Desatero pravého lukostřelce

Nehrajeme to, co umíme; hrajeme to, co je nám v běžném životě nedostupné. Ale když už hrajeme, je hezké mít pocit, že to má hlavu a patu, že se člověk neztrapní před tím, kdo oboru toho mého "profíka" vážně rozumí. Dovoluji si vám proto předložit stručnou příručku, jak hrát lukostřelce tak, aby vám každej věřil, když jeho ústy prohlásíte: "Taky zabíjím mouchy. Šípem, v letu."
Napsal Rytíř
Obsah článku:
Následující rady a postřehy jsou určeny pro hru v "realistickém" prostředí. Čím více magie a nadlidských schopností ve hře chcete, tím míň se nechte svazovat tím, co tu píšu. Je to jen takový pokus o základy, na nichž se dá stavět...

Postoj
Kdo se jen trochu vyzná v lukostřelbě, nemusí vůbec vidět, kam doletěl něčí šíp. Stačí mu podívat se, jak se ke střelbě chystá, jak stojí, jak drží a napíná luk... a už ví, jestli se má dotyčného bát nebo ho v klidu pustit z hlavy.
Lukostřelba je o drilu, tisíckrát opakovaných pohybech zautomatizovaných tak, že jsou prováděny s precizní dokonalostí bez toho, že by se o ní střelec vědomě snažil. Něco takového se pozná. A, jako ostatně snad v každé činnosti, čím je v tom někdo lepší, tím snáz a nedbaleji při střelbě vypadá. Profík se ovšem pozná i tak, že nikdy neslevuje a "snadnou" ránu provede naprosto stejným stylem, jako střelu Viléma Tella.

Vybavení
Každý dobrý lukostřelec se o své vybavení stará sám. Luk i šípy má vymazlené a vyladěné na svůj styl střelby, opravy svěří někomu jinému jen ve výjimečném případě. Luk i šípy jsou stavěné přímo na jeho velikost a jeho rozpětí paží, též napínací síla odpovídá jeho fyzickým schopnostem. Svůj luk si lukostřelec vybírá tak, aby byl schopen vyslat nejméně padesát šípů za sebou a stále nebýt unaven. I padesátý výstřel musí být stejně jistý, jako první.
Luk se napíná až těsně před střelbou a ihned po ní se opět sundavá tětiva. Obojí je pro toho, kdo to umí, jednoduchá a rychlá záležitost.

Dlouhý luk v nenapnutém stavu je tenká dřevěná tyčka dlouhá kolem 6 stop, ale vážící zhruba 0,5 kg. Je tedy velmi lehký, snadno přenosný a skladný. Válečný šíp váží víc než lovecký, i tak se ovšem nosí v toulcích po několika tuctech. Válečný toulec (velký toulec nošený do bitev) bývá běžně na 50 šípů a plný váží kolem 2,5 kg.

Profík může odložit luk, ale vždy má u sebe chráničky prstů před tětivou, případně palcový prsten, kterým střílí.

Ať už vaše zbraň je či není magická, je to vždy to nejcennější, co máte a ve vašich rukou je to smrtící zbraň. Vybrat si jiný, nový luk je tím těžší, čím lepší lukostřelec jste; šance, že náhodou naleznete přesně takovou zbraň, co vám sedne, je tak nepatrná, že se taková věc stane jen božím zásahem.

Vlastnosti
Dobrý lukostřelec může mít bříško, kulatá ramena, propadlý hrudník... vždy však musí mít sílu, dobrý zrak a klidnou mysl. Přestože dobrá technika při napínání luku značně pomáhá, lukostřelba je stále velmi namáhavá, silová záležitost.
Legendární lukostřelci připomínají mnichy či kněze, jsou schopni meditovat o výstřelu a uctívat tento prchavý okamžik věčnosti, jako by to byl akt bohoslužby.

Desatero lučištníka

  • vystřelený šíp je odepsaný šíp; buď je zničen, nebo vždy vyžaduje minimálně kontrolu a opravu
  • na cíl se nemíří, ale dívá, oběma očima; poznat na větší vzdálenost, kam přesně má střela někoho jiného jít, je velmi obtížné
  • nátah je klamně pomalý, výstřel rychlejší než myšlenka; s plně nataženým lukem "jen pustit tětivu" stojí jen blbec, který se trefí jedině omylem, když to konečně pustí
  • míří se celým tělem, k cíli se vždy stojí bokem
  • zabijete v okamžiku, kdy pustíte tětivu, ne když šíp doletí k cíli
  • střelba v jiné poloze než ve stoje je nepřesná a velmi namáhavá
  • střílet dva nebo více šípů najednou nemá smysl; nejenže nezamíříte, ale navíc nemají žádnou sílu
  • šípy pro rychlou střelbu si předem připravuje jen začátečník; cokoli, co naruší naučenou rutinu výstřelu, dramaticky snižuje nejen přesnost, ale i rychlost střelby
  • nikdy, NIKDY se nestřílí naprázdno!
< Slovní průvodce >
Technika střelby
Výše uvedené názory jsou výsledkem mé krátké, ale intenzivní zkušenosti se sportovní lukostřelbou. Oporu v historické lukostřelbě mají pouze zprostředkovanou, omezenou autorovou imaginací a schopností extrapolace. Nejsou konzultované s žádnými mistry dobového způsobu lukostřelby.
Pod případným dojmem nových zkušeností si vyhrazuji právo je v budoucnu změnit :)
Napsal Rytíř 28.10.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 33 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.11628699302673 secREMOTE_IP: 54.242.75.224