Nathan si vzal nejprve Sáru, chvíli se soustředil, pak se jí dotkl, mohli být v kontaktu několik vteřin, než omdlela. Když se probrala, otočil se ke mě a udělal totéž.

Popravdě nedokážu dost dobře popsat, co se dělo dál. Svět se mi změnil v ruskou matrjošku - viděl sem sám sebe jak stojím před Nathanem, sám sebe jak sleduju sám sebe stojícího před Nathanem, sám sebe jak se dívám na sama sebe jak stojím před Nathanem, sám sebe... a pak se to zlomilo a vnímal sem tohle celé z pohledu někoho úplně stranou, sledoval jsem se skrze Sáru stojící opodál, skrze Tommyho stojícího za oknem, mám dojem že jsem se dostal až k veverkám na stromech v okolí. Celý svět se mi změnil na neskutečný chumel vzájemně propletených vztahů kdy každý nesmysl souvisel se vším. Nejhorší je, že to co jsem vnímal dávalo smysl a i teď, když tohle píšu a celý ten pocit pominul, to smysl stále dává. Nevnímám žádnou bombastickou změnu jako v hollywoodském filmu, ale jakoby se ve mě něco nepatrně, ale velmi významně posunulo. Těžko říct.

13. ledna 2009, NYc
Tommy znovu vytáhl ten svůj zamýšlený odstřel. Sára mu opravdu je ochotná pomoct, i přesto, co jí o tom řekl Nathan. Že je prý v jejím zájmu Tommymu pomoct, protože kdyby se mu tam něco stalo_ - blá blá blá. Vůbec netuší, proč to dělá, prostě to udělat chce a snaží se to nějak smysluplně vysvětlit.
Jde o nějakého starožitníka co snad pere peníze nebo tak něco. Tommy po mě chce, abych mu odstranil z cesty zabezpečovací systémy. Nevím co mu na to říct. Na jednu stranu to je naprosto obyčejná vražda. Na druhou stranu s Tommym a Sárou jsme sami dost divná skupinka. Když se na sebe nebudeme moct spolehnout, naše šance tohle všechno přežít dost klesnou. A je pravda že jsem už dřív sledoval pro mafie lidi a věděl jsem že to s nimi možná i kvůli tomu co zjistím nedopadne nejlíp. Jenže jsem se vždycky tvářil, že se nebudu muset sám sebe zeptat, jaký je rozdíl mezi pomocí k vraždě a vraždou.

14. ledna 2009
Byl jsem v tom domě kde bydlí ten starožitník. Zabezpečení není vůbec špatné, ale viděl jsem i hodně o dost lepších. Hlavně mít elektromagnetický zámek za hromadu tisíc a nechat si v něm standardizované řešení je dost fušeřina, po minutě snahy by mi ten zámek byl ochotnej udělat i toasty kdybych chtěl. Kamery na vnitřním okruhu byly trochu opruz, ale také nic hrozného.
Tommy mi za to dal flašku pětatřicetiletý irský whiskey. Ujistil jsem ho, že tahle pomoc rozhodně nebyla precedentní.

15. ledna 2009
Tak Tommy ho fakt odstřelil. Sára mu k tomu dělala řidiče. A udělali to hezky po italsku, Tommy tomu chlapovi z metru rozpáral hrudník brokovnicí, rovnou odpálil i hlavu jeho obchodního partnera a pak tam tu bouchačku ve stylu klasické vendety nechal ležet.
Shrábul celý obsah stolu. 75 000$, tubu s nějakou čínskou starožitností (která, mimochodem, nejde vyfotografovat úplně stejně, jako nějací lidé, viz přil. f. 29 (běžná), 30 (mnou modifikovaná)) a pohlednici z Petrohradu.