Necromancer píše:
Aha, takže vy jste ani jeden nikdy nehráli v D&D na první úrovni tuláka s obratností 16+3, klerika s moudrostí 16+3 nebo černokněžníka s charismem 16+3, abyste minimalizovali šanci, že váš útok nezasáhne nebo cíl uspěje při záchraném hodu? Jestli ne, tak uznám, že "chyba" je v pravidlech a ne ve hráčích, co chtějí mít své postavy co nejlepší.
DnD jsem hrál přesně jednou každou edici kromě první, takže ti už neřeknu, jak to bylo. V DrD jsem hrál člověka hraničáře se silou 16/+2, a hobita zloděje, o kterém mi GM řekl, že si mám dát obratnost na 21/+5, protože jiní hráči měli primární vlastnosti ještě vyšší, tak abych se jako chytal.
Podepisuju to co píše Sirien, jeden hod na primární vlastnost mohl dost zásadně ovlivnit celou kariéru postavy (jako že ji mohl zkrátit). A my jsme jako hráči nebyli tak vyspělí jako Lokiho skupina, protože jsem o něco mladší a DrD jsem hrál, když mi bylo 14 - 15 let, přičemž když nám někdo dělal PJje, tak byl mladší než já.
Udělal jsem si pravidla, která žádné powegamerství ani minmaxování neumožňují, a hráči, kteří k němu mají v jiných systémech sklony (včetně mě) jím zde netrpí. Takže ano, "chyba" - nebo chceš-li "vlastnost" - je v pravidlech, která podporují v hráčích sklony, které bez těch pravidel nemají v tak velké míře.
Ale to jsme zase u jiného tématu - Theurgova schopnost kontaktu se sférou nebyla na vlastnostech příliš závislá (nebo vůbec? už si to nepamamtuju), ale mělo se nějak řešit, kolik magenergie mu PJ povolí vydestilovat, aby měl dostatek na dobrodružství. A o všechno mohl přijít jedním blbým hodem. Nevím zda ti to přijde jako dobré zpracování pro RPG, ale osobně bych se takovým efektům doporučoval vyhnout.