Píše:
Jsou tam zmíňky i o Pirireisových mapách a portugalské kolonii v Karibiku 20 let před Kolumbem.
To jsou hity posledních let; hrabě Sinclair a jeho výprava do Ameriky
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_templ%C3%A1%C5%99%C5%AF
ke konci.
Kdy přesně byl osídlen Pacifik, to si naprosto netroufám střelit. Ale o té zlaté čínské výpravě platí to samé co o Sinclairovi a Kolumbovi - zřejmě už hodně dobře věděli, co dělají. Rovněž to vypadá na několik století experimentů, než si něco podobného mohli lajsnout.
Je celkem jedno, jak jsou moc ostrovy daleko nebo blízko, jisto je, že se kapitán musel v rámnci těchto cest zcela vědomě a cíleně pustit od břehu jakožto klíčového orientačního bodu a překonat to "nic" mezi, což je problém i technický, bez alespoň částečného křižování IMHO zcela neřešitelný. Není totiž kde čekat na vhodný vítr.
Atlantik je v tomhle dost extrémní případ, protože ostrovů málo a vlny vysoké. Je skoro jisté, že první akce byly spíš nedopatření; jedna z těch vikingských výprav to přímo zmiňuje, že je prostě "odfoukl" vítr někam do neznáma.
S pasátními větry byla jistá matematická pravděpodobnost, že to nějakého zoufalce z Galicie odfoukne až do Ameriky a že to přežije.
Nicméně Sinclair nebo Kolumbus už zřejmě věděli dost přesně, co dělají, neb se hodlali i vrátit. Nejenže museli udržet kurz spoustu dní, ale museli mít zmáklé i cestování v protisměru. Například objevit antipasáty a podobně.
Nepředpokládám, že by podobně velkolepým výpravám přes oceán nepředcházela hromada úspěšných pokusů o překonání menších vzdáleností "letmo", třeba z Norska do Anglie a obráceně, nebo někam na Madeiru. Nebo z Cejlonu do Adenu, kudy to zřejmě "řízli" ti Arabové někdy už hodně dávno. Je plno míst, kam se kabotáží dojet nedá vůbec, případně se tam jede kabotáží mimořádně blbě, a přesto se tam nějak jezdilo.
Ty nové knihy zmiňují ještě jednu zajímavou okolnost - znalosti map a podobných vychytávek byly strategické ve všech smyslech slova, pro vladaře, vojáky i obchodníky, takže byl dobrý důvod tyto znalosti tajit. Potud zajímavé vysvětlení, proč třeba existence Ameriky nebyla veřejně známá do Kolumba, i když o ní mohl leckdo vědět daleko dřív.
Píše:
Četl jsem, že jednoplachetní kogy skončili na plachtě 200 m2.
Jo, to jsem četl taky. Zravý rozum tomu napovídá; ona už plachta 10x20 metrů není vůbec sranda; připadá mi spíš až moc velká. Tím ti ovšem vychází, že loď nemohla mít výtlak větší, než 200 tun při největším optimismu.
A tím se ovšem dostaneš do potíží s těmi megavýpravami, Benátčany, co lezou po žebříku na hradby Konstantinopole a podobné věci.
Nehledě na rozpor s jinými prameny, co drze tvrdí, že byly 1000 tunové crusadery. Až po Zimáka, co tam máznul loď 10x60 metrů. To bys fakt s jednou 200 metrovou plachtou nerozchodil.
Stopa, že to mohlo být jinak, se mi zdá být to kormidlo na čepu už v roce 1180 - to je zjevně technické řešení "děsně velké lodi", kterému u těch menších není důvod. A to vratidlo; to do toho vnáší další dimenzi stran složitějšího ovládání takeláže.