Argo: tým, že najprv bolo kresťanstvo, potom feudalizmus, by som, poznajúc trochu rímske a byzantské dejiny, veľmi neoperoval... určité feudalizačné tendencie (pridelenie pôdy za záväzok protislužby a dokonca aj určité znevoľňovanie) tam prebiehali zrejme už skôr a hlavne na kresťanstve nezávisle, vynútil si ho hlavne tlak okolia a potreba zabezpečiť hranice. On ten vývoj feudalizmu inak prebiehal "zo strany Ríma" a inak "zo strany kmeňov na presune na západ".

hlavně ten feudalizmus nerozplizněte zas přes 4000 let

Tuleník:

Jo, to je přesnější; feudalismus je určitý právní a státovědný mechanismus; tudíž se mohl vyskytnout i jinde (a asi i vyskytl). A to podle všeho zcela nezávisle; není sebemenší náznak, že by karlovci opisovali od Byzantinců, když to zaváděli.

Šlo mi o to, že Colombo svými poznámkami popisuje něco úplně jiného, než feudalismus. Feudalismus není ozbrojená družina panovníka. Feudalismus je zvláštní forma relativní nezávislosti.

Asi jsem to špatně napsal(teda, určitě, někdy nechápu sám sebe). Chtěl jsem tím vytvořit tu krizi, ten přelomový bod, nastolit problém, který feudalismus vyřešil.

Že feudalismus by šel zkonstruovat bez křesťanství, to tam píšu:)
Křesťanství narazilo na kmenový systém, jenže jednotlivý kněží pak nepatřili do onoho rodu. To jest můj názor.

Píše:
Chtěl jsem tím vytvořit tu krizi, ten přelomový bod, nastolit problém, který feudalismus vyřešil.

Ta krize vznikla vždy v okamžiku, kdy byl ranný barbarský stát úspěšný a začal se zvětšovat tak, že ho nedokázal jediný vládce řídit z jednoho centra; řekl bych, že kritická hranice byla asi tak o velikosti dnešního kraje. Čím větší byl stát, tím větší problém. Pročež se státy, které do feudalismu nedospěly, velmi často a překvapivě rychle rozpadaly (Velká Morava například).
Tenhle problém by ale patřil asi do té debaty o šlechtě - s duchovnem moc nesouvisí; je spíš státovědně technický.

Píše:
Křesťanství narazilo na kmenový systém, jenže jednotlivý kněží pak nepatřili do onoho rodu. To jest můj názor.

Tady by to ještě něco chtělo; nejsem si jist, jestli rozumím. Kněží zpočátku samozřejmě nepatřili do kmene, neb byli příchozí cizinci (tím méně do vládnoucího rodu). Ovšem většinou vyškolili nějaké místní pomocníky a nástupce. A stran toho "rodu" se velmi často stávali duchovními různí vedlejší synové a dcery.

Na Přemyslovcích je ten proces patrný docela jasně; první biskup byl importovaný cizinec, Sas Dětmar (Thietmar); druhý Slavníkovec Vojtěch, tedy z porobeného a konkurenčního rodu. Později byli církevní činitelé i různí Přemyslovci - třeba Anežka, její stejnojmenná teta, nebo Vojtěch, arcibiskup Salzburský.

Křesťanství tedy narazilo na kmenový systém, ale rozumělo si s ním docela dobře. A když se rozšířil feudalismus, rozumělo si s ním ještě lépe.

Argonautus: v mezoamerice, to byl kmenový systém, když celá vesnice byla z jednoho rodu, městské části byly rozdělené podle rodů. Pokud je to, co říkáš, rodový systém, pak platí do dnes.