[Historie] Vývoj D&D

Všechno to vlastně začalo tak, že Gary Gygax měl problém. Jeho malá podskupinka v rámci Mezinárodní Federace Hráčů válečných her (IFW) se rozpadala...Byla to skupina podobně smýšlejících lidí, keří měli rádi válečné hry, koníček odvozující se od tradice výukového vojenského nástroje vytvořeného v 19. století jedním pruským štábním důstojníkem. Nápad spočíval ve znovu vytvoření vojenských konfliktů s pomocí topograficky přesných map na pískem posypaném stole a s pomocí kovových figurek, představujících různé vojenské oddíly. S pomocí správných pravidel mohli hráči simulovat boj od střetnutí čet až po bitvu brigád. Střety mezi skupinami se vyhodnocovaly hodem kostkou.Výukový nástroj se rozšířil nejen mezi vojenskými důstojníky, ale také jako nekonvenční koníček a vzkvétal v řadách nadšenců celého světa. Časem si našel cestu i do Ameriky, kde jej skupina přátel (včetně Gygaxe) objevila v polovině 60. let. Ačkoliv označení Mezinárodní Federace hráčů válečných her se zpočátku mohlo zdát poněkud nadnesené, klub nakonec do svého jména dorostl. V době svého vrcholu IFW sdružovala 600-700 hráčů, včetně mnoha zahraničních (což nebyl v dobách před Internetem malý skutek). Leč většina klubu se rekrutovala z amerického středozápadu a většina nadšenců byla z Wisconsinu z okolí Lake Geneva, kde žil i muž jménem Gary Gygax.A jak už to tak s každou velkou skupinou bývá, členové IFW se rozdělili do podskupin a hráli hry na základě oblastí svých historických zájmů. "Vždycky jsem ulítával na historii," říká Gary Gygax při vzpomínce na ty časy. "A středověká historie byla vždycky mou největší vášní." Aby si dopřál svou vášeň, vytvořil Gary Gygaxe v rámci IFW uskupení Castle & Crushade Society."Naše původní pravidla se plně odvíjela od podoby figurky," říká Gygax. "Když měla figurka palcát a na sobě žádnou pořádnou zbroj, bojovala podle určitých pravidel, když měla figurka zbroj a samostříl, byly její útok a obrana naprosto jiné." Původně byla pravidla zcela v duchu tradičních válečných her: 1 plastiková figurka představovala 20 mužů. Ale aby občas porušili tu monotonii, hráli podle pravidel boje 1 za 1, kde každá figurka představovala jednoho člověka v malé šarvátce na úrovni čet. Hry byly nějakou dobu zábavné, ale po čase začaly skupinu středověké boje nudit a začala se rozpadat. Gygax potřeboval něco, čím by je udržel pohromadě. "Bylo to jen takové občerstvení," dodává Gygax. "Řekl jsem si, proč nepřidat do hry pár fantasy prvků - namísto katapultu. Proč by nemohla jedna z těch figurek představovat čaroděje, který sešle ohnivou kouli, jejíž pravidla, nikoliv náhodou, budou přesně stejná, jako pravidla katapultu?" Fungovalo to. Ve skutečnosti Gygaxova středověká hra (vyvinutá společně s přítelem Jeffem Perrenem) s jejím fantasy doplňkem byla tak úspěšná, že kolem ní Gygax s Perenem vytvořili malou firmu. Guidon Games působily z Gygaxova sklepa a publikovaly poněkud dopilovanou verzi pravidel "Chainmail: Rules for Medieval Miniatures" spolu s jejich fantasy doplňkem roku 1971.Gencon (zkratka z Geneva Convention) započal jako dva dny neutuchajícího hraní, které dali dohromady Gygax a další hráči z oblasti Lake Geneva. První opravdová "convention" hodná toho jména byla ta konaná roku 1968, jež přitáhla takřka sto návštěvníků. Oproti tomu GenCon 2005 sestává ze čtyř různých čtyřdenních představení v Indianapolis, Anaheimu, Velké Británii a Španělsku, s průměrnou návštěvností asi 26 000 lidí. Leč v roce 1970 to stále ještě byla jen malá sbírka hráčů, včetně člena IFW Dava Arnesona. Arneson, zakladatel jiné podskupiny IFW na University of Minnesota, se setkal s Gygaxem a rychle se stali přáteli při spoulpráci na námořní simluaci nazvané Don't Give Up the Ship!, která byla publikována Guidon Games následujícího roku.Ale až na setkání roku 1971 opravdu začala hra Dungeons & Dragons. Jako změnu tempa vytvořil Arneson "kradmou" misi s pravidly 1 za 1. Scénář zahrnoval tým vojáků plížících se do hradu, aby otevřeli bránu zevnitř. Byl to okamžitý hit. Každý chtěl hrát scénář, užít si pocit intimity, který měl ke svým postavám a ačkoliv ve válečných hrách byl vždycky prvek "hraní role", pocit "být" středověkým válečníkem v Arnesonově hře byl takřka bez předchozích průkopníků. Následovaly další scénáře, když Gygax s Arnesonem vyvíjeli nové nápady s použitím pravidel Chainmailu. Jak Gygax, tak Arneson, nakonec rozvinuli své původní "hradní mapy" v celé dobrodružné světy. Arnesonův Blackmoor a Gygaxův Greyhawk, který se stal "výchozím" D&D světem.Společně i každý sám, pracovali Gygax a Arneson na zdokonalování něčeho, čemu říkali "The Fantasy Game", po dva roky. Rychle pochopili, že základní pravidla Chainmailu jednoduše nestačí novému stylu hry. Arnesonovo tažení "Blackmoor" nejprve odhodilo "buď a nebo" bojovou matrici původní hry a přidávalo inovace jako "životy" k určení zranění postavy a představu postupu po úrovních a získávání zkušeností k určení moci. Hra se také přesunula z vojenských operací a hradů do podzemních prostor zabydlených nestvůrami a poklady - prvních "prolézání kobek". Byl to však Gygax, kdo vzal Arnesonovy inovace, shromáždil je, zorganizoval a sestavil v soudržnou sadu pravidel.Gygax také přidal pár svých inovací. Coby dlouholetý fanda pulpových sword & sorcery spisovatelů typu Roberta E. Howarda, Fritze Liebera a Jacka Vance, Gygax bezostyšně vykrádal nápady ze světů, stvořených těmito autory. Nejzjevnější inspirací je "Vancovský" systém magie (zvané též "sešli a zapomeň"), v němž se čarodějové musí znovu naučit kouzlo, které použili. Gygax ovšem neopomněl utrousit, že jeden z největších autorů fantasy neměl na vývoj Dungeons & Dragons velký vliv. "Nejsem velkým fandou J. R. R. Tolkiena," prohlašuje Gygax, "ačkoliv filmy se mi opravdu líbily, tak při čtení Pána prstenů jsem zíval." Přesto, jakkoliv minimální se může zdát, vliv Středozemě je nepochybný už od začátku. Půlčíci se v původních pravidlech jmenovali Hobiti a to do té doby, než zasáhli právní zástupci Tolkienovy pozůstalosti s +5 Výstrahou o Porušení Autorského práva.