Prostředí

sirien
9.3.2009 15:51
...aneb o zbraních, štítech a bojích v SF, zejména ve vesmírném prostoru. Spousta lidí mě nebude mít ráda :)
Autorská citace #21
10.3.2009 18:33 - Jerson
To máš pravdu a už jsem to i napsal, tepelné vyzařování lze směrovat podobně jako jiné záření, ale nelze se ho úplně zbavit.

Nicméně co myslíš tou kontaktní vzdáleností mi vůbec není jasné, protože od začátku vzdušných bojů až do dnes spočívá polovina obrany v uhýbání projektilům. Jen se vzdálenost zvýšila z padesáti metrů na padesát kilometrů, plus mínus nějaké drobné, ale z žádné vzdálenosti není zásah jistý sám o sobě.
Autorská citace #22
10.3.2009 19:53 - Lotrando
Rakety lze zmást. V reálném konliktu tedy půjde o měření sil pilotů, pravděpodobně prostřednictvím pilotáže a kinetických zbraní - kanónů. To myslím, když mluvím o kontaktní vzdálenosti.
Autorská citace #23
10.3.2009 20:46 - Jerson
No nevím, kanóny se jako primární zbraně k boji proti letadlům už nějaký čas nepoužívají. Ale tím se dostáváme dost daleko od sci-fi zbraní pro vemsmír, kde bych z dříve popsaných důvodů o žádných "stíhačkách" vůbec neuvažoval.
Autorská citace #24
10.3.2009 21:11 - Fritzs
Jerson: Proč ne, vzhledem k vzdálenostem a rychlostem je šance na zásach dost nízká, takže bych doplnění aktivních zbraní (railguny) "pasivními" fragmentačními raketami viděl jako docela logický krok... taky si vem, že když se bude nepřítel pohybovat rychlostí třeba 0,5c tak ho moc nepotěší, když narazí do něčeho, co letí v proti němu, takže si rozmyslí, jesi se bude v potenciálně "zamořeném" prostoru pohybovat plnou rychlostí.
Autorská citace #25
10.3.2009 21:20 - Lotrando
No já zase nevím, kde se dokazuje že stíhače jsou na nic. Pokud vím, tak většina posledních konfliktů se vedla mezi ne zrovna rovnocenými protivníky. Naposled snad Vietnam, nebo možná Korea, kde se střetli amíci s rusama a tam to bylo hodně o pilotáži a kanónech.

Vesmírné bitvy jsou o vzdálenostech, zde je všeobecný souhlas. Právě ta vzdálenost má ale problém v tom, že se dá útočníkovi docela dobře uhnout, případně útočící zbrań v dostatečné vzdálenosti zničit. Pak se ale bitva musí odehrát v taktických fázích, kdy se nejdříve střetnou předsunuté prostředky a pak dojde k útoku na samotnou základnu. Je celkem jedno, zda se jedná o umělé plavidlo, asteroid, měsíc či planetu.

Velmi důležité hledisko je i způsob přirozeného vnímání prostoru a pojmů nahoře či dole. Je sice hezké, že ve vesmíru není ani nahoře ani dole, ale zkuste to vysvětlit vašemu mozku. Ten se těhle pomůcek bude držet zuby nehty, dokud se nevytvoří nějaký navigační prostor, byť virtuální, ve kterém budou tyto pojmy něco znamenat a k nimž se bude vše vztahovat. Přibudou sice manévry a většina toho co známe z běžných lodí či letadel nebude k ničemu, základ však zůstane. něco ve smyslu najdi-zasáhni-znič a podle mě to budou stroje podobné spíš těm dnešním stíhačkám.

Mimochodem. Celé RPG, filmy apod. jsou o tom, že se přenáší jistá zkušenost do nového prostředí. Příběhy zůstávají, mění se jen rekvizity a kulisy. Proto mi přijde docela zbytečné šmahem odsuzovat co je a co neí efektivní a to hned ze dvou důvodů. Efektivní nemusí být zábavné (a naopak) a kdo z nás si může reálně představit, jak se bude bojovat? Nikdo, jsme jak ti Vernovi současníci, slepí a nedovtipní, zatímco on je génius (nebo měl štěstí a trefil se).

EDIT
Uzivatel: ten odkaz je nějakej divnej, je to patrný na tom příkladu se scanováním prostoru, kdy se to zavádějícím způsobem vysvětluje na WoWu.
Autorská citace #26
11.3.2009 00:01 - Jerson
Lotrando, stíhač ve vesmíru, tedy něco na způsob velmi obratného jednomístného nebo bezpilotního stroje naráží na fakt, že ve vesmíru nelze dosáhnout takové obratnosti jako při pohybu ve hustším prostředí, a tedy ztrácí svou hlavní výhodu, totiž manévrovatelnost.

Zničit útočíčí zbraň může být dost obtížné - i když vynechám lasery, tak si nedovedu představit, jak by se dala zničit střela z railgunu.

S orientací ve vesmíru bohužel nemám žádnou zkušenost, ale co jsem spyšel povídat kosmonauty, tak právě na to "nahoře" a "dole" musí zapomenout jako první, protože je to přesně naopak - mozek jim neposkytuje žádné vodítko, kterého by se mohli chytit, takže když se podívají do spojovací chodby, není jasné, jestli koukají do vodorovné trubky, hluboké studny nebo vysokého komínu.

Píše:
Mimochodem. Celé RPG, filmy apod. jsou o tom, že se přenáší jistá zkušenost do nového prostředí. Příběhy zůstávají, mění se jen rekvizity a kulisy.

Na tohle jsem narazil už na RPG foru, a nesouhlasím. Jsou totiž v zásadě dva odlišné přístupy. První je typu Star Trek - je to jako na Zemi, jen kulisy se mění, jak jsi napsal. Druhý typ je jako Vesmírná odyssea - nejde o kulisy, ale o celkové pojetí, které je založeno na odlišnosti od země. I když odstraníš kulisy, pořád bude jasné, že v tomto přápadě jde skutečně o kosmickou loď ve vesmíru. A zkušenost je v mnoha případech nepřenosná, přesněji na popření obecné platnosti pozemských zkušensotí jsou přímo založeny některé scény.

Jinak celou tuto debatu vedu z roviny "když vezmeme vesmír tak jak je a přidáme jen něco málo navíc." Pak je samozřejmě možná ještě druhá rovina, totiž "Jde o vymyšlený svět a tam může platit cokoliv, co se nám líbí", což je případ vesmírů typu Star Trek. Oboje je sci-fi, ale v jednom vychází zajímavost spíše z té vědecké stránky, zatímco v druhém spíše z představivosti.

Edit:
Podíval jsem se na celé video co postoval Sirien a tenhle souboj patří přesně do skupiny "kulisy se mění, zkušenost zůstává". Takhly by mohl vypadat i filmový souboj letadel z 2. světové války útočící na bitevní lodi. Vypadá to skvěle. Ale vesmír je tu jen kulisa, protože všechno se chová jako by šlo o souboj v atmosféře.
Autorská citace #27
11.3.2009 01:18 - sirien
Rytíř píše:
Mohou být nově osídlené planety, planety zaostalé, planety plné mírumilovných filosofů... a když se je rozhodneš bránit, tak co? Vezmeš zavděk jak silným bitevním lodím, tak i např. minama.

Leda pokud by mi nezávazně ležely na skladě. Jinak je ekonomičtější a o dost efektivnější vyrobit další raketu.

Píše:
Miny jsou strategické

Ve vesmíru ne. Ne pokud je nedokážeš zamaskovat proti detekci, protože jinak Ti každá loď prostě poletí přímo a bez diskuse je sestřelí jedinou ranou z railgunu.

Píše:
a z hlediska terminologie je to klasická překážka k překonání v dobrodružství - borec který dokáže "proplout" minovým polem bude jistě ceněn, ať už je to umění kapitána nebo lodě. Je škoda se jich vzdávat, prostě, i kdyby nakrásně bylo jejich využití z hlediska čisté logiky sporné.

Já se v téhle sérii článků nesnažím říkat, co je hovadina a co lidi tudíž nemají používat.
Snažím se a) inspirovat ke SF hraní b) ukázat, co z hlediska reality a logiky nedává smysl, tudíž pokud to lidé budou chtít použít, tak aby čekali že s tím mohou být problémy a tudíž aby dopředu dobře odůvodnili, proč to tak je, nebo aby se prostě shodli že to tak chtějí a že do toho nebudou během hry hlodat.

ZM: Ad vizuální senzory - Ok. Ale loď nepotřebuje vidět do jiné galaxie, reálně jí stačí vidět prostor okolo sebe v relevantní vzdálenosti (kilometry) na což stačí už současné technologie (kamery okolo, počítačové programy detekující pohyb atd.). Na větší vzdálenosti bude mít loď výkonější kamery (ale stále nepotřebuje vidět do jiné planetární soustavy) které budou mít záběr jen do nějaké výseče a skrz ní budou prohledávat okolí. Což počítačově jde udělat dost efektivně.
Teprve na extrémní vzdálenosti s tím nastane problém. (stále uvažuju aspoň trochu futuristicky, tedy kvalitní kamery i výpočetní systém - ostatně diskutujem o lodích pravidelně létajících minimálně mezi planetami)

Fritzs píše:
takže, pro představu, co třeba když pohon, který by to umožňoval sám o sobě měří několik set kilometrů.

Hm. To sem zvědavej na kolik takovejch lodí budeš mít zdroje předtím, než zruinuješ surovinovou ekonomiku hvězdné soustavy.
Ale whatever, samozřemě že v RPG ta možnost je. Jen jsem jí zatím kromě toho WH40k nikde moc neviděl, tak sem se spíš zaměřil na meinstreamovější pojetí velikosti lodí.

Jakub: Ha, díky za link, hodim do zápatí...
Jinak z toho co píšeš, chápu správně že to mám blbě a že atomovka je na nic i za účelem likvidace nepřátelských senzorů případně je nanic i jako EM zbraň? (případně je k něčemu aspoň ta neutronka která má tý radiace fakt dost?)
Autorská citace #28
11.3.2009 01:18 - sirien
Blaine: Gravitický senzory maj pokud vim už pár desítek let i (minimálně americký) atomový ponorky. Tušimže k přesnému určení polohy pod hladinou, ale nevim teď jistě.

Každopádně - informace v téhle sérii článků jsou zaměřené převážně na SF technologie které jsou jen natolik pokročilé, aby jich šlo nějak rozumně dohlédnout.
Samozřejmě nečekám že se tím někdo bude zcela řídit - ostatně jak píšu výše, účelem je spíš upozornit na místa kde může vzniknout problém a předejít mu ještě před hrou, než něco "nedoporučovat".
Třeba taková Firefly a BSG fungují dost podle toho co píšu, až na "máme gravitiku, ale kromě toho, že na lodích chodíme po podlaze jí prostě neřešíme" a na "méme FTL pohon, motor je ve strojovně, občas hoří a má pár točivejch hraček, ale nikdo se sakra neptejte jak to funguje".

Psát článek o pokročilejší technologii než jak to popisuju je bez vztahu k settingu naprosto nemožný, protože tam už nejde ani tak o vztah k realitě jako spíš o to aby do sebe vzájemně pasovaly jednotlivé technobláboly (nic špatného, prostě termín), což je už jen na tvůrci konkrétního světa, obecně k tomu moc říct nejde.

Jerson: Ve chvíli kdy bude railgun používanou zbraní, se budou všechny lodě chovat stylem "crazy Ivan" - budou při boji neustále měnit směr a pozici, tudíž na velkou vzdálenost nepůjde určit kde loď bude ve chvíli kdy k ní projektil doletí a bude to dost plýtvání municí.
Na vzdálenost na kterou už nepůjde provést náhodný úhybný manévr dost rychle jsou railguny ok, ale to už je vzdálensot kterou označuju jako "krátkou" (ve vesmírných měřítkách, oc.)

Rychlopalnější dělo je super vyjádření :) . Není to terminus technikus, ale ta věta je formulována jako takové nadhození myšlenky, osobitý projev - lepší provokativní než žádný :)

Ad rakety a stihače k obraně: V tom článku se nesnažím zase až tak dokonale popsat, jak by měl vypadat co nejrealističtější boj ve vesmíru, spíš ukázat kde je dobré obrousit hrany. RPG jsou často podmiňovány kulturně a taková BSG je zrovna docela dost v kurzu.
Ano, to manévrování je dost sux a uvědomuju si to, nicméně lidé co budou stát o co nejvíc reálnou hru to budou vědět sami, a lidé co budou stát o cool hru která se bude tvářit nějak reálně (jako BSG) ty rakety a stihače chtít budou - protože pilotované stihače sou cool. Význam jim věnovaných pasáží nemá být "reálně jsou prostě dokonale nanic" jako spíš "hele tady opatrně, reálně to s timhle neni tak žhavý, nějak si to zpracujte"

Ad indukční pole: Em... nevim? I když se v tom článku fyzikou ohánim, fyzik nejsem. Ten koncept pochází od NASA, pokud vim, zeptej se jich. Nebo nějakého fyzika.

Ad zpětný ráz: Taky jsem nepsal, že když odpálíš jehlu rychlostí 0,9c, tak Tě puška praští do ramene rychlsotí 0,9c. Ale praští Tě stejnou energií. To Tě i při čtvrtgramový jehle o rychlosti 0,9c bude kurevsky bolet...

Ad laser jako osobní zbraň - na 400 metrů? By laserová puška potřebovala dost velký zdroj energie. A ok, je to daleko a letí to tam značnou dobu, jenže:
- a) obvykle se v RPG co mám zkušenost osobní zbraně používají do 50ti metrů a nevim jak moc se dají sniperky vztáhnout na to co píšu o osobních zbraních
- b) nemám na 400 metrů vzhledem ke energii a tak lepší použít o něco zapřenej railgun? Ten střílí dost rychle.

Co myslíš "zbraní s vnitřním zákluzem"????
Autorská citace #29
11.3.2009 01:18 - sirien
EDIT článku: zápatí (dle Jakuba), vzdálenost v úvodu, lasery, vodivost railgunových projektilů, dodatek k raketám (Jerson)
Autorská citace #30
11.3.2009 07:27 - ZM
sirien: Jenže ono je snazší se dívat do jiné galaxie nebo na planety v cizích slunečních soustavách než detekovat např. asteroidy v naší sluneční soustavě... Proč? Odražené světlo.
Předpokládám, že kosmická loď bude stavěná na minimalizaci všech druhů emisí (IR, mikrovlny, radar…), předpokládám, že nebude mít zrcadlový povrch (to by se rovnou mohla ohlásit rádiem) nýbrž nějaký velmi tmavý nátěr se schopností pohlcovat radarové záření a minimalizovat odrazy světla. Pasivní stealth.

Co se týká těch teleskopů pro optickou detekci, jsem velmi velký skeptik - co se týče detektoru (mapř. CCD prvek ve foťácích) tak tam se budou technologie rozvíjet neuvěřitelně. Tak trochu fušuju do nanotechnologií a jsou materiály, s jejichž pomocí můžeš zkonstruovat senzorový prvek, který při minimálních rozměrech dokáže detekovat i jen jeden foton (na rozdíl od fotonásobiče který toto dokáže, mají rozměr pár nanometrů na pár nanometrů). Pevně věřím, že budou ultracitlivé detektory. Ale obrovský problém bude optika k těmto detektorům. Každý kdo se zabívá focením ti řekne, že na optiku jedině sklo (kompakty, foťáky v mobilu a plastové brýle jsou odpad, se kterým se zabývat nebudu!!!). Zatím neexistuje lepší materiál a asi to tak dlouhou dobu zůstane. Takže abys detekoval tmavý předmět s velmi malým odrazem někde hluboko v sluneční soustavě, potřebuješ extra citlivý detektor (ten bude) a optiku s vysokým rozlišením (zde jsem skeptický; myslím si, že vývoj zpomaluje), která pokud se neobjeví něco mimořádného (také skepse), bude mít rozměry velkých teleskopů. Už z principu to bude velmi citlivé na vibrace, snadno poškoditelné, těžké (OK, to možná ne) a objemné, tedy podle mého nevhodné pro bojovou loď. Tedy asi nějaký mít bude, ale používat ho bude podle mého tehdy, když někam poletí aby si omrkla "kamžetovlastněletím".

Samozřejmě můžeš slevit z nároků (citlivost, rozlišení…) ale to pak optická detekce ztrácí smysl - na kratší vzdálenosti bude asi lepší nějaká forma radaru.

Tak doufám, že jsem ti trochu objasnil můj názor.
Autorská citace #31
11.3.2009 07:34 - Sosáček
George William Herbert says a nuke going off on Terra has most of the x-ray emission is absorbed by the atmosphere, and is transformed into the first fireball and the blast wave. There ain't no atmosphere in space so the nuclear explosion is light on blast and heavy on x-rays. In fact, almost 90% of the bomb energy will appear as x-rays behaving as if they are from a point source (specifically 80% soft X-rays and 10% gamma), and subject to the good old inverse square law (i.e., the intensity will fall off very quickly with range). The remaining 10% will be neutrons.

When it comes to the dreaded EMP created by nuclear detonations, matters become somewhat complicated. Please, do NOT confuse EMP (electromagnetic Pulse) with EM (electromagnetic Radiation).

Most SF fans have a somewhat superficial understanding of EMP: an evil foreign nation launches an ICBM at the United States, the nuke detonates in the upper atmosphere over the Midwest, an EMP is generated, the EMP causes all stateside computers to explode, all the TVs melt, all the automobile electrical systems short out, all the cell phones catch fire, basically anything that uses electricty is destroyed.

This is true as far as it goes, but when you start talking about deep space warfare, certain things change. Thanks to Andrew Presby for setting me straight on this matter.

First off, the EMP I just described is High Altitude EMP (HEMP). This EMP can only be generated if there is a Terra strength magnetic field and a tenuous atmosphere present. A nuke going off in deep space will not generate HEMP. Please be aware, however, if a nuke over Iowa generates a HEMP event, the EMP will travel through the airless vacuum of space just fine and fry any spacecraft that are too close.

Secondly, EMP can also be generated in airless space by an e-Bomb, which uses chemical explosives and an armature. No magnetic field nor atmosphere required. This is called a Non-nuclear electromagnetic pulse (NNEMP). As with all EMPs, once generated they will travel through space and kill spacecraft.

Thirdly, there is System Generated EMP (SGEMP) to consider. HEMP is created when the gamma rays from the nuclear detonation produce Compton electrons in air molecules, and the electrons interact with a magnetic field to produce EMP. But with SGEMP, gamma rays penetrating the body of the spacecraft accelerated electrons, creating electromagnetic transients.

ta radiace prestava byt efektivni protoze tohle, je to taky duvod proc na velkou vzdalenost je pomaly wifi ;)

EDIT: ten obrazek nejak neni videt. je tady: http://http://www.projectrho.com/rocket/inverseSquare.jpg a "inverse square law" vysvetluje aji wikipedie docela dobre.


odsud http://www.projectrho.com/rocket/rocket3x.html#nuke
Autorská citace #32
11.3.2009 07:55 - Jerson
Siriene, úplně reálný vesmír je pro zajímavou bitvu nevhodný.
Nicméně jsem chtěl poukázat právě na ty manévrovací souboje a samonaváděcí rakety, které ve vesmíru fungují úplně jinak než v atmosféře. Takže pořád nesouhlasís s nějakým nepředvídatelných cik-cak pohybem a manévrováním.

Střely z railgunu můžeš vystřelovat rychlostí 30 km/s - na Zemi. Ve vesmíru by to mohlo být ještě víc. Nevím na jakou vzdálenost uvažuješ boj, ale desítky i stovky kilometrů je ještě pořád dost přijatelná vzdálenost. Bitevníky na 2. světové války zahajovaly boj ve chvíli, kdy jejich projektily letěly k něpříteli plných 20 sekund, a to bylo na moři, tedy v prostředí, kde se i loď o hmotnosti padesát tisíc tun dokáže otočit relativně rychle. Ano, měli výhodu v pohybu i střelbě v jedné rovině, ale nevidím žádný velký problém ve střílení projektilů, i když přesně neumím předpovědět manévry lodi.

Zbraň s vnitřním zákluzem funguje zhruba tak, že po výstřelu se hlaveň i závěr pohybuje společně dozadu v těle zbraně a tím rozkládají zpětný ráz do delšího času a delší vzdálenosti. Některé zbraně dokážou ještě v tomto zákluzu přebít a vystřelit druhou ránu bez toho, aby byla ovlivněna zpětným rázem té první.
Ve výsledku dostaneš zbraň schopnou vypálit dvě mířené rány, aniž by se pohnula velmi rychle za sebou. Delší dávky pak střílí mnohem nižší kadencí.

Pokud jde o projektily pohybující se vysokou rychchlostí, ty na člověka nemusí fungovat nijak zvlášť dobře - na prostřelení stačí obyčejné pušky a to není účel.
Autorská citace #33
11.3.2009 12:51 - sirien
Jakub: Obrázek je ok, jen jeho adresa je
http://www.projectrho.com/rocket/inverseSquare.jpg
a ne
http://www.http.cz//www.projectrho.com/rocket/inverseSquare.jpg jak si zadal Ty :)

Jerson: Ono to jde. Jenom si uvědom, že není potřeba aby se ta věc pohybovala cik-cak s náklony a podobnými nesmysly. Prostě letí rovně, bočníma tryskama se odrazí trochu "doprava", pak trochu "nahoru", pak ten let "doprava" trochu zpomalí... relativně je jedno, jestli fakt změní směr letu nebo jen zpomalí zkluz v některém bočním směru, prostě za dvě vteřiny nebude tam, kde by být měla, což je to o co jde.
Autorská citace #34
11.3.2009 13:38 - Ebon Hand
Siriene musím tě pochválit za práci s jakou ses pokusil dát dohromady podklady pro vesmírné orgie!
Mám toto téma moc rád, přiznejme si, že zbraně úplně nejradši.. 
A moc se mi líbili ty ukázky. Budu si muset rozšířit obzory a shlédnout BSG.
Dobrá práce.

Dám sem pár upřesňujících informací, které tam můžeš eventuelně zahrnout.
V současnosti používané rakety na sestřelování pohybujících se objektů v atmosféře se pohybují nejčastěji rychlostí kolem M1-M3. Ve vesmíru se pak, díky absenci atmosféry a menšího souboje s gravitací, může rychlost měnit v rámci řádů. Ty které mají aspoň částečně manévrovat ve vesmíru používají vektorování tahu, čí řídící kormidla ve výstupní trysce (ty měla už V2). Podmínkou jejich užití však je běžící motor.. Tudíš budou manévrovat asi jen po startu a pak pokračovat setrvačností. Pokud by měli mít vlastní manévrovací trysky, bude se jedná o obdobu dnešní antisatelitů, jež ničí cíl vlastní kinetickou energií, nemají žádnou výbušnou složku, místo toho nesou palivo pro manévry v závěrečné fázi letu.

Projektilové zbraně nejsou úplně vhodné po střílení za rychle se pohybujícími objekty, ale spíš proti nim. Je to dáno nemožností korekce dráhy, je lepší střílet na blízko, než na dálku. A vzhledem k absenci atmosféry bude jejich rychlost vyšší než zde na zemi.
V plně automatické verzi jsou ideální jako FLAK, míření člověka je neefektivní pro ukrutně pomalou odezvu.
Pro inspiraci současný obranný systém PHALANX

Šrapnel je typ projektilu (proto se nic nerozpadá na šrapnely), který po explozi rozmetá po okolí velké množství střepin, jež ničí neobrněnou techniku, nebo živou sílu. Na tomto principu stále funguje velká paleta protiletadlových raket, která jak se mnozí mýlí, neničí objekt zásahem, ale střepinami po výbuchu v těsné blízkosti cíle.

Lasery nejsou tak energeticky náročné a neefektivní jak píšeš. USAF v současnosti zavádí do výzbroje flotilu upravených Boeingů 747 Jumgo s laserem na palubě určených sestřelování balistických raket a objektů na nízké oběžné dráze. Tudíš tyto lasery zvládají trefovat velmi rychle se pohybující objekty i v atmosféře o vesmíru nemluvě. Pokud chceš podrobnosti dodám, mám je doma.

Ve vesmíru se veškeré důležité sledování provádí v IR spektru. Vesmírné lodě se nikdy úplně nezbaví jeho vyzařování vzhledem k tomu, že nesou zdroje vyzařující v různých energetických rovinách a vždy budou potřebovat něco chladit a něco ohřívat.

Personální zbraně - Již v současnosti jsou zavedeny projektily s raketovým motorkem, jež urychluje jejich rychlost, nejsou sice v ráži osobních zbraní (dnes pro děla), ale to je jen otázka času.
Druhá novinka v současnosti zaváděná US Army je luxusní i do herního světa. Amíci zavádějí střelivo, jež je vybaveno procesorem, který je spřažen s compem a laserovým dálkoměrem na zbrani. Střelec zadává na základě měření dálkoměru, kde chce, aby střelivo vybuchovalo a comp to v okamžiku výstřelu nahraje do čipu v projektilu.
Příklad, pokud jsou nepřátele za rohem chodby, či v místnosti za dveřmi. Stačí změřit vzdálenost, pomocí předvolby nechat automaticky přičítat dva metry a střílet. Projektily sami vybuchují ve vzduchu uprostřed místnosti, či na rohu, aniž by museli dopadat na nějakou překážku a nepřátele zkrápějí střepinami.

Jinak super článek na podporu vesmírného hraní, jen tak dál.
Autorská citace #35
11.3.2009 13:39 - Ebon Hand
Teda to jsem se překonal délkou svého příspěvku... :-)
Asi mě to skutečně zaujmulo!
Autorská citace #36
11.3.2009 13:43 - sirien
Ta čipovaná munice zní dost cool :D

Jinak ty podrobnosti o těch laserech mi prosím pošli, fakt by mě docela zajímaly, vždycky sem měl dojem že na větší vzdálenost je laser zbraň naprosto k ničemu...
Autorská citace #37
11.3.2009 13:48 - Jerson
Jeden dodatek k osobním raketovým zbraním - někdy v 60. letech byla zkonstuovaná pistole Gyrojet Moc se neosvědčila pro nepřesnost, ale principielně je použitelná. Jediný problém je, že raketka určitou dráhu zrychluje, takže na malé vzdálenosti není tak účinná (a na větší zase byla nepřesná)
Autorská citace #38
13.3.2009 10:41 - JackPhoenix
Podle zdrojů ke kterým jsem se dostal já byl Gyrojet nepřesný z důvodu mizerně odvedené práce. V současnosti existuje projekt částečně z Gyrojetu vycházející: Deathwind

Mimochodem, pro znalce Warhammeru 40k: Na obdobném principu fungují boltery
Autorská citace #39
13.3.2009 11:35 - sirien
Od Dukolma - Teslovy zbraně (osobně mi to přijde kapku dost hodně mimo, ale tak posuďte sami)

(EDIT: Autorovy stránky (http://free-energy.webpark.cz/) myslím mluví za vše.)
Autorská citace #40
13.3.2009 11:46 - Colombo
připadá mi to jako ujetá a delší verze tvého bulváru, siriene

každopádně, tyhle věci by snad vyžadovali obrovské množství energie, ne?
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.30385589599609 secREMOTE_IP: 34.229.24.100