Vannax: teda že zrovna ty budeš mít předsudky a budeš apriori odsuzovat válečníky a redukovat je všechny šmahem na nemyslíce bitevní stroje.. no styď se :) Vem si třeba mušketýry, byly 4 a jak se lišili, jak si užívali! :)) A přitom si byli víc podobní, než jen jako válečníci, měli dokonce i stejné zaměření, specializace...
Jinak mě se na tom líbí ta myšlenka hraní za zájmově sjednocenou skupinu, resp. za příslušníky nějakého řádu, bratrstva, apod. Je celkem jedno, jestli je konkrétní člen skupiny válečník nebo tulák, mají společný buďto cíl nebo pohled na život nebo třeba výcvik v nějaké konkr. zbrani.. tady je možností nepočítaně a zápletka i hra bude hodně realistická, věrohodná, může to bejt akční nebo naopak špionážní..
Jinak já kdysi dááávno zkusil hrát něco podobné, s bratránkama :) četl jsem v té době pravý rytířský román (no kdybych nevěděl, že je z 12 stol., tak bych přísahal, že to někdo napsal podle doupěte) a zkusil jsem s nimi sehrát jednotlivé kapitoly, přičemž jeden z hráčů hrál hlavního hrdinu knihy, druhej si udělal postavu podobnou, ale přitom svou vlastní. Samotného mě překvapilo, jak dlouho nás to bavilo hrát a jak to velmi dobře fungovalo, pohybovali se vlastně neustále ve společnosti jiných rytířů a bijců, turnaje, souboje, lehké intriky na hradech, vůbec žádná nuda a ještě jsem se dokázali krásně držet knihy.. Tehdy pro mě krásně připravená zápletka a popsané prostředí bylo požehnáním, jo, mám na to dobré vzpomínky..