Na FB jsem a nestydim se za to:) mam tam presne 3 fotky pres webkameru. Mam tam jmeno. A pak komunikuju s lidma, ktery jsou vsude mozne po skolach. A ne, nedavam si kazdyho, kdo si me chce pridat jako "kamarada". Skutecne jenom lidi, se kterymi si mam co rict. A s par z nich bych se bez Facebooku treba uz nikdy nesesel. Ono dat si par piv s byvalym spoluzakem, ktereho jsem dva roky nevidel, protoze je v Anglii a do Cech prijede jednou za pul roku ma neco do sebe. A sve soukromi, ktere jsem dal k dispozici? Jmeno. Tri fotky udelane jenom z tohoto duvodu. Jo a mail, na ktery mi chodi vsechny mozne spamy a je mi uplne ukradeny.
Vyhody porazeji nevyhody.

Erric píše:
To je docela smutne. Lidi ktere nemam rad si proste nepridam. Vsechno to zalezi na cloveku.
Ono to mnohdy není jen o tom mít rád nebo nemít rád. Třeba jsou lidé na které bys radši zapomenul, nebo jsou lidé, ke kterým nějak necítíš nic moc negativního, ale ani o ně nestojíš, jenže když je odmítneš, tak si to vemou osobně, začne se o Tobě kdeco šířit (stalo se, nejednou, naštěstí ne mě, já z FB utek včas, ale tohle mám z první ruky od dvou známých).

Nemluvě o tom, že počet přátel na FB narůstá velmi rychle - to je nejdřív pár kamarádů, pak spolupracovníci, že jo (schválně, odmítnul bys přímého spolupracovníka z přátel?), spolužáci a bývalý spolužáci (kvůli fotkám, když už nic jinýho...), pak tu máme někoho s kym si zrovna chceš chatovat a nemá IM protokol... atd atd

Erric píše:
Jen tolik kolik clovek dovoli. Co tam chces dat das, co tam nechces dat nedas.
A TOHLE je právě kámen úrazu. Vypadá to tak. Ale není to tak. Pominu-li možnost komentování, fotek a komentářů a prolinkovávání (které, ano, vidíš, jenže když nejsi na FB permanentně, tak se o tom můžeš taky dozvědět třeba až za pár dnů...)
Vím o spolužákovi (aktuálním) kterému jedna hloupá poznámka (dost možná i nevinně myšlená) vhozená jako komentář statutu docela dobře pocuchala vztah s přítelkyní, protože se trefila do slabýho místa a on byl na víkend mimo net - zatímco jeho přítelkyně ne.

Procházení FB (a Twitteru a podobnejch) se mimochodem stalo standardní cestou ke sledování lidí. Podle průzkumů o bezpečnosti kyberprostoru (dlouhodobě sledují různé US úřady a dost soukromníků, u nás třeba DSM (jejich konference byla v tomhle směru dost poučná, mimochodem)) od doby nástupu interaktivního webu (tedy od doby kdy internet přestal být jen médiem se články na přečtení) značně roste počet bílých osobních dat (tj. těch, které zveřejňuješ a jsi si toho vědom) zajímavým způsobem - neznámým lidem toho na netu říkáš mnohdy víc, než bys řekl známým osobně.
Problém pak je s šedými daty (to jsou ta, která jsou zveřejněna úmyslně a pak zapomenuta, nebo třeba zveřejněna neuvědomněle (když řeknu v diskusi "na IPP to mám 5 minut" tak sice neříkám kde bydlím, ale docela jasně to vymezuju), nebo nechtěně...) a černými daty (to jsou data která zveřejnit nechceš, ale k jejich zveřejnění přesto dochází buď systémově, nebo skrze druhé lidi.

FB a jiné podobné weby vedou k naprosto nechutnému nárůstu všech tří kategorií u svých uživatelů (v té přednášce to bylo i v číslech, už se to nepamatuju přesně, ale poměrově je ten nárůst asi trojnásobný u černých a pětinásobný u šedých dat oproti lidem co tahle data neužívají - a pak tam je nějaký, velmi malý, nárůst i pro lidi kteří tam nejsou, protože se tam o nich třeba někdo baví nebo tak).

Takže iluze toho, že o sobě přítomností na FB sděluješ jen to co chceš, je jen hodně rozšířená a nebezpečná fáma.

Mimochodem, prohlásit, že:
Píše:
kdyz jeho ovladani ma uzivatel a on rozhoduje co tam o sobe zverejni, kolik casu tam stravi a s kym si vymeni kontakty.
je nesmysl, protože to předpokládá
a) zcela uvědomnělého uživatele, který zná kompletní rozhraní a má představu o jeho technickém fungování (haha, většina lidí ani neví co to je databáze)
b) nulovou přítomnost vnějších vlivů (sociální tlak atp. Odmítni sestru svojí přítelkyně, svého kolegu, nejlépe ve firmě výše postaveného, etc etc etc)
c) předpokládá naprostou znalost lidí se kterými měníš kontakty (a předpoklad že se vaše vztahy nezmění), což je také naprosto zcestné.
...dalo by se pokračovat, nejspíš

Na FB jsem, ale samozřejmě neexistuje spojení mezi mým občanským ID a profilem na FB, na to si dávám bacha - a naočkoval jsem i přítelkyni :) Jsem tam pod přezdívkou, datum jsem nastavil na nezobrazovat, adresu tam nemám, jméno e-mailu je další přezdívka. Yepee yeah! :)

Sirien: Ano, je spousta lidi, kteri nedodrzuji vubec nic. A takovy lide se spali. Staci ale premyslet u toho, koho si beres jako "pritele". Odmitl jsem pritelkyni svyho bratra, mam tam nejake dalsi jeho zname, kteri si me chteli pridat do kontaktu. Ale pokud to neni clovek, se kterym bych si mohl sednout na pivo a pokecat a nemam s nim nic spolecneho, tak si ho proste nepridam. A odmitnu. A kdyz se zepta, proc jsem si ho nepridal, tak mu to klidne vysvetlim. A pokazde, kdyz chci nekoho jako pritele, tak mu pisu zpravu, ze bych si s nim obcas rad popovidal.
Hlavne kdyz pisu jakykoliv status, tak premyslim u toho, kdo si to muze precist. To uz je takova vec, kdyz chci neco pouzivat, tak si musim uvedomovat nevyhody:)
A kdyz to nedelam, tak

Pokud mas jako pratele lidi kteri tohle nedelaji tak to neni k nicemu.

na FB jsem pod občanským jména přezdívkou a beru ho jako něco podobného ICQ napsal jsem tam vše co už se dá zjistit. Na facebook jsme šel kuli galeriím z akcí.

pokud ti jde o informace které tam na sebe prozrazuješ tak v tom případě musíš vzít počítač zakázat internet a budeš v pohodě jinak na sebe prozrazuješ dost ať přes providera nebo fora, plus i stát o tobě přenáší dost informací přes internet a i to je pro některé lidi přístupné

Facebook - ne a neláká mne to. Přátele raději potkávám normálně (když už tedy mám chuť je potkávat). Virtuální přátelství jsou až příliš jednoduchá (v mnoha smyslech toho slova).

Alnag: hodně souhlasím, s tímhle mám dost špatné zkušenosti (nikoliv osobní).

Já na Facebooku zatim skoro žádný kolonky nevyplnil a nedělám to vpodstatě nikde, pokud to vyloženě sám nepotřebuji. Ale nemám iluze, že jsem v "bezpečí". To nejsem stejně, když mám polovinu dat na Googlu. Stejně tak nikam nepíšu statusy. Koho zajímá, co zrovna dělám? Mě to u ostatních taky nezajímá, pokud to není vyloženě něco originálního a jedinečnýho. Proto je mi asi sympatičtější Twitter, kam lidi spíš dávaj zajímavé odkazy, výroky, události apod.

Dobře to vystihl Erric; trávím tam minimum času, sleduju zajímavé (Icefire :-)) stránky, přidávám jen lidi, které skutečně znám, zbytek nemilosrdně odmítám. A zatím se zdráhám kohokoli požádat o přátelství - tahle formulace je pro mě děsivá jako pro Arga :-)

A nakonec něco pro pobavení i pro výstrahu.

Friend Face je lepší. :)

Koukám, že jste slušně paranoidní - ne že by to u Arga s Merlinem překvapilo :)
U ostatních už to překvapilo víc. Nemám nejmenší obavy, že by FBI, BIS nebo třeba zákeřný MOSAD využil data poslaná mnou přes FB v můj neprospěch. Přičítám to svému naivnímu Old Shatterhandovskému já, které přece nikdy neudělalo nic, za co by se mohlo stydět :)))

Jak to bude fungovat a jestli to bude otravovat, to jsem sám zvědav. Přiznám se ale, že mě na to ukecal kámoš.. a rozhodující argument byl, že tam můžu krásně dělat reklamu našemu webu.

Pro Kostku všechno!
:)))

No jo, Facebook jako marketingový nástroj, to je hotová věda, dokonce jsou na to školení.

Alek píše:
A nakonec něco pro pobavení i pro výstrahu.

Tož to je vymakané, ten facebook. Tohle by bolševik uvítal.

Ja jsem, nick stejny.

Sirien: Nestydim se za to co mam na FB. Ano, mam tam i kolegy z prace vcetne meho nadrizeneho a nemam s tim problem. To ze nekdo o nekom nekde neco placne muze uplne stejne udelat v baru jako na facebooku a uplne stejne se o tom nemusim dovedet vcas (facebook mi ale narozdil od baru posle email;o)). To ze muze mit facebook nejake patologicke vlivy je mozne, zatim se me to nedotklo.
Vsechny informace o sobe sdilim zcela zamerne, stejne jako facebook vyuzivam pro reklamni ucely. To ze nekdo da na FB kompromitujici fotku se nebojim, protoze neprovadim kompromitujici veci. Pouzivam ho na udrzovani kontaktu s lidmi co jsou ve vzdalenych zemich a kdyz nemam cas tak si pasivne prectu jak se mi pratele a kamaradi maji.
Prijeti/neprijeti pritele jako motiv k naruseni vztahu je bezpredmetne, protoze facebook umoznuje blokovat urcite informace urcitym skupinam uzivatelu, presto ze jsou prateli.

Ale jinak ok, nikdo te nenuti tam byt. Chapu ze tam jiste nebezpeci je, ale pro me je to nastroj, ktery je radove vic funkcni nez nebezpecny.

Ja to nedelam, nemam to rad, zadny kamarady tam nechci, s nikym ven nechci, nici fotky me nezajimaji a nemusim byt ve vsem co zrovna bezi. I tak mi vadi(a uz me to i obtezovalo) ze pokud se do googlu da me jmeno tak tam spousta odkazu je o me. Neni na to nejaky lek nebo uz je pozde? Ja mam na tyhle veci dost alergii a pokud nepotrebuju net k studijnim/pracovnim vecem tak na nej nelezu. Jen na svou milovanou kostku. :P

Hele, probírají se sociální sítě. Hmmm :)

ušijakovlk™ píše:
prostě nechci být k dohledání na síti, ne takhle jednoduše. Nebo spíš - ne ještě víc, než jsem už teď. A už vůbec ne pod skutečným jménem.
No ... dělá se to asi takhle: prvně si ověříš identitu svého cíle (postačí poznávací značka od auta). Za domácí úkol si na internetu zjistíš, co je daný člověk zač, jaké má zvyky, denní program, zázemí a tak. Pak si můžeš svůj finální krůček poctivě naplánovat, zabít ho bez zbytečných rizik.

sirien píše:
FB se chvástá s tím, že Tě propojuje s lidmi a zprostředkovává kontakty na známé, se kterými ses přestal vídat.
Je to taková hra: kolik máš virtuálních přátel, tolikrát jsi člověkem. Jednou ses s těmi lidmi přestal vídat - bude k tomu existovat dobrý důvod.

A novináři? Kdesi (v reflexu, tuším) před časem vyšel fajn článek o bývalém kriminálníkovi, nyní povaleči na soc. dávkách s šesti sty "přáteli". Hmmm :P

sirien píše:
FB totálně likviduje kontrolu nad vlastním soukromím (což dokládají i různé vtipné soudní spory a dost zkušeností)
Na internetu splývá svět osobní a veřejný, někdy docela nešikovně (resp. někteří neumí střídat tváře).

viz Alekův vtípek

Mohli bychom sice prohlásit, že je blbá, to by ale bylo příliš jednoduché. Co přesně ji vedlo k tomu, že internet považovala za místo, ve kterém může vybíjet své frustrace?
Doufám, že se neptám příliš behavioristicky, ale prosím o hlubší objasnění konstrukce daných realit, od někoho chytrého :)

Jerson píše:
platí "jednou vkročíš a už jsi náš"
Musíš se prvně zaregistrovat, abys viděl "tajné komnaty" webu, že? Záhady, tajemství a spol. na lidi působí. Láká to ...
Obyčejná emocionální manipulace ...

Erric píše:
"a) žere čas, neskutečně"
jen tolik kolik sam dovolis
A ty ... dovolíš?
Pokaždé, kdy dovoluješ, stojí tě to nějakou energii.

Uvítal bych spíše metodu antiasociační: žádný facebook, žádný internet, žádný telefon, žádné úřední zásilky do vl. rukou, žádné peníze, žádné ostře dodržované načasování, atp. Najdeš tak více času na to, co je ti skutečně důležité ... ať je to cokoliv.

Rytíř píše:
Koukám, že jste slušně paranoidní - ne že by to u Arga s Merlinem překvapilo :)
U ostatních už to překvapilo víc. Nemám nejmenší obavy, že by FBI, BIS nebo třeba zákeřný MOSAD využil data poslaná mnou přes FB v můj neprospěch. Přičítám to svému naivnímu Old Shatterhandovskému já, které přece nikdy neudělalo nic, za co by se mohlo stydět :)))
Presne tak, ja sa na FB správam a vypĺňam dáta tak ako v reálnom živote a nebadám, že by ma prišli zavrieť na psychiatriu :))