Každopádně jsem v nemocnici na pooperačním narazil na divnýho typa – nějakej Joshua. Prej Joshua. S dost divnejma zraněníma, snažil sem se z něj něco vytáhnout, ale moc to nešlo, mám dojem, že sem toho na sebe řek stejně jako sem zjistil o něm. Každopádně jede v něčem ilegálnim, ale měl sem dojem, jakoby dělal něco._ nevím jak to popsat. Odrovnával špatný hochy? Tak nějak. Navíc mám dojem, že kdybych mu řek, že sem viděl dvoumetrovýho ještěročlověka, tak se mi nevysměje. Nevim. Zkusím o něm něco zjistit, ale jestli putuje po státech s kvérem a cashem v kapse tak to asi nepude.
7. října 2008, NYc
Byl sem se podívat do toho skladiště, ve kterym Tommy nechal tělo toho mafiána. Tak zřízenou mrtvolu sem už dlouho neviděl, fakt děs. Jestli se tohle dozvědí holčiny, tak bude dobrej průšvih.
8. října 2008, NYc
Včera sem byl prohlídnout tu nemocnici ještě jednou zevnitř jako poslíček Pizzy. Nic.
Každopádně jsem snad docela pokročil s tim rozmazáváním fotek a filmů. Nechal jsem nějaký blbosti v laborce na odstátí, zejtra by to mělo bejt hotový. Dost mi chybí možnost experimentovat přímo na někom (něčem?) co se rozmazává, takhle to je moc teoretický.
10. října 2008, NYc
Holčiny se porozhlídly v tý nemocnici a narazily na nějakýho Natana, divnej typ, věděl nejspíš, kdo jsou, koho znají i co tam pohledávají. Ale zdál se být spíš nakloněn naší věci. Těžko říct.
Každopádně máme stopu, která míří k nějakýmu rusákovi, co tam dělá správce.
(mimochodem, holčinám je z těch drogovejch testů pěkně blbě, jako bych je nevaroval – pořád nějaký bolesti hlavy, migrény, noční můry. Kdo chce kam…)
11. října 2008, NYc
Tak ty výsledky z laborky nejsou až tak úchvatný. Ale aspoň nějakej pokrok tam je, snad to k něčemu bude, bez nějakýho dalšího rozmazávajícího se subjektu s tim už teď moc nehnu.
několik řádek je vyplněno různými technickými poznámkami. Zápis je heslovitý, vyjmenovává proceduru a změnu oproti hodnotám předchozího zápisu
Jinak jsme vysledovali toho údržbáře. Tak trochu. Co sem ho omrk, tak běžnej imigrant, bydlí v nějaký ubytovně.
Text je psán do bloku menšího než A4 s pevnými deskami uloženého v kovové, vodě a žáru odolné krabici uzavřené nerezovým zámkem na čtyřčíselnou kombinaci. Zápisy jsou psány za pomoci černého gelového fixu, pevným, vypsaným rukopisem. Autor dodržuje rovinu řádek i jejich rozestupy. Písmo je menší, skloněné.. Ve schránce je kromě bloku i kazeta z kamery, obrázek jakéhosi ještěročlověka na nočním předměstí s přicvaknutými poznámkami o tom, které detaily jsou zachyceny špatně a jak by měly správně vypadat, obrázek jakési staré čínské tuby a dvě obálky - jedna z nich obsahuje asi třicet číslovaných fotografií lidí a míst různé kvality, druhá obsahuje přes osmdesát fotografií lidí na NY ulici, zhruba padesát velmi kvalitních a přes třicet podivných, ale očividně záměrně takto vytvořených.
