Dokážu se ztotožnit s tvrzením, že jde o skupinovou zábavu. Člověk jako jednotlivec totiž vstupuje do skupiny proto, aby naplnil své potřeby (skupinou může být cokoliv: anonymní alkoholici, klub rváčů, tlupa existenciálních filosofů, hudební skupina, chuligáni ...)
Těmi potřebami může být také ledascos; je ale důležité, aby rozpory v potřebách jednotlivce a dalších jednotlivců (tj. skupiny) byly minimální - aby konformita skupině přišla snadno, aby nebyla v přílišném rozporu s potřebami jednotlivce. Pokud totiž nevýhody přebijí na hodnotové škále jednotlivce výhody, dostává se jednotlivec do rozporu se skupinou, odchází (disonance).
Existují různé případy špatné disperze potřeb po skupině a s tím i různé modely disfunkčních skupin (o tom se tu bavíte, že?): např. situace, kde v množině urč. submnožina podobně nonkonformních jedinců vytvoří sub-množinu, příp. původní grupu rozeštěpí; jiným případem je jeden deviant (buď zkrátka jinak založený, anebo sociálně netečný "zmrd" s velkým egem), neschopen, anebo nerespektující výměny potřeb ve skupině, jehož přičiněním se buďto skupina rozpadá, anebo je sám vyloučen (na základě své role a akcentu, které ve spol. zaujímal). Víc mě k tomuto nenapadá.
Zapříčinit se jako hráč o zábavu ostatních hráčů je snadné (pokud je znáte). Otázka: jak se prakticky zasadit též o zábavu GMa/PJe/DMa/Klíčníka/Velkého Šéfa?