Cityscape

„Na dobrodruhování je více než jen prolézání podzemí. Město obsahuje intriky a nebezpečí na řadu způsobů. Oplývá dobrodružstvími a nabízí nedostižné příležitosti a výzvy. Temné uličky, kypící cechovní domy, hlučné hostince, páchnoucí stoky a honosné paláce ukrývají tajemství k odhalení.“
Napsal chrochta
Autoři: Ari Marmell, C. A. Suleiman

Rok vydání: 2006

Stvoření hrdě se hlásící do rasy dobrodruhů se nepotulují jen po hrobkách, „opuštěných“ zříceninách, hlubokých hvozdech, strmých horách a temných podzemích. Oni také čas od času dorazí do střediska civilizace, do města. Většinou je to jen zastávka k vyplnění času před další výpravou nebo místo nákupu vybavení, informací a služeb („Prosím, kolik by stálo povolání mrtvého zpět do života?“), ale někdy se ta tlupa šílenců-sebevrahů rozhodne si zde udělat delší dovolenou nebo se zde rovnou usadit. Popřípadě je k tomu může dotlačit Dělmistr (či jak se ono podivné stvoření jmenuje). Pak se rozhodně hodí mít víc informací, jak takové město vypadá, co nabízí (ke koupi i dobrodruhování) a jak vůbec funguje. Šikovným zdrojem k tomu je Cityscape: An Essential Guide to Urban Adventure. Předem upozorňuji, že jsem Čtenář a nikoli Hráč, což jistě ovlivní mé názory a úsudky – pravidla zkrátka neznám a nejsem tedy schopen rozpoznat genialitu/ nekompatibilitu předkládaných věcí.

Jde o 158 stránkovou knihu patřící do společné série herních prostředí se Sandstrom či Stormwrack, ale poměrně dost se liší vnitřní strukturou. Dělí se na pět kapitol: Výměr města (Scope of the City; 41 stran), Městský dobrodruh (Urban Adventurer; 20 stran), Zájmy a moc (Politics and Power; 40 stran), Události a setkání (Events and Encounters; 32 stran) a Fungování města (Running the City; 18 stran). Obrázky jsou celkem povedené nejenom co se kvality týká, nýbrž i co do obsahu; jména ilustrátorů mi nic neříkají, ač by asi rozhodně měla…. Seznam zdrojů zcela chybí. To není nic překvapivého, protože RPG město toho nemá s reálným středověkým a raně novověkým městem moc společného (a když, tak především v oblasti mentální, nikoli fyzické) a kniha je svého způsobu první, protože ostatní buď nabízely popis fungujícího (a možná i funkčního) města nebo sbírku námětů pro dobrodružství či nákupy.

První kapitola nabízí řadu typů města dle funkčního (šest měst s bližším popisem a mapou), rasově-kulturního (šest měst) či geografického hlediska (šest měst). Kvalita popisu je různá, prvních šest měst lze v podstatě bez větších problémů použít do hry, jiné jen daný typ přibližují – třeba jaká města si budují orkové a goblinoidi, nebo jaká specifika má ostrovní město. Za bližší povšimnutí stojí Blackwall, ukázka vojenského města. A to proto, že autoři mají vcelku zajímavé představy, jak vypadá ztělesnění vojenské moci země. Pravdou je, že pokud si člověk odmyslí to měřítko, jde o dokonalou mapku provinčního městečka okolo šlechtického zámku: žádné hradby, chaotická uliční síť, vybíhající do volné krajiny s poli a lesy mezi jednotlivými cípy, plochy zeleně mezi budovami…



Lidé chtějící poznat pevnostní/ silně opevněné město nechť si zajdou do Josefova či Terezína, vyhledají si v Atlasu Středozemě od Karen Wynn Fonstadové Minas Tirith nebo někde informace o francouzském městě Carcassone. Zajímavostí skoro všech městských map pak je, že skoro nikde nejsou předměstí, i když v reálu (a to i RPG!) předměstí hrála sakra důležitou hospodářskou úlohu, a v areálu obehnaném hrabou je spousta místa na zahrady a parky. Ehm, v Miláně byla půda uvnitř hradeb 35x dražší než vně – na zahrady vyjma šlechtických paláců nějak nezbýval prostor... A ještě poznámka k rozděleným městům (dividend cities) – rozdělení může být i právní, nikoli jen fyzické jako je řeka, výškové nerovnosti, sociálně-etnická klasifikace nebo (nejméně jeden příklad v FR, kdy kus města ležel v jižních stepích Shaaru a kus na severu poblíž území Rashemenu) geografická vzdálenost. Tak Praha až do roku 1784 sestávala ze čtyř měst nejen rozdělených řekou, ale i politicko-právním statutem (privilegované Staré město, „regulérní“ královská města Nové město a Malá strana a poddanské Hradčany). Další část kapitoly tvoří přiblížení vlastního městského organismu. Nejprve se nachází povídání o fenoménech jako osvětlení, ulice, kanalizace, opevnění či z těch specifičtějších růst města (zda se rozrůstá či spíše vylidňuje), pak následují přirozené i magické hrozby počínaje kouřem a propadajícími se ulicemi (pozor – nestabilní sprašové podloží trvale hrozící nenadálými propady s minimálně jedním mrtvým – ještě ho ani po desetiletích nenašli – má (nejsem si jistý) Brno) po nekrotické miasma magicko-psychického původu a magické znečištění projevující se čas od času upadnutím do hlubokého spánku hraničícího s bezvědomím uprostřed kroku nebo třeba zpomal(ením) či metamorfózou („Zelená žabko, opravdu se proměníš v krásného prince, když tě políbím?“). Nakonec následuje popis městských čtvrtí (podle výběru někdy spíše typů budov a oblastí) o 15 stránkách a 34 druzích. Každá je popsána co se sociálně-ekonomické stratifikace obyvatel týká (vyšší, střední, nižší třída), je specifikováno zdejší mocenské centrum (je-li), přidán obecný popis a návrh na dobrodružství (např. elfové na okraji elfí čtvrti začali být cílem útoků s nejspíše rasovým podtextem – hrdinové musí něco udělat dřív, než elfům dojde trpělivost a vypuknou opravdu velké problémy). Řada čtvrtí vyhlíží více či méně rozumně a buď existovala (Lord´s Keep, Garrison, Marketplace) nebo by existovat mohla bez velkých problémů (Noble Estates, University, Gulidhall). Vrcholem absurdity pak je diplomatická čtvrť, protože vyslanectví jednotlivých států na jednom místě je přesně to poslední, co by kdokoli chtěl. Izraelské velvyslanectví v sousedství syrského a íránského znamená snad ještě větší problémy než severokorejské sevřené mezi jihokorejské a japonské. Ve středověku to nebylo o mnoho lepší. Vášnivá nenávist mezi Benátkami a Janovem je známa všeobecně, ale skoro stejně se mezi sebou dříve nebo později nenáviděly všechny hospodářské a obchodní mocnosti Itálie i Středomoří (v podstatě bojoval skoro každý se skoro každým); ve druhé polovině 13. století v obchodně nesmírně lukrativních blízkovýchodních křižáckých státech proběhla válka, kdy proti sobě stály dvě koalice obchodních států z celého Středomoří, a události se přenášely i daleko do dalších oblastí.

Druhá kapitola je zaměřena na městské dobrodruhování. Úvod představuje povídání o rasách žijících ve městě, a to i těch méně početných a méně očekávaných (Monstra mezi námi). Následuje kapitola o kontaktech a jejich užitečnosti (či spíše naprosté nezbytnosti) včetně dvou tabulek s příklady, a kapitola vyprávějící o sociální stratifikaci (jedna z tabulek kontaktů je dělána podle společenských tříd). Následuje popis 14 městských featů, z nichž je asi nejdůležitější Oblíbenec (Favored), spojený s členstvím v nějaké organizaci, a 11 kouzel a warlockových invokací.

Třetí kapitola se věnuje chodu města a jeho společenským a mocenským skupinám. Úvod je věnován městské správě: je na výběr několik typů vlády (město se samovládou či město kmenové…), popis několika politicko-správních postů (primátor, mluvčí…) a úřadů (magistrát jakožto nositel moci výkonné, městská rada jakožto nositel moci zákonodárné, městská stráž, městské služby jakožto organizace…). Následuje část věnovaná „domům“, dle popisu spíše něco na způsob rodově-politicky-hospodářsky formovaných klan-rodů na způsob italských raně novověkých šlechtických rodů-firem (nebo snad upírských klanů ve World of Darkness či těch ze shadowrunových Kronik F'inëalar). Po popisu následuje výčet výhod příslušnosti k „domu“ a typologie dle účelu (obchodní, vojenské, mystické, umělecko-kulturního zaměření, politické, zločinecké); nakonec je prestižní povolání Ebonmar Infiltrator. Další v pořadí jsou cechy: kratičký popis, výhody členství, typologie (cech dobrodruhů – celostránkový velice povedený obrázek, magický, zločinecký, gladiátorská škola, „vládní organizace“ – celou městskou správu lze považovat za svého způsobu „cech“, ale mohou existovat i soukromé organizace pracující v „městském zájmu“ a koneckonců i regulérní cechy lze kvůli části povinností považovat za „vládní“), klasické (sdružují řemeslníky a v podstatě se neliší od pozemského vzoru), obchodní, žoldnéřské, umělecké, psionické, rasové, náboženské, učenecké, otrokářské); následuje prestižka Crimson Scourge („Buďte bez obav. Uvidíte, že zásilka bude dopravena nepoškozena… víceméně.“) představující lovce lidí (ale prerekvizitou je nongood přesvědčení). Následují organizace se stejnou strukturou jako cechy a „domy“ (typologie magická, zločinecká, hrdinská, politická, náboženská, prestižka Urban Savant příslušící k tajné organizaci League of Eyes chránící město před nebezpečím vnějším a hlavně vnitřním), církve pouze postrádají prestižku (typologie: centralizované, nezávislé, kulty, sekty).

Čtvrtou kapitolu ocení zejména Dungeonmasteři, protože obsahuje kratičký bestiář (šest nestvůr – nic moc, klidně by si ho mohli odpustit) a řadu pregenerovaných NPC včetně čtyř záporáků (tajemný cizinec „Symbol“, dva kápové a ranaři z podsvětí a Otec Darius, vysoce postavený Pelorita a ve skutečnosti hlava tajného kultu oddaného jednomu z vládců Propasti, muž dívající se na ostatní jako na havěť a stojící za úspěšně bující korupcí). Kromě toho hned na začátku kapitoly je oddíl plánovaných (svátek, trh…) a neplánovaných (válka, zemětřesení…) událostí celoměstského rázu vybočujících ze zaběhlé rutiny.

Poslední kapitola je určena především pro DM. Obsahuje rady jak z města udělat integrální součást kampaně i pro hráče, podrobnější funkční (nikoli ve smyslu RPG pravidel!) popisy jednotlivých, často už dříve zmíněných, fenoménů („Typická městská ulice je úzká, do 15 stop široká, v případě uličky většinou šířky 5-10 stop, klikatá a plná lidí.“), které „bžundy“ většího geograficko-politicko-sociálního rozsahu by milé dobrodruhy mohly potkat (konflikt organizací, tajemství (mysteries), politika, válka…), povídání o právu (půlstránkový obrázek na téma Víte jak říká soudce půlčickému tulákovi?). Třešničku na pomyslném dortu tvoří bližší popis 10 míst, počínaje mrňavým obchůdkem s ovocem, jehož gnómí majitelka je odbornice na rozpoznání jakosti valné většiny ve městě prodávaného zboží, a konče restaurantem oblíbeným mezi „horními deseti tisíci“ města (připojen je celostránkový obrázek).

Kniha je pro městská dobrodružství velice užitečná, ale musí se kombinovat s jinými zdroji zejména co se konstrukce města jako takového týká. Řadu nápadů a pravidel obsahuje Unearthed Arcana a není-li člověk líný a nebojí se myšlenkově náročné samostatné práce, může vyextrahovat nápady a postřehy i z řady knih od TSR, Wizardů a jiných vydavatelů v systému d20. Wizardi nabízejí volně ke stažení druhoediční Calimport, dále tu je FR Menzoberranzan, Cities of Mystery, několik modulů k Raven´s Bluff (jeden je opět volně stažitelný u Wizardů), Skullport, GH The City of Greyhawk, al-Quadim City of Delights, PlaneScape In the Cage: A Guide to Sigil. Ze třetí edice a d20 tu je FR Waterdeep: City of Splendor, eberronský Sharn: City of Towers, a Secrets of Xen´drik (popis Stormwracku) a City of Stormreach, fungující města obsahují i Dungeon Master´s Guide II, Drow of the Underdark, Speaker in Dreams (dobrodružství odehrávající se ve městě – lidé prezentující své hraní a svůj svět na Ogrebane použili dobrodružství pro popis Horské hrany), z D20 materiálů je nejproslulejší Ptolus, město vystavěné samotným slavným Monte Cookem. Z jiných pramenů bych doporučil Dějepis hmotné kultury, čtyřsvazkové tlusté dílo se zhruba stejným poměrem stran textu a doprovodných ilustrací. To kdyby někdo náhodou chtěl obrázek věže městské brány nebo tržnice k ilustrování „tímhle projdete“ či „tady nakupujete“.
Napsal chrochta 06.06.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 0 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10336494445801 secREMOTE_IP: 3.92.1.156