Vaerabis. 1)Fáfní-ano. A brácha nebohého Ótra. A v jiné verzi obr. Vím, ale to přece nebylo podstatné, že?

2)Sun Wu Kchunga dostalo víc nepřátel. Taky kouzelná lahvička, generál nebeské armády (syn nebeského císaře) a myslím, že na nějakou dobu i poslední démon, se kterým se setkal. IMHO je tohle povídání moc pěknou inspirací pro epické DnD 4e. Ta družina jako by z oka vypadla klasické grupě-Sun je striker, Písek leader a Čuně defender. Jen ten Tripitaka je asi NPC :o)

Lotrando, Noir:

Zkusím to zkrátit, abych do Draků nepsal článek o Opičákovi a filosofii :-). Opičí Král jako seriál se pochopitelně od legendy "O Cestě na Západ" liší (často podstatně). Často proto, že divákům je prostě ukradená filosofická symbolika a alegorie buddhismu a taoismu, a ten příběh není nic jiného než podobenství o cestě k osvícení. Proto je tam mnich jako individuálně slabá bytost, a proto má zrovna tři průvodce, z nichž ten co nejvíc pomáhá a zároveň překáží a přitahuje problémy a je ho nejvíc třeba krotit je zrovna Opičák - klasický symbol nezkrocené mysli. Proto je vyobrazen jako přímým střetem neporazitelný (lze ho jen dočasně zadržet nebo přelstít). Zlatý kroužek je zase symbol meditací a mnišské praxe, která jediná dokáže tuhle potměšilou opici zkrotit a podřídit její sílu člověku.

Tož proto je Sun Wu Kung tak drsně neporazitelný týpek a proto s ním měli problém i bohové.
Ve Východním filosofickém schématu jsou i bohové a démoni podřízeni karmě a všem překážkám. Mezi lidmi, zvířaty, démony a bohy jsou jen rozdíly v možnostech a čistotě, ale podléhají všichni stejným potížím a mohou stoupat i klesat v hierarchii. Osvícený, buddha, stojí mimo ten řád, vystoupil z koloběhu, a proto mu nepodléhá. To je ten důvod neporazitelnosti a hustoty Opičáka v legendě i toho, proč zrovna Buddha nebo bódhisattva si s ním dělal co chtěl, protože první a hlavní krok k osvícení je podřízení nepokojné a roztěkané mysli (kdo zkusil udržet po víc jak patnáct minut udržet jednobodovou koncentraci mysli ví, o čem mluvím :-).

Ostatní ze skupiny měli také vlastnosti podle atributů existence - chuťě, touhy, síla, vůle, obavy, ctnosti... K cíli se dostali až když se všichni podřídili a mnich vlastně překonal jejich potřebu.

Tož proto bych nesoudil, že SWK někdo dostal. Spíš mu způsobil dočasné potíže :-). Hlavní téma byla síla draků. Odmávnutí síly draků s tím, že je SWK svačil je prostě nefér, neměli prostě šanci, ani kdybyste proti němu postavili Klautha, Ancalagona, Glaurunga, Šmaka a kdejakého dalšího legendárního superdraka zároveň.

Vaeranias: super, dík za vysvětlení.

Vaeranias: Opičáka jsem četl před dvěma měsíci, proto ho mám docela v paměti. Je to především zábavná satira na čínské poměry. A je starší než buddhismus, takže toho reflektuje mnohem víc než jen náboženství. Třeba ta závěrečná scéna, kde Buddha předává Tripitakovi svitky, je úžasně vtipná a dost ironická-právě proto, že Sun porušuje pravidla až do konce.

Jinak se mi to tvé vysvětlení docela líbí, až na to, že odporuje té knize. Tam ho přece zkrotí nikoliv Buddha (ten ho jen připlácne horou), ale Bohyně milosti-ta dá Tripitakovi i ten kontrolní kroužek a posléze Sunovi odpustí.

A už jen šťournutí-Tripitaka neměl tři, ale čtyři průvodce. Zapomínáš na draka, který s nimi celou dobu putoval a na konci byl odměněn tím, že se z něj stal super-drak nebo něco podobného...

Noir - bylo vice verzi. Nicmene ber v uvahu, ze to neni starsi nez buddhismus. Jaksi nemuze byt, kde by se tam vzal buddha, bodhisattva, opicakuv ucitel bodhi atd :-).
A dále, tutez praxi a de facto stejne cile ma i taoismus. Taoisticky nesmrtelny se jen malo lisi od bodhisattvu a jednota s Tao je prakticky totez jako Vysvobozeni.

Opicak porusuje pravidla az do konce prave proto, ze to tak je. Protoze cilem praxe neni mysl ovladat, ale prekonat jeji potrebu ("ne-mysl"). To uz ale brousime do hlubin vychodni filosofie, takze to nerozvadim. Radsi. Tolik casu na cteni mych vyplodu asi nemate :).

vaeranis: no já se ve filozofii a náboženství nevyznám...ale jestliže je nějaký příběh popisující jako jednoho z hrdinů třeba ježíše...tak ten příběh může být starší než křestanství, přestože tam vystupuje Ježíš...páčto křestanství tuším vzniklo až po jeho smrti...ne?

to samý s buddhou..nevzniklo to náboženství až po xy (desítkostovkách) let po jeho "něčem" (smrti, zbožštění, reinkarnace, vypuštění...)? tudíž je fakticky možné, aby příběh byl starší než samotné náboženství...
sem se nějak zapletl

vaeranias: Co vím, tak se tvrdí, že Sun je pokračováním oblíbených příběhů o Hanumanovi - t.j. stejně jako všechno dobré, že do Číny přišel z Indie :o) Nános buddhismu je tam mnohem starší, asi jako když křesťané přeťapávali antické příběhy o bohyních na Pannu Marii. Poměrně standardní postup...

Já bych se tak křečovitě nesnažil aplikovat nějaké hluboké zásady zrovna na tenhle příběh, ona je to fakt spíš persifláž...

Nuz, ono to tam ale fakt je :-). Sun je extrapolaci Hanumana, ale ne zcela totez, o tom zadna, nicmene tak jako "lidove" pribehy o Sedmi Taoistickych Mistrech nejsou nic nez povidky na prvni pohled, popularni uvod do filosofie na druhy a ekvivalent podrobneho navodu na x-ty, tak je i Cesta na Zapad pribehem s umyslnym filosofickym podtextem. Sutru nebo taoistickeho klasika obycejny cinan cist ani poslouchat nehodlal. Ale Sedm mistru nebo Cestu na Zapad primo hltal :-). Jak jinak pritahnete Bezneho Frantu k filosofii nebo vede nez pres fantasy a sci-fi :-)?

Jiste, nevylucuju, ze nejdriv byl nejaky podobny pribeh, a na to pak naroubovali prislusni *-iste svoje terminy, osoby a ponauceni. Ale dnes uz je to neodlisitelne. Ostatne Hinduismus a Hanuman a Buddhismus v Cine a Opicak, to je zcela jedno, system je stejny, karma stejna, hierarchie take. Rozdil je mensi nez mezi Zidy a Krestany.

Proto souhlasim s nazorem, ze tyhle veci (vcetne Bhagavadgity, Gilgamese a dalsich) jsou jen lehce zastrene popularni uvody do moralnich a filosofickych/nabozenskych systemu. Je to tam az prilis do oci bijici, asi jako komunisticka propaganda v Pysne Princezne a podobnych ceskych pohadkach z teze doby.

Omlouvam se za OT. Koncim :-).