Státy a státečky

Několik koncepcí jako inspirace ke tvorbě společností všeho druhu.
Napsal pipux

Tento článek je stručným výpisem zajímavých koncepcí států (či jiných mocenských skupin), které by se mohly hodit pro návrh a obohacení fantasy prostředí. Článek se v žádném případě nesnaží pojmout v detailu všechny teorie o společenském uspořádání - takové informace si hledejte někde v encyklopedii.

Po samotném výpisu státotvorných koncepcí následuje druhá kapitola, pokládající otázky a hledající odpovědi spojité s existencí státního útvaru. Jde o několik náhodných otázek, majících pomoci vykřesat koncepci jakéhokoliv designovaného státu do jasnější podoby.

 

Zajímavé státní koncepce


Demarchie.
 Druh demokracie - s tím, že političtí představitelé nejsou voleni silou hlasů, ale jednoduše losováni. Jedinec, který se chce účastnit "voleb", musí předem složit určitý obnos, aby byl zařazen mezi kandidáty. Poté jsou jeho šance na zvolení čistě v rukou štestěny (či korupce). Tento druh vlády existoval např. ve starověkém Řecku.

Feudalismus.
 Ve fantasy prostředích asi nejčastěji papouškovaný model vlády. Půda (feudum) náleží pouze králi; král propůjčuje půdu pánům, kteří pak s půdou dále hospodaří (princip štepení moci na menší celky). Pánové musí svému králi za propůjčenou půdu odpřísáhnout lenní přísahu - jsou mu zavázáni svojí věrností; v případě válek musí podporovat krále. Zdroje na válku pánové získají z půdy, která jim byla propůjčena.

Gerontokracie.
 Vládnoucí vrstvou společnosti jsou ti nejstarší - předpokládejme tedy, že ti nejznalejší a nejzkušenější. Čas i životní formy ve fantasy jsou volnější než ve skutečném životě, proto zde lze uvážit i různé variace na toto téma - např nekrokracie (vláda nemrtvých, které, evidentě, čas tolik netlačí).

Kleptokracie.
 Stát založený na vykořisťování - no může něco takového existovat? S pojmem kleptokracie si lze pohrát, uvážit něco jako "kontrolovaná anarchie". Pokud má stát pět center, kde čtyři centra vyrabují centrum zbylé, to je 80% spokojenost. Anebo může kleptokratický stát vykořisťovat své externí sousedy - ještě lépe.

Kmenová společnost.
 Tato společnost je složená z vícero základních prvků - kmenů. Dá se polemizovat, že kmenová společnost je společností primitivní - kdesi mezi tlupou a státem, ale co když tomu takto nutně být nemusí? Dokážete si představit vyspělou kmenovou společnost? Mohlo by jít o zajímavou změnu.

Kratokracie.
 Tedy vláda nejsilnějších. Představme si společnost, ve které má každý jedinec šanci na zlepšení svého sociálního postavení, tedy jestliže na své cestě ke vzestupu dokáže zastínit ostatní jedince. Příkladem kratokratického společenství může být bojovná společnost, kde o tom, kdo bude dalším vládcem rozhodne např. velký turnaj.

Magokracie.
 Ve skutečném světě neexistuje; tento model je výsadou fantasy světů, kde se dá hýbat s magií. Nejmocnejší mágové se mohou dostat do popředí společnosti podobně, jako v příkladu kratokracie; co více, celá společnost může být determinovaná získáváním a užíváním magické moci. Jinými slovy to může být společnost na magii víceméně závislá (pro srovnání si uveďme závislost industriální společnosti na elektřině).

Minarchismus.
 Krédem minarchismu je volnost, stát je nutným zlem. Státní orgány jsou zredukovány na jádro, mající udržovat základní pořádek (policie či armáda). Stát chrání před agresí, krádežemi a podvody, o víc se nestará. Další podmínky si určují samotné vnitřní komunity státu - mohou přistoupit k lokálnímu rozšíření zákonů a státních funkcí, ale nemusí.

Plutokracie.
 To znamená vláda bohatých. Může jít o vykořisťovatelský stát s elitou kdesi na vrcholku společenské pyramidy (a la manifest komunismu), ale také třeba o obchodnicky založený stát. Ten, kdo se stane vládcem (např. nabídne státu za vladařské křeslo na dané funkční období největší obnos ze všech zájemců) může získat urč. obchodní monopol v oblasti, musí se ale postarat o chod státu (částečně zase z vlastní kapsy).

Technokracie.
 Hlavní slovo tentokrát získávají vědci, či prostě ti nejchytřejší. Pokrok státu nejde tak uplně směrem "hledání štestí", ale spíše sleduje racionální cíle. Technokratická společnost si zakládá na informacích, takže i jejich vznik, šíření a distribuce bude otázkou, se kterou si bude funkční technokratický stát muset nějak poradit.

Theokracie.
 Tzn. vláda náboženství. Takový stát musí dodržovat pevných zásad, daných svatým učením. Theokratický stát existuje ve dvojí rovině - jednak jako stát ve svých pevně daných fyzických hranicích, pak také jako víra bez hranic. Příkladem této státní koncepce jsou islámské státy, právo Šaíra v nich uplatňované.

 

Náhodné otázky spojené s existencí státu



Jaké druhy státáních útvarů co do velikosti existují?
 Kmeny a kočovníci se nemusí teritoriálně vymezovat, pokud jim v prostoru nestojí žádní sousedé, kteří by je nějak omezovali. Ostatní útvary se už nějak teritoriálně definovat musí. Městské státy, impéria, provincie, klientské státy, kolonie, unie, federace, atp.

Jaký je rozdíl mezi centralizovaným a decentralizovaným státem?
 Centralizovaný stát se mnohem snadněji spravuje. Jeho existence ale ve standardním fantasy prostředí nebude tak snadná - je potřeba spolehlivých komunikačních cest (od silnic až např. k internetu). První opravdu rychlou centralizovanou správou na Zemi byla terpve červená linie britského impéria z konce 19. století (telegrafní spojení z Londýna do imperiálních provincií). Možná i ve fantasy bude možné zavést robustní komunikační spojení - např. pomocí magických zařízení. 

Jaký vliv může mít jeden stát na druhý?
 Interakce více komunit mezi sebou je určitě velmi zajímavým jevem. Dva státy k sobě mohou zaujímat víceméně rovnocenné postavení, stejně tak může jeden být v područí druhého. Formy dominance jednoho nad druhým mohou být různé, stejně tak i způsob samotné dominance - od okupace k obchodní dohodě, atp. I úroveň vztahů může být různě intenzivní - od úzce spjatých, až po volně udržované (např. městské státy, starající se o udržování obchodní stezky).

Má úroveň společenkého vývoje vliv na typ státu?
 S vývojem společnosti se musela proměňovat i struktura států. Od primitivních společností k diferenciaci společenských rolí, ustanovení určitých povinností a práv, ke společenské smlouvě; od zemědělské společnosti přes společnost indistriální až ke společnosti informační, atp. Společenský vývoj má na formu státu obrovský vliv.

Jakou roli hraje ve společnosti ideologie?
 Ideologií se výborně kontroluje společnost. Před nástupem ideologií (např. feudalismus) byl jedinec zařazen do určitého stavu; na jedince bylo třeba dohlížet, aby dělal to, co má. Ideologie (např. komunismus) jedinci vsugeruje, že je vhodné, když bude dělat to, co má. Pak není třeba na jedince tolik dohlížet.
Ideologie mohou pomáhat tvořit urč. národní povědomí (patriotismus, šovinismus, fašismus) a jednotu jedince se společností.

Jaké jsou kulturní hodnoty státu?
 Pokud existují společné hodnoty, stát je hned pevnější - nejedná se jen o náhodnou směsici jednotlivců. Kulturními hodnotami můžeme rozumět víru, ideologii, tradici, atp.

Jaká je sociální mobilita jedince?
 Může jedinec hledat svoji vlastní roli ve společnosti, nebo je mu předem daná? Viz. např moderní občanství a důraz na svobodu v kontrastu se středověkým učením o trojím lidu (rolníci, kněží, vojáci - jsou dáni bohem; co bůh dal, člověk nerozdělí).

A co sociální postavení jedince?
 Pokud budou privilegovaní vykořisťovat neprivilegované nad míru únosnosti, koledují si o malér. Občanské války a vnitřní rebelie určitých sociálních vrstev ve státě nejsou dobré, protože oslabují samotný stát. Nakonec nejde jen o základní podmínky vyžití - pokud to je možné, je ideální, když společnost nabídne jednotlivci v rámci únosnosti nějaké možnosti seberealizace.

Jakých společenských rolí je ve státě potřeba?
 Pokud si společnost neosvojila pokročilé způsoby zpracovávání potravy, pak bude muset většina (70% - 95% populace) pracovat v zemědělství; zbytek společnosti bude jakási elita už tím, že se nebude muset zabývat získáváním obživy. Jiný příklad: zastoupení válečnických profesí bude rozdílné ve státě expanzivním a mírovém.

Jaký vliv hraje životní prostředí na společnost?
 Celá společnost se bude muset přizpůsobit životnímu prostředí. Čím atypičtější bude životní prostředí, tím zvláštnější bude společnost. Jinak bude zkrátka vypadat společnost vnitrozemní, podzemní, pouštní, námořní, atp. (včetně společenských rolí, kultury a představ).

Jak se dokáže společnost regulovat?
 Z tohoto pohledu existují dva druhy společností: stabilní a nestabilní. V těch nestabilních se najde spousta způsobů, pomocí kterých se dá snadno zneužít společenský systém k vlastním sobeckým cílům jednotlivců. Nestabilní společnosti také bohužel typicky nemají dlouhého trvání (dříve či později dojde díky narušení funcí společnosti ke společenskému úpadku). Mocenské složky (organizace) ve společnosti by ideálně měly být tak vyvážené, aby zaručily stabilitu. Zde pomůže i promyšlený soudní systém.

Napsal pipux 04.10.2010
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 20 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.20087909698486 secREMOTE_IP: 54.158.238.108