[Recenze] AS: Dead Rock Seven

Čtyři příběhy pro Ashen Stars (nebo pro hru, do níž si je převedete) od Geretha Hanrahana podle designu Robina D. Lawse. A vůbec první příručka předpřipravených příběhů za takřka 20 let, která mě zaujala natolik, abych dal jejím scénářům přednost před přípravou svých vlastních. Článek neobsahuje spoilery.
Článek vložil sirien | CC Attribution

Dead Rock Seven

Napsal Gareth Hanrahan

Podle designu Robina D. Lawse

Vydal Pelgrane Press, 2011


Jak jste se mohli dočíst v mé předchozí recenzi, Ashen Stars jsou space opera běžící na systému GUMSHOE od Robina D. Lawse.


Sourcebook, resp. spíše Adventure book, Dead Rock Seven je sborníkem čtyř příběhů pro Ashen Stars, každý na trochu jiné téma a v jiném stylu, které hráče (a zejména v Ashen Stars nového vypravěče) dohromady provedou skrze možnosti prostředí i systému, který Ashen Stars nabízejí. Každý příběh má jiné téma, zasazení, stylizaci i průběh a tak rozhodně máte na výběr z toho, co vám osobně sedne nejvíce.


Vzhled a provedení

DR7 je v měkké vazbě a tištěný černobíle na trochu silnějším lesklém papíře, jinak (grafikou, rámečky, fonty...) se ale nijak neliší od designu samotných Ashen Stars. Je tedy dobře čitelný a přehledný. Obrázků je v něm spíše méně, polovina z nich je hlavně stylizačních k doplnění designu, druhá polovina ilustruje různé části scénářů a lze je tak použít i k popisům popř. přímo k ukázání hráčům. Nejde sice přímo o nějaký zázrak, ale s kvalitou provedení jsem naprosto spokojený a nemyslím, že by si bylo na co stěžovat.


Všechny čtyři příběhy jsou napsané Garethem, nicméně všechny čtyři striktně dodržují design scénářů, který Robin přímo napsal jako doporučený do rad pro GM v Ashen Stars. Kromě toho, že je tak snazší se v knize orientovat tak DR7 také slouží jako rozsáhlá ukázka toho, jak to vlastně přesně Robin v Ashen Stars myslel (resp. jako rozsáhlejší ukázka nad rámec samotného ukázkového příběhu z konce Ashen Stars, která vám ukáže jak s onou strukturou naložit u různě tematicky laděných příběhů). Obecně musím říct, že jsem s tímto konceptem nadmíru spokojený - kromě toho, že se dobře čte (rozumějte že při čtení dodává strukturu, která vám umožní se v příběhu snadno zorientovat) je i velmi dobrý pro samotné hraní: hledání informací při samotné hře pro mě bylo velmi snadné a rychlé.


Co mají příběhy společného

Po přečtení DR7 jsem měl dojem, že odehrání všech čtyř scénářů zabere cca osm hodin. Zle jsem se spletl: reálná herní doba obou scénářů, které jsem minulý víkend vedl, byla (i s tvorbou postav) dvanáct hodin a to jsme ještě hru hodně táhli dopředu (tj. omezil jsem míru popisnosti a trochu i roleplayingu na úkol řešení příběhu). Předpokládám, že třetí a čtvrtý scénář se v tomto nebudou lišit, takže všechny čtyři scénáře vám zajistí dost obsahu na dvě nebo i tři běžně dlouhá sezení. Aby nedošlo k omylu: naprosto netuším, zda byl můj dojem kratší doby hry způsoben tím, že jsou hry delší, než vypadají, nebo tím, že to bylo vůbec poprvé, kdy jsem hrál příběh připravený někým jiným a herní dobu jsem prostě z nezkušenosti s předpřipravenými příběhy špatně odhadl. Osobně bych vsadil spíše na to druhé.


Všechny čtyři příběhy jsou precizně připravené. Hrál jsem první dva a za obě hry jsem dohromady jen cca třikrát nebo čtyřikrát potřeboval vymýšlet vlastní stopu, protože se hráči vydali někam jinam, než je popsáno nebo protože v některé scéně hledali něco, s čím autor přímo nepočítal. To je u detektivní hry kde padá několik stop v každé jedné scéně velice úctyhodný výkon. (Abych byl fér, možná že se to stalo vícekrát, nicméně ve všech ostatních případech jsem měl z DR7 dostatek podkladů na to, abych nad tím při hře nemusel vůbec přemýšlet a stopa mi přišla na mysl sama, což je stejně dobré, jako kdybych jí tam měl přímo napsanou.)


Na první pohled se mi všechny příběhy zdály v porovnání s jinými předpřipravenými hrami, které jsem četl nebo o nich slyšel, dost "prostorné" ve smyslu toho, že nechávaly hráčům spoustu volnosti v tom jak a odkud k vyšetřování přistoupí a kudy a jak jím projdou. Tj. ani náznak railroadu. Při samotném hraní jsem byl přesto velmi překvapen tím, jak moc prostorné skutečně jsou - v obou příbězích mi hráči celou hrou prošli po úplně odlišné cestě, než jsem čekal a při tom v obou případech zcela vynechali značnou část připravených scén, míst i postav, aniž by jim to bránilo získat všechny potřebné stopy a informace. A to tak moc, že dokonce v obou případech vynechali i ta místa příběhu, o nichž jsem byl přesvědčený, že je efektivně vynechat nelze a je nutné o ně alespoň zavadit. Příběhy tedy i při omezeném počtu stop (což je žánrově i logicky naprosto smysluplný stav) nabízejí nespočet herních možnsotí - to určitě potěší ty z vás, kterým nevadí hrát tentýž příběh opakovaně s různými skupinami hráčů.


První, druhý a čtvrtý příběh jsou rozhodně vhodné i jako intro k Ashen Stars pro nové hráče, i když každý z nich ukáže něco dost odlišného, než ty ostatní (záměrně nepíšu "ukázkové", protože jejich herní doba je příliš dlouhá a nemyslím, že by šla rozumně zkrátit - určitě ne bez vážných ztrát na herním zážitku).


Všechny příběhy mají společnou také určitou míru morální šedi, která hráče, resp. postavy, nutí přijmout určitá rozhodnutí, ať už to je otázka toho jak daleko ustoupí ze svých zásad nebo přímá volba mezi dvěma ambivalentními výsledky, z nichž oba jsou stejně dobré i/nebo špatné. To celkově vystihuje hlavní téma Ashen Stars (střet mezi altruismem a sobectvím ve zničeném, post-utopistickém vesmíru) a navíc to do příběhů vkládá momenty rozhodnutí, z nichž si hráči odnesou dojem, že na jejich činech skutečně záleží. To se nejvíce projevuje ve třetím příběhu, v němž jsou postavy tlačeny k rozhodnutím s možnými dalekosáhlými politickými dopady napříč sektorem Bleedu.


Příběhy jsou jen velmi volně provázané (především pár frakcemi a dva z nich jednou postavou, která se jimi volně mihne), ale lze je hrát zcela samostatně a bez návaznosti k ostatním.


Moje zkušenost z hraní prvních dvou příběhů je, že vesmírné souboje jsou v DR7 poněkud podhodnocené a pokud si je chcete zahrát pořádně a ne jen jako krátkou doplňkovou epizodu, hodí se nepřátele trochu posílit (jak píšu v diskuzi k recenzi Ashen Stars, je to z počátku možná trochu záludnější, než to vypadá, tak to zase moc nepřehánějte).


The Pleasure Bringers

Žánr: noir
Téma: nutnost k přežití
Nálada: dekadentní, rozpor mezi leskem a stínem společnosti
Zbarvení: akční


Úvodní příběh DR7 postavy zavede na plantu Andarta, bývalé (a současné) rekreační centrum přilehlého sektoru vyhlášené svým podnebím i volným přístupem k sexualitě. Zde mají postavy nalézt ztraceného pracovníka zbrojní korporace, který si planetu vybral jako místo své dovolené.


Tím začíná příběh plný zdánlivě nesouvisejících zločinů, luxusních i pouličních prostitutek, gangů, vyděračů, konkurenčních třenic, náboženských sekt a kultů, ale i vládních činitelů rozpolcených mezi nutností udržet planetární turistickou ekonomiku v chodu a potřebou vypořádat se s kulturní a společenskou hrozbou chudých imigrantů, kteří propadají do náruče sílícího podsvětí. Vítejte v Joy City, městě které nabízí vše včetně toho, co nechcete.


The Pleasure Bringers jsou nejspíše "nejtradičnějším" scénářem DR7 ve smyslu srovnání s nedetektivními či ne-GUMSHOE hrami a ukazují, že hraní v Ashen Stars, potažmo v GUMSHOE obecně, nemusí být nijak zvlášť odlišné od toho, co už sami dobře znáte. Pokud jsou AS a DR7 vaše první setkání se systémem, pak neváhejte začít právě zde. Osnova příběhu je prostá: postavy přicestují na planetu, aby následně chodily z místa na místo, překonávaly občasné překážky, vyhledávaly a mluvily s různými postavami a sem tam si daly bitku nebo přestřelku se zlými hochy a dívkami. Šlo by popsat i jako "chodíme okolo, děláme věci a při tom také tak mimochodem sbíráme stopy". Přes tuto obyčejnost je ale určitě nápaditý a plný zajímavých a překvapivých momentů. Zároveň to je podle mě příběh, který má nejvíce potenciálu ukázat prostředí AS do šířky, představit různá témata a frakce, které toto prostředí tvoří a stylizují a dávají tak hráčům nejvíce prostoru do něj zapadnout a vcítit se.


Poznámky z hraní a kraní: V příběhu se nachází dva momenty (resp. dvě stopy / scény) které mi osobně přišly zbytečně přímé a mlátící hráče mezi oči - abych nespoiloval, tak pouze naznačím budoucím GMům: moment telefonátu který přijde zrovna ve chvíli, kdy jsou postavy na scéně lze v klidu zahodit (a nechat postavy, ať si volajícího případně dohledají samy, prostředků i stop k tomu mají dost) a stopy vedoucí k závěrečné lokaci lze také zahodit (a nechat hráče, ať se tam dopracují sami). Já to udělal a myslím, že to bylo k dobru věci. Zároveň zpětně hodnotím, že ta jedna scéna v nemocnici je ve hře navíc a odhaluje tajemství v příběhu zbytečně brzy - doporučuji vám ji vynechat a případně její obdobu zařadit na nějaké pozdější místo blíže konci příběhu jako stylizaci (pokud už hráči tuší) nebo předeslání na poslední chvíli (pokud se již řítí ke konci a zatím nevědí). Případně můžete ze scény odstranit její původní pointu a nechat jen její úvodní průběh, což zachová nějakou akci a střet s oněmi protivníky, ale přitom to neodhalí příliš.


The Pleasure Bringers obsahují mnoho postav a organizací, ale hráči je střetávají postupně (a poté co se s nimi vypořádají se k nim obvykle už příliš nevrací) a relativně krátce (tj. nezkoumají je do hloubky), což činí přípravu na hru dost snadnou. Bohužel příběh narozdíl od Dead Rock Seven neobsahuje mapu vztahů, tu jsem měl ale ve vyčerpávající formě na papíře hotovou spolu s dalšími poměrně podrobnými výpisky za ani ne dvě hodinky.


Pro ty které by to zajímalo - heavy SPOILERS inside toto /SPOILERS je má A4 přípravy na hru, která se ukázala být naprosto dostatečná (ano, dělám si výpisky v angličtině, sorry za to případně...) Čísla u jednotlivých poznámek jsou odkazy ke stránkám v DR7 - velmi se osvědčily (vyjma těch s mínusem, to je časová osa). Kromě toho vám doporučuji ještě udělat si přehledovou tabulku toho, která postava má nebo nemá tu nebo kterou investigativní dovednost - lze využít worksheet k přípravě scénáře z dodatků AS, cca nějak takhle (levý sloupec naše první hra, pravý druhá...)


Dead Rock Seven

Žánr: horor
Téma: sobectví a obětavost
Nálada: klaustrofobická, paranoidní
Zbarvení: sociální, dramatické


Ikonický příběh celé příručky - a právem. Postavy nacházející se kdesi ve vesmíru zachytí přenos velmi stručného znění zakázky (osobně jsem to zdůvodnil "ztrátou dat při dálkové komunikaci", působilo to dobře), která vyžaduje jejich přílet k opouštěnému dolu na vytěženém asteroidu, na němž došlo k nehodě, kterou si těžební společnost přeje vyšetřit nezávislými vyšetřovateli.


Když postavy dorazí k asteroidu, vědí toho jen málo (vlastně ani neví, co přesně za nehodu to letí vyšetřit), takže musí začít od začátku: seznámit se s prostředím, s devatenácti (resp. osmnácti přeživšími) členy posádky zanechané na asteroidu k dokončení dekonstrukce dolu (a odvozu těžebních přístrojů) i se samotnou nehodou. Sotva ale s vyšetřováním začnou, věci se komplikují: přichází další úmrtí, stopy vedou na velmi podivná místa i do hluboké minulosti, která s dolem na pohled nijak nesouvisí, některé z těžařů mají vztahy z dřívějších časů, jiní si s sebou na asteroid přinesly (nebo je spíše na asteroidu dohnaly) problémy, které chtěli nechat za zády na své rodné planetě a postavy postupně zjišťují, že čelí mnohem většímu a závažnějšímu nebezpečí, než jakého se zpočátku obávaly i v tom nejhorším možném scénáři.


Jak jsem již napsal, příběh je komorní. Narozdíl od Pleasure Bringers zde není odkud kam cestovat nebo nebo koho kde hledat: postavy mají hned od příletu všechno přímo před sebou a je jen na nich, aby otevřely ty správné skříně a stopy co se na ně vyvalí poskládaly do správného obrazu dřív, než pro ně (a mnohé další) bude příliš pozdě - což jim ale komplikují různé útoky z více stran a intriky na pozadí. Pokud máte rádi atmosféru Aliena a lodi Nostromo, tohle je příběh pro vás.


Poznámky z hraní a k hraní: Narozdíl od Pleasure Bringers, tento příběh neobsahuje žádné stopy které by byly "příliš zjevné", zato bohužel obsahuje dvě (drobné, ale při prvním střetnutí zmatečné) chyby ve svém zápise. První je počet dělníků: v úvodu se uvádí 13 (19-inženýři), v kapitole "Workforce" jich je 52. Podrobnějším studiem jsem usoudil, že správně je 19 (52 měl být nejspíš původní počet v době aktivní těžby?). Nicméně neděste se - fakticky je v příběhu významnějších postav jen cca 10 a i z toho je důležitých cca 6, postavy jsou navíc výborně popsané a jejich vztahy jsou ukázané na přehledném náčrtku. Druhá chyba nejspíš (?) je, že u jedné z postav se uvádí její vztah k postavě "Tch-ilk", která ale není nikde jinde zmíněna. Opět podrobnějším studiem jsem usoudil, že to má být nejspíš "Rk-khz" (jméno asi změnili v průběhu tvorby a zde jej zapomněli přepsat?), ale pokud chcete, můžete do hry klidně přidat i Tch-ilk, nic moc se nezmění (trochu víc to zamotáte, což může být i k užitku - jen to jméno změňte, protože rasa Kch-thk nepoužívá žádné samohlásky, tedy ani "i").


Události popsané v části "třetí útok" mi z počátku přišly že jsou příliš doočíbijící (podobně jako ty dvě stopy v The Pleasure Bringers), nicméně ve hře se ukázalo, že nejsou - hráči po této scéně spekulovali hned o několika vysvětleních, z nichž všechny byly na pohled dost dobře možné a mnohé od pohledu i pravděpodobnější, než to skutečné (a přiznávám, žádné z nich mě při přípravě nenapadlo... holt odlišný úhel pohledu GMa).


Při úvodní četbě mi přišlo zmatečné, že scénář neobsahuje mapku asteroidu, zato odkazuje k hodně místům na něm, ale poté, co jsem si asteroid načrtl a místa do něj začal zanášet jsem zjistil, že fakticky obsahuje pouze dvě příběhově důležitá místa a asi dva nebo tři odkazy k vedlejším lokacím, které lze ale zcela volně zaměňovat, takže tím se nenechte nijak vyrušit. Upřímně doporučuju hned na začátku položit na stůl "slepý" náčrtek asteroidu (a obytné stanice) a vypsat bokem jména všech devatenácti postav (i když příběh radí deset z nich spíše ignorovat, jejich pojmenování v seznamu působí dobře a hráči se pak snáze orientují, i když tyto do hry následně nevstoupí).


Protože jsem hrál příběh jako one-shot a tak jsem chtěl hned na začátek předeslat klaustrofobní atmosféru příběhu. Hru jsem tedy uvedl tím, že postavy nedávno dokončily zakázku na špatně obyvatelné planetě plné obytných dómů a podzemních prostor a v tomto pustém sektoru se (nejblíže asteroidu) nacházely díky následné závadě lodi na cestě zpět, která je na tři týdny uvěznila na jejich lodi uprostřed ničeho. Tento trochu rozvedený popis myslím hru z kraje docela atmosfericky nakopl.


Pro ty které by to zajímalo opět - heavy SPOILERS inside toto /SPOILERS je má A4 přípravy na hru. Opět bohatě stačila (a opět je v angličtině). Všimněte si, že jsem pracovní síly obohatil o pár žen a mimozemšťanů; ikonky u jmen nahrazují 1, 2, 3 z mapy vztahů ve scénáři, přišlo mi to takhle přehlednější než čísla.


Period of Tyrany

Žánr: thriller
Téma: politika a násilí, budoucnost sektoru
Nálada: dystopická
Zbarvení: špionážní


Postavy zachytí nouzové vysílání z vraku cestovní lodi, jehož bližší průzkum ukáže s velkou pravděpodobností na teroristický útok. Součástí vysílání je i "standardní" doplněk obsahující otevřený kontrakt společnosti nabízející značnou částku komukoliv, kdo dohledá pachatele a vypořádá se s ním. Úvodní stopy nasměrují postavy k blízké planetě, která po válce upadla do nápodoby Mc'Millenismu, nejhorší pozemské totality z doby války lidí s Tavaky (AS stylizační obdoba vesmírného nacismu).


A tím se postavy dostanou do horších problémů, než by se zdálo. Brzy se ukáže, že pátrání samo moc komplikované není - věci (výjimečně) opravdu jsou takové, jaké se zdají. První část příběhu tak postavy nutí pohybovat se v prostředí nepřátelské (autoritu Laserů neuznávající) planety s Orwelliánsky totalitním zřízením, protahovat se skulinami mezi podsvětím a pořádkovými silami a mezi disidenty a tajnou policií. To samo není procházka růžovým sadem, ale není to nic proti tomu, co na hráče číhá dále - útok byl totiž (nijak moc překvapivě) politický a právě politická partie má zrovna rozehránu sérii klíčových rošád. Ukazuje se, že loď nebyla na úplně standardní cestě, že cestující nebyli úplně obyčejní pasažéři, že teororistický útok nebyl pouhou silovou demonstrací, ale jen jedním tahem ve složité partii. V tomto příběhu je těžké říci víc, aniž bych prozradil příliš mnoho - pointou je, že, ať už se to stane jakkoliv, postavy se dostanou do situace, ve které nejenže jejich vyšetřování ovlivní směřování silných politických lobby, ale dokonce se ony samy dostanou k možnostem do politiky v podstatě přímo zasáhnout.


Je zjevné, že tento příběh není jen o pátrání a totalitě, ale i o prostředí Ashen Stars. Osobně jsem shledal, že jej nemá smysl hrát s hráči, kteří AS neznají - popravdě jej asi vůbec nemá smysl hrát mimo rozsáhlejší kampaň. Politické frakce které zde hrají roli nejsou ani černé, ani bílé a dokonce ani šedé: každá z nich zastává tak nebo onak racionální postoj který má svá odůvodnění, ale který není kompatibilní s těmi ostatními - každý má kus skutečné pravdy, ale v nedokonalém vesmíru není možné tyto kousky složit k sobě všechny. A aby toho nebylo dost, scénář přímo obsahuje elementy, které i volby které jsou od pohledu dané posune do šedé zóny a předloží důvody, proč ty "dobré" možnosti nemusí být tak dobré a ty "špatné" mohou nakonec vyjít lépe.


Aby si příběh a dilemata a volby v něm obsažené hráči užili, už musí nejen vědět, kdo je kdo a kdo chce co a proč, ale musí si tím sami ve hře projít (co není zahrané, není skutečné - pouze si přečíst či poslechnout kdo je kým hráčům nedá k oněm frakcím a postavám ten vztah, který je pro tento scénář potřeba). Navíc k tomu je dobré, aby po tomto scénáři kronika pokračovala dost dlouho na to, aby hráči dostali možnost pocítit, jak rozhodnutí která učinili - nebo odmítli učinit - ovlivní okolní vesmír (tj. aby měli možnost se radovat nebo litovat). Myslím, že někde kolem dvou třetin středně dlouhé kroniky je to správné místo, kam tento příběh zasadit.


Je dobré zmínit, že i když se příběh odehrává na totalitní planetě, je stavěn tak, aby toto prostředí samotné vyšetřování neznemožnilo. Je také dobré zmínit, že v tomto příběhu se politika projevuje opravdu tvrdě - můžete dopadnout pachatele (a možná i nějaké další spolupracovníky), ale na ty kteří za vším více či méně přímo stojí nejspíš nedosáhnete. "Záporáci" mají navíc pár ošklivých es v rukávu, takže i úspěšné splnění mise v tomto případě může skončit závěrem, který postavám (ne nutně hráčům) zanechá hořkou pachuť v puse.


The Anatis Ingredient

Žánr: detektivně-špionážní
Téma: ochrana (nejen) stanice
Nálada: fun&relax, hektičnost
Zbarvení: sebeparodické, v závěru akčně-dramatické


A po předchozí depce zakončíme trochu veselejším příběhem (nebo možná také ne?). Postavy jsou najmuty jako ochranka vesmírné stanice na níž probíhá mediálně vysoce exponovaná kulinářská soutěž (tak trochu reality show...) - soutěž, která je také poslední nadějí na ekonomické znovuzrození oné kdysi bohaté stanice. Hned po příletu se postavy střetnou s prvními "vážnými" překážkami: chaotickou šéfkou, emocemi přetékajícími šéfkuchaři, mediálním magnátem toužícím ze všeho vytřískat co nejvíc show a v neposlední řadě i tak trochu se rozpadající stanicí, která je navíc hned z kraje ohrožena kolizí s hromadou vesmírného šrotu.


Vše výše uvedené se snaží ukrást postavám co nejvíc pozornosti, postavy jsou neustále žádané na pěti místech naráz, jsou zavalovány absurdními požadavky, které ale předkladatelé myslí smrtelně vážně a opravdu mají dojem, že na tom stojí a padá osud vesmíru. A skutečný problém je, že on na tom osud vesmíru nejspíše skutečně závisí, protože ďábel se skrývá v detailu a tento příběh není ani tak o hledání stop, jako spíše o pozornosti a důvtipu: mezi všemi těmi nesmysly se totiž skrývají stopy opravdových problémů a skutečných spiknutí. Na pohled nezajímavá soutěž se pro několik skupin stala zástěrkou pro jejich vlastní pletichy - a hráči by si jich raději měli všimnout dříve, než se jim tyto zřítí na hlavu. Když si na to mezi vším tím porotcováním a vzájemným obviňováním kuchařů z podvodů zvládnou najít čas...


Zvrat v tomto příběhu je opravdu zásadní a nerad bych z něj něco prozradil. Řekněme tedy pouze, že nitky které procházejí předchozími třemi příběhy (a i ukázkovým příběhem ze samotných Ashen Stars) se zde sejdou a pozorným hráčům nabídnou zadostiučinění - dostanou možnost nalézt to, o čem se věřilo že je navěky ztracené, rozluštit historickou záhadu, po níž pátrali mnozí profesionálové i amatéři, vynést na světlo hrdinství padlých a nakonec i střetnout skupinu velmi nebezpečných bláznů, kteří se ale tentokrát dostali k prostředkům, které byste nejraději neviděli ani v rukou rozvážných, klidných a rozumných jedinců, natož v prackách party totálních šílenců.


The Anatis Ingredient je trochu zvláštní příběh. Hraný jako jednorázovka bude oddechový a zábavný. Zařazený na konec kampaně (nebo jedné její rozsáhlé kapitoly s cliffhangerem na konci) bude naopak dramaticky silný, možná až epický. Narozdíl od Period of Tyrany jej tak ocení i noví hráči Ashen Stars neznalí, narozdíl od The Pleasure Bringers a Dead Rock Seven ale zařazen do kroniky pro zkušené hráče bude rozhodně mnohem víc, než jen "příběhovým fillerem", popř. nezávislou epizodou.


Shrnutí

Dead Rock Seven je excelentním doplňkem k Ashen Stars. Jejich původnímu "neutrálnímu" vyznění co do stylu a žánru dodává hloubku a jasnější obsah a rámec, ukazuje, o čem Ashen Stars mohou být a co dokáží nabídnout. Svým způsobem tak funguje jako součást samotných pravidel (ostatně byl vydán zároveň s nimi). Kromě toho také obsahuje čtyři výborné příběhy, které nebude těžké přenést i do jiných her - prakticky jakéhokoliv sci-fi (Star Wars, Star Trek...), ale i současnosti (Dead Rock Seven se může klidně odehrávat na ropné plošině místo na asteroidu) nebo ve fantasy. Ashen Stars (GUMSHOE obecně) jsou pravidlově dost nenáročné, což znamená, že podobné přenesení ani nedá moc práce - prostě jen překlopíte staty pár postav a příběh můžete nechat takový, jaký je.


Pokud vás zajímají Ashen Stars, space opera obecně nebo i pokud si jen chcete zahrát nějakou detektivku a chcete se podívat, jak vypadá výborně připravený scénář k jejímu hraní, Dead Rock Seven je příručka právě pro vás.

Článek vložil sirien | CC Attribution 19.03.2015
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 9 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.20101404190063 secREMOTE_IP: 54.145.94.234