Dějmistrův notýsek

Obsah článku:
V dalším dílu teoretizování se obecně zaměřím na situace, které mohou nastat v kterékoli skupině hráčů. Nemyslím si, že by to pro DM, který už má "něco za sebou", znamenalo nějaký problém, jde spíš o popis situací, které občas mohou nastat a jaká úskalí s sebou mohou nést.

Dějmistři a organizování hry

V dalším dílu teoretizování se obecně zaměřím na situace, které mohou nastat v kterékoli skupině hráčů. Nemyslím si, že by to pro DM, který už má "něco za sebou";, znamenalo nějaký problém, jde spíš o popis situací, které občas mohou nastat a jaká úskalí s sebou mohou nést. Některé skupiny se k hraní schází pravidelně a víceméně ve stejném obsazení. Protipólem toho jsou situace, kdy dějmistr přesně neví, kdo všechno se mu ke hraní dostaví a jakou bude chtít hrát postavu. Typickým příkladem takového extrému je otevřené hraní (open-gaming nebo OG). Ať tak nebo tak, vůdce hry by se měl vypořádat s různými situacemi a složením jeho hráčů.

Více DM na jeden svět

Když hraje jedna skupinka lidí již nějakou dobu, může se stát, že se do vedení hry bude chtít pustit i někdo z dosavadních hráčů. Pokud se budou dějmistři střídat ve vedení hry se stejnými postavami v naprosto stejném prostředí, určitě to pro každého z nich bude znamenat určité odlehčení v přípravě dalších dobrodružství. Naproti tomu při střídavém vedení jedné družiny za chvíli všichni znají veškerá tajemství postav ostatních hráčů a navíc mohou mít i určitý pojem o tom, jak se má postupovat dál. Hra tím bohužel přichází o poměrně zajímavý aspekt.objevování nepoznaného.
Herní prostředí, tedy svět ve kterém se hraje, bývá obvykle dost rozsáhlý a nabízí tak i možnost, aby se hry ujali dva (příp. více) dějmistrů a každý z nich pak může své dobrodružství rozehrát v jiné části světa. Hráči i sice stále budou vědět o postavách ostatních hráčů více, než při běžné hře s jedním DM, ale když každý DM povede své samostatné dobrodružství v jiném koutě například Oerthu, pak se nestane, že by hráčům byly odkryty karty.

Jedna skupina, více herních prostředí

Pokud se ve stejné skupině hráčů najde více dějmistrů, může se každý dějmistr pustit do hraní v jiném světě (například jeden povede hru Dark Sun, druhý třeba Mystaru). Jediné co trošku může zkomplikovat hraní je to, že hráčům se při častějším střídání světů mohou plést pravidla. Pokud se však světy vystřídají po delším období a hráči mají možnost se adaptovat na jiná pravidla, respektive zákonitosti nového prostředí, pak se hraje ke spokojenosti dějmistrů i hráčů.

Jeden hráč, více postav

Nikde není do žuly vytesáno, že každý hráč musí hrát současně jen jednu postavu. Skupinám, ve kterých jsou jen dva nebo tři hráči, může i pomoci, když se některý hráč pustí do hraní dvou postav. Pokud hráčům nedělá problém hrát odlišným způsobem dvě různé postavy, pak je to jen ku prospěchu hry. V opačném případě může hraní dvou postav jedním hráčem začít postupně nudit a překážet jak dějmistrovi, tak i ostatním spoluhráčům.

Návštěva z jiného světa

Čas od času se nejspíš přihodí každému "gejmmástrovi", že se mu do hry chce připojit další hráč, který však chce hrát s postavou, kterou má rozehranou odjinud. Když je postava nového hráče na nižší úrovni než družina, není to takový problém. Je-li ale jeho postava např. na 16. úrovni, ale postavy v původní družině jsou na 7-9. úrovni, může to závažně narušit rovnováhu při hraní. Dějmistr by neměl povolit hraní nové postavy na vyšší úrovni než má družina. (Alespoň do doby než se družina na danou úroveň vypracuje). Přenesení postavy z jiného světa s sebou nese ještě jiné zádrhely. Může ve svém vybavení mít nestandardní magické předměty, zbraně nebo vybavení. Může se jednat i o postavu, která do nového herního prostředí svou rasou, příp. třídou, příliš nezapadá. Dějmistr by měl dobře zvážit zda novou postavu přijme a jaké vybavení jí povolí.

Nový hráč

Žádného DM by nemělo překvapit, že s postupem času někteří "staří kozáci" přestanou hrát (přestěhují se, ožení se nebo je to třeba přestane bavit). Ke skupině hráčů se ale právě tak přidávají i noví. Může se jednat o ostřílené mazáky, nebo třeba hráče jiných RPG ale i o naprosto nové, pravidly nepoznamenané bažanty (ti se poznají podle toho, že si nevědí, že může existovat jiná kostka než šestistěnná). Zkušeným hráčům asi nebude dělat problém rychle se zapojit do hry. Zvláštní problém musí DM řešit právě s příchodem začátečníků. Je dobré buď vyčlenit si ještě před hrou chvíli času a v rychlosti zasvětit nováčka do nejzákladnějších prvků hry. Ještě lépe, když DM svěří zaučování ostatním hráčům s tím, že na nováčka budou i během hry dohlížet. Dějmistr má pak chvilku času se na hru s novým hráčem sám připravit. Jen si vzpomeňte, jak vás hra při prvním hraní okouzlila a uchvátila. Právě první setkání s RPG bývá nezapomenutelné – dopřejte to tedy i dalším. Když totiž budou zběhlí hráči pokřikovat herním žargonem a házet kostkami, aniž by co vysvětlili, tak se noví hráči mohou cítit zbyteční a ztracení. Dobrý DM umožní novým hráčům při prvním hraní poznat opojný pocit dobrodruha - třeba při samostatném prozkoumávání nenáročných oblastí podzemí (v obtížnosti tak pro 1. úroveň), případně v doprovodu nějakých pomocníků nebo nohsledů zkušenějších hrdinů. Nechte nové hráče samostatně rozhodovat bez pomoci zkušenějších hráčů a po pár dobrodružstvích se určitě sehrají se zbytkem družiny.

One shot

Může se stát, že se k vašemu rozehranému těžení bude chtít na jeden či dva večery přidat hráč, který s vámi běžně nehraje. Co s tím? Řešením je one-shot hra, tedy dobrodružství ve stejném prostředí bez souvislostí s předchozím dějem a bez návaznosti na budoucí události. Všechny postavy se mohou záhadně objevit na určitém místě a dobrat se k tomu co zde dělat. Nebo mohou stávající hráči plynule přejít z předchozího tažení, setkat se s novým dobrodruhem (dobrodruhy) a řešit nově vzniklé situace. Podstatné je, aby one-shot nijak výrazně neovlivnil dění v herním světě; aby začal a skončil stranou hlavních událostí.

Otevřené hraní

Hra, kterou vede jeden nebo více dějmistrů a hrát může přijít každý kdo má zájem. Více na tohle téma v Dalcorově článku Open Gaming Dungeons and Dragons.
< 2. část >
1. část 3. část
Inspirováno dílem P. Jaquayse, W.W.Connorse a vlastními zkušenostmi.
Napsal Vannax 04.12.2006
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 8 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.31684899330139 secREMOTE_IP: 3.227.249.234