píše:
V prvnim souhlasim ... podání bylo hezký ale smysluplnost? tak na to máme asi právě rozdílný náhledy ... cos ty vnímal jako opodstatnění hrdiny sem já vnímal jako docela divoký ... něco jako čolek potká čolku a tak co dělat? "hup na to":) a je na světě speciální čolče? :)) Kde je hlubší poenta, když hlavní čolkině potká čolka, kterejch už musela předtim potkat miliony a vlítnou na čolkování?
Antropomorfický princip - ten příběh je PRÁVĚ o tom speciálnim čolčeti. Kdyby ho měla s něktm jinym někdy jindy, byl by ten příběh o někom jinym někdy jindy. Ale ona na to čolkla právě s timhle takže je ten příběh právě o tomhle. Kdyby to byl někdo jinej - zase by ses vztekal že to je právě o něm, jakej to má smysl? :)
píše:
Nehledě na zamyšlení-se, jak by ta zlá čolková s touhle čolčicí pak naložila ... nevim jestli by jí jen tak hala bala nechala porodit čolčíka, úhledně zabalit do čolčí nůše pěkně ho ohákla a poslala kurýrní poštou ... kdepak ... já tam právě tu smysloplnost ztrácel.
Hm. Nepamatuju si, co přesně z toho bylo ve filmu. V knížce se celá ta věc s otroctvím řídí určitými pravidly - např. když otroctví skončilo, tak Una musela být čarodějnicí vyplacena, jako odměnu si vzala nějaké hrozně cenné kouzlo, čímž ji tak trochu zrujnovala... takže i ty věci s dětma maj určitě svoje pravidla a tak :) - nakonec ve filmu se k nim odvolávala i ta velká zlá čarodějka, když jí dala ten lektvar pravdy. A prostě jsou pravidla, která neporušíš, když nemusíš... protože prostě jsou :)