Když se membrána rozpadne

Aneb jak vypadají následky katastrofy Esoterorismu… Ordo Veritatis by rád věřil, že si udržuje převahu v zápasu proti hnutí Esoteroristů. Nicméně v horních vrstvách organizace o tom existuje zrnko pochyb. Co by se stalo, kdyby se situace obrátila a Esoteroristé se stali příliš mocnými? Co by se stalo, kdyby se Membrána definitivně roztříštila a objektivní a subjektivní realita by se čelně srazily? Dozor generoval scénáře a plány pro mimořádné události celé roky. Následující text popisuje jen jeden potenciální způsob, jak by se taková katastrofa mohla odehrát a co by se následně stalo. Ordo Veritatis doufá, že se to nikdy nestane, ale musíme být připraveni, pokud by se selhání stalo reálnou možností.
Napsal Alnag

Příprava scény

Se všemi těmi zdroji, které má Ordo Veritatis k dispozici je jen malá pravděpodobnost, že by mu unikla událost, která by byla začátkem konce. Událost by se musela odehrávat přímo před jejich očima, aby ji oni a zbytek světa sledovali, ne někde v skrytu za zavřenými dveřmi. Co by zpečetilo osud Ordo Veritatis a zbytku světa by byla jen nezdolatelná opozice, proti které by ani oni sami neobstáli nebo plán tak dokonalý, že by nezbyla žádná možnost protiakce.

Esoteroristé, a ostatně i Ordo Veritatis, jsou přesvědčeni, že má-li se realizovat Velký projekt, je potřeba provést globální jednotný útok na samu materii Membrány. Potenciálně může jít o něco, co se odehraje na řadě míst světa, provedeno takovým způsobem, že by mocný vliv objektivní reality nedokázal tyto drobné pukliny zacelit zpět do normálu dost rychle, jak se tomu normálně děje. Nicméně tato varianta má v předpovědích Ordo Veritatis nízkou pravděpodobnost, protože žádná jednotlivá Esoteroristická buňka nemá dost zdrojů na to, aby něco takového provedla. A šance, že by se účastnilo takové množství buněk, aby k něčemu takovému došlo, není v souladu s jejich současnou autonomií.

Podle současných předpovědí je mnohem pravděpodobnější, že dojde k jedné události na jednom místě, která bude mít důsledky globálního dosahu. V posledních desetiletích vede všudypřítomné oko médií analytiky k závěru, že to bude právě tento prostředek, který celosvětově rozšíří poškození Membrány. Tudíž to co dnes Dozor znepokojuje nejvíce, jsou celosvětově vysílané televizní přenosy.

Spíše než způsobit událost, která se dostane do pozornosti mezinárodních médií, je pravděpodobnější že se Esoteroristické hnutí pokusí proniknout do známých a přenášených akcí a získat tak šanci odvysílat své aktivity skrze tyto akce sledující média. Není proto překvapení, že je Ordo Veritatis vždycky trochu víc nesvůj v čase konání Olympijských her a vysílá vícero týmů, aby monitorovaly průběh.

Jaké povahy přesně by takové vysílání mohlo mít je předmětem spekulací. Hromadný rituál byl vyloučen, protože to je něco, co by zabralo spoustu času a příprava uprostřed probíhajících událostí by byla nesmírně náročná (ne-li nemožná) na provedení bez přerušení. Mnoho analytiků se domnívá, že by hnutí mohlo využít služeb bytosti, kterou by přivolalo z Vnější temnoty a která by užila svou moc k ovlivnění těch, kteří sledují vysílání a tak vytvořila globální rezonanci události. A existují hlášené případy bytostí schopných se takto manifestovat a provést takový úkol.

Realita se rozpadá

Pokud by Membrána nezastavila kolizi objektivní a subjektivní reality, zavládl by na Zemi chaos. Esoteroristé by tak možná dosáhli svého konečného cíle, ale za strašlivou cenu hraničící s totálním vyhlazením. Projekce toho, co se může stát, zahrnují všechno od kompletního zničení obou realit podobného kolizi hmoty a antihmoty až po úplné podmaněné slabší reality tou silnější. Následující řádky představují možnost někde uprostřed vyhodnocené hrozby, sloučení obou panství, které by v konečném důsledku vedlo k vyhlazené větší části civilizace z tváře Země.

Obyvatelé subjektivní reality a jejich okolí jsou definovány těmi okolo nich. Když se prolomí do objektivního světa, bytosti v něm (my) budou nevědomě měnit všechno okolo sebe k podobě, kterou vnímáme. Jedna osoba v izolovaném prostředí by v prostředí okolo sebe vytvořila jen malé poškození, pokud by to nebyl například Esoterorista v kterémžto okamžiku by mohl situace využít k účelům, které si přeje. Nicméně jak se množství lidí zvětšuje, tak se tlak na realitu taženou tolika různými směry také zvětšuje.

Teorie říká, že existuje kritické množství bytostí shromážděných v jednom místě, než se materie reality konečně poddá a začne se zcela rozpadat. Většina míst, kde by k takovému jevu mohlo dojít, by byla velká centra populace. Poškození v každém městě by se zvyšovalo téměř exponenciálně s tím, jak by byli místní obyvatelé svědky toho, co se děje okolo nich. Jejich strach a panika by vytvářely ještě větší změny na instinktivní a nevědomé úrovni. Jako sněhová koule valící se dolů po horském svahu by se změny stávaly většími a většími, až by v kombinaci celkové populace v oblasti nabyly kritického množství.

Odhady toho, jak dlouho by uběhlo od rozpadu Membrány ke zhroucení reality v těchto oblastech, se liší od minut po hodiny, ale konsensu praví, že během 24 hodin od počátečního rozpadu by byla způsobena většina poškození. Velkoměsta by se stala cyklony čirého chaosu, protože to, co by na jejich místě zůstalo, by bylo soustavně trháno a měněno za předpokladu, že by to nezmizelo docela, podobně jako černá díra pohlcující po dosažení kritické hmotnosti všechno. „Povrchové pnutí“ toho, co by zůstalo ze subjektivní reality, by zajistilo, že se tyto oblasti nerozšíří za určitý bod, dokud postrádají nějakou externí ovlivňující přítomnost, která by je přiměla rozšířit se dál.

Podle teorie by pak výsledkem byly malé oázy přeživších. Jak by se tyto skupiny dávaly pomalu dohromady, určité procento z nich by mohlo opět dosáhnout kritického množství a způsobit okolí další poškození. Tato druhá vlna katastrof by měla jasně odhalit příčinu těchto událostí, i kdyby lidé zprvu mylně přepokládali, že města stala záměrným cílem, podobně jako třeba při scénáři nukleárního útoku.

Co se týče toho, jaké procento přeživší populace by bylo eliminováno druhou vlnou, to by záleželo na nutném počtu populace a její hustotě k dosažení kritického množství. Existuje ale značná pravděpodobnost, že velké množství těch, kteří by přežili obě vlny by bylo zdecimováno obyvateli subjektivní reality, kteří by přišli poté, co by se Membrána rozpadla. Tito tvorové neustávajícího děsu by ve svém „přirozeném“ prostředí (nebo tak blízko k němu jak by to spojující se reality dovolily) byli zřejmě stejně agresivní ne-li víc k těm přeživším, které by potkali. Z řady důvodů od instinktu po touhu zničit cizí element, nevidí analytici žádný důvod, proč by reagovali jinak než nepřátelsky.

Zatímco by se svět okolo nich neustále měnil, přeživší by byli ze všech stran obklíčeni tvory jejich nejhorších nočních můr (nemluvě o strachu, které by byl spatřením těchto tvorů generován a změnách, které by se pak v důsledku toho odehrály okolo nich atd.). Stáli by na tenké hranici mezi udržením paměti světa tak, jak jej znali, což by mohli k definování a stabilizaci svého okolí a propadnutí primitívnímu neustále se měnícímu chaosu.

Přeživší Esoteroristé a jejich reakce

Esoteroristické hnutí bude po rozpadu Membrány velmi odlišnou entitou od toho, jak jej známe dnes. Projekce ukazují, že velká většina hnutí nyní operuje ve velkých centrech populace. Jelikož budou tyto oblasti rychle zničeny, jak naznačuje výše uvedená hypotéza, počet členů hnutí se výrazně sníží. Nicméně ti, kteří zůstanou, budou daleko nebezpečnější než dosud.

Zatímco řadoví členové, drobná kolečka ve stroji hnutí budou nutnými ztrátami, pokud budou lapeni ve velkých městech, malé procento členů hnutí bude schopné se i z takových míst dostat do bezpečí. To budou nejspíše ti nejtalentovanější čarodějové a praktikanti hnutí, jedinci se schopností ohýbat realitu kolem sebe tak, že je plně pod jejich kontrolou. Tito, stejně jako členové hnutí mimo města, kteří si rychle uvědomí své nově nabité síly, budou mít schopnosti dříve vyhrazené snad jen Bohu. A právě tito zbylí budou těmi, kteří budou sklízet ovoce Velkého projektu.

Jak přesně se budou tito jedinci chovat poté, co získají takovou moc je otázkou debaty. I nyní jednají Esoteroristické buňky, pokud víme, každá sama za sebe. Není důvod věřit, že se tyto ideologické rozdíly po rozpadu Membrány změní. A tak se může snadno stát, že se přeživší členové hnutí pokusí vyhladit svoje rivaly.

Ti, kteří se snaží získat moc tak činí, aby byli schopni ji uplatnit na ostatní. Další pravděpodobnou rakcí tedy je, že se Esoteroristé pokusí převzít vládu nad oázou přeživších a vytvořit své malé impérium jako božští králové na vrcholku společnosti. V takto vzniklých společenstvích se jistě budou snažit minimalizovat šanci na to, aby někteří jejich schopnější poddaní pochopili princip ovládání světa okolo sebe. Jakýkoliv jedinec, který prokáže potenciál vědomě měnit svět, bude hrozbou pro Esoteroristu a tudíž bude muset být eliminován. Esoteroristé nejsou lidé, kteří by ochotně sdíleli moc, takže eliminace konkurentů v jejich očích zajišťuje jejich vlastní monopol a slouží jim k lepšímu ovládnutí zbývajících poddaných ve státě strachu.

Oddělení psychiatrického modelování se ale také domnívá, že někde na druhém konci škály mohou být Esoteroristé, jejichž psychikou průběh událostí a rozpad membrány vážně otřese. Jedna z věcí, která je na Esoteroristickém hnutí tak přitažlivá je, že nabízí možnost vládnout neomezenou silou, ale lidé si představují tuto sílu v kontextu světa, který znají. Malují si obrázek ovládání lidí a míst, které vidí každý den. Procházení se jako bohové mezi lidmi. Seberete-li jim tento svět, budou ještě tuto moc chtít? Mohou být podobní bohu, ale vládnout v pekle.

Tou dobou už ale nebude cesty zpět. Esoteroristé nebudou moci vrátit to, co udělali. Panuje proto obava, že někteří členové hnutí, ti kteří budou mít pocit, že je osud obral o jejich odměnu, se rozhodnou pro krajní řešení. Někteří se mohou rozhodnout žít v tichosti svoje životy, zvláště jsou-li v dostatečně izolované lokalitě a věří-li, že jsou tím jediným, co ze světa zůstalo. Jiní se mohou rozhodnout pomocí svých sil ukončit existenci světa nebo toho, co z něj zůstalo.

Pokud uspějí ve svém konání (buď jako jedinci nebo jako skupina, která se rozhodne pracovat na stejném cíli), projekce naznačují řadu možných výsledků. Na spodním konci škály, představujícím nejméně příjemný výsledek je úplný rozpad reality. To co doposud potkalo jen hojně osídlené oblasti, se stane normou i pro zbytek světa. Jako vlna proměn, která sežehne zemi, bude každý zbývající kousek existence redukován v čirý, věčně se proměňující chaos.

Na druhém konci škály, který představuje nadějnější (byť stále pro přeživší bezútěšný výsledek) je teorie, že s tím, jak se poslední zbytky vlivu objektivní reality poddají realitě subjektivní, spustí se univerzální vynulování, zabudovaný do materie realit. Jak bylo popsáno v mnoha článcích o povaze Membrány, vesmír je vytvářen způsobem připomínajícím Jin a Jang. Když dojde k úplnému spojení mezi bílou a černou a vše, co zůstane je šedá, existuje naděje, že nastane něco podobného jako při reakci hmoty a antihmoty. Tyto dvě reality se při úplném spojení navzájem zcela zničí nebo se od sebe opět odloučí.

Obecně se má za to, že by nikdo takovou událost nepřežil. Nicméně filosofičtěji založení členové Ordo Veritatis dumají nad tím, zda by taková událost, pokud by nastala a dospěla až do tohoto bodu, nebyla vysvětlením pro to, co byl Velký třesk. Mnoho nocí bylo stráveno přemýšlením o tom, zda je to tento případ a kolikrát předtím nastal, kolikrát byl svět vytvořen a zničen a znovu vytvořen v cyklu trvajícím miliardy a snad i biliony let. Podobně pokud se to již stalo, je jen otázka času, když se to stane znovu.

Civilní přeživší a jejich reakce

Oddělení psychiatrického modelování představilo sérii projekcí ve snaze předvídat výsledek katastrofy na přeživší civilní populaci. Na rozdíl od psychického dopadu normální přírodní katastrofy, kdy přeživší ztratí své domovy a všechny světské statky, by ti, kteří přežili rozpad Membrány, ztratili celý svět. Nic už by nebylo jako dřív. Žádná naděje uchýlit se do oblíbeného rekreačního střediska a vzpomínat na staré dobré časy, žádná možnost utéct k příbuzným (zvláště pokud bydeli ve velkoměstě). Všechno se nenávratně změnilo a to bude mít dalekosáhlé dopad na psychiku většinu přeživších.

Přinejlepším tyto události lidi zocelí. Většina civilní populace nepřijme ideu, že „magie“, schopnost ovládat svoje okolí, je možná. Nebudou se snažit vědomě ji měnit, protože buď v tuto možnost nevěří anebo se toho neodváží. Zvláště s ohledem na to, co uslyší o událostech ve velkých městech nebo při shromáždění větších skupin. Společný strach a smíření se se situací kolem nich jim umožní sjednotit vzájemně své referenční rámce do jednoho a vytvořit tak skrze podvědomou manipulaci se subjektivní realitou impresi stabilního světa. Jen při srovnání s jiným táborem přeživších by si vnější pozorovatel mohl všimnout, že se věci stále mění.

Mnozí přeživší se nejprve pokusí dostat do nejbližšího velkoměsta pro pomoc, protože to je místa, kde jsou k dispozici zdroje a také zde sídlí orgány vlády. Když zjistí, že tato možnosti již není k dispozici, zamíří místo toho do menších měst což povede na mnoha místech k druhé vlně prolomení reality, jak bylo popsáno výše. Má se za to, že poté se lidé stáhnou do izolovaných oblastí, do malých vesnic či městeček. Každá jednotlivá obec se bude muset stát plně soběstačnou a je pravděpodobné, že se v důsledku toho stane velmi teritoriální a nepřátelská k cizincům. Myšlenka přijetí jedné další osoby, dalšího tlaku na již tak omezené zdroje nebude pro vytvořené komunity snadná ani příjemná. Svým způsobem vznikne velmi feudální společnost, sestávající z malé verze individuálních městských států, ale nyní spíš na úrovni městeček a vesnic.

Komunikace s jinými sídly bude v lepším případě minimální v horším žádná. Pokud přetrvá nějaká forma technologické komunikace, bude to nejspíše rádiové vysílání. Telefonní linky a ústředny budou totiž katastrofou natolik poničeny, že je jejich fungování nepravděpodobné. Vysílačky a rádio jsou tak jediná životaschopná možnost. S tím ale vyvstává problém napájení.

Elektřina bude muset být generována z místních zdrojů, pokud elektrárny, které by normálně oblast zásobovaly, nezůstanou v provozu. Odhaduje se ale, že většina z nich vydrží v chodu jen den nebo dva po katastrofě a pak se odpojí v důsledku nepřítomnosti lidské obsluhy a spuštění automatických ochranných opatření, které se aktivují v případě problémů. Generátory jsou další životaschopná možnost, což učiní palivo k jejich pohonu ještě dražší. Palivo a jídlo budou v důsledku vývoje událostí dva nejcennější zdroje každé komunity.

Dalším zdrojem obav, které oddělení psychiatrického modelování eskalovalo Dozoru je tendence hledat obětní beránky zodpovědné za katastrofu. Lidé dojdou k závěru, že takové spoušti měli zabránit místní orgány. Že to měly tušit. A kdo ví, možná to i věděly, protože to je dozajista výsledek nějaké vládní konspirace. A tak se místní obyvatelstvo může k představitelům původních vládních orgánů a ochráncům zákona chovat nedůvěřivě ba až hostilně.

Této situace by mohli využít někteří členové Esoteroristického hnutí a rozhodnout se hněv patřičně nasměrovat, nejlépe ke zbytkům Ordo Veritatis. Přeživším Esoteroristům to poskytne možnost ovládat občanskou nenávist, páku kontrolovat masy a také odstranit jakoukoliv opozici, která by stála v cestě jejich totální nadvládě. To znamená, že bude-li tato taktika použita, budou muset zbylí agenti Ordo Veritatis při svých akcích postupovat velmi obezřetně a to zejména s ohledem na fakt, že mnoho z nich je rekrutováno právě z řad vládních představitelů nebo ochránců zákona.

Operativní protokoly

Pokud by tento scénář skutečně nastal a propukla by výše uvedená hrozba, zůstávají operativcům Ordo Veritatis následující rozkazy. Organizace bude zničením měst stejně zdecimovaná jako civilní obyvatelstvo a Esoteroristé. Vše tedy závisí na stanicích nebo buňkách působících v izolovaných oblastech nebo oblastech s malou hustotou osídlení, které budou ve větším bezpečí k důsledkům prvotního poškození.

Základy v málo osídlených oblastech a mobilní operační centra jsou určena jako body setkání, kam se mají agenti stáhnout a kde se mají přeskupit. Kde mají shromáždit zdroje a naplánovat další akce.

Jakmile operativci takto zabezpečí svůj týl, je jejich prioritním úkolem provést průzkum okolí. Aby mohli dále efektivně působit, musí zjisit, co se stalo v jejich těsné blízkosti. To znamená nalézt okolní oázy přeživších z řad civilistů, zhodnotit nebezpečí pro danou oblast zejména ze strany větších sídel, kde se může shromažďovat více lidí a konečně lokalizovat větší koncentrace tvorů, kteří přišli ze subjektivní reality.

Jakmile bude tento prvotní úkol dokončen, je potřeba vybudovat obranu před tvory věčné temnoty, kteří se toulají zemí. Zatímco ve své čiré formě, kterou mají v subjektivní realitě, by tito tvorové byli čistou myšlenkou, po rozpadu bariér jsou nyní v objektivním světě nuceni přijmout alespoň částečně fyzickou formu. Proto jsou pro přeživší z řad lidí snadno zahlédnutelní a identifikovatelní. Trvalý rozkaz tedy zní: pokud dojde ke kontaktu s takovýmto tvorem, měl by být zlikvidován a to s maximální důkladností, aby byla zajištěna bezpečnost populace jakožto celku. Vzhledem k tomu, že Membrána již neexistuje, tak jakékoliv poškození, k němuž by předtím mohlo dojít v důsledku použití extrémních opatření, bude nyní minimální (tj. ne větší než jaké změny by normálně vznikly ve světě po katastrofě).

Lze doufat, že po vyčištění oblasti od nejnaléhavějších hrozeb bude posledním úkolem odstranění zbytků Esoteroristické hrozby. Tito jedinci představují riziko o mnoho řádů větší, než jak jej známe nyní. A proto je na místě extrémní opatrnost, stejně jako je potřeba použít i krajních opatření. Zbylí Esoteroristé vládnou mocí Bohů a běžné metody likvidace nebudou dozajista stačit. Pozorování, získání informací a odhalení zjevných slabin takové hrozby je pro úspěch operace zcela kritické.

Likvidace zbývajících Esoteroristů, zvláště těch, kteří získali vládu nad rozsáhlejší skupinou civilních přeživších, může snadno způsobit prudkou reakci proti agentů Ordo Veritatis. Přemýšlejte, co by se stalo, kdyby někdo, kdo obvinil určitou organizaci ze zodpovědnosti za proběhlou katastrofu, následně skončil mrtvý rukama někoho, o kom se později zjistí, že je zaměstnancem vlády nebo dokonce obviněné organizace. Není příjemné si představit, kdo by byl vykreslen jako pachatel a co by následovalo.

Následné operace

Bude-li tato poslední kapitola zápasu proti hnutí úspěšná a to nejen na lokální úrovni, ale napříč světem ve všech kapsách přeživších, kde se Ordo Veritatis udrží, bude před námi poslední úkol, ten nejdelší ze všech. Přežít a znovu vybudovat civilizaci jak nejlépe dovedeme. Uprostřed popela toho, co zbylo ze současné společnosti, musí existovat naděje, takže dát se do znovu budování toho, co přeživší znali jako svět je prvořadé.

Ordo Veritatis nemůže dovolit, aby lidská rasa v důsledku katastrofy sklouzla zpět do temného dávnověku. S jeho vedením a pomocí lidstvu znovu budovat, krok za krokem to co bylo, mohou udržet lidského ducha naživu. Po mnoho generací to možná může být bezútěšné místo k životu, ale s nadějí, že lidská rasa možná jednou znovu získá to, co ztratila, to nemusí být konec.

Mezi analytiky existuje naděje, že po určité době, když se lidstvo konečně rozvine a porozumí světu, který obývá, by jejich kolektivní mysl mohla vytvořit novou Membránu, která by znovu oddělila reality. V těchto teních dnech, kdy se vše zdá být ztraceno, může být lpění na této myšlence rozdílem mezi přetrváním a pádem do chaosu.

Do té doby, Dozor prostě doufá, že toto je jen potenciální možnost, která může nastat, ale nenastane. Nic víc.

napsal Matthew Sanderson, určeno pro prostředí hry The Esoterrorists
Napsal Alnag 03.07.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 7 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.1295850276947 secREMOTE_IP: 54.81.185.66