Úvod pro DM: V našem případě se jednalo o součást trilogie. První dobrodružtví zajistilo háčky v podobě novinového článku:
zatímco třetí bylo vlastním vyvrcholením výpravy. Tato "detektivní" vsuvka zavede hrdiny na bezútěšný sever, kde stanou tváří v tvář sériovému vrahovi, jenž si jako svou zatím poslední oběť vybral mladou dívku (např. vzdálenou příbuznou jedné z PCs). Před úvodní scénou je třeba hráče uvést do kontextu:
Po dvoudenní cestě do Karrnhafenu s radostí přijali možnost ohřát se v jedné skoro vyprázdněné reštice jménem Karrská Rejda. Po několika sklenkách absinthu s místními došlo na řeč ohledně jedné postavičky a sice správce skládky Colbyho. Ten a jeho rotvajler jsou snad neprotivnějšími obyvateli města a jejich pozornosti neujde nikdo a nic. Slovo dalo slovo a jeden s hrdinů se vsadil, že stráví noc na skládce, aniž by ho Colby načapal...
Úvod: Karrská zátoka (mapa) je severní výspou Karrnathu; státního útvaru, z něhož pocházeli první králové impéria Galifar. Je to region krátkých dnů a dlouhých nocí, region, kde přátelství vznikají nesnadno, ale když vzniknou, jsou na celý život. Počasí je tu nebývale chladné, a v průběhu Války byl jediným spolehlivým zdrojem obživy rybolov a zejména humří sádky (největší z nich byly v tzv. Humří zátoce – oblasti stranou města). Objev černohně (ropy) a jeho těžba ovlivnili složení vody, došlo k výraznému přemnožení chaluh a k zániku zdroje obživy pro spoustu obyvatel. Někdo se s tím vyrovnal snadno, jiný jen se sklenkou v ruce, další vůbec.
V této neutěšené atmosféře se občas stalo, že se za městem našla mrtvola; oběšenec, nebo postava schoulená v prošívanici a s lahví v klíně. Brutální vražda před 23 lety ale otřásla i místními. Když se o dost později historie opakovala, deziluze z Války byla natolik hluboká, že to velké pozdvižení ani nevyvolalo. Dílo Bestie říkalo se. A byla to pravda, jenže stín té největší zrůdy často vrhá lidská postava. Vrah si vybíral mladé dívky, hnán chtíčem svou oběť vždy dovlekl do dobře ukryté Humří zátoky, jež tehdy již nesloužila svým účelům, a zde ji nějaký čas trýznil, než ji konečně zavraždil. Nikdy se jej nepodařilo odhalit. Nález mladé přistěhovalkyně v odpadcích na skládce ale i otrlé dobrodruhy, kteří tu ve městě zrovna měli kratičkou zastávku, přiměje konat. Nota bene, když v jejím obličeji poznají rysy své příbuzné/příbuzné blízkého NPC.
Problém: Mrtvola dívky pohozená na skládce; zabalená do inkoustově černé, voděvzdorné fólie.
Téma: Hledání vraha
Komplikace: Jeden z hrdinů se po bujarém večírku a několika neuvážených sázkách týkajících se starého správce Colbyho budí vedle těla – na skládce, za štěkotu hladových psů hrabajících a čenichajících kolem. Poblíž nemrtví námezdníci stahují odpadky z až po vrch naplněného koňského povozu, dost daleko nato, aby rozostřeným zrakem hrdina rozeznal nápis na jeho bočnici.
Hlava jako střep, v uších Ti zvoní psí štěkot, v nose Tě pálí puch tak intenzivní, že jsi rád za tu do morku kostí se vkrádající zimu. Ohlédneš se a vidíš psí zadnice s vrtícími ocasy. Pokoušíš se vstát. Kurva. Zavrávoráš a abys neskončil hubou napřed v těch sračkách, natáhneš se po první věci, která je po ruce. No, a ona je to ruka. Ledová, čnící jak vosková svíce z černého pytle.
Příběhové otázky:
Mrtvola je uložená do dehtově černého pytle (černoheň) bez jakéhokoliv rozlišovacího prvku. Kdyby jej hladový psi neroztrhali, nemuselo by k nálezu vůbec dojít.
Mráz a v zimě hibernující hmyz konkrétní určení času smrti znemožňují, tělo tu ale nebude déle než měsíc, nelze vyloučit, že fakticky jde jen o několik dní.
Veškerý svoz odpadu a podpal skládky v Karrnhafenu zajišťuje rodinná firma Scholz za měsíční poplatek 5sp. Potřebuje-li se někdo zbavit čehokoliv objemného, na skládku to doručí osobně a zaknihuje to u nadmíru pozorného a pečlivého správce Colbyho. Nebo si může požádat o individuální svoz za poplatek 15sp. Pro takové účely využívají Scholzovi evidenční knihu ve své firmě, v níž je možné dohledat podpis objednavatele a místo převzetí. Dohledat v ní také půjde, že podpal byl pro zpožděnou dodávku černohně před deseti dny odložen.
Kdyby se tu mrtvolu rozhodl pohodit vrah, sotva by ušel pozornosti Colbyho a jeho rotvajlera.
Vodítka:
V noci z 27. na 28. dorazily PCs do Černohně, cesta do Karrnhafenu po pobřeží zabrala asi 2 dny v závislosti na cestovním tempu a způsobu přepravy a konečně nález mrtvoly po bujaré noci proběhne 3.3. časně ráno.
Loď na Vlčí ostrov odjíždí 5.3. v podvečer, je tak pravděpodobné, že hrdinové budou muset pracovat přes čas.
Oběť nebyla zdejší, přistěhovala se teprve před několika měsíci a byla pro vraha dostupnou kořistí; neměla tu nikoho, kdo by se po ní kdovíjak vyptával.
Dívka si ve městě přivydělávala jako servírka v krčmě Karrská R(a)jda. Docela tu zapadla a tamní šenkýřka si ji oblíbila. O to větší pro ni bylo překvapení, když dívka bez rozloučení před 10 týdny zmizela. Úvodní vyděšení vystřídalo rozčarování, když se svojí verzí přispěla Arnika Kundeliebenová.
Šenkýřka, bodrá ženská, co si od štamgastů nechá říkat “Rajda”, propukne v upřímný pláč, bude-li konfrontována s nálezem těla XY; dílem lítostí nad ztrátou sympatické osoby, dílem vědomím, že pro její záchranu nehnula ani prstem. Přesto šenkýřka apriori nepředpokládá, že byla XY zavražděna. Tíha tohoto zjištění ji hluboce zasáhne. Hrdiny zapřísahá, aby vše neprodleně ohlásili na policejní služebnu a Kns. Doylovi předali vše, s čím by mohli přispět k objasnění případu – doposud vedeného jako krádež hotovosti a jízdního kola. Sama bez jakékoliv snahy postav o ošklivých událostech z minulosti mluvit nezačne. O Arnice utrousí jen krátkou poznámku, že ji to úplně sebere.
Arnika, velmi pohledná dáma, zdědila malý byt po své tetě a oběti jeho část pronajímala. Sama se živí jako luxusní společnice, což jí ve městě zajišťuje specifické postavení. Své služby poskytuje v hodinovém hotelu Severka. Přes opovržení jedněch a obdiv druhých si může dovolit to, co většina ne. Kdysi ji oslovil dokonce ten špindíra Wagner, “jak se vůbec opovážil”.
Když postavy Arniku zastihnou doma, bude mít zrovna napilno, má totiž dostaveníčko se svým VIP klientem Mathiasem. Dokud se nedozví o smrti své přítelkyně, bude k postavám přezíravá, neboť Arnika se s klienty nerada dělí o svou adresu.
Arnice se oběť svěřila, že se jí dvoří jakýsi nápadník, a že se s ním již několikrát sešla. Byla z něj úplně paf, dokonce za ním jezdila na tom pitomém kole. Arniku pár dní před svým zmizením požádala o větší finanční obnos. Na šaty a šperky, aby okouzlila svého amanta a ten se konečně rozhoupal a požádal ji o ruku, jak již kdysi naznačil.
Arnika finance vybrala a uložila k sobě do zásuvky, chtěla je své přítelkyni předat, ale než se k tomu dostala, zmizely peníze i přítelkyně. Arnika tomu nerozuměla, plakala, bála se, pak jí ale bylo vše jasné, její kamarádka na ní ušila boudu a sprostě ji okradla. Nález mrtvoly s ní zjevně zamává.
Vodítka:
Zevrubné ohledání poskytne několik stop: podlitiny na zápěstí, stopy po násilí na těle, vyražené přední horní řezáky, pokroucené a plísní napadené nehty na nohou, okousané ale zdravé nehty na rukou, rybinový zápach z úst.
Další informace mohou být zajištěny pouze pitvou: mrtvola nese stopy po utonutí, v trávicí trubici je neobvyklý nález nestrávených a zcela neobvyklých rudých chaluh.
V tomto ohledu bude na hrdinech, zda pitvu provedou sami (tajně), nebo se pokusí i přes časovou tíseň vyčkat příjezdu soudního patologa, nebo se obrátí např. na lékaře Pedersena, jenž ovšem nemá v patologii významnou erudici.
Pokud hrdinové zprávu o nálezu mrtvoly zatají, bude pro lékaře jejich prosba o asistovanou pitvu šokem, bude zjevně vykolejený, vystrašený a až se dá dohromady a za hrdiny sám zajde, promyšleně jim nabídne spolupráci, ba dokonce ubytování u sebe v domě
Pokud hrdinové nález zveřejní, informace prosákne, lékař bude sebevědomý, nápomocný a rovněž přijde s nabídkou ubytování.
Asi 3 míle od vesnice, v Humří zátoce na pobřeží, stojí 6-8 zcela zřídkavě využívaných pozamykaných bud – spodní voda totiž zaplavuje jejich sklepení a pro přemnožené chaluhy se zde přestalo dařit humřím sádkám.
Vodítka:
Nelze vyloučit, že se družina již na počátku dobrodružství obrátí na konstábla Artura Doyla, aniž by znala identitu oběti (tj. před střetnutím s Arnikou nebo šenkýřkou). Ten mrtvolu nepozná, její tvář mu ale povědomá bude (krátké ohledání na místě nálezu). Případu se ujme. Tělo nechá odvézt do Ledových katakomb pod Valdemarovým svatostánkem. Vyšetřování se dá do pohybu. Prvním krokem je identifikace oběti. Dalším, na což upozorní i PCs, bude zaslání telegramů do Korthu, aby ověřil, zda oběť a nikdo v jejím bezprostředním okolí (vč. PCs) nemá policejní záznam (což může trvat 2-3 dny). Nebude trvat dlouho, než si uvědomí, že obličej dívky jako by z oka vypadl pohřešované XY. S odstupem času požádá hrdiny o pomoc s případem, to, když si vzpomene na odložený případ svého předchůdce a napadne jej přemýšlet v souvislostech.
Je pravděpodobné, že se hrdinové budou chtít spolehnout na vlastní úsudek a konstábla osloví ve chvíli, kdy jim bude krystalizovat představa o oběti. V takovém případě Artur nabídne pomocnou ruku také. Ihned si vybaví, že mu před cca 4 měsíci místní nadšenec do výroby bicyklů nahlásil odcizení jednoho modelu. Kromě výroby totiž bicykly také půjčuje, a jeden v tu dobu, tak jako již mnohokrát předtím půjčil mladé dívce jménem XY. Ta ho ve smluvený čas nevrátila. Dal jí 2-3 dny k dobru, k ničemu to ale nevedlo (vedle oběti na skládce kolo nebylo a není, a tak může jeho nález hrát roli klíčového důkazu). I tady se do vyšetřování Artur zapojí – tělo navrhne odvézt do Ledových katakomb, v případě, že vyšetřování ustrne, nechá poslat pro soudního lékaře do Aturu (což je procedura v řádu dní). A konečně, zašle telegramy do Korthu, aby ověřil, zda oběť a nikdo v jejím bezprostředním okolí (vč. PCs) nemá policejní záznam, jež by mohl s případem souviset. S odstupem času jej napadne PCs ukázat složku s neuzavřeným případem Olivie Hertzové (nepřekvapivě si na tuto událost stejně rychle po několika vhodně položených otázkách vzpomenou starousedlíci).
Vodítka:
Olivia Hertzová (+32): nález 2.2. 988, zmizení: asi 10/987, přistěhovalkyně, povoláním alchymistka
Na tělo narazil v časných ranních hodinách místní rybář Mikkel. Udal, že zatímco měl spuštěnou rybářskou síť, narazil na těžký předmět, který se mu do ní zapletl a hrozil převrhnout člun. Rozhodl se tedy obezřetně i s břemenem doplout k pobřeží a objevil lodní kotvu přivázanou ke dvěma cestovním taškám. Když jednu z nich otevřel, okamžitě běžel oznámit nález na policejní služebnu.
Tělo bylo rozděleno na několik částí, trup i HKK v jedné, hlava a DKK v druhé kožené tašce zn. LedererTasche. Tělo bylo dle odhadu soudního patologa ve vodě minimálně dva až tři týdny.
Po Olivii se slehla zem asi v říjnu minulého roku. Někteří lidé ji snad měli vidět tam nebo tuhle, ale všechny stopy byly slepé. Já a muži z posádky jsme po ní tři týdny pátrali. Prohledali jsme každou tůň, strž, bublající jezírko a všechny kouty podzimních rašelinišť v okruhu 5 mil od města. Vypařila se jako pára nad hrncem. Po nálezu těla jsem obnovil pátrání výslechem svědků, obyvatel domů nejbližších pobřeží – bez výsledku. Dále jsem se soustředil na původ cestovních tašek, ty ale daly zakoupit ve většině velkých měst Karrnathu. Olivie přijela do našeho města asi půlrok před svým zmizením, měla se podílet na zkoumání dalšího využití černohně. Mezi místními byla oblíbená, ale spíše uzavřená a hleděla si svého. Ve městě si pronajala malý domek v bezprostředním sousedství Pedersenů. Vzhledem k tomu, že s postupem času přibývalo otázek a ubývalo odpovědí, jsem musel případ odložit.
Kns. Bjarne Magnussen
Inge Nielsenová?
Margaret? Co se stalo?
Přepis pitevního protokolu:
Tělo rozporcované zřejmě pilkou na maso, na končetinách četné podlitiny, výrazné zejména na zápěstích a kotnících, hladká a jemná strangulační rýha na krku, absence známek topení, ulomené horní řezáky.
Inge Nielsenová (+22): nález 8.6. 975, zmizení: ?/975, přistěhovalkyně, prostitutka
Tělo bylo objeveno náhodným houbařem počátkem jara v bahenním jezírku, v lese mezi městečky Karrnhafen a Černoheň. Ostatky byly zabaleny v černém pytli z černohně a omotány hustě rybářskou sítí. DKK byly odděleny a nikdy se je nepodařilo nalézt. Protože měla Inge pohnutý osud a pocházela pravděpodobně z Černohně, bylo vyšetřování zaměřené na výslechy svědků v obou městech. Bohužel nikdo nebyl schopen s jistotou určit, kdy Inge viděl naposled, ani to, jestli na ni narazil vůbec v měsíc předpokládaného zmizení. Spíše se zdálo, že se Inge ze svého “teritoria” vytratila už dříve. Notabene její zmizení nenahlásila ani její babička, u které mívala občasné útočiště. Proto jsem došel k závěru, že k únosu došlo pravděpodobně ještě s nějakým předstihem před předpokládanou smrtí. Podle patologa mohlo k vraždě dojít klidně před jedním až dvěma měsíci.
Ačkoliv jsem vedl mezi podezřelými několik podivínů z obou měst a okolí, žádnému se nepodařilo nic prokázat. Další prověřovanou skupinou byly Ingeiny kunčafti. Ani tady jsem ale nebyl úspěšný. Pro nedostatek stop proto musím případ odložit.
Kns. Bjarne Magnussen
Přepis pitevního protokolu:
Vzhledem k pobytu v bahenním jezírku dobře zachované měkké tkáně, pilkou oddělené DKK, silnými nůžkami nebo kleštěmi přerušené costosternální skloubení, otevřený hrudník a dutina břišní – exenterace obsahu. Relativně dobře zachovalé nehty, pravděpodobně okousané na rukou, na nohou zvlněné/macerované snad z dlouhodobého pobytu ve vlhku. Hladká a hluboká strangulační rýha na krku. Snad podlitiny na rukou a těle – nemožno zcela potvrdit.
Margaret Pedersenová (věk 24): nenalezena, profesí bioložka/botanička
Tělo se nikdy nenašlo. Na zmizení upozornila její kamarádka Ema Gustafssonová, když Margaret nepřišla 3.2. 988 na kávu k ní domů, tak jak byly dohodnuté. Po prvotním šoku všech ve městě byla zformována pátrací skupina. Tehdy jsem s těžkým srdcem přijal nabídku otce Valdemara na zapojení Odakyrských zabijáků, ale chápal jsem ho, Margaret pro něj byla jako dcera nebo vnučka. Přes veškerou snahu se i tehdy pátrání minulo účinkem.
Bratr Margaret po důkladném prohledání společného domu zjistil, že odešla pravděpodobně jen s osobními věcmi, kabelkou a s tím co měla na sobě. K 2.2. byla ale Margaret prokazatelně živá a zdravá, protože se v odpoledních hodinách ukázala na policejní stanici (záznam), chtěla podobně jako jiní být nápomocná vyšetřování v případu O. Hertzové. To mě naplňovalo nadějí, protože jsem tušil, že případný únosce nebude mít náskok. Když ale uplynul týden, měsíc, rok, věděl jsem, že jsem v koncích.
Podávám žádost o uvolnění ze služby.
Kns. Bjarne Magnussen
Margaret vyrůstala se svým agresivním otcem a starším bratrem, který po něm zdědil nejen sklony k agresivitě, ale dost možná také k neobvyklým sexuálním touhám. Kromě toho, že otec nechodil pro ránu daleko, nechodil daleko ani pro lahev whisky. Starší bratr během dospívání svou sestru celkem pětkrát znásilnil, ale protože ona byla mladičká zbožná dívenka, obviňovala vždycky spíše sebe samu. Volné chvíle tak raději trávila mimo domov a útočištěm ji byl zdejší kostel se zahradou a rozhovory s tamním knězem.
Když její bratr opustil město a odjel studovat lékařství do Aturu, Margaret zažívala docela šťastné období. Musela se sice starat o svého chřadnoucího otce, ale ten pro ni již nepředstavoval hrozbu. Když zemřel, při vyklízení jeho věcí narazila na kovovou schránku s jediným zrezlým klíčem – v celém domě ale nenašla dveře nebo zásuvku, do které by patřil.
Když se Margaretin bratr vrátil, nastěhoval se do domu zpět a nějaký čas to vypadalo, že soužití s ním bude snadné. Otevřel si ve městě praxi, snažil se být milý na ni i své pacienty. Přece jen se M. nemohla zbavit dojmu, že v jeho očích vidí stále ten stín z minulosti. V den, kdy bylo vyzdviženo tělo Olívie, se rychle rozkřiklo, že ostatky byly uloženy do dvou cestovních tašek. M. se vypravila na služebnu za Kns. Magnussenem, jestli nemůže s něčím pomoci, stejně jako někteří další z města. Když spatřila ty tašky, věděla, že ten démon je jí stále v patách. Ještě tu noc zmizela z města jako pára nad hrncem a na dalších 10 let se po ní slehla zem. Od té doby rok, co rok, chodí z různých koutů světa, z různých adres, tamnímu knězi neobvyklé květinové obrazy. Ten si je ve své pracovně pečlivě věší, a ačkoliv není hlupák, láme si hlavu nad tím, od koho přesně jsou a co skutečně znamenají (první mu dorazil před devíti lety, na výročí dne, kdy M. zmizela). Vysmívá se mu někdo?
Vodítka:
Vraždu Inge Nielsenové spáchal před lety Margaretin a Mathiasův otec. Nebohou ženu vyvrhl a znetvořil pro znesnadnění její identifikace. Dost možná měl během jednoho ze svých alkoholových opojení prsty také ve smrti své ženy. Jeho tvrdá výchova a fakt, že do svého “řemesla” zasvětil i syna, rozervala Mathiasovu duši natolik, že se z něj pozdeji stala zrůda převyšující svého stvořitele. O sexuálních praktikách Mathiase vůči své sestře neměl Sebastian Pedersen ponětí. Boudu přepsal na svého syna, Margaret o ní neměla tušení.
Vraždy ostatních děvčat spáchal Mathias, a protože je to šílenec hnaný svojí touhou, víc, než na vlastní bezpečí bude dbát na ukojení svých choutek a pokud tomu postavy dopředu nezabrání, dojde k únosu Arniky. Vrah ji léčkou vláká do míst, o nichž se domnívá, že jsou nadále bezpečně utajená (Sklep po rodným domem, Sklepení pod rybářskou boudou, event. jakýkoliv opuštěný dům ve městě, do něhož by byla Arnika ochotna přijít).
Přímé důkazy k pádnému obvinění (výpověď, analýzu chaluh a klíč) poskytne postavám rozhovor s Margaret (pakliže si PCs nevystačí se stopamy, které si opatří sami), tu ale musejí PCs v časové tísni nalézt nebo alespoň zkontaktovat, a protože tato dáma žije pod změněnou identitou v Korthu, bude taková záležitost min. pekelně drahá (servis Orien, Tharashk, nebo Sivis nebo jejich kombinace v Černohni). Další cestou by mohl být temný rituál Krve Vola. Obětovaný kus z těla pátrajícího a hledaného, k tomu věc, která je cíli blízká společně mohou vyslat krátkou zprávu. Prst dá cíli pocit zájmu, ruka mu vyšle krátkou myšlenku, paže se může blížit vedenému rozhovoru. (vlasy, obrazy a hráčova oběť).
Vodítka:
DM může chtít sledovat aktuální polohu (domov-ordinace-chata-ordinace) Mathiase hodem 1k4.
Agenda Mathiase:
Agenda Wagnera:
Výše jsou uvedeny záměrně ne zcela rozpracované návrhy na vstupy dvou zcela protichůdně působících postav. Zatímco se z xenofobního a věčně nalitého Wagnera, který se pokusí s hrdiny vyvolat konflikt okamžitě, když se prvně objeví v Karrské Rejdě, vyklube postava, která jim nakonec může pomoci s Arničinou záchranou (stalkuje ji a mohl si všimnout, že s lékařem zapadla tam či onde.) Z dobře naladěného elegána Mathise se vyklube zrůdá neštítící se kráčet po kupách mrtvol.
Bytová jednotka ve druhém NP situovaná nad Frankovým koloniálem jen 2 bloky od Nábřežní ulice.
Nálezy:
Dvoupodlažní stavba z černého dřeva se zelenými vstupními dveřmi s interiérem v loveckém stylu – viz mapa).
Past: Ve vstupní chodbě je položen dlouhý běhoun, pod nímž je ukryta nášlapná dlaždice aktivující šipkovou past nastraženou v lovecké trofeji oproti vstupním dveřím (SO všímání 15, útok +5, zranění 1k4, ZH Odl SO 15, Jed 1k10/polovina). Běhoun je v místě nášlapné dlaždice nepatrně zvlněný.
Darovací smlouva: V původně dětském pokoji Mathiase je v šuplíku uložen dokument se závěrečným textem:
P.S. Tady se z tebe stal chlap, nebylo to ode mě hezký, možná sis své poprvé představoval jinak, ale stalo se. Nemohl jsem pak dopustit, aby nám ta šlapka zničila život. Užívej tu barabiznu, jak uznáš za vhodné, Táta
Deník: V původně dětském pokoji Margaret je na stropu šuplíku uložen dokument:
Otec nás oba zmlátil jako žito, páchl u toho chlastem a močí, zrovna jsem si chystala chléb s marmeládou a v rukou svírala ostrý nůž, když začal třískat Mathiase, kéž bych se strachy nepodělala a ten nůž neupustila.
Otec o mamince nechce mluvit, když jsem se ho zase ptala, odsekl, že mám prořízlou hubu jako ona.
Můj krásný bratřík mě povalil na postel, zatímco otec nebyl doma. Něčím jsem ho rozčílila. Strhl ze mne sukni a já pak měla krvavé prostěradlo.
Otec jede zase na lov, bude opilý a hrubý až se vrátí, ale já se nejvíc bojím noci strávené sama v domě s Mathiasem.
Šla jsem za otcem Valdemarem, je vždy tak veselý, dnes mi dal celou tabulku čokolády, pak jsem si četla v jeho zahradách. Řekl mi, že mám přijít, kdykoliv zase budu potřebovat. Když je mi nejhůř, řeknu mu, že se mi stýská po matce, ačkoliv to není pravda.
Mathias je pryč, studuje v Aturu, bohové, jakou já mám radost. Otec je vážně nemocný, a já se o něj musím starat. Když jsem mu posledně přinesla šálek čaje, pohladil mne a já v jeho očích viděla slzu.
Otec zemřel, Mathias poslal telegram, že se okamžitě vrací domů. Uvidíme, zda je to můj krásný bratříček, nebo to co z něj bylo, když jsem jej viděla naposledy, ty se to každopádně můj deníčku dovíš. Jsi můj nejvěrnější přítel.
Diplom: V původně dětském pokoji Margaret je v rámu na zdi diplom ze studií botaniky.
Sklep: V přístěnku pod schody je kromě nejrůznějšího haraburdí pod rohoží schovaný dřevěný poklop (SO všímání 15). Schodiště pod ním vede do malého sklípku, kde je pracovní stůl, jedna stará židle, a tabule s novinovými výstřižky a obrázky popisujícími krátce zmizení Olívie a XY. Několik obrázků je tam též o Arnice.
Tak jako okolní boudy je postavena z piniového dřeva na kamenné podezdívce nořící se do zmrzlé země, na drobnou verandu navazuje do moře čnící, v tomto případě udržované, molo.
Bouda je zařízena účelně: na kolíčcích po stěnách je jedna větší pilka, vázací dráty, košíky (SO pátrání 15 viz pitevní protokoly). Kromě skromné kuchyně, jídelního stolu se dvěma židlemi a jedné staré palandy je u stěny ještě masivní dvoukřídlá skříň. Za ní jsou ukryté dveře, za nimiž vede schodiště do sklepa.
Anika: Společnice
Colby: Zkušený rybář a lovec humrů, teď starý muž s chromou pravou nohou a hůlkou
Mathias: městský všeobecný lékař (volitelně dle míry "civilnosti/fantastičnosti" světa; commoner x 3.lvl Bard: College of Spirits)
Wagner: Osamělý košíkář, co přišel o většinu zakázek s lovci humrů po přemnožení chaluh
Valdemar: starý kněz Volovi krve, erudovaný antropolog znalý pitevních postupů