Naprosto luxusni ilustrace...

Jj hlavnê ta jam tam strili...

Uz aby to bylo mezi lidma; zajima me, jak se to chyti. Nekomu se to libi moc, nekomu vubec.

Zaklad systemu je ale rozhodne zajimava myslenka.

Quentim: Taky jsem zvedavy, delal jsem ale vsechno co bylo v mych silach, aby se to chytilo. Ale je to jak rikas dost otazka vkusu a hernich preferenci. Komu pri hre zalezi primarne na pribehu, tomu se to pravdepodobne libit bude. A ostatnim se muzou hodit minimalne navody jak pripravovat hru, jak ji vest, jak zaujmout vedlejsimi postavami a jak s nimi pracovat, jak postavit setting nebo rozvijet dej apod. Zminene veci jsou sice pro Strepy snu, ale maji dost zasadni presah do jinych RPG systemu, v knize pak zabiraji skoro polovinu obsahu.

Vzhledem k tomu že sou SS už asi prakticky hotové, dovolím si otázku čistě ze zájmu: jaký je (samozřejmě pouze zhruba) asi tak konečný podíl Tvé a Qualovy práce?

sirien: Bajo se vzasade podilel jen na koncepci a prvnim nastrelu systemu. Pote jeste nejaky cas se mnou konzultoval nejake zmeny v mechanikach, ale zasadnich zmen, ktere prisly do systemu napodzim 2008 uz se neucastnil. K tomu napsal cast jedne kapitoly, ale do finalni knihy z ni zbyly jen nektere myslenky.
Na vecech jako je grafika knihy, marketing, management dalsich lidi, kteri se na projektu podileli apod uz se neucastnil.
Da se tedy rict, ze byl aktivne zapojeny do preprodukce, kdy vznikala vize a mechaniky. Produkce jako takova jej uz minula.

Přečetl jsem si lite verzi, ale přiznám se, že jen z pravidel si moc neumím představit jak to funguje. Tak doufám že mi někdo půjčí plnou verzi, až ji bude mít, a že si časem zahraju.

Funguje to... divně. Když hru vedl Erric, tak to běželo naprosto plynule a bez problémů, když sem to zkoušel já, tak to dopadlo dost blbě (bylo to bez pořádné přípravy, na což SS nejsou (tehdy nebyly) moc stavěny). Dva další lidé kteří je dostali do rukou mi řekli že to u nich taky moc nefungovalo. Na druhou stranu PK pokud jsem to pochopil dobře vede SS taky a de to...
...osobně jsem základní problém viděl v tom že jsem měl v ruce pouze testovací versi se základem pravidel a neměl sem možnost Errica potkat osobně a víc to s ním probrat (přecejen IM na spoustu věcí není úplně ideální komunikační kanál), což vedlo k tomu že i když jsem jako hráč SS pod Erricem hrál, tak jsem stejně jako ti dva další z testovacích pravidel pořádně nepobral Erricův záměr. A narovinu přiznávám - neměl jsem až tolik trpělivost ho vykoumávat po vlastní ose.

Pokud tohle Erric napravil a formuloval hru tak aby čtenář pochopil jeho záměr, a to nejen co do jednotlivých mechanik ale i celkové struktury session, pak by SS měly být poměrně funkční systém umožňující odehrávat, jak Erric propaguje, skutenčě filmové struktury příběhů v tom smyslu, že vznikne ucelený příběhový děj, který by bylo teoreticky možno přepsat bez dalších větších úprav do scénáře nebo z něj udělat ucelenou povídku.

Nicméně si dovolím zdůraznit, že způsob kterým toho hra dosahuje je dost specifický - nikoliv špatný, ale prostě indie, struktura celé hry a resolution mechaniky jsou velice charakteristické a myslím, že to většině hráčů moc nesedne.
Na druhou stranu, mě se ta hra vcelku líbila, pod Erricem si rád znovu zahraju případně pokud se mi z kompletní verse nebo od Errica podaří pojmout jak vlastně věci přesně zamýšlel bych se nebránil tomu si jí sem tam zahrát jako one-shot nebo krátkou korniku do řekněme 3-5 session. Na dlouhou hru bych to moc neviděl, ostatně mi i přijde že to tímhle směrem není nastavené.

damn, prostě se fakt neubránim tomu o SS mluvit když pořád ještě nevyšly, chjo.

Erric píše:
delal jsem ale vsechno co bylo v mych silach, aby se to chytilo
To je od tebe velmi hezké; a docela ti to i věřím, dle úrovně textu SS Lite. (Až pujdeš do nebes, započítej si bonusové body ;) )

Erric píše:
Komu pri hre zalezi primarne na pribehu, tomu se to pravdepodobne libit bude. A ostatnim se muzou hodit minimalne navody jak pripravovat hru, jak ji vest, jak zaujmout vedlejsimi postavami a jak s nimi pracovat, jak postavit setting nebo rozvijet dej apod.
SS Lite jsem si právě teď přelouskal, dojmy rozporuplné.

Otázka 1: potřebuje hráč dramatista čerpat nápovědu inspirace z SS? Otázka rozporuplná; protože hráč dramatista obvykle zná a vyzná, patří k neosvícenjšímu hráčstvu ...

Otázka 2: zaujme SS běžného hráče?
Líbí se mi myšlenka zakořenění semínka hned v Altaru, distributorovi archetypálně "nudného" DrD.
Otázkou zůstává, zda-li hráč bude schopen chopit se indície a "nést pochodeň naskrze nejtemnější hodinou". SS totiž nasadily laťku herní zkušenosti vysoko.

Z toho, co jsem vyčetl koukám na průběh příběhu. Jestli skutečně ze hry nemá nikdo odcházet "jako poražený", jestli skutečně má GM s hráči budovat příběh, dejme tomu; pak se ale jedná o hru "pro velké" - ve vnímání hry na vítěze a poražené X hry na vítěze a víteze zeví jistý vývojoový stupínek.

Co tím chci říct? Se závěry opatrně, nevím; pouze budu sledovat úspěch SS, jsem zvědavý :)
(ale abych neštřil chválou: když nic víc, tak jít s vlastní kůží na trh se cení ;) )

Střepy snů, jak již název nadnáší, mají ve svém pojmenová něco nadmíru poetického, stejně tak ale i určitý styl, který nemusí sednout všemu obecenstvu.

Nechte tý nacifobie probohy, to zachvíli budem i Simonu Stašovou obviňovat z neonacismu, když se někam podepíše jen iniciálama?

Siriene, v zemi, kde modrožluté nalepené pruhy připadají polovině lidí jako symbol nacistické organizace se tomu asi nevyhneš.
Na druhou stranu se dá název zkrátit na svojslovné a dobře vyslovitelné "střepy", takže "eses" jim asi nikdo říkat nebude.

sirien píše:
Funguje to... divně. Když hru vedl Erric, tak to běželo naprosto plynule a bez problémů, když sem to zkoušel já, tak to dopadlo dost blbě (bylo to bez pořádné přípravy, na což SS nejsou (tehdy nebyly) moc stavěny)...
...osobně jsem základní problém viděl v tom že jsem měl v ruce pouze testovací versi se základem pravidel a neměl sem možnost Errica potkat osobně a víc to s ním probrat

Neni to divne. Strepy jsou proste jina hra, nestavi na principech jako d20 hry ani jako storyteller hry. Musi se k nim pristupovat jinak. A aby se clovek k nim naucil pristupovat, musi se o tom neco dozvedet. Duvod proc to funguje me nebo Peekayovi je v tom, ze zname konkretni techniky, vime jak je pouzivat a jak s nimi pracovat. Je pochopitelne, ze jen z prostych pravidel nelze vydedukovat JAK HRAT. Tomu se ale venuje prakticky cela kniha Strepu od samotnych zakladu, po procedury jak dosahnout vysledku az k velmi pokrocilym technikam. Kniha to vsechno popisuje, takze ve full verzi dostane kazdy nutny zaklad. A kdyz bude chtit hru ve sve skupine posouvat dal, je tam spousta dalsich navodu jak.

Vemte si, kolik let jste se museli ucit hrat DnD nebo WoD. Nikdo si k tomu nesedl a nebyl prvotridni GM/vypravec. Bylo treba roky sbirat zkusenosti - vetsinou vlastnim experimentovanim nebo ustnim ci webovym predavanim. Do Strepu jsem ale zanesl opravdu komplexni navod jak se stat od absolutniho novacka schopnym vypravecem. Jak dobre se mi to povedlo ukaze az cas, ale byl to klicovy zamer.
Jeste bych chtel zminit, ze kniha vlastne neni jen navod s priklady. Ale vubec system, struktury pripravnych sezeni a struktura hry jako takove sama o sobe podporuje zamer. Takze pokud to budete hrat tak jak je v knize psane, tak vam to bude intuitivne fungovat. Pokud to budete hrat jako DnD3e a nizsi, tak vam to pravdepodobne fungovat nebude (je to jiny system, jiny pristup; ale vse dulezite je v knize vysvetlene).

sirien píše:
Na dlouhou hru bych to moc neviděl, ostatně mi i přijde že to tímhle směrem není nastavené.

Strepy maji mechaniky, ktere podporuji dlouhodobe hrani. Nicmene nejsou tak dlouhodobe, jako treba DnD. Ze muzete hrat roky a porad vam jeste zbyva spoustu levelu, ktere muzete dosahnout.
Ale je to logicke, protoze hra stavi na -hutnem- pribehu, ktery hraci dramaticky buduji az do vygradovaneho zaveru. A pak pribeh konci. Redeni pribehu na desitky hernich sezeni neni pro tuhle hru vhodne. Ne ze by to system nezvladl, ale pak je to spis jako by vypraveni dlouheho romanu se spoustou detailu a neni to ten nahusteny filmovy zazitek, ktery byl designerskym zamerem.

pipux píše:
Otázka 1: potřebuje hráč dramatista čerpat nápovědu inspirace z SS? Otázka rozporuplná; protože hráč dramatista obvykle zná a vyzná, patří k neosvícenjšímu hráčstvu ...

Hrat dramaticky je hracska preference - pozadavek na to co ve hre je a jak se hra hraje. Tim ze drtiva vetsina her je strategicko-taktickych vznika dojem, ze hrac ktery chce pribeh je vlastne osviceny a zkuseny, protoze dokaze do takticke hry prinest i neco navic.
Ale faktem je, ze stejne jako u filmu - nekdo ma rad detektivky, nekdo akci, nekdo horor - neda se rict, ze ten kdo ma rad detektivku je vyspelejsi nez ten kdo ma rad akci.
Takze bych chtel vyvest z omylu ze "hraci kteri chteji pribeh jsou jen ti zkuseni, kteri vi co chteji".
Strepy snu musi myslet na vsechny hrace.
K otazce inspirativnich textu. Osvedcilo se mi to uz v Bestiari pro DrD+ a i dnes kdyz vezmu do ruky jinou hru, ocekavam, ze me bude hlavne inspirovat v tom, co si v ni muzu zahrat. Kdyz kupuju hru, ocekavam zazitek. Inspirace mi jen usnadnuje cestu k zazitku. Takze: Ano myslim si ze inspirativni texty, seznamy a namety jsou uzitecne pro vsechny hrace.

pipux píše:
Otázka 2: zaujme SS běžného hráče?
Líbí se mi myšlenka zakořenění semínka hned v Altaru, distributorovi archetypálně "nudného" DrD.
Otázkou zůstává, zda-li hráč bude schopen chopit se indície a "nést pochodeň naskrze nejtemnější hodinou". SS totiž nasadily laťku herní zkušenosti vysoko.

Jak jsem psal vyse. Pri psani jsem velmi dbal na to, aby veskere zkusenosti a vedomosti, ktere hrac ke hrani potrebuje byly v knize. Nesouhlasim totiz s pristupem: Koupim si hru a bude mi trvat 5 let, nez ji ovladnu opravdu na urovni. (to je pripad bohuzel vetsiny her, ktere uci hrace jak pouzivat mechanismy, nicmene uz ne JAK dosahnout kvalitniho zazitku pri hrani).
Tzn. Strepy jsou i pro zacatecniky, kteri v knize naleznou vse potrebne aby mohli hrat hru na urovni.

(Jinak jakekoliv spojovani zkratky hry s nacistickou organizaci je docela vtipne, ale byl bych nerad abyste v tom pokracovali, protoze hra nema s onou nacistickou organizaci NAPROSTO nic spolecneho.)

Po přečtení Lite verze to na mě působí hodně soutěživě. Soutěž mezi hráči i vůči vypravěči.

Navíc si nejsem úplně jist, jestli je správné hrát až tak moc filmově. Ono to působí dobře na první pohled, ale pro většinu hráčů to bude dost omezující.

Musel bych to ale vidět naživo. Čímž se dostáváme k jádru věci, nakolik je přenositelná zkušenost jen s pomocí příručky.

Každopádně přeju hodně štěstí a hlavně úspěch. Určitě si to najde své příznivce.

Lotrando píše:
Po přečtení Lite verze to na mě působí hodně soutěživě. Soutěž mezi hráči i vůči vypravěči.
Ta soutezivost byla zamyslena jako "zdrava soutezivost, ktera vede k akceleraci deje" To ze hraci a vypravec spolu souperi je nuti premyslet a tim podporovat jak hlavni dej tak detaily kolem nej.

Lotrando píše:
Navíc si nejsem úplně jist, jestli je správné hrát až tak moc filmově.

Spravne? Jak jako spravne? To je jako bys uvazoval nad tim, jestli je ci neni spravne chodit do divadla, do kina, cist knihy, skakat z letadla.
Muzeme se bavit o tom, jestli jsou spravne fungujici mechanismy, ktere filmovy zazitek z hrani maji generovat.

Lotrando píše:
Čímž se dostáváme k jádru věci, nakolik je přenositelná zkušenost jen s pomocí příručky.
V me moci neni predvest hru kazdemu zajemci v CR a SR, takze sve nadeje plne vkladam do prirucky. Jsem ale presvedcen, ze prenositelnost zkusenosti pisemnou formou je znacna, stejne jako v kazdem jinem oboru.

Lotrando píše:
Každopádně přeju hodně štěstí a hlavně úspěch. Určitě si to najde své příznivce.
Diky, budu samozrejme rad, kdyz to lidi budou hrat.

Jde mi o to, nakolik je vše podřízeno tomu, aby se hra dala přepsat do povídky. Dobře vím, jak je to u jiných RPG komplikované, a taky vim proč. Otázka je, nakolik podřízení se filmovosti ubírá hráčům z takových těch samozřejmých věcí, či kompetencí. Tohle je ale hodně spekulace, něco co mě napadlo když jsem četl Sirienův post.

Lotrando: Pristup k designu nebyl "podridme se aby to pak slo zapsat texem" ale spis opacny "hledejme co ma potencial vytvorit filmovy zazitek"

Ty pristupy, mechaniky a procedury jsou navrzeny tak, aby vytvarely -potencial- pro zabavu. Jedine, co se muze zdat omezujici, ze pro pribeh je dulezite jej opravdu sledovat, drzet se hlavnich bodu, ktere pribeh jako takovy sceluji. Takze kdyz se nazacatku rozhodnete, ze to bude hra o hledani nesmrtelnosti, tak vas system povede k pribehu o hledani nesmrtelnosti. Neznamena to, ze v takovem pribehu nemuzete jit zabit draka, ale uz to nebude pribeh o ceste za zabitim draka; ale stale o hledani nesmrtelnosti, kde drak je jen detail.
Zase bych nerekl, ze je to omezujici, ale spis ty mechaniky udrzuji pozornost hracu na tom, co je pro pribeh dulezite.
(Co je pro pribeh dulezite si nazacatku urcuji sami hraci a mechaniky jsou dynamicke a nastavene tak, aby tento svuj zamer mohli hraci v prubehu postupne prizpusobovat.)

Viděl jsem jen LITE verzi a nelíbilo se mi to. Z Bestiáře (jako jdiné věci Drd+) jsem byl přitom dost nadšený, takže to není o nějakém negativním zaujetí vůči Erricovi.

Vadilo mi to neustálé opakování "filmovosti"-tj.samotný princip. Mě se na RPG hrách líbí, že překračují žánr, že vytvářejí něco dramticky jiného než seriály, filmy nebo knížky. Zkušenost, která se nedá dost dobře zpeostředokovat aniž by ji člověk zažil.

SS (nebojím se zkratky, heč) mě ale jako hráče nutí manévrovat se do jedné škatule-napodobovat filmovost, aniž bych měl k ruce ty hlavní devizy filmu (obraz, zvuk a střih). Zdálo se mi to jako otročení, které stejně oproti tomu, čemu se snaží přiblížit, nemůže uspět.

Ano, je hodně Role, dost Playing, ale moc málo Game. Teda pro mě.

Erric píše:
Vemte si, kolik let jste se museli ucit hrat DnD nebo WoD. Nikdo si k tomu nesedl a nebyl prvotridni GM/vypravec.
Ve své první hře, kterou jsem vedl bez znalosti toho, že vůbec nějaké RPG hry existují jsem podle jednoho z hráčů odvedl nejlepší výkon v porovnání se všemi dalšími hrami. Praxe je určitě dobrá, ale někdy mám dojem, že pravidla jsou spíše na škodu.

Píše:
Pri psani jsem velmi dbal na to, aby veskere zkusenosti a vedomosti, ktere hrac ke hrani potrebuje byly v knize.
... Jsem ale presvedcen, ze prenositelnost zkusenosti pisemnou formou je znacna, stejne jako v kazdem jinem oboru.

A tedy si myslím, že zkušenosti jsou prostě nepřenosné a přes knihy obzvlášť. Dokud si to nevyzkoušíš a neuděláš pár chyb, tak zkušenosti nemáš. Kniha tě může navést, ale stejně potřebuješ hlavně vést hry a hrát - a taky nějaký talent.
Píše:

Co je pro pribeh dulezite si nazacatku urcuji sami hraci a mechaniky jsou dynamicke a nastavene tak, aby tento svuj zamer mohli hraci v prubehu postupne prizpusobovat.
Nicméně v tomto vidím největší kámen úrazu - ač mám za sebou patnáct let zkušeností a jsem s takovými principy obeznámen, stejně dopředu nevím tak dobře, o čem má hra vlastně být. Hlavně to ale obvykle neví ani hráči - spíše jsou schopni dát dohromady, co by ve hře chtěli (zoufalý boj proti přesila, prolézání starých kanálů) a co by nechtěli (kráčející tanky), ale o čem má hra být, co má akcentovat, to bych nedostal ani ze sebe, natož z jiných. Jsem zvědav, jestli v tohme navedou pravidla i mě.

Noir píše:
Vadilo mi to neustálé opakování "filmovosti"-tj.samotný princip. Mě se na RPG hrách líbí, že překračují žánr, že vytvářejí něco dramticky jiného než seriály, filmy nebo knížky. Zkušenost, která se nedá dost dobře zpeostředokovat aniž by ji člověk zažil.

Ta filmovost je jen forma, ne obsah. Ty zkusenosti jsou porad ze hrani hry, z pribehu, ktery hraci utvareji sami. Strepy jen vic podporuji pribeh a min se zameruji na taktizovani v boji napr.
LITE verze je docela malo game, protoze tam je kazda charakteristika jen jednou. Full verze je mnohem dynamictejsi a hernejsi.

Noir píše:
Zdálo se mi to jako otročení, které stejně oproti tomu, čemu se snaží přiblížit, nemůže uspět.
Strepy se nesnazi byt filmem, snazi se hracum, kteri hraji svuj vlastni pribeh poskytnout moznosti k zazivani scen jako ve filmu. To je docela rozdil.

Jerson píše:
Dokud si to nevyzkoušíš a neuděláš pár chyb, tak zkušenosti nemáš. Kniha tě může navést, ale stejně potřebuješ hlavně vést hry a hrát - a taky nějaký talent.

S vhodnym pristupem muze kniha zkratit ten proces vyvoje, ziskavani zkusenosti a jejich aplikaci na nekolik tydnu, mozna mesicu oproti rokum ktere je (dle me, ty jsi asi unikatni pripad) potreba stravit u DrD napr. aby clovek vubec vedel jak to rozumne hrat. To ze si na spoustu veci clovek nemusi prijit sam velmi znacne urychluje jeho vyvoj.

Jerson píše:
Nicméně v tomto vidím největší kámen úrazu - ač mám za sebou patnáct let zkušeností a jsem s takovými principy obeznámen, stejně dopředu nevím tak dobře, o čem má hra vlastně být.

Lide jsou schopni na to odpovedet, pokud je k tomu vede rozume strukturalizovana serie otazek. Navic hru hraje nekolik lidi, staci aby jeden (kdokoliv) polozil zaklad a ten pak hraci mohou rozvijet. A navic ve Strepech je ke kazdemu rozhodnuti, ktere hraci maji udelat pred hrou, spousta prikladu a nametu.