huf... tak to teda fakt nevim.
Obecné mechaniky které jsou pro tohle adaptovatelné se dají najít možná v GURPS nebo FATE... teoreticky by něco takového mohlo být v Pendragonu, vůbec bych se tomu nedivil, ale popravdě nevím jestli to tam je nebo ne.

Asi řeknu to, co nechceš slyšet. Podobná pravidla máme pro DrD old.
Ne moc podrobná, protože by to nikoho nebavilo jako vlastní postavy (takže IMHO to smysl nemá).

Princip je, že se prostě dá spočítat cena železa a cena práce jako v budovatelské strategii. Takže když máš železnou rudu (což není všude), tak ji můžeš někam dopravit, kováním vyrobit železo (ve velkém hamrem) a potom ho dále zpracovávat do kvalitnější a dražší podoby zbroje nebo zbraně.

Výrobou železa nebo výrobou zbraní (opravami, vylepšováním) si může vydělávat prachy vlastní postava vyššího levelu (tedy zejména bohatší), ale asi tomu nevěnuje většinu času. Spíš takový vedlejšák, když se nevěnuje dobrodružství.
Jinak je to typická záležitost pro NPC.

U nás existují i magická vylepšení, ale to je daleko dražší a vzácnější záležitost.

WW na něco takového si v DrDo nevzpomínám. (mám všechny 4) hlavně nějaká tabulka množství práce a oceli (železa, uhlí, legujících prvků a jiných příměsí bych neřešila) by nebyla k zahození.

Popravdě mě to napadlo po hraní Skyrimu, kde je to poměrně hodně jednoduché ale pro p&p rpg by to bylo strašně chudé.

No vzpomínat si nemůžeš, neb jsou to houserules.

Někde v elektronické podobě sepsané? *mlsně kouká*

Mno, možná to je otázka vhodných pravidel doplňkových k základnímu systému. Ať už house-rules, nebo nějaký 3rd party doplněk.

Pro Pathfinder a 4E rozhoduje o smysluplnosti třeba dost také DM. Tím, že nenechá volně ke koupi cokoli až na základní předměty denní potřeby se náhle výrobní dovednosti stávají mnohem důležitější. Mimo to jsou některé předměty fest mimo limity pro pořizování v místě.

V d20 pravidlech pro Game of Thrones se třeba dovoluje vyrábět lepší masterwork, než +1, ale to je tak ve, co mě napadá.

Možná že pro ty zatrápené d20 by stálo za to povolit přidělt si ke zbrani nějakou vlastnost, jako umožnit trip atd.

Vojtěch: Těma bonusama jsi mi připoměl ne pravidla na výrobu, ale vlastnosti předmětů, co měli trpajzlíci v Middle-Earth Role Playing - různé bonusy proti šípům, proti sečným nebo bludgeoning, štíty proti ohni, zbraně způsobující/zesilující krvácení, nebo co prodlužují léčení.. je to zajímavější něž trapný +1 masterwork

Tak asi nejschůdnější varianta s největším množstvím různých zbraní s různými mechanickými efekty mi přijde nechat ve 4e vyrábět postavy magické předměty stejného levlu jako na kterém jsou (může to vyžadovat nějaký feat, dá se to pojmout jako jeden z těch no-roll rituálů kdybys to chtěla hodně mechanizovat a vůbec by se toho dalo vymyslet víc). Jestli chceš aby to byly vyloženě nemagické věci (a seš do toho hodně zapálená) stačí vzít PHB, Vault 1 a 2 a proškrtat všechny předměty s powerama a efektama, co se daj jen těžko zdůvodnit jinak než magií, do rána máš hotovo.

Jestli je to moc gamistický, tak by se dal ještě použít WFRP/Black Crusade (zmiňuju zrovna Black Crusade a ne WH40k RPG celkově, protože narozdíl od ostatních je poměrně snadné ho upravit pro fantasy) systém, kde má každá zbraň Damage, Armor penetration a ještě obyvkle tak dva "tagy" (pozitivní i negativní), které ji dávají nějakou speciální vlastnost. Navíc všechny existují v Poor, Normal, Good a Best kvalitě, což dává nějaké drobné bonusy (postihy i Poor). Úpravama by se pak mohla dát drobně DMG a AP, přidávat právě ty tagy a měnit kvalitu. Kdybys chtěla aby úpravy měly fakt hodně velkou váhu, šlo by zbraně rozdělit třeba na jednoruční, obouruční a lehké (nože, dýky a podobnej crap poslední záchrany), kde každá skupina by měla identický staty, dokud by ke konkrétní zbrani nepřišel nějaký "crafter" a nedodal jí úpravami +DMG, +AP, +tagy (resp. šla by i varianta "něco za něco", typu že můžeš vyrobit turnajový meč s těžkou čepelí +DMG, +AP, ale dostane Unbalanced tag). Taky se tam daj vyrábět Daemonic weapons, ale tam už zas vyvstává otázka nakolik je to přeflufovatelný do nemagický podoby.

Ještě líp by to šlo s použitím moderních zbraní z Black Crusade, který mají víc těch statů (DMG, AP, Range, Rate of Fire, Reload, větší výběr tagů) podstatně víc.

Jinak špatný není ani systém vylepšování věcí ze Star Wars Saga Edition (příručka Scum and Villainy), docela jsem si svého času pohrál s úpravami zbroje pro svého bounty huntera, ale většina těch úprav poměrně dost staví na scifi technologiích, nevím jak moc by to šlo přepracovat a navíc těch úprav zase tak moc není. Zase by se to ale asi dalo poměrně snadno zkompatibilnit s Pathfinderem nebo nějakou jinou variantou DnD 3.

7) Zpracování železa
Práce se železem je ve středověku jedna z nejrozšířenější a nejčastější. Železné zbraně a nástroje potřeboval doslova každý - a ve městech se tomuto odvětví věnovala obvykle asi čtvrtina všech řemeslníků.
Prvotní fáze znamenala vytěžení rudy. Dělo se tak v povrchových, méně efektivních dolech prastaré tradice. Dnes jsou prakticky všechny tyto doly vytěžené, a jsou po nich jen archeologické nálezy (překvapivě Dejvice),nebo název (Železná ruda). Spotřeba nemohla být moc drastická, železné věci byly drahé a dost šetřené. Spotřebu lze odhadnout asi hřivna na obyvatele ročně. Cena této surové rudy je neveliká - asi 1 zl 100 hřiven, tedy 5 zl centýř. Vytěžit bylo nutno nejméně 10 centýřů na horníka, aby se těžba nějak vyplatila.
Hutnictví. Ve většině míst proto stačilo bohatě zpracovat rudu ručně - kováním, dokud se z kovu nedostalo co nejvíce příměsí. Hutník nebyl moc kvalifikovaný - dostával tedy běžný plat (1zl týdně), což znamená, že při hrubé ceně železa 30 zl centýř (tedy hřivna za 6 měďáků, podle kvality) musel zpracovat na 15 centýřů rudy, aby získal svůj plat a 5 centýřů železa, které mohl prodat - což stačilo pro 2500 běžných obyvatel, tedy většinu měst s širším okolím, nebo veliké panství.
V Praze ovšem nazrála situace, kdy byla spotřeba značně vysoká - nejen kvůli počtu obyvatel (s okolím asi 25.000), ale i díky obchodu s mnohem větším dosahem. 100 centýřů železa by sice uživilo 20 klasických hutí, ale také to je zajímavá práce pro 1-2 zvláštní mlýny.
Při nákladech za hutní mlýn - nebo dokonce přičtených k mlýnu, 1000 zl na 5 let, a ceně hutníků (nijak velké, 50 zl na osobu), výdajích za 300 centýřů rudy (1500 zl) vznikne 100 centýřů železa v ceně 3000 zl. To už se podobá ziskům normálního mlýna.
Kovářství. Nejvyšším stupněm zhodnocení železa je kovářství. Existovalo nesčetně specialistů - od prostých venkovských kovářů, vyrábějících hlavně běžné nástroje (motyky, sekery apod.), přes různé konváře, kovotepce, pasíře až k úplné šlechtě oboru - mečíři a platnéři. V případě běžných nástrojů se cena centýře železa (30 zl) zvýšila asi 30x. Z centýře železa vyrobil kovář asi 100 nástrojů v ceně asi 1000 zl v průměru. To ho obvykle uživilo.
Zbrojíři dosahovali daleko vyšších zhodnocení. Meč o váze asi 5 hřiven stál okolo 50 zl, centýř běžných mečů - tedy ona stovka - vyšel na 5000 zl. Obdobně brnění - o váze asi 10 - 20 hřiven - má cenu podle kvality 200 - 800 zl, o ceně kouzelného brnění ani nemluvě. Ovšem kouzelný meč +1 stojí okolo 5000 jediný (zbrojíř, který ho vyráběl, musel být ovšem svým způsobem alchymista). Špičkový zbrojíř vydělal i několik tisíc ročně. Plat mistra byl ovšem mnohem vyšší - nejméně 4 zl týdně; a k práci potřeboval několik velmi schopných pomocníků (1 zl týdně). Na platech zaplatil proto běžně i 1000 zl.
Zmíněný hutník uživil asi 10 kovářů. Ve velkém městě, kde bylo až několik set kovářů (Praha) bylo možné vyrábět pomocí hamru i polotovary - plechy, tyče apod. To umožnilo zvýšit výkon kvalitních kovářů (zbrojíři), kteří místo stovky mečů nebo třiceti brnění zvládli dvojnásobek. Takový hamerník zaplatil za 50 centýřů surového železa zmíněných 1500 zl, vyrobil z něj plechy a tyče, a ty mohl s klidem prodat v ceně 100 zl za centýř, tedy 5000 zl celkem. Pro většího kováře, a zejména zbrojíře, se to ještě dost vyplatilo.

Předpokládám, že bude následovat smršť dotazů.

Gurney díky za včerpávající příval nápadů. Určitě se na SW a black crusade podívám, kdyby nic, tak jen pro rozšíření obzorů.

EDIT: Ha! Gurney má stejné myšlenky :)

No, myslím, že by se dalo vymyslet tucet různých vylepšení a pak nechat zbraně zlepšit podle DC (náhodně z hlavy to tady spatlám pro Pathfinder, třeba někdo hodí 4E verzi).

(trochu se tu inspiruji SW Saga, tuším nějakým modulem zaměřeným na Scoundrely)

DC 20, 300 gp je na mwk cosi a to bych nechal jako jeden slot navíc k základu. další slot by byl třeba DC 25 a 800 gp, pak DC 30 a 2000 gp atd. jinak se dá také získat sloty zhoršením útoku, poškození, snížením damage dice, critical rozsahu atd. ve stejném poměru, jako se dají věci přidávat.

Za jeden slot si můžeš pořídit +1 útok, +1 damage (omezení je, že musíš zvedat útok a damage tak, aby byly nejvýš o jedna od sebe)
trip
finese
disarm
hod (10 ft range)
rychlejší nabíjení (ze standard na move, z move na free)
střelba (50 ft range, reload std. action, damage o krok nižší než zbraň)
koš/lepší držení (+5 proti disarmu)
ukrytý prostor na jeden malý předmět
vyztužení (+2 hardness, +2 hp)
dostřel (range x 1,5)

Za dva sloty by se dalo
zvednout damage o jeden stupeň
rozsah critical hitu
násobitel critical hitu
použitelnost pro flurry of blows u mnicha.

Jeden slot by se také získal přesunem zbraně z simple do martial a dva z martial do exotic.

Za vyváženost neručím, ale prostoru na vyblbnutí se by to asi nechalo dost.

WW: need moar.

Co takhle tabulka příjmů různě zaopatřených osob?:)

Vojtěchu, taky moc děkuji. Tenhle systém je poměrně jednoduchý a dost pružný na vyblbnutí.

Colombo, to jsem někde už viděla, ty příjmy ve středověku.

Me-dea: jasně, ale raději bych příjmy ve srovnatelné měně/prostředí/atp. jako byly výše zmíněné údaje. Jinak z toho máš guláš a bez velkého množství informací (tj. nakolik je to srovnatelné) to nemůžeš ani dát do kupy.

Colombo:

Základem je informace, že plat řemeslníka je 1 zl týdně. Někdo vydělává víc, většina méně (zemědělci obvykle žádné peníze, všechno v obilí).
Prostě porovnáš, jestli je to high tech profese, co má větší přidanou hodnotu (ale uživí velmi málo specialistů), nebo běžné řemeslo.

Není zač. Na 4E by to asi bylo dost chudší, nebo by to muselo umožnit dát zbrani její vlastní power (asi nějaký encounter manévr, ale slabší damage), protože si tam na takové detaily moc nehrají. Nejsem si ale dost jistý v pravidlech, abych něco takového vypálil od oka.

Nevím jak to třeba vypadá s Earthdown, nbo jinými systémy.

Jinak ceny jsou pěkné, WW :)

Pravidla pro různě kvalitní předměty jsou v Čase pro Hrdiny. Obecně se rozlišovaly až čtyři parametry kvality - účinnost, odolnost, provedení a výzdoba. Každý měl vliv na něco jiného a docela pěkně to řešilo otázku, proč postavy nepoužívají meče, které seberou skřetům, nebo proč není sranda pro člověka použít meč, který byl ukován pro démona, a proč mistři dokážou bojovat dobře s čímkoliv, ale s mistrovkou zbraní budou nejlepší ... a proč je pro mistra občas lepší použít vlastní ruku, než aby zkoušel bojovat mizerně ukovanou dýkou.

Jo, a ještě jedna věc - kvalitnější věci nedávaly automaticky bonusy. Měly význam hlavně pro zkušené a znalé jedince, kteří je dokázali ocenit a využít. Amatérovi je jedno, jestli vezme super zbraň nebo překovaný kus železa, ale poměrně rychle zjistí, že mu kus železa nestačí, zatímco mistrovskou zbraň nemusí dát z ruky celý život. A nebo může po čase zjistit, že rodinná zbraň pro něj není dost dobrá, ale než aby ji odložil, tak ji nechá překovat. Od profesionála, ne od nějakého amatéra, který by to ještě mohl zkazit.

WW ježiš to mi úplně uteklo, jak jsem děkovala gurneymu, taky moc díky.

Ehm ... co (kolik) je centýř a hřevno ? centýř jako cent? setina?
(?_?)

1) Jednotky hmotnosti a ceny
Základní jednotkou ceny je 1 zlatý (zl), menší jsou 1 stříbrný a 1 měďák.
Platí, že 1 zl=10 stř = 100 md
Základní jednotkou ceny je mince (1mn, odpovídá váze zlaté mince), větší je hřivna (odpovídá přesně našemu kilogramu), další je centýř a někdy se užívá vůz (lně naložený).
Platí, že 1 vůz= 2 centýře, 1 centýř= 500 hřiven= 100.000 mn
Například vůz zlata má tedy cenu 200.000 zl (pokud ovšem veze diamanty či klenoty, vejde se na něj ještě daleko více). Vůz stříbra má cenu 20.000 zl.
Jednotkou délky je coul, sáh a míle (odpovídají centimetru, metru a kilometru).
Platí, že 1 míle = 1000 sáhů= 100.000 coulů
Čtvereční míle se nazývá jitro. Hospodářské jitro nebývá úplné - zahrnuje kromě polí i remízky, cesty, celé vesnice apod. takže je to někdy třeba jen 0,8 míle čtvereční, ale od toho lze klidně abstrahovat.

Jerson: Tady by to asi chtělo rozlišit, v jakém smyslu se ve hře vyskytuje ona kvalita. Třeba v D&D je to hlavně o bonusech, ale v 4E (berme to demonstrativně, je jednou z nejznámějších) už by šlo třeba omezovat powery lvlem zbraně. Tedy pokud nemá zbraň dostatečnou kvalitu, taky by mohla dávat spíš postih k složitějším fintám atd.