ShadoWWW píše:
Krásný příklad je např.
Nádherný příklad je Blood Rage. Uklízet všechny ty krásné figurky do jejich paklíků je neúnosný opruz, a člověk vysloveně touží po tom, aby tam byly kartonová kolečka, která by stačilo naházet do krabice (zmenšené na únosnou velikost).ShadoWWW píše:
Ale i ty by v devadesátkách byly jen papírové karty z tvrdého papíru bez leštěné vrstvy.
Ale teď už podle mě přeháníš, leštěnou vrstvu mají i staré žolíkovky mojí babičky.

Log: ShadoWWW nemluví o tom, co bylo technicky možné, ale co bylo "běžný standard" - deskovky tenkrát tuhle úroveň produkce zpravidla neměly (ne u nás, minimálně - a co vim tak v téhle době ani v Evropě obecně, ostatně irgnorování vyšší produkce je jeden z typických rysů "eurovek", což je dělení vycházející z (a platné zejména k) téhle doby).

S tou produkcí jsem to myslel přesně tak, jak píše Sirien. Žolíkové karty, šachy, Člověče nezlob se, Dostihy a sázky a podobné staré hry měly dobrou produkční kvalitu, protože už byly "zajeté". Do toho ale v na začátku devadesátek přišly novinky z produkce PaN (Papír a Nápad) a podobných vydavatelství, které připomínaly spíš dnešní domáckou tvorbu než profesionální hry. Do toho přišel Altar s hrami Talisman a Battletech, které byly produkčně na mnohem vyšší úrovni a stal se v deskovkách jedničkou. Bohužel jejich podnikatelský plán mířil nízko a mainstreamem se stolní hry v Česku staly až s příchodem Osadníků z Katanu od tehdy nově vzniklého Albi. Altar bohužel ve své době viděl v deskovkách jen zábavu pro geeky, podobně jako ji viděl ve stolních RPGčkách. Kdyby jen věděl, že deskovky mají potenciál živit v Česku hned několik úspěšných vydavatelství... (Albi, Mindok, REXhry, TLAMA games, CBG, Fox in the Box, Blackfire, Piatnik, Altar aj.)

Log 1=0 píše:
Nádherný příklad je Blood Rage. Uklízet všechny ty krásné figurky do jejich paklíků je neúnosný opruz, a člověk vysloveně touží po tom, aby tam byly kartonová kolečka, která by stačilo naházet do krabice (zmenšené na únosnou velikost).
S manželkou máme Blood Rage moc rádi. Bohužel přesně z toho důvodu ji hrajeme jen tak dvakrát ročně. Na tento problém existují insety. Vydavatelství dnes bohužel přistoupily na to, že v základu dostaneš nabušené karty, herní plán, plastové figurky, plastové žetony a já nevím co, ale dostaneš to v balení, kvůli kterému si to zahraješ jen párkrát do měsíce/roka, a pokud budeš chtít víc, tak si budeš muset dokoupit pohodlný insert zvlášť. A aby to nebylo málo, k jedné hře zpravidla vyrábí insert hned několik firem v různých provedeních, ale bohužel jen po krátkou dobu od uvedení hry na trh. Pak záleží, jak dlouho je hra populární a klidně se ti může stát (tak jako u nás právě v případě Blood Rage), že když se ke hře konečně dostaneš a uvítal bys insert, tak už jsou všechny vyprodané a musíš doufat v budoucí dotisk.

Inserty se zkrátka staly výhodným doplňkovým byznysem, tak jako bývaly kdysi kostky nebo dnes jsou třeba obaly na karty.

Mno nevím moc kam s tím, takže sem.
Na netu jsem narazil na Darkest Dungeon deskovku v součastnosti je nereálný si ji kupovat ale celkem mě zaujalo, že má být dosti věrna své PC předloze, a taky že požadovaná částka se vybrala za 35 minut.