Já jsem zatím vydžel koukat jen na
L.A. by Night.
Jerson píše:
Jenže ono to není to samé. Když se běžné hry účastníš, tak působí jinak, než když na ní koukáš. Viděl jsem mnohokrát lidi, kteří přišli něčí hru sledovat, a sám jsem to několikrát udělal, ale případy, kdy vydrželi a zajímalo je to po delší dobu bych spočítal snad na prstech jedné ruky.
To je pravda a imo v tom hodně velkou roli hraje styl hry. Zkoušel jsou koukat na záznamy z nějakých oldschool dungeonů a i když chápu, co na tom ty hráče v tom videu bavilo, ten záznam byl hrozná nuda, v podstatě jen tabletalk na téma, kde je co, jak dlouhá je ta zeď, co se stane když hodím šutr do chodby... V zasadě mi přijde, že čím víc dramatických scén (myšleno těch, ve kterých se řeší se vztahy mezi postavami, opakovaně se objevujícími NPCčky apod.), tím líp se to sleduje, zatímco čím víc hra tíhne k procesním scénám (postavy vs prostředí), tím víc je to jako sledovat akčňák, kde ještě nejsou dotočené ty stěžejní scény, a místo toho je někdo popisuje (tohle je trochu lepší s těmi profi herci, ale pořád...). Hráči si to sice užijí, ale pro diváka to moc nefunguje.
Jerson píše:
...sledování hry jiných lidí mi přijde stejné jako sledování hry na počítači
Což lidi dneska dělají úplně běžně, takže to není žádné překvapení.
LokiB píše:
Matt C mluví srozumitelně ... a tím nemyslím artikulaci, ale to, jak věci uchopí a vyloží. Předkládá vlastní názory a podporuje je argumenty. Nejsou to žádné výkřiky, ale solidně podané myšlenky. Což není až tak obvyklé. A dá se u toho zamyslet - jo, s tímhle souhlasím, ne, tohle bych řešil jinak. To tempo není závratné, že si u toho stíháš to opravdu promyslet.
Jak kdy, jak co.