Science Fiction
Dnes
Starší
Prostředí
sirien
31.1.2009 13:57
Technologie pohybu a komunikace přesahující rychlost světla jsou nedílnou sočástí sience fiction. Zde bych rád podrobněji rozebral různé možnosti jak je řešit.
Jsem neveril ze nekdo muze tak dobre zkombinovat relativismus a nihilismus.
sirien píše:
Nicméně skutečnost, že jsou tyto teorie denodenně potvrzovány běžným fungováním (teorie relativity GPS navigací...) ukazuje, že to lze.
Hm, skutečnost, že lidé fungují i bez toho, aby tyto teorie znali, a že dokáali fingovat tisíce let předtím díky systíémům založených na pozorování a víře svědčí o tom, že to není až super. Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.
Kromě toho zaměňuješ skepsi a absolutní skepsi. Pokud chci uvažovat jako vědec (kterým nejsem), tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.
(Btw, tohle nění z mé hlavy. Tohle je přístup jednoho vědce, který - kromě jiné - řekl, že správný vědec musí být ochoten zahodit všechno co zná, pokud se to ve světle nových důkazů ukáže mylné. Ale taky je to neuvěřitelně těžké. S vyšším věkem čím dál těžší.)
Nicméně skutečnost, že jsou tyto teorie denodenně potvrzovány běžným fungováním (teorie relativity GPS navigací...) ukazuje, že to lze.
Hm, skutečnost, že lidé fungují i bez toho, aby tyto teorie znali, a že dokáali fingovat tisíce let předtím díky systíémům založených na pozorování a víře svědčí o tom, že to není až super. Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.
Kromě toho zaměňuješ skepsi a absolutní skepsi. Pokud chci uvažovat jako vědec (kterým nejsem), tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.
(Btw, tohle nění z mé hlavy. Tohle je přístup jednoho vědce, který - kromě jiné - řekl, že správný vědec musí být ochoten zahodit všechno co zná, pokud se to ve světle nových důkazů ukáže mylné. Ale taky je to neuvěřitelně těžké. S vyšším věkem čím dál těžší.)
Jerson píše:
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity
ne, jen by bez ní mělo poněkud výraznější odchylku. Každopádně pokud chceš - jsou podle ní navigovaný vesmírný sondy.
A ano, lidstvo fungovalo. Nikdy jsem netvrdil že se bez vědy zbortí svět nebo že Tě učiní šťastnějším. Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.
Jerson píše:
tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.
hah. A čim prosim Tě? Není potvrzena - ok. Ale vyvrácena?
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity
ne, jen by bez ní mělo poněkud výraznější odchylku. Každopádně pokud chceš - jsou podle ní navigovaný vesmírný sondy.
A ano, lidstvo fungovalo. Nikdy jsem netvrdil že se bez vědy zbortí svět nebo že Tě učiní šťastnějším. Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.
Jerson píše:
tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.
hah. A čim prosim Tě? Není potvrzena - ok. Ale vyvrácena?
Jerson píše:
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.
To je asi podobne smysluplny jako ze vetsina vedcu nvi kde bydlis.
Nevi.
No a?
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.
To je asi podobne smysluplny jako ze vetsina vedcu nvi kde bydlis.
Nevi.
No a?
sirien píše:
Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.
Ale dostaneš. Měsíc je blízko.
Hypotéza je vyvrácena tím, že nemůžeš napsat rovnici popisující chování vesmíru - ne dneska. To že takovou rovnici lze napsat opravdu není dokazatelné - zatím rozhodně ne.
Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů. A odpověď na zásadní otázky vesmíru velmi pravděpodobně dostaneme pomkocí počítačů, jejichž funkci nebudeme schopni úplně chápat. Takže se snadno může stát, že otázku "Jak funguje vesmír?" zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"
Neříkám, že věda nemůžu některé otázky skutečně zodpovědět. Ale jsem dalek toho, abych nabubřele tvrdil, že věda odpoví na to, na co filosofie nebo víra odpovědět nedokázala, a nebude při tom potřebovat ani filosofii, ani víru. Protože zatím se bez nich při vysvětlení neobejde. Tedy - věda možná ano. Vědci nikoliv.
Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.
Ale dostaneš. Měsíc je blízko.
Hypotéza je vyvrácena tím, že nemůžeš napsat rovnici popisující chování vesmíru - ne dneska. To že takovou rovnici lze napsat opravdu není dokazatelné - zatím rozhodně ne.
Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů. A odpověď na zásadní otázky vesmíru velmi pravděpodobně dostaneme pomkocí počítačů, jejichž funkci nebudeme schopni úplně chápat. Takže se snadno může stát, že otázku "Jak funguje vesmír?" zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"
Neříkám, že věda nemůžu některé otázky skutečně zodpovědět. Ale jsem dalek toho, abych nabubřele tvrdil, že věda odpoví na to, na co filosofie nebo víra odpovědět nedokázala, a nebude při tom potřebovat ani filosofii, ani víru. Protože zatím se bez nich při vysvětlení neobejde. Tedy - věda možná ano. Vědci nikoliv.
Jerson píše:
Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů.
To jednoduse neni pravda.
Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů.
To jednoduse neni pravda.
Já špatně chápu hromadu věcí, ale to není podstatné a ani bych to dál moc neřešil. Prostě bych se jen na tou jakobyteleportací moc nerozplýval, čert ví, kdy z toho udělají něco použitelnějšího.
Ale ne ze mi budes nekde tvrdit ze nikdo nechape jak funguji pocitace. Toe blbost, sorry.
(pokud nevyzadujes pochopeni jak funguje kvantova fyzika na vysvetleni elektrickeho proudu. potom se ale muzeme bavit o tom ze nikdo nechape nic, a jsme u klasickyho jersonismu)
(pokud nevyzadujes pochopeni jak funguje kvantova fyzika na vysvetleni elektrickeho proudu. potom se ale muzeme bavit o tom ze nikdo nechape nic, a jsme u klasickyho jersonismu)
Jerson píše:
zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"
Tvá často se opakující očividná neznalost IT je omluvitelná... to jak často ji prezentuješ tímhle způsobem nikoliv, sorry... stejnej nesmysl jako když ses ptal, proč existuje tolik formátů pro soubory.
zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"
Tvá často se opakující očividná neznalost IT je omluvitelná... to jak často ji prezentuješ tímhle způsobem nikoliv, sorry... stejnej nesmysl jako když ses ptal, proč existuje tolik formátů pro soubory.
terminus netechnikus jak to přišlo na klávesnici. Jersonovi se nějak nelíbilo že obrázek může bejt .pdf, .jpg, .bmp... a tak a řikal něco o jednotnejch standardech a že v technice sou šrouby taky podle normy a podobný nesmysly
Nemluvil jsem o obrázích, ale jinak je to vesměs správné. A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Jerson: A nebylo to v pripade Sojuz a Appolo dane take tim, ze politicka situace byla takova, ze nemohl inzenyr z USA zavolat svemu protejsku v SSSR a zeptat se ho, jak teda maji udelat tohle nebo tamhleto, aby to do sebe za par let zapadlo?
To často nemůžeš udělat ani dnes v rámci jedné firmy (třeba německé). Hlavní problém byl v tom, že jedna strana měří v palcích a druhá v milimetrech.
Jerson píše:
A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Já neřikal nesmysly na tu techniku, já řikal nesmysly na Tvoje výroky k těm IT věcem
A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Já neřikal nesmysly na tu techniku, já řikal nesmysly na Tvoje výroky k těm IT věcem
Jerson píše:
Nemluvil jsem o obrázích, ale jinak je to vesměs správné. A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Joaha.
Pamatujes, jak jsi mluvil o tom, jak, nemecti a jini technici delaji s meritky a tak dost zajimave (cti zrudne) veci? Ted si predstav, ze krom toho jeste pouzivaji takove znacky pro zavity jake se jim zachce (i kdyz ty znacky nekdy uz neco znamenaji), a kotuji v ruznych ciselnych bazich.
Mas zhruba stejnou situaci jako ve formatech souboru. Format popisuje kde najdes jaky data a v jaky jsou podobe, a jde poznat vzasade akorat podle zacatku souboru, ale windows to tradicke rozpoznavaji podle pripony, pritom ti nic nebrani pojmenovat .jpeg .bmp, a ono to kupodivu nebude fungovat ;) Pri prenosu Siti se typ souboru poznava podle MIME typu, ale u ulozenejch souboru casto nic takovyho nemas.
Proc je jich tolik? No, umi ruzny veci. JPEG je format se hodi na fotky, PNG se hodi na loga a takovy veci, BMP je hrozne jednoduchej ale velikostne a kvalitativne nic moc, a tak. Treba u videa je to slozitejsi, protoze mas obalku (avi, matrjoska, ogg) a v ni jednotlivy audio a video stopy v ruznejch formatech, takze uzivatele byvali sveho casu dost zmateni kdyz jedno avi jim fungovalo a druhe ne (avi je mimochodem nejhorsi obalka vubec. nepouzivat. fakt).
Nemluvil jsem o obrázích, ale jinak je to vesměs správné. A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Joaha.
Pamatujes, jak jsi mluvil o tom, jak, nemecti a jini technici delaji s meritky a tak dost zajimave (cti zrudne) veci? Ted si predstav, ze krom toho jeste pouzivaji takove znacky pro zavity jake se jim zachce (i kdyz ty znacky nekdy uz neco znamenaji), a kotuji v ruznych ciselnych bazich.
Mas zhruba stejnou situaci jako ve formatech souboru. Format popisuje kde najdes jaky data a v jaky jsou podobe, a jde poznat vzasade akorat podle zacatku souboru, ale windows to tradicke rozpoznavaji podle pripony, pritom ti nic nebrani pojmenovat .jpeg .bmp, a ono to kupodivu nebude fungovat ;) Pri prenosu Siti se typ souboru poznava podle MIME typu, ale u ulozenejch souboru casto nic takovyho nemas.
Proc je jich tolik? No, umi ruzny veci. JPEG je format se hodi na fotky, PNG se hodi na loga a takovy veci, BMP je hrozne jednoduchej ale velikostne a kvalitativne nic moc, a tak. Treba u videa je to slozitejsi, protoze mas obalku (avi, matrjoska, ogg) a v ni jednotlivy audio a video stopy v ruznejch formatech, takze uzivatele byvali sveho casu dost zmateni kdyz jedno avi jim fungovalo a druhe ne (avi je mimochodem nejhorsi obalka vubec. nepouzivat. fakt).
Jinak co se tyka fungovani pocitacu, Jersone.
Mas tuhle vecicku. Zjednodusene receno funguje jako, no, predstav si potucek s hrazickou, kterou muzes ovladat jinym potuckem. (...) Propojenim nekolika tranzistoru se da snadno udelat vec, ktera realizuje nejakou jednoduchou dvoustavovou logiku, treba takhle:
vypada uvnitr invertor, ktery dela to, ze pusti potucek vystup prave tehdy kdyz potucek vstup netece.
Delaji se logicky soucty (potucek vystup tece pokud jeden z potucku vstup tece), logicky souciny (potucek vystup tece pokud aspon jeden z potucku vstup tece), exkluzivni logicky soucet (potucek vystup tece pokud oba potucky vstup bud tecou, nebo netecou), a tak. V realu se nejvic pouzivaji negovany logicky soucit a soucin, coz funguje jako soucet + ivertor, ale diky vlastnostem tech tranzistoru jich na to potrebujes min. Podle zakonu dvoustavovy logiky s tim muzes delat spoustu cachru a tak. Tem potuckovacum se rika hradlo (anglicky gate). Jednoduchej obvod s par hradlama (tady negovany logicky souciny) muze vypadat takhle:
Ale v pocitacich je mira integrace mnohem vetsi.
Kdyz mas ty hradla, muzes z nich delat dalsi logiku. Treba tenhle funkcni blok umi delat porovnani, logicky soucin, logicky soucet a aritmeticky soucet na cislech od nuly do ctyr (hih). Rozsirit to na vetsi cisla neni tak slozity (tady je ukazka), nasobeni (a zvlast deleni, fuj) neni neco co by clovek dal sam dohromady za deset minut, ale tak znas to.
Mas vypocetni cast, ted ale potrebujes aby vedela co ma pocitat. Muzes to udelat jednoduse ve stylu par obvodu (stavovy automat popisujes co se kdy dela, kombinacni logika (to o cem jsem ted mluvil) to dela, a pro jednoduchy veci to neni problem, ale mikroprocesory se normalne delaji tak, ze k te vypocetni casti placnes nejakou pamet do ktery nacpes zapis co se ma vykonavat (ruzny kody popisujou ruzny operace -- posles 000000011101100 a ta vec scita, atd) jinou pamet do ktery nacpes data se kterjema se ma pracovat, a udelas soustavu, ktera vzdycky
1) vezme intrukci
2) udela ji
3) soupne si ukazatel na dalsi intrukci
4) zpet na 1.
Pak muzes programovat (pokud ma neco co ti prepise ADD na nuly a jednicky) jako na osmibitovejch pocitacich:
NACTI A
NACTI B
SECTI
ULOZ DO C
a tak.
operacni systemy priste ;)
Mas tuhle vecicku. Zjednodusene receno funguje jako, no, predstav si potucek s hrazickou, kterou muzes ovladat jinym potuckem. (...) Propojenim nekolika tranzistoru se da snadno udelat vec, ktera realizuje nejakou jednoduchou dvoustavovou logiku, treba takhle:
vypada uvnitr invertor, ktery dela to, ze pusti potucek vystup prave tehdy kdyz potucek vstup netece.
Delaji se logicky soucty (potucek vystup tece pokud jeden z potucku vstup tece), logicky souciny (potucek vystup tece pokud aspon jeden z potucku vstup tece), exkluzivni logicky soucet (potucek vystup tece pokud oba potucky vstup bud tecou, nebo netecou), a tak. V realu se nejvic pouzivaji negovany logicky soucit a soucin, coz funguje jako soucet + ivertor, ale diky vlastnostem tech tranzistoru jich na to potrebujes min. Podle zakonu dvoustavovy logiky s tim muzes delat spoustu cachru a tak. Tem potuckovacum se rika hradlo (anglicky gate). Jednoduchej obvod s par hradlama (tady negovany logicky souciny) muze vypadat takhle:
Ale v pocitacich je mira integrace mnohem vetsi.
Kdyz mas ty hradla, muzes z nich delat dalsi logiku. Treba tenhle funkcni blok umi delat porovnani, logicky soucin, logicky soucet a aritmeticky soucet na cislech od nuly do ctyr (hih). Rozsirit to na vetsi cisla neni tak slozity (tady je ukazka), nasobeni (a zvlast deleni, fuj) neni neco co by clovek dal sam dohromady za deset minut, ale tak znas to.
Mas vypocetni cast, ted ale potrebujes aby vedela co ma pocitat. Muzes to udelat jednoduse ve stylu par obvodu (stavovy automat popisujes co se kdy dela, kombinacni logika (to o cem jsem ted mluvil) to dela, a pro jednoduchy veci to neni problem, ale mikroprocesory se normalne delaji tak, ze k te vypocetni casti placnes nejakou pamet do ktery nacpes zapis co se ma vykonavat (ruzny kody popisujou ruzny operace -- posles 000000011101100 a ta vec scita, atd) jinou pamet do ktery nacpes data se kterjema se ma pracovat, a udelas soustavu, ktera vzdycky
1) vezme intrukci
2) udela ji
3) soupne si ukazatel na dalsi intrukci
4) zpet na 1.
Pak muzes programovat (pokud ma neco co ti prepise ADD na nuly a jednicky) jako na osmibitovejch pocitacich:
NACTI A
NACTI B
SECTI
ULOZ DO C
a tak.
operacni systemy priste ;)
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.