Středověká demografie pro začátečníky

Překlad jedinečného, velmi obsáhlého a zevrubného článku S. John Rosse, který popisuje realistické základy každého fantasy světa! Založeno na historickém průzkumu složení obyvatel ve středověké Evropě.
Napsal Alnag

napsal S. John Ross, http://www.io.com/~sjohn/demog.htm

 

Fantasy světy mají mnoho podob, od čistě středověkých simulacích, až k těm nejfantastičtějším říším vznešené fantasy s alabastrovými hrady a vyšperkovanými zahradami namísto oné zablácené špíny. I přes tyto rozdíly však mají něco společného a tímto klíčovým elementem jsou obyčejní lidé. Většina fantasy říší, bez ohledu na to, jak jsou výstřední nebo magické, se jednoduše neobejde bez obyčejných farmářů, kupců, hádavých princů nebo palácových stráží. Shluknuti ve vesnicích a nahromaděni ve městech, představují lidské kulisy pro dobrodružství.

 

Mnoho světů však, ať už jde o ty doma udělané nebo profesionálně navržené, postrádá realističnost, když dojde na rozvrstvení normálních lidí a jejich zaměstnání. Fantasy vesničky čítající čtyři sta venkovanů často ukrývají ve svém nitru bez mrknutí ekonomického oka tucet taveren a velký bordel. A když se něco takového objeví v doplňku uznávané hry, je to už vážná věc; přitom se to stále opakuje.

 

Samozřejmě, že bádat nad tím, jak běžné je větší město, nebo jak běžné jsou hrady nebo kolik ševců se nachází v jednom městě, může zabrat spoustu času, který GMům chybí. A proto byl sepsán tento článek.

 

Informace v tomto článku se opírají o řadu historických materiálů, ale zaměřují se hlavně na výsledky a ne na detaily, které je tvoří. Pravidla zde uvedená jsou míněna jako východisko, které může být pozměněno. Čísla nemusí sedět do puntíku, zdvojnásobte nebo vemte naopak polovinu, nic proti tomu, když vám to poslouží. Čísla vycházejí z dokumentů z 12. - 14. století a míst tak různých, jako je Rusko, Anglie, Francie, Německo nebo Itálie. Když byl potřeba rozhodnout, nejvíce jsem volil pozdně středověkou Francii.

 

Hustota zalidnění: Kolik lidí je v království?

Pokud není příslušné královstí velmi mladé, je pravděpodobné, že bude poseto vískami a vesničkami, stojícími na vzdálenost několika málo mil, pokrývajíc každý kousek krajiny. To je jiný obrázek, než v klasických fantasy prostředích, kde často nacházíme vesnice oddělené mnoho mil se táhnoucí, nestvůrami posetou divočinou. Je třeba si uvědomit, že zemědělské komunity ve velikosti osady nebo vsi se nedokáží dost dobře samy zaopatřit, takže existují ve volné síti.

 

Jedinou významnou výjimkou z tohoto pravidla jsou hraniční kraje, kde nemají izolovaná města na vybranou a musí prostě existovat. Ale tato města bývají větší a opevněná - lidé se sdružují za větším bezpečím. Na hranicích jsou jídlo a další zboží obvykle dováženy kupeckými karavanami, než aby byly produkovány místním zemědělstvím. To platí hlavně tam, kde je divočina obydlena nestvůrami!

 

Průměrná hustota zalidnění pro středověký venkov je asi od 30 na čtvereční míli (pro hodně skalnaté země s častými dešti, hodně ledové nebo otrokářské země šíleného krále) až po maximum 120 lidí na čtvereční míli pro země s úrodnou půdou a vhodným podnebím. Žádná zem, která může být osídlena a obhospodařována, není ponechána ladem. Je hodně faktorů, které ovlivňují lidnatost, ale nejdůležitější je úrodnost půdy a klima. Pokud je dostatek jídla, přibývá i lidí.

 

Trocha historického srovnání: Středověká Francie vedoucí žebříček, má odhadovanou lidnatost 105 lidí na čtvereční míli. Francie má štěstí na bohatství úrodné půdy. Současná Francie má lidnatost zhruba dvojnásobnou. Německo má o něco horší klima a nižší procento úrodné půdy, takže mělo 87 lidí na čtvereční míli. Itálie s mnoha kopci a hornatými oblastmi je na tom podobně s 86. Britské ostrovy jsou nejméně zalidněné, s pouhými 42 lidmi na čtvereční míli, z nichž většina byla nahloučena na jihu ostrovů.

 

Města a velkoměsta: Kolik uvnitř hradeb?

 

Pro účely článku budou sídla rozdělena na Vsi, Města, Velkoměsta a Metropole.
Vsi mají 20 až 1 000 obyvatel. Většina království jich má tisíce. Vesnice jsou zemědělské komunity, které zajišťují základní zdroj potravy a stabilitu feudálního systému.
Města mají mezi 1 000 - 8 000 obyvateli. Města a městečka mívají hradby pouze pokud jsou častěji ohrožována.
Velkoměsta mívají 8 000 - 12 000 obyvatel. Typické království jich bude mít jenom pár. Centra vzdělanosti (s univerzitami) bývají města této velikosti.
Metropole mají 12 000 - 100 000 obyvatel, s pár výjimkami, které přesahují tuto škálu. Pár historických příkladů zahrnuje Londýn (25 000 - 40 000), Paříž (50 000 - 80 000), Ženevu (75 000 - 100 000) a Benátky (100 000+). Moskva patnáctého století měla víc jak 200 000 obyvatel.


 

Velká centra vznikají na dopravních křižovatkách. Pobřeží, splavné řeky a suchozemské obchodní stezky tvoří křižující se vzor obchodních tepen. Městečka a města vyrůstají na těchto trasách. Čím větší je taková tepna, tím větší je město. Tam, kde se jich kříží více, můžete mít velkoměsto. Vesnice jsou roztroušeny všude mezi většími sídly.

 

Rozprostření obyvatelstva

Dobře, tak tedy víme, jak je vaše království velké a kolik lidí v něm žije. Kolik lidí žije ve městech a kolik měst tu je? Kolik lidí žije na vsi? Od 1% do 8% populace bude městská, žijící ve velkoměstech a městech.

 

Zbytek obyvatelstva bude venkovský, žijící ve vesnicích a vesničkách nebo samotách. Populace jednotlivých vesnic se pohybují většinou mezi 100 až 400. Asi 2% - 5% bude žít v osadách příliš malých, než aby se jim říkalo vesnice nebo to budou poutníci a sezónní dělníci.

 

K určení počtu obyvatel největšího města království můžete použít následující rovnici. Počet obyvatel města je roven P krát M, kde P je rovno odmocnině z množství obyvatel království a M je rovno hodu 2k4+10 (průměrný hod je asi 15).

 

Odečtěte počet obyvatel největšího velkoměsta od celkové městské populace. Zbytek rozdělte do dalších velkoměst. Realistické rozdělení je asi takové, že druhé největší velkoměsto má 25 - 75% obyvatel největšího velkoměsta a každé další velkoměsto je o 10 - 20% menší, dokud nedosáhnete počtu obyvatelstva tak 8 000 - 12 000. Království má tak jedno, dvě velkoměsta této velikosti a zbytek městské populace už jsou spíše menší města. Pokud vám již došlo obyvatelstvo pro velkoměsta, vymažte poslední velkoměsto na seznamu a to rozdělte na města.

 

Obchody a služby

Kolik je realistických hostinců a taveren ve vsi s 400 obvyateli? Ne moc. Možná ani jeden. Když cestujete napříč venkovem, neměli by se postavy setkávat se značkami hlásajícími "Motel: kabelovka a bazén zdarma," každých pár mil. Většinou budou muset tábořit sami nebo vyhledat přístřeší něčího domu.

 

Za předpokladu, že jsou přátelští, by poslední možnost neměla být problém. Farmář žijící na jednom místě celý svůj život, rád uvítá novinky a příběhy dobrodruhů, nemluvě o penězích, které mohou nabídnout!

 

Každý druh podnikání má uvedenu Vyživovací hodnotu (VH). To je počet lidí, který je potřeba, aby jednoho řemeslníka daného podnikání uživili. Například VH pro ševce (nejběžnější obchod ve městě) je 150. To znamená, že je tu jeden švec na 150 lidí v oblasti. Tato čísla se mohou lišit až o 60 procent v obou směrech, ale tohle je užitečné východisko. Přemýšlejte o povaze města, než čísla změníte. Například přístav bude asi mít víc prodavačů ryb než ukazuje tabulka.

 

Abyste zjistili, kolik je tak ve městě hostinců, vydělte počet obyvatel města VH hodnotou hostinců (2 000). Ve vesnici se 400 obyvateli to znamená, že je tam jenom 0,2 hostinců. Jinými slovy - je tu jenom 20% šance, že ve vsi je hostinec. A i pokud tam nějaký je, bude menší a méně pěkný, než ten městský hostinec. VH pro tavernu je 400, takže tam bude jenom jedna taverna.

 
TABULKA: VYŽIVOVACÍ HODNOTA NEJBĚŽNĚJŠÍCH ŘEMESEL
Řemeslo VH Řemeslo VH
Švec 150 Přezkař 1 400
Kožešník 250 Štukatér 1 400
Sluha/Služebná 250 Obchodník s kořením 1 400
Krejčí 250 Kovář 1 500
Holič 350 Malíř 1 500
Šperkař 400 Lékař 1 700*
Taverna/Jídelna 400 Pokrývač 1 800
Obnošené šatstvo 400 Zámečník 1 900
Cukrář 500 Lazebník 1 900
Kameník 500 Výrobce lan 1 900
Tesař 550 Hostinec 2 000
Tkadlec 600 Koželuh 2 000
Hokynář 700 Opisovač knih 2 000
Soukeník 700 Sochař 2 000
Bednář 700 Výrobce koberců 2 000
Pekař 800 Výrobce postrojů 2 000
Nosič vody 850 Barvíř 2 100
Výrobce pochev 850 Obchodník se senem 2 300
Prodejce vín 900 Nožíř 2 300
Kloboučník 950 Rukavičkář 2 400
Sedlář 1 000 Řezbář 2 400
Obchodník s drůbeží 1 000 Prodavač dřeva 2 400
Brašnář 1 100 Magický krámek 2 800
Řezník 1 200 Knihař 3 000
Prodavač ryb 1 200 Iluminátor 3 900
Sládek 1 400 Prodavač knih 6 300
*Jedná se o skutečné lékaře. Celkové VH různých šarlatánů je 350.
 

Pár dalších čísel: jedno šlechtické sídlo na 200 obyvatel, jeden právník/písař na 650 obyvatel, jeden člen kléru na 40 a jeden kněz na 25 - 30 členů kléru. Magickým obchodem se myslí obchod, kde mohou kouzelníci zakoupit přísady kouzel, papír na svitky a tak podobně, ne místo, kde si na poličce vyberete magický meč, který se vám líbí.

 

Zemědělství

Na středověké úrovni technologie dokáže čtvereční míle osídlené země (včetně nezbytných cest, vesnic a měst) uživit 180 lidí. To zahrnuje i poničenou úrodu, krysy, sucho a krádeže, které jsou v mnoha světech běžné. Pokud je magie velmi běžná, může GM rozhodnout, že země uživí i více lidí. Prosím uvědomte si, že maximální počet lidí, které uživí čtvereční míle obdělávané půdy, není to samé co maximální lidnatost království.

 

Jakmile se jednou rozhodnete o schopnosti země uživit lidi, můžete určit množství divočiny/neobdělavatelné půdy v království tím, že porovnáte počet obyvatel dané země, vypočítaný na základě lidnatosti země, a poté jej podělit množstvím země, která je potřeba k uživení lidí. To je minimální množství země, které musí být obdělávané.

 

Zatímco průměrná vzdálenost mezi centry osídlení může být určena z celkové rozlohy, průměrná vzdálenost mezi vesnicemi závisí pouze na rozloze obdělávané země. Vesnice a městečka se rozprostírají podél hlavních tepen dopravy vedoucí z měst a mezi nimi může být holá divočina.

 

Hrady

Dobře, tak to už jsme probrali zemi z hlediska obyvatelstva, měst i usedlostí. Srdci dobrodruha je však nejblíže hrad nebo ještě lépe ruiny hradu. Tak kolik jich tak může být?

 

Tak zaprvé, zříceniny závisí na délce historického osídlení oblasti. Množství hradů v Evropě silně závisí na vojenské historii a nepřístupnosti oblasti. Průměrný počet zřícenin závisí na množství obyvatel dané země děleno pěti miliony. Vynásobte výsledek odmocninou věku, po který se hrady budují.

 

Funkčních hradů je daleko víc, zříceniny jsou vzácné, protože všechny hrady jsou neustále opravovány, nebo jsou na jejich místě vybudovány nové. Předpokládejte funkční hrad na každých 5 000 lidí. - 75% hradů bude v civilizovaných oblastech království. Dalších 25% bude v "divočině." - Hrady slouží jaho sídla hrabat a baronů, mohou to ale být i pevnosti banditů a podobně...

 

Různé:

Rozloha měst: Města a městečka pokrývají jednu míli čtvereční na 38,850 obyvatel. To znamená hustotu 61 lidí na akr nebo 150 lidí na hektar, takže typické město o 10 000 lidech bude mít rozlohu 165 akrů, což je v současných měřítkách sakra málo.
Vynucování práva: Dobře vedené středověké město bude mít jednoho muže zákona (strážného, člena hlídky, atd.) na každých 150 lidí. Laxnější města mohou mít polovinu strážných. Jen málo měst bude mít víc strážných.
Instituce vyššího vzdělávání: Jedna univerzita připadá tak na 27,3 miliónu lidí. To je potřeba vypočítat v rámci kontinentu, ne města! Toto číslo udává celkový počet univerzit učenců, nikoliv těch, které se zabývají mystickými uměními.
Počet hospodářských zvířat: Počet hospodářských zvířat je zhruba 2,2 násobek lidské populace, ale 68% z toho bude drůbež (slepice, husy, kachny). Zbytek budou hlavně mléko produkující krávy a zvířata na maso. Prasata budou též početnější, neboť nejsou vybíravý a žerou, co se jim dá. Ovce jsou velmi běžné, pokud má daná oblast trh s vlnou (jako například středověká Anglie). Skot se pěstuje hlavně jako tažné zvíře a pro mléko, na maso pouze ve velmi prosperujících krajinách.

 

Bibliografie

Seznam VH pochází (většinou) z daňového seznamu Paříže roku 1292, ale byl konfrontován s dalšími zdroji kvůli přesnosti. Tento seznam lze nalézt v knize Life in a Medieval City od Joseph a Francis Geisových (Harper and Row, 1981). Jde o výbornou knihu pro amatérské historiky, která obsahuje výtečné popisy středověkého města a jeho chodu. Další knihy, které jsem použil, zahrnují: - Medieval Cities, Henri Pirenne. Doubleday.
- The Castle Story, by Sheila Sancha. Harper Colophon.
- The Medieval Town, by John H. Mundy and Peter Riesenberg. Robert E. Krieger Publishing Company.
- The Medieval Town, by Fritz Rörig. University of California Press.
- Medieval Regions and Their Cities, by Josiah Cox Russel. David & Charles press. mají 20 až 1 000 obyvatel. Většina království jich má tisíce. Vesnice jsou zemědělské komunity, které zajišťují základní zdroj potravy a stabilitu feudálního systému.td width=

Napsal Alnag 01.12.2005
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 99 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.15542387962341 secREMOTE_IP: 54.90.207.75