svrhnout Církev. Protože jsou to awesome postavy, jsou to nejlepší lidi co vůdce povstání má a tak je vyšle na hustý úkol. Vybaví je magickým předmětem, který umí generovat nemrtvé. S tímto předmětem se mají dostat do katakomb pod hradem, který patří staršímu bratrovi samotného arcibiskupa. Až se tam dostanou, mají předmět zaktivovat a bránit dungeon před pokusy místních "hrdinů" ho vyčistit. Jelikož hrad je jaksi protekční, nebude to arcibiskup řešit standardně povoláním regimentu inkvizitorů, ale zvedne zadek z hlavního města a pojede to tam s malou skupinkou nejvěrnějších vyčistit sám. A až to udělá, PC ho tam musejí krouhnout.
Budou tam dvě komplikace, jednak předmět je silnější, než si mysleli, takže nemrtví vstávají i v odlehlejších vesnicích a kosí to tam nevinné lidi, to může představovat morální dilema. Druhak, když dorazí arcibiskup, pokusí se PC vysvětlit, že Církev chrání zem před skutečným nepřítelem, což je nějaký Lich King, a že "požehnání nebes, které brání nečistým silám vstávat" skutečně existuje a je to magický rituál, který je opravdu vyživován vírou, a když tedy víra padne, zemi nejspíš zlikvidujou nemrtváci. A taky arcibiskup bude asi tvrdit, že ten jejich zaměstnavatel je agentem Lich Kinga.
Co vy na to?
Proč to nemůže být normální quest? Proč to musí být takové divně bezvýchodné? Do kampaně je to cool, protože žádný úkol není nesplnitelný, jen se musí rozsekat na menší úkoly. Vypíčovat s někým v oneshotu, kde nemá čas to vyřešit jinak (třeba zabít toho liche nebo reformovat církev), se mi nelíbí.
Nic proti temné atmosféře a těžkým volbám, ale stavět postavy hned dvakrát za čtyři hodiny nuceně do pozice záporáků ... tomu se u nás řiká "šukat hráče do ucha"
Nic proti temné atmosféře a těžkým volbám, ale stavět postavy hned dvakrát za čtyři hodiny nuceně do pozice záporáků ... tomu se u nás řiká "šukat hráče do ucha"
Sparkle: no, rozhodně to už zní a) ucelenějc a b) chytlavějc. Jsou tam postavy s agendou, jasný cíl, záporák se kterým se dá i mluvit a tak.
Pokud to necháš tak jak to je tak to má jeden zásadní problém - pokud Jeho Svatost postavy přesvědčí o své pravdě a ty se přikloní na jeho stranu, tak tam nemáš dramatický ending - když postavy zůstanou věrné Revoluci, tak mají ending v zabití Arcibiskupa - když se ale dají na jeho stranu, tak bude v závěru co? Hezky jsme si pokecali, dispelněte to a joiněte se k mé Inkvizici? To mi nějak... nezní.
Jinak osobně bych to ještě dál upravil.
- zaprvé bych to fakt postavil jako dvoustranný konflikt, aby si hráči mohli vybrat za kterou stranu chtějí hrát, zaprvé jim tím dáš volbu stylizace (malá skupinka svrhávající velké zlo / hrdinové chránící křehké dobro), zadruhé žánru (konspiračně akční trochu intrikářská stealth mise / detektivně-akční seek&solve mise s oficiálním mandátem) a zatřetí to prostě zní cool a vypadá to o dost husťáčtějc zpracovaný, i když fakticky to zas tak velkej problém napsat nebude (teda, dokud to bude prostá volba strany, samozřejmě - variantu simultánního hraní teď ignoruju)
Dál - awesome je cool, ale zase to není třeba hrotit do extrému:
- Arcibiskupa bych ve hře nechal jako pasivní element (minimálně v průběhu hry, v závěru se klidně může projevit). Zaprvé to je pořád cool (šéfík je na scéně), ale je to umírněnější (viz dále o postavách), zadruhé... to je dramatičtější. Viz 302: Znásilnění Thermopyl. Hlavní záporačka většinu času sedí na trůně a jen diriguje velitele - což jí dává dojem určitého majestátu. Oproti tomu Spartská královna se na konci feministicky vrhne do bitvy v první řadě a vypadá kvůli tomu jak hysterická děvka co v béčkový gangsterce sama touží stisknout spoušť aby se na pasákovi pomstila za odstřel svého milence. Arcibiskup je v tomhle trochu jako drak - je to "hlavní záporák", který si zaslouží nejprve náležitě předeslat, než vstoupí na scénu, ať už aby naplnil svou pověst hrozného zloducha nebo ji naopak rozporoval z pozice toho ve skutečnosti dobrého (jak Star Wars V a VI - všude pobíhá Vader, Imperátor se jen tak míhá... dokud Luka přímo nekonfrontuje)
- postavy nemusí být nutně nejlepší, to mi zní tak nějak zbytečně prvoplánovitě; stačí, když prostě budou dost dobré aby je brali všichni vážně a budou z nějakého důvodu vhodné - buď jsou zrovna poruce (takový odboj nebude mít schopných a zrovna ničím nezaměstnaných lidí tak moc), nebo jsou zrovna poblíž když se naskytla příležitost, nebo se ještě jako jedny z mála neproflákly, takže mají nejlepší předpoklady pro utajení atp.
Ono to je kosmetický detail který je hlavně o úvodu, ale osobně se mi víc líbí "hele, mám tu důležitý úkol co spěchá a zrovna vám ho snad můžu svěřit, tak ukažte co ve vás je a udělejte to správně" než "ó, velcí hrdinové, nikdo lepší není a jen na vás teď leží osud naší Revoluce..." - tyhle dramatické momenty typu "je to jen na nás" by měly spíš vyplynout z příběhu, než aby byly takhle lacino deklarované (viz Star Wars - nikdo tam Lukovi neříká, že jen a jedině on může zničit Hvězdu smrti, spolu s ním tam letí tucty dalších pilotů. Jen se prostě nakonec ukáže... že tak nějak je z magic-mumbo-jumbo jedinej, co to může zvládnout)
- hrad bych nechal arcibiskupovu starému kamarádovi. Oproti bratrovi to je takové konspirativnější a tajemnější, navíc pro případnou inkvizitorskou skupinu to otevírá nečekané zlomy (Arcibiskup? WTF? Co tu sakra dělá? Proč tu je... eh!? někdo ho chtěl zabít? Tohle vypadalo připraveně, co se to tu ke všem démonům děje?)
- artefakt mi tu zní trochu... nadbytečně. Normálně bych mezi postavami vzbouřenců nechal kouzelníka a ať hezky hráči improvizují - TO je ostatně vhodný moment pro sandboxový prvek, místo naskriptovaného "tady máte artefakt, doneste ho sem, aktivujte" tam máš "způsobte herezi, konkrétní forma je na vás".
Případnou kartu "magie se vymkla z ruky" lze zahrát vždycky (magicky silné místo - hups... Lichova temná magie rituál zkorumpovala - hups...)
Quentin: nezavděčíš se všem. Mě by naopak "normální quest" přišel dost nudnej.
Jenže to se dostáváme na hranu preferencí, například těhle, a v tu chvíli jediné řešení je udělat sborník několika úvodních příběhů, ať si každý vybere co se líbí jemu / co se zdá hráče oslovit.
Což, ostatně, není vůbec špatný nápad... bude trvat dýl, než to sestavíme, ale narozdíl od jiných... ehm tvůrčích projektů naší RPG scény... to aspoň bude mít nějaký smysluplný výstup.
Pokud to necháš tak jak to je tak to má jeden zásadní problém - pokud Jeho Svatost postavy přesvědčí o své pravdě a ty se přikloní na jeho stranu, tak tam nemáš dramatický ending - když postavy zůstanou věrné Revoluci, tak mají ending v zabití Arcibiskupa - když se ale dají na jeho stranu, tak bude v závěru co? Hezky jsme si pokecali, dispelněte to a joiněte se k mé Inkvizici? To mi nějak... nezní.
Jinak osobně bych to ještě dál upravil.
- zaprvé bych to fakt postavil jako dvoustranný konflikt, aby si hráči mohli vybrat za kterou stranu chtějí hrát, zaprvé jim tím dáš volbu stylizace (malá skupinka svrhávající velké zlo / hrdinové chránící křehké dobro), zadruhé žánru (konspiračně akční trochu intrikářská stealth mise / detektivně-akční seek&solve mise s oficiálním mandátem) a zatřetí to prostě zní cool a vypadá to o dost husťáčtějc zpracovaný, i když fakticky to zas tak velkej problém napsat nebude (teda, dokud to bude prostá volba strany, samozřejmě - variantu simultánního hraní teď ignoruju)
Dál - awesome je cool, ale zase to není třeba hrotit do extrému:
- Arcibiskupa bych ve hře nechal jako pasivní element (minimálně v průběhu hry, v závěru se klidně může projevit). Zaprvé to je pořád cool (šéfík je na scéně), ale je to umírněnější (viz dále o postavách), zadruhé... to je dramatičtější. Viz 302: Znásilnění Thermopyl. Hlavní záporačka většinu času sedí na trůně a jen diriguje velitele - což jí dává dojem určitého majestátu. Oproti tomu Spartská královna se na konci feministicky vrhne do bitvy v první řadě a vypadá kvůli tomu jak hysterická děvka co v béčkový gangsterce sama touží stisknout spoušť aby se na pasákovi pomstila za odstřel svého milence. Arcibiskup je v tomhle trochu jako drak - je to "hlavní záporák", který si zaslouží nejprve náležitě předeslat, než vstoupí na scénu, ať už aby naplnil svou pověst hrozného zloducha nebo ji naopak rozporoval z pozice toho ve skutečnosti dobrého (jak Star Wars V a VI - všude pobíhá Vader, Imperátor se jen tak míhá... dokud Luka přímo nekonfrontuje)
- postavy nemusí být nutně nejlepší, to mi zní tak nějak zbytečně prvoplánovitě; stačí, když prostě budou dost dobré aby je brali všichni vážně a budou z nějakého důvodu vhodné - buď jsou zrovna poruce (takový odboj nebude mít schopných a zrovna ničím nezaměstnaných lidí tak moc), nebo jsou zrovna poblíž když se naskytla příležitost, nebo se ještě jako jedny z mála neproflákly, takže mají nejlepší předpoklady pro utajení atp.
Ono to je kosmetický detail který je hlavně o úvodu, ale osobně se mi víc líbí "hele, mám tu důležitý úkol co spěchá a zrovna vám ho snad můžu svěřit, tak ukažte co ve vás je a udělejte to správně" než "ó, velcí hrdinové, nikdo lepší není a jen na vás teď leží osud naší Revoluce..." - tyhle dramatické momenty typu "je to jen na nás" by měly spíš vyplynout z příběhu, než aby byly takhle lacino deklarované (viz Star Wars - nikdo tam Lukovi neříká, že jen a jedině on může zničit Hvězdu smrti, spolu s ním tam letí tucty dalších pilotů. Jen se prostě nakonec ukáže... že tak nějak je z magic-mumbo-jumbo jedinej, co to může zvládnout)
- hrad bych nechal arcibiskupovu starému kamarádovi. Oproti bratrovi to je takové konspirativnější a tajemnější, navíc pro případnou inkvizitorskou skupinu to otevírá nečekané zlomy (Arcibiskup? WTF? Co tu sakra dělá? Proč tu je... eh!? někdo ho chtěl zabít? Tohle vypadalo připraveně, co se to tu ke všem démonům děje?)
- artefakt mi tu zní trochu... nadbytečně. Normálně bych mezi postavami vzbouřenců nechal kouzelníka a ať hezky hráči improvizují - TO je ostatně vhodný moment pro sandboxový prvek, místo naskriptovaného "tady máte artefakt, doneste ho sem, aktivujte" tam máš "způsobte herezi, konkrétní forma je na vás".
Případnou kartu "magie se vymkla z ruky" lze zahrát vždycky (magicky silné místo - hups... Lichova temná magie rituál zkorumpovala - hups...)
Quentin: nezavděčíš se všem. Mě by naopak "normální quest" přišel dost nudnej.
Jenže to se dostáváme na hranu preferencí, například těhle, a v tu chvíli jediné řešení je udělat sborník několika úvodních příběhů, ať si každý vybere co se líbí jemu / co se zdá hráče oslovit.
Což, ostatně, není vůbec špatný nápad... bude trvat dýl, než to sestavíme, ale narozdíl od jiných... ehm tvůrčích projektů naší RPG scény... to aspoň bude mít nějaký smysluplný výstup.
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.