Cyklus CLOAKMASTER

Aktualizováno - Přidáno povídání k závěrečné knize The Ultimate Helm.
Napsal Vannax
Než začnu psát o knížkách ze série Cloakmaster, dovolím si tady citovat Jeffa Grubba z jeho předmluvy k „vlajkové lodi“ SPELLJAMMERu, knize Lorebook of the Void a doplnit jí pár svými poznatky k tomuto settingu.

„Dílo, které právě držíte v rukou, je výsledkem tvůrčí schůzky, která se konala v místní restauraci v Lake Ženeva. Redaktoři a pracovníci projektů se zde sešli s jediným cílem: přijít s novými nápady a alternativami pro systém AD&D. Rozproudila se bouřlivá diskuze a servírka se nás zeptala, jestli nepracujeme pro Stevena Spielberga, o němž se proslýchalo, že ve zdejší oblasti hledá místo pro natáčení.
Jestliže je tento projekt natolik zvláštní, že se dá považovat za potenciální námět k filmu, tak naše schůzka dopadla dobře.
Instrukce k hernímu doplňku SPELLJAMMER byla prostá: Přenést hru AD&D do vnějšího vesmíru. Začali jsme vymýšlet nápady, ale ty se nemohly podobat ničemu, co bylo dosud vytvořeno. Neměli jsme změnit již existující herní prostředí... Tento herní doplněk by měl propojovat Říše, Krynn a Greyhawk, aniž by narušoval kterýkoli z těchto světů nebo hry, které již byly do těchto prostředí zasazeny….“


I když neznám všechny materiály, které ke Spelljammeru vznikly, po přečtení několika knížek z cyklu Cloakmaster musím uznat, že Jeff Grubb a ostatní spoluautoři tohohle smělého projektu odvedli dobrou práci.
Spelljammer nejenže nenarušuje stávající světy, ale dodává jim také nový rozměr. Přináší s sebou historii světa, ve kterém se nachází jednotlivé vesmíry s planetami Krynn, Toril atd.; s historií dotváří i mýty, legendy a dávnověkou magii a prastaré, mocné artefakty. Nabízí také škálu různých inteligentních ras, pochopitelně i čaroplavbu (spelljamming) a díky tomu všemu i slibné náměty na dobrodružství.
Hráčům dává pochopit, že každé z dosud popsaných herních prostředí (Greyhawk apod.) je jen střípkem v mozaice a také začíná být jasné, jak se na konkrétní planetě mohou objevovat cizí, dosud neznámí tvorové.

Cyklus Cloakmaster tvoří tato šestice knih s volným překladem názvů:

BEYOND THE MOONS (Za hranice známého světa)
INTO THE VOID (Do prázdnoty)
THE MAELSTROM´S EYE (Ve víru dění)
THE RADIANT DRAGON (Zářivý drak)
THE BROKEN SPHERE (Rozbitá sféra)
THE ULTIMATE HELM (Dokonalé kormidlo)




BEYOND THE MOONS
Autor: David „Zeb“ Cook
Vydáno: červenec 1991

Celý příběh popsaný v této knize se odehrává na Krynnu. Je pár let po Válce kopí a Teldin Moore, který narukoval do války a sloužil jako mezkař, se snaží vrátit do kolejí monotónního rolnického života na odlehlé farmě v Dargaardském údolí, nedaleko města Kalaman. Jednoho dne navečer se ale jeho každodenní pracovní rutina radikálně změní. Na jeho poli s melouny a pšenicí havaruje čaroloď a nárazem rozmetá jeho dům. V troskách lodi najde Teldin podivnou ženu neznámého původu, která mu, ještě než zemře, předá záhadný plášť a poví mu pár slov, jejichž významu zatím ne úplně přesně rozumí.
Teldin velmi záhy zjistí, že ho pronásleduje skupina neznámých bytostí, aniž by sám věděl proč TO všechno. Plášť, který dostal, si přehodil přes ramena a při útěku bezděky sepnul sponu magického pláště, kterou už nedokáže rozpojit. Od té chvíle se snaží přijít na to, jak se pláště zbavit a chtě nechtě se ocitá na útěku.
Příběh se odvíjí dál a Teldin z Kalamanu pokračuje do Palanthasu za zdejším mudrcem Astinem, ale je hnán dál až na horu Nevermind, kde – jak doufá – se konečně zbaví svého pláště i tajemných, brutálních pronásledovatelů. Při jeho pouti totiž umírá čím dál víc jeho přátel, známých a později už i lidí, které předtím ani neznal. Tel začíná pociťovat břímě, které záhadný plášť představuje a postupně si uvědomuje svou odpovědnost za jejich smrt, zároveň ale i to, že se plášť nesmí dostat do rukou jeho pronásledovatelů.

Takto by se dal úplně jednoduše shrnout děj knihy. Ty nejpodstatnější a nejzajímavější věci však nezmiňuji, aby si je případný čtenář mohl při čtení knížky „prožít“ sám.

David Cook byl jedním z lidí, kteří se od začátku spolupodíleli na vzniku Spelljammeru a tak není ani divu, že právě on se ujal sepsání první z šestice knih. Ostatní knihy už byly spíše zakázkovou prací pro najaté spisovatele.

Čtení je zpočátku poněkud zdlouhavé, ale je to důležité podhoubí pro další směrování děje. V první polovině knihy je ale vedle samotného Teldinova příběhu zajímavé sledovat, jaký dopad na běžný lid měla Válka kopí a jak se pár let po válce žije na Ansalonu. Teldin není žádný hrdina, koneckonců ani během války se jako mezkař přímých bojů neúčastnil, a tak se snaží všem problémům a konfrontacím spíše vyhýbat. Poutavé čtení začíná až někde za půlkou knížky, zhruba od návštěvy Astina. Děj pomalu začíná nabírat obrátky a problémy a konfrontace si naopak začínají vyhledávat Teldina. Dokonce byly v knížce jedna nebo dvě pasáže, při kterých jsem přestal vnímat, že je text psaný v angličtině. Co ale musím nejvíc ocenit, je popis gnómského města v hoře Nevermind a hlavně barvité vykreslení gnómů jako takových. Než jsem si přečetl tuhle knížku, bral jsem rasu gnómů jako jednu z mnoha. Díky Zebovu zdařilému popisu pro mě ale gnómové získali svou nezaměnitelnou tvář a velice jsem si je oblíbil.

Knížka je doplněná jednoduchou mapkou, do které jsem, kupodivu, během čtení i nahlídnul, abych se líp orientoval v Telově cestování a místopisu na Ansalonu.

Hodnocení : ***1/2 (z 5 hvězdiček)




INTO THE VOID
Autor: Nigel Findley
Vydáno: Září 1991

Na konci první knihy se Teldin ocitá na gnómské čarolodi, tzv. koloboku*, a nadobro opouští trosky své farmy, Ansalon i celý Krynn. Ocitá se mezi spoustou cizích tváří a nemůže si být jistý, komu věřit. Gnómský kolobok napadnou vesmírní piráti a Teldina zachrání ohyzdný mozkožrout, který Mooreovi pomáhá používat magické schopnosti jeho pláště – ale v čí prospěch? Teldin se učí základy čaroplavby, pátrá po prastaré rase mystiků, konkrétně po jednom z nich, který by mu dokázal povědět o plášti více.

Tolik z anotace knížky. Bylo by totiž škoda děj víc rozepisovat. Autor knihy, Nigel Findley, se narodil ve Venezuele a vyrůstal a pobýval v různých státech, takže angličtina je jen jedním z několika jazyků, které ovládá. Ovládá jí dost na to, aby byl schopen sepsat takovouhle knihu, zároveň je ale znát, že líčení událostí a hlavně pocitů a smýšlení postav není až tolik barvité, jako v případě prvního dílu. Pro čtenáře jako jsem já je to ale veliké plus, protože díky tomu se kniha dá číst velice plynule a pohodlně.
Z velké části se děj odehrává v prázdnotě kosmu a v prostoru mezi jednotlivými sférami, tzv. flogistonu, děj knihy se pak v závěru přenáší do sféry kolem Torilu a na Toril samotný, konkrétně do přístavního města Rauthaven.
Z věcí, které mně v knize nejvíc zaujaly, můžu zmínit způsob, jakým je tady vylíčen mozkožrout a také zajímavý popis toho, jak vlastně vypadá jednotlivý vesmír se svými hvězdami a planetami. Děj má celkem odpich a přestože jsem měl při čtení knížky různá tušení a podezření, v průběhu čtení se vše začalo zamotávat a díky tomu bylo rozuzlení celkem i překvapivý.

Knížka, tentokrát celkem zbytečně, obsahuje jednoduchý nákres Rauthavenu – vůbec jsem jej při čtení nevyhledával.

*kolobok = sidewheeler

Hodnocení: ****1/2 (z 5 hvězdiček)




THE MAELSTROM´S EYE
Autor: Roger E. Moore
Vydáno: květen 1992

Od elfského admirála na Bralově kameni se Tel Moore dozvídá více o minulosti svého pláště a o jeho potenciálních schopnostech – nepočítá ale s tím, že bude zatažen do událostí Druhé války nelidí. Pomstychtiví humanoidi běsní všemi známými sférami a stíhají i Teldina, který se snaží dostat k prvotní ze všech čaroplavebních lodí: k mocném Čarolodi.

Roger E. Moore, autor knihy, se k TSR přidal začátkem osmdesátých let a od roku 1986 působil jako redaktor v DRAGON Magazínu. Jeho styl psaní je na rozdíl od dvou předchozích autorů poněkud komplikovanější a postrádá lehkost Nigela Findleyho. Kvůli tomu jsem se musel soustředit na správné pochopení textu, než v předchozích dvou knihách a místy si přečíst pasáž znovu. To mi trochu kazilo dobrý zážitek ze čtení.
Na druhou stranu byl R. Moore schopen dostat do tíživé atmosféry příběhu i špetku humoru a tak můžu knížku určitě doporučit už jen díky dvěma nezapomenutelným „hláškám“, u kterých jsem se fakt pobavil: První z nich je vejšplecht gnóma Dyffeda -„begafauna“ a podruhé mě pobavil výrok kenderky Gaye „Eee mic two“, jak si vyložila název konceptu tajné gnómské zbraně. Celý příběh opět provází gnómové a jejich „všemi oblíbené“ improvements (zlepšováky) a to také dodává příběhu šťávu.

Snad jediné, co mi v celé knížce příliš nesedlo, byla postava kenderky Gaye. Celou dobu jsem přemýšlel nad tím, jaká vlastně je její úloha v ději, ale nepřišel jsem na to. Znenadání se v příběhu bez jakýchkoli souvislostí objevila a stejně tak nepochopitelně z příběhu na konci zase vymizela. Snad to objasní jeden z následujících dílů hexalogie. Každopádně mi to trochu kazilo jinak celkem dobrý dojem z knížky.

Hlavní plus celého příběhu ale nebyl děj samotný, jako spíš popis prostředí, do kterých se hrdinové dostávali (tentokrát už se vše odehrávalo mimo obecně známé světy) a podivných tvorů, se kterými se setkávali. Musím uznat, že potom, co jsem dočetl poslední stránku knížky, jsem nad tím vším ještě pár dní dumal a sám pro sebe jsem obdivoval tvůrčí tým Spelljammeru, jak tohle všechno mohli vymyslet.

Hodnocení jinak velice zdařilé knihy bohužel trochu shazují už popsané mínusy: ***1/2 (z 5 hvězdiček)




THE RADIANT DRAGON
Autor: Elaine Cunnigham
Vydáno: listopad 1992

Tuhle recenzi začnu krátkým negativním hodnocením. To se týká úvodních kapitol knihy. První čtyři kapitoly jsou značně nezáživné a po pravdě, nutil jsem se do čtení a s vypětím všech sil a po několikerém odložení knížky jsem se po třech týdnech přes prvních padesát nudných stránek prokousal dál. Trpělivost a sebezapření ovšem přinesly své ovoce….
Děj se najednou začal rozvíjet a nabírat spád. Teldin Moore, ústřední postava celé hexalogie se o svém břemeni, magickém plášti, dozvídá další věci a postupně s vývojem děje odhaluje i další jeho nevídané možnosti. Ale místo toho, aby mu to ulehčilo jeho anabázi za Rozbitou lodí a legendárním Spelljammerem, spíše se zdá, že mu to především ztrpčuje život. Čím více je on a jeho plášť „profláknutý“, tím víc postav a ras baží po tom, aby se jej zmocnilo. Teldin je ještě ke všemu čím dál více vtahován do Druhé války nelidí a morální dilema, které v sobě řeší již téměř od samého počátku, se jen stupňuje.

Elaine Cunningham se ovšem jako nájemná spisovatelka předvedla spíše v dobrém světle. Dokázala poměrně slušně navázat na práci autorů předchozích tří dílů a posunout již tak ucházející seriál zase o příčku výš.

Když pominu začátek knihy, nebyla nouze o překvapení a zajímavé zvraty v ději. U spousty fantasy literatury se dá očekávat co bude dál, ale v tomhle případě jsem se snažil tušit, jak se děj vyvrbí, ale nezřídka mě vývoj událostí skutečně překvapil. Když jsem dočetl jednu zajímavou pasáž, v zápětí se objevila další „pecka“ a tak to vlastně pokračovalo až do konce knihy.
Co mě na knize zklamalo, to jsem již napsal, tak teď doplním, co se mi naopak nejvíce líbilo. Byly to nové rasy, které se v příběhu objevily, především pak nové, barvité postavy; dále i intrikaření a politické manévry jak „zlých“ orků tak i „hodných“ elfů, a také jejich biologické zbraně, které proti sobě ani jedna strana neváhá použít. Tentokrát si sice po přečtení Zářivého draka neodnáším skvělé hlášky, ale skutečně hezké zážitky ve své fantazii a zároveň se i těším na další dva díly.

Hodnocení: ****1/2 (z 5 hvězdiček)




THE BROKEN SPHERE
Autor: Nigel Findley
Vydáno: květen 1993
Než jsem si přečetl pátou knihu z tohoto cyklu, přemýšlel jsem, jak by se různě dal přeložit její název a co všechno by mohl znamenat. Výsledek je prostý, po přečtení vím, že je to prostě „Rozbitá sféra“ :).
Po fascinujícím čtvrtém dílu jsem čekal téměř celý dlouhý rok, než se mi do rukou dostaly poslední dva díly hexalogie a skutečně jsem se těšil, jak se bude vesmírná epopej vyvíjet dál. Popravdě řečeno, na začátku a možná v celé první polovině knihy jsem skoro začínal mít pocit, že autorům došel dech.

Ústřední postava příběhu, Teldin Moore, přilétá na planetu Crescent, aby ve Velkém archivu vypátral více podrobností o legendární lodi Spelljammer a mohl tak dál pátrat po způsobu, jak se zbavit magického roucha, ke kterému přišel na začátku celého vyprávění (nebo se ono dostalo k němu?). Informace ho nasměrují k téměř zapomenuté křišťálové sféře Nex. Na Crescentu si koupí loď schopnou dlouhého cestování, najme si posádku a ke všemu se zde setkává i s Julií, s níž se plavil na palubě lodi Probe ve druhém dílu. Ta se k němu ochotně přidává a spolu vyráží k Nexu. Právě když opouští křišťálovou sféru s planetou Crescent, zaútočí na ně korzárská loď, loď plná najatých chlapů v čele s kapitánem, který evidentně měl dobré informace o výzbroji a obsazení lodi. Teldin má však na palubě jedno překvapení, které útočníci nečekali a díky kterému se mu podaří útok odrazit a pokračovat v cestě.
Přílet ke sféře Nex a k jeho planetě stejného jména je velice zajímavý stejně jako popis zdejšího prostředí a obyvatel. Zklamáním ovšem bylo, že tahle epizoda příběhu neposunula celý děj ani o píď. Stejnou věc pak Teldin řeší, když se znovu dostane z Nexu pryč. Co dál? Kam teď. Zatím měl stále před sebou jasný cíl a vždy následovalo něco, co mohl ještě udělat. Teď ale nic. Bezmoc.

Tenhle díl opět pochází z pera Nigela Findleyho, který již napsal jednu z předchozích knih. Anglický originál se mi četl se stejnou lehkostí, jako jeho předchozí kniha Into the Void. Jeho styl psaní se sice trošku změnil, ale na škodu to určitě není.

Teldin nakonec s pomocí svého prvního důstojníka a Julie přijdou na to, kam se svou lodí vyrazit dál. V proudu flogistonu plují dlouhé dva měsíce, až dorazí ke křišťálové sféře jménem Vista. (Teď už je jasný, že tým Microsoftu musel číst tuhle knížku taky :)). Po úmorném cestování posádky a po zdlouhavém čtení začíná, se příběh konečně začíná dostávat do správných otáček. Dříve se Teldin musel vyrovnávat s přímými útoky svých pronásledovatelů, kteří prahnou po jeho mocném plášti. Teď ovšem zvolili jiný, daleko účinnější a hlavně zákeřnější způsob. Zjišťuje, že na své palubě má někoho, kdo cíleně sabotuje celou výpravu, ale neví kdo, to může být. Úzkost a podezření v něm narůstá a postupně přestává věřit každému ze členů posádky.
Jak se všechno vyvrbí, to už psát nebudu. Prozradím jen to, že se konečně dopátrá toho, kdo stojí za všemi útoky, které jsou proti němu mířeny již od jeho příletu na Crescent. Rozuzlení je zcela prozaické, ale přesto velmi překvapivé. Po tomto zjištění se vydává dál na cestu, protože je konečně na stopě Spelljammeru.
Zdálo by se, že poslední díl již nebude mít co nabídnout –dá se očekávat, že Teldin se dostane na bájnou gigantickou loď opředenou mýty, zbaví se tam konečně magického pláště, který mu přinesl tolik zážitků a především útrap, „dostane půl království a princeznu k tomu“. Ale jak jsem se poučil z předchozího čtení, tenhle příběh většinou nebývá sestaven tak prvoplánově, jak by si čtenář mohl myslet.

Jak jsem na začátku psal, panovala ve mně trochu rozmrzelost po přečtení první půlky knihy, ale nakonec jsem ocenil, že Pán pláště, Teldin, podniknul tu zbytečnou cestu na Nex. A proč? Při čtení různých jiných knížek ve mně totiž často hlodá podivný pocit, že příběh je hrozně nalinkovaný, že hlavní hrdina vždycky neomylně jde za svým cílem a když už náhodou „ujede“, nakonec zjistí, že ho to posunulo kousek dál k rozuzlení. Tentokrát jsem tedy rád za to, že v téhle knize se objevuje neobvyklý a možná ojedinělý prvek prostého selhání, které děj nikam nevedlo.

Hodnocení: ***1/2 z pěti hvězdiček





THE ULTIMATE HELM
Autor: Russ T. Howard
Vydáno: podzim 1993

Než jsem začal psát tohle pojednání o posledním dílu cyklu Cloakmaster, chtěl jsem si po přečtení knížky pár dní počkat, aby se mi myšlenky trochu sjednotily a ucelily. Nepomohlo to. Pořád ve mně přetrvávají rozporuplné pocity, které se tu pokusím vylíčit.

Nejdřív krátký nástin obsahu knihy:
Teldin Moore, ústřední postava příběhu, hned na začátku knihy přistane na palubě legendární a mýty opředené lodi Spelljammer. Záhy zjišťuje, že celá tato gigantická loď je obydlená spoustami tvorů různých ras a také se dozvídá, že o jeho příchodu už zde vlastně všichni vědí a všichni také vědí o jeho magickém plášti. Proto se okamžitě rozpoutává boj, vlastně válka, jedněch ras proti jiným, při které se všichni snaží zmocnit jednak oslabit ostatní konkurenty a hlavně získat tento artefakt, který by jim umožnil pilotovat Spelljammer. Teldin se snaží zjistit, jaké je vlastně jeho poslání na této lodi a s pomocí několika spřízněných duší se mu to nakonec podaří. Loď však skrývá ještě nejedno tajemství.


Co je na knížce dobrého?
1. V průběhu dějové linky se dozvídáte nové a nové informace o vesmíru, ve kterém se veškeré DnD pettingy nachází, o zrodu této gigantické lodi a další netušené věci. Jsou to věci, které dodávají kontext i takovým prostředím jako je Krynn s DL, Toril s FR a podobně. Tady skutečně zjišťujeme, že tato pro nás tak známá prostředí, jsou ve skutečnosti jen „kapkami v moři“.

2. Další dobrou věcí na této knize je to, že přesto, že již na samotném začátku jsou karty vyložené a dá se tušit, jak se bude děj rozvíjet dál, přesto se do dění vkrádá cosi tajemného, neznámá entita o které nikdo na palubě prakticky nemá tušení a která ještě kartami pěkně zamíchá.

3. Velkým plusem je i to, že v příběhu se objevuje nemalé množství postav a přesto, jsem neměl problém se v nich orientovat.

4. A konečně je nesmírným plusem to, že takhle závěrečná část hexalogie vyjasňuje nesrovnalosti, které jsem při čtení předchozích dílů měl.


Co je na ní špatného?
1. V prvé řadě to, že závoj tajemství v příběhu, který jsem si o něco výše tak pochvaloval, netrval dlouho. Po přečtení první třetiny, možná poloviny knihy by se dalo říct, že všechny neznámé v rovnici jsou už dosazené a čeká se jenom na to, jaký výsledek se skrývá za rovnítkem. Chybí prostě úžasná gradace, kterou jsem poznal ve všech předchozích dílech a v tomto závěrečném jsem ji už přímo očekával.

2. Další věc, která mě nemile překvapila, je ta, že někde v půlce knihy začínají dějové vysvětlivky ulítávat někam do metafyzických výšin, takže jsem se neubránil srovnání s ambiciózním, ale kýčovitým třetím dílem Matrixu a chvílemi i srovnání knihou Poustevník od L. Rampy, jejíž teorie se běžnému smrtelníkovi zdají být prostě nesmyslné. Naštěstí se pan Howard z tohohle trendu brzy odpoutá a vyprávění vrátí do přijatelné podoby.

3. Tempo děje je někdy příšerně rozplizlé. Ano, odehrává se tam ohromná spousta věcí zároveň, ano, je potřeba dotvářet background, ale jednoduše řečeno - všeho moc škodí. Nejednou jsem měl prostě pocit, že panu Howardovi nadiktovali, že má napsat knížku o 300 stranách, tak prostě napsal knížku o 200 stranách a zbytek doplnil balastem.

Jak to tedy shrnout? Řemeslná práce pisatele tentokrát silně nesplnila očekávání. Dle mého názoru měli sepsání posledního dílu přenechat někomu, kdo se úspěšně popral s některým z předchozích dílů, tedy Nigelu Findleymu, nebo Rogerovi E. Mooreovi.
Příběh a různé vysvětlivky přináší spoustu nového, ale ke konci, jako by došla šťáva. Samotné rozuzlení děje je taky takové šedé, nemastné. (Možná by to na mně tak nepůsobilo, kdybych se před tím neunavil čtením toho balastu :) )
Přesto, že závěrečná kniha mi zodpověděla spoustu otázek, na které jsem chtěl znát odpověď po přečtení předchozích dílů, tak nakonec vnesla do všeho jednu ohromnou nelogičnost, alespoň tedy pro mě.
Knížce nechybí zajímavé a napínavé okamžiky, ale čtivost silně pokulhává.


Bodové hodnocení:
2 z 5 bodů.





Závěrečné shrnutí cyklu Cloakmaster
U první knihy se nenechte odradit poměrně zdlouhavým zabředáváním do děje. Závěr knihy vás už určitě chytne a mírně navnadí na pokračování. Druhá kniha už se odehrává nahoře, v prostoru a pokud po přečtení tohoto druhého dílu neodložíte knihu se znechucením, tak vám garantuji, že až do šestého dílu vám budou autoři servírovat lepší a lepší lahůdky. Druhou polovinu posledního dílu je potřeba prostě přelouskat a nejlépe některé pasáže a dokonce jednu celou kapitolu raději přeskočit.
Napsal Vannax 18.09.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 6 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12737798690796 secREMOTE_IP: 54.157.61.194