sirien píše:
dnešní Marvelovky nejsou o nic chytřejší, než dřívější westerny nebo policejní akčňáky (nebo Rambo aj.) Tj. o žádnej "trend" ve smyslu probíhající změny nejde, věci jsou tak jak byly vždycky.

Rambo je proti Marvelovkám scénáristický diamant. Ale to ty nepochopíš :)

sirien píše:
Základní point tady je, že v Arrival ta hloubka zůstala (ať už sdělovala totéž nebo něco jiného než předloha)

Předlohu jsem nečetl ... jakou hloubku z Arrivalu máš na mysli? Film mám rád, viděl jsem ho několikrát ... ale nevím, o které hloubce je vlastně řeč. Resp. je tam hloubka jiná než třeba v Hobitovi?

Jezus: jo ještě ADD k té Liet-Keynes.

Přeobsazení na ženu bylo/je ve skutečnosti všem fanouškům dost jedno, pohlaví pro tu postavu není významné (v originále to je otec Chani, tady z ní zjevně udělali tetu Chani... whatever)

Co je významné je třeba fakt, že ve finále kdy Ti začne připadat sympaticky... se ve skutečnosti naprosto zpronevěří své předloze. Popravdě z toho filmu knižní postavu Liet-Keynese ve skutečnosti vůbec neznáš - opět: jaké je postavení Keynese mezi fremeny? Proč? Jaký je proto jeho vztah k Atreidům? Jaké jsou jeho úvodní záměry s nimi? Proč by nikdy nepředstoupil před Landsraad kvůli Paulovi? Jaký je jeho vztah k Paulovi jako prorokovanému hrdinovi? Kdo byl jeho/její otec a proč to hraje roli jak pro Keynese, tak pro fremeny jako takové?

...a ano, Hlas má být sofistikovanější, než jedi-mind-trick.

...a ohledně technologií fremenů, film je totálně nekonzistentní s knihou v tom jak dealuje informace. Musel bych se znovu podívat do knížky abych Ti řek co přesně, ale hodně věcí které jsou řečené jako obecně známé takové ve skutečnosti v knize obecně známé fakt nejsou (např. mám za to že o vztahu červů a štítů se mimo fremeny moc neví - důvod proč se nepoužívají štíty v poušti je že statický náboj a bouře v poušti je negují... což je taky dost důležitá expozice pro finále děje, btw.) a dost věcí které Paul někde dostane ve skutečnosti odpozoruje z detailů v životě atp. (např. když Ctihodné matce řekne, že Bene Geserit studuje politiku tak jako Gilda matematiku a fyziku, tak to je dost větši big deal než ve filmu, protože Bene Geserit tohle tají a navenek se intenzivně prezentuje odlišně) Ale tohle bych filmu nezazlýval, kdyby s tím pracoval nějak účelně - což se neděje, ale na seznamu jeho chyb to je propadlé tak hluboko že to spíš nemá smysl pitvat.

sirien píše:
Popravdě z toho filmu knižní postavu Liet-Keynese ve skutečnosti vůbec neznáš

Tenhle problém jsem měl zásadně třeba s Elrondem z LOTR/Hobit.
Vlastně skoro se všema postavama z LOTR/Hobit.

Loki: Příběh tvého života / Arrival obsahuje nějaké myšlenky o syntéze svobodné vůle a determinismu (které korespondují s Augustinem nebo moderní Taylor) a nějaké věci o vztahu jazyka a vnímání reality (které tam jsou dotažené do sf extrému, ale které mají ve skutečnosti realistický základ). Film Ti je nerve násilně do xichtu, ale obsahuje je (stejně jako blade runner 2049 obsahuje zajímavé úvahy o autenticitě a sebeurčení). Popravdě Příběh tvého života a Arrival se zajímavě doplňují v tom jak tyto vystihují a přijde mi že dohromady fungují líp, než každý zvlášť. Jako neříkám, že to je nějaká totálně mega-deep filozofická art-úvaha, ale ten rozměr v té povídce i v tom filmu je.

Rambo je scénáristický diamant oproti většině Marvelovek - ale taky to je jeden z mála filmů daného žánru, který lidé sledují dodnes. Podobně z těch asi dvaceti Marvelovek "první fáze" nebo jak tomu všemu až po Endgame II říkají zůstane do budoucna Iron Man a možná jedna nebo dvě další a na zbytek se zapomene.

Loki: na Hobita odkazuješ v jakém smyslu? Že to tam taky nemá a proto je to taky shit?

sirien: Eh, ptali jste se na hodnocení filmu odtrženého od předlohy, tak jsem ho napsal (a zmínil, že předpokládám větší hloubku v knížce, jinak by těžko byla slavná). Takže nevím, proč se mě ptáš, na to, co se mě ptáš ;-)


Jinak předpokládám, že vztah Liet-Keynes k fremenům bude víc prozrazen ve druhém díle, až bude mít kdo to Paulovi říct. (Fakt, že je většina informací dealována divákovi skrze něj sice považuji za chybu, ale je to tak...)

Jinak vím, že ta postava měla za manžela fremena a snažila se jim nějak pomoct - původně měli Dunu zazelenit, ale našlo se koření, tak hádám, že tímhle směrem, ale pak pochopila, jak bohatou kulturu a úzké spojení s přírodou (červy) mají, blba blba, jsem věřící druidka a jako taková umřu za Dunu, takže císaři nedonáším, i když podávání hlášení je to, proč jsem tu byla; Paul je vyvolený, sice nevěřím, že je, ale i já vidím ty věci, o kterých nám Bene Geserit říkaly, že je bude umět, takže vlastně věřím...

Docela by mě zajímalo, nakolik bude vztah Guildy, která tam opravdu skoro není k umělé inteligenci důležitý pro finále Duny (ne navazujících knih). Předpokládám, že to bude zase nějaké prognostické předpovídání budoucnosti, ale imho to tak důležité nebude, když to vypustili. Jako ano, pro Dunu jako celek (knihu) to podstatné asi bude, ale vážně je to tak důležité pro ten ústřední příběh?

teď nejspíš dostanu odpověď, že Duna není jen ten ústřední příběh, bla bla, vrstvy, bla bla přesah... Ok, ale pořád se na to díváme z hlediska na předloze nezávislého jakž takž funkčního filmu? Nebo už tu zase zklouzáváme do nějakých intelektuálních orgií o tom, jak strašně hluboký je originál a že nejde věrně natočit?

Pro mě za mě nejde. Mě je to dost jedno. Viděl jsem hezky natočený film, který má slabý scénář, protože neodvypráví tolik, kolik by za tu stopáž mohl a hlavně nevytvoří vztah k postavám. Až budu chtít mnohavrstvé filozofické pseudoscifi, přečtu si tu knížku.

EDIT: Ještě takový postřeh od neznalce originálu - imho je chyba, že se ten film soustředí hlavně na hlavního hrdinu. Kdyby to vyprávěli jako mozaiku z pohledu různých postav, spousta věcí se podaří více vylíčit. Takhle zůstává ekoložka zajímavě záhadná a při tom poodhalená dost na to, aby zaujala, ale jestli druhý díl neřekne o té postavě víc, budu docela zklamaný.

Jezus: jasně, fair enough, sorry... mě jen zabolelo jak bylo očividný že i když sis film užil, tak jak jsem čekal, vlastně sis neužil Dunu jako takovou, protože si jí očividně nedostal :/

Anyway - s tím Liet-Keynes(em) to máš právě... celý docela špatně. V podstatě ve všech bodech do jednoho, často takřka úplně naopak :(

Vztah Gildy k umělé inteligenci je hlavně historický - resp. ze vztahu společnosti k umělé inteligenci se zrodila Gilda (a mentati). ...což má dopad na Bene Geserit a spoustu dalších věcí.

A ohledně "ústředního příběhu" - ono je dost otázka, co považuješ za "ústřední" a za "příběh", protože v Duně ten dějový - procedurální - příběh slouží především jako nosná struktura pro ony myšlenky a koncepty v pozadí které s ním souvisí. Takže ano, můžeš samozřejmě převyprávět válku mezi Harkoneny a Atreidy o Arrakis bez všeho toho ostatního - otázka ale je, jak moc jsi skutečně odvyprávěl příběh Duny. Za mě neodvyprávěl.

A zjevně si nepochopil mojí kritiku - můj problém s Dunou je hlavně ten, že mi přijde, že ten příběh z té knihy filmově odvyprávět jde a tenhle film měl dokonce všechny předpoklady to skutečně udělat - a z nějakého důvodu v tom totálně selhal.

sirien píše:
Vztah Gildy k umělé inteligenci je hlavně historický - resp. ze vztahu společnosti k umělé inteligenci se zrodila Gilda (a mentati). ...což má dopad na Bene Geserit a spoustu dalších věcí.

A to je důležitý proč? Má to nějaké dopady na závěr? Nebo jde jen o backstory té organizace, aby působila plastičtěji?

sirien píše:
A zjevně si nepochopil mojí kritiku - můj problém s Dunou je hlavně ten, že mi přijde, že ten příběh z té knihy filmově odvyprávět jde a tenhle film měl dokonce všechny předpoklady to skutečně udělat - a z nějakého důvodu v tom totálně selhal.

Ne, to jsem z tvojí "zapálené kritiky" skutečně nepoznal :-) Ale docela by mě zajímalo, na kterých místech ty předpoklady ten film měl. Protože já tam ten nevyužitý potenciál k hlubšímu ději sice cítil, ale tak jak to bylo uchopeno jsem tam moc předpokladů pro něco většího výjma vizuál právě viděl jen málo.

Za mě hlavně v tom stanu a obecně v té poušti mělo být vypovězeno víc. Worldbuilding chyběl od začátku (za mě klidně mohly být dvacetiminutové galaktické vizuální orgie a pak naopak skočit do pomalejšího tempa :-D ).

SPOILERY k Příchozím a jejich předloze.
Sirien:
Jo, Příchozí a Příběh tvého života se určitě věnují stejným tématům, ale zejména u toho determinismu a svobodné vůle dávají dost odlišné odpovědi. Film to posouvá o hodně více k té svobodné vůli. V knize se determinovaný osud stoicky přijímá, v zásadě jsou všichni vláčeni nebo se povolně nechávají vést. Heptapodi přiletí, protože je prostě dáno, že přiletí, hrdinka nechá umřít svou dceru, protože se nedá nic dělat a svou novou dovednost ani pořádně nepoužije, jen vypráví. Ve filmu je to jinak. Hrdinka si sice uvědomuje danost věcí, ale přesto ji svými rozhodnutími a činy formuje, ačkoli je osud dán, ona má vliv na události. Dceru zachránit objektivně nemohla a heptapodi přiletěli, protože k tomui měli důvod. Důvod daný sice se zpětnou kauzalitou (stejně jako ve finále - je tam zpětná kauzalita, ale má to logiku chování). To mi přijde jako dost zásadní ideový obrat. A ano, ten filmový pohled na téma se mi líbí víc. Ale je jiný.

A klidně řekni, že je to protože je to už moc dávno a už jsem zapomněl, byl jsem tehdy moc mladý, nebo že prostě dost neumím číst mezi řádky, a já to nebudu rozporovat, ale na tvé otázky o čem je Duna, neumím odpovědět, ačkoliv jsem to četl.

Jezus: well... viděl si film, ale knížku aby Ti člověk vysvětloval celou od základu - si jí rovnou můžeš přečíst :) Podstata Gildy (a její z toho vyplývající menatlita a politika) jsou důležité v kontrastu k Paulovým - ten rozdíl a Paulovo uvědomění tohoto rozdílu pak hraje roli i v tom jak se ten příběh vyvíjí a rozřeší.

Hele, ona podstata Duny zase není nijak hrozně obrazně-poetická ani zamíchaná do jazyka nebo stylu knižního vyprávění ani nemá žádné jiné hrozně high-/weird věci co by se bránily zfilmování - v jejím převedení do filmu efektivně není nijak moc zábran, je to jen otázka rozpočtu pro efekty (protože filosofickou rovinu stranou - žádný epický harvestery žeroucí červi, žádná pořádná Duna, že jo...) a následně míry expozice a zejména její (zábavné) formy a podání.

Ten film má dvě a půl hodiny, které navíc ani nepotřebuje na celou Dunu, ale jen na její první polovinu (dobře, 40%, ale zase úvod sežere většinu té expozice, která je ve filmu "dražší" na stopáž než v knize na stránky, takže to prostě zaokrouhleme na půlku). Popravdě vůbec netušim, proč to ten film tak hrozně failnul - od pohledu v tom prostě měl uspět (i když nějaké náznaky - jako například nekonzistentní vyskakování dříve nevysvětlených slov jako Liet nebo sayadina... a popravdě i ta zmatečná úvodní expozice mi napovídají, že problém bude asi v postprodukci, střižně a ve věcech co byly vyházené a přeházené).

Jako všechna výpravná SFF začneš nějakym vyprávěnym prologem, ideálně jak v LOTR - dokážu si představit princeznu Irulán v krátkosti předávající historii rozmachu lidstva vesmírem, utrpení náboženských válek, vzpoury strojů... obrat lidstva k "sobě sama" a vznik mentatů - objevení Arakis a koření, ustálení Impéria... a pak dramatickou hrozbu klidu před bouří střetu Harkonenů s Atreidy a střih na balící se Atreidy. Tím dáš divákovi nejen nějaké odpovídající pocitové a faktografické intro, ale i pocit rozmachu toho světa, historie za současným uspořádáním (aniž bys jí musel přímo řešit), toho že onen střet dvou rodů není jen o těch dvou rodech ale je vrcholem ledovce hrozící civilní války co by mohla roztrhat celé Impérium a lidskou civilizaci jako takovou. Ve zbytku filmu místo centrování se na Paula sem tam skočíš k císařskému dvoru (Irulán je naprosto přirozená POV character pro podobné prostřihy - dost blízko všemu aby skrze ní šlo ukázat všechno, ale dost stranou vlády aby šlo ospravedlnit že něco neví nebo v danou chvíli mine) nebo na Giedi Primu (kde je přirozeným POV charakterem Feyd-Rautha... Harkonen skoro stejně důležitý, jako sám Baron, z filmu zcela vyhozený...) abys odvyprávěl zbytek věci a tu promarněnou hodinu a půl na začátku rozdělíš mezi poled Dvora, intriky a život Harkonenů a bližší vykreslení fremenů... pak celej ten zákeřnej úder, necháš si čtvrt hodiny navíc na konec filmu abys mohl pořádně prokreslit Paulovy proměny v poušti a ideálně si necháš pár minut na to udělat ten souboj s Janisem pořádně a ne jen totálně-odflákle-jen-aby-byl a máš skoro stejnej film, ale správně.

Kde se stala chyba se možná dozvíme za pár let, až si někdo z herců pustí hubu na špacír v nějakém rozhovoru.

Log: nejsem si jistej, jak moc je tohle ještě on-point debata. Ano, film některé věci odvyprávěl trošku líp, ale nepřijde mi, že nutně jinak - vrozená nemoc je lepší než nehoda, právě protože nevyvolává možnost slovíčkařit nad tím co mohla hrdinka kdyby... (btw. v povídce je naznačené, že by to chtěla odvrátit, ale věděla, že od momentu co se rozhodla jít touhle cestou nemůže - viz poznámky o tom, co dceru dovedlo k lezení; ano, nemoc funguje vypravěčsky líp, ale nepřijde mi to jako jiná pointa, jen jako lépe podaná). Podobně i v povídce je řečené, že heptapodi měli důvod na Zemi přiletět - ale nepřímo (hrdinka říká, že nikdo neví, proč přiletěli - zároveň ale povídka jasně říká, že jejich pohled na věc propojuje důsledek k příčině, takže nějaký důvod měli - film to jen řekne víc na plnou hubu).

Jezus píše:
na Hobita odkazuješ v jakém smyslu? Že to tam taky nemá a proto je to taky shit?

To nemá nic společného s tím, že je to shit. Prostě je tam stejné to, že ani v LOTR/Hobit po shlédnutí filmu o jednotlivých postavách skoro nic nevíš. To je typicky úděl adaptací knih.
V knize stačí jedna jediná stránka na to, abys o postavě řekl strašně moc. Abys to samé řekl filmovými prostředky (a ne aby to přeříkal voiceover jak z knihy), potřebuješ mnohem víc prostoru. Si představ jen "Brzy ztratil oba rodiče, nejprve padl ve válce vlastenecky založený otec a o pár let později utrápenou a vyčerpanou matku zabil divoký pes." Z toho po zbytek knihy budeš empaticky cítit (si představovat jak se cítí) s hrdinou a budeš chápat třeba mnohé jeho činy, o kterých ta kniha bude. Ale zkus to dát do filmu, aby to dávalo smysl. A to je jen jeden primitivní příklad.

Lynchova Duna se snažila voiceovery dát divákům mnoho "knižních informací", právě aby aspoň trochu worldbuildingu přinesla ... ale stejně to bylo málo, bylo tu kusovité, lidi to ani tak nechápali.

Ve filmu zas dokážeš jedním záběrem na přírodu, město nebo technickou výbavu domácnosti ukázat víc, než v knize dvě stránky popisů. Holt každé to médium funguje jinak.
To nepíšu jako nějaké objev, to tu všichni vědí, ale tak aby se nezapomínalo na to, proč mají filmové adaptace tak často problém s příběhem a dějem + aby se lidé zamysleli, jestli a proč to vadí.

Například otázka, která tu nezaznívá, je ...proč by měla filmová Duna být "jako knížka"? Knížku si může každý vzít přečíst. Ale filmová Duna dává divákovi možnost "vidět ji". A tedy (pro někoho), střípky či kousky příběhu knižní Duny ve filmu mohou být (opět pro někoho) dostatečné, aby byl nadšený, protože TO konečně VIDĚL.
Někteří mám vlastní krásnou imaginaci a nepotřebujeme to, ale je hodně lidí, kteří ji nemají a kteří si ten svět jen z knížky nepředstaví. Prostě to neumějí. Čtou, chápou, ale nevytvářejí se jim podle toho představy.

Ad "zažít knihu ve filmu" - já tohle zažil u LOTR 1 filmu hned na začátku, když jede Gandalf na voze, potká Froda, zažertují ... ta scéna v knize nikde není, je otázkou, jestli není i trochu proti kánonu knihy .. ale mě přenesla do Středozemě, tak jak jsem si ji vždycky představoval a líbilo se mi to a byl jsem dojatý.

sirien píše:
Vztah Gildy k umělé inteligenci je hlavně historický - resp. ze vztahu společnosti k umělé inteligenci se zrodila Gilda (a mentati). ...což má dopad na Bene Geserit a spoustu dalších věcí.

Před pár lety jsem objevil tohle a musím říc, že jsem si to celé vyposlechl se zájmem:
Ultimate Guide To Dune (a další díly z té série)

A tady je přehled ve zkratce TL;SR :)
Dune Explained in Five Minutes

Jako bavilo mě s kamarády o významu Duny celé měsíce diskutovat před 30 lety (ne, siriene, to není stížnost na věk ;))

Jezus píše:
A to je důležitý proč? Má to nějaké dopady na závěr? Nebo jde jen o backstory té organizace, aby působila plastičtěji?

Copak jde jen o závěr?

sirien píše:
zároveň ale povídka jasně říká, že jejich pohled na věc propojuje důsledek k příčině, takže nějaký důvod měli

Čistě filozoficky ... když se neustále propojuješ od příčiny k důsledku, tak žádné důvody nepotřebuješ. Důvodem je sama síla té vazby. Důvod (významově) by ti dával možnost volby. Ale to už je opravdu moc filozoficky offtopic.

Ad nemůže:
Ano, v povídce nemůže. Ale ve filmu ten důvod neplatí, protože poté, co přijme heptapodí přístup, zachrání svět.

ad heptapodí důvod:
já sám jsem to chápal tak, že pro deterministického tvora je samotná skutečnost, že to udělám, důvod to udělat. Ne že mám racionální důvod něco udělat, na základě informací z budoucnosti. Ostatně v povídce heptapodi nic nezměnili, pokud vím. Žádné velké kurzy heptapodštiny a posun lidstva (ale na to teď nemůžu přísahat).

Loki: a nebo to tvoří iterační cyklus konvergující k budoucnosti, která nastane, protože jí ze všech možných variant prostě nakonec zvolíš (přirovnáním ze samotné povídky - stejně, jako by světlo mohlo cestovat mnoha cestami, ale zvolí právě tu nejrychlejší). Což samozřejmě otevírá otázku, jestli budoucnost, kterou volíš, je jediná zvolitelná (tj. jestli je Tvůj výběr z fázového prostoru možností dokonalý, nebo omezený. Což, ironicky, nás od Arrival přivádí zpět k Duně a k rozdílu mezi Gidovními navigátory, Ctihodnými matkami Bene Geseritu a Paulem...) Ale ano, už trochu odbočujeme :)


Log: že něco udělám, byť deterministicky, neznamená, že to dělám bezdůvodně - determinismus není oproštěný od důvodu ani významu - ani od příčiny a následku.

Povídka hromadu věcí neřeší (je to povídka - film má 2 hodiny...) - co heptapodi ne/změnili nebo jak ovlivnili mezinárodní scénu není nijak zmíněné. Stejně jako ve filmu naučili lidi heptapodštinu B - což má následky samo o sobě.

Ta linka se "záchranou světa" se nijak neliší od té osobní linky - hrdinka vidí dopředu a volí cestu, kterou vidí. V jednom případě to je bolestivější než v druhém. Po zkouknutí filmu sem to nevnímal nijak moc jinak než jak to vidím teď po přečtení (v mnohém explicitnější) předlohy.

Ostatně ani v tom filmu nejsou žádné zvláštní "následky" heptapodí přítomnosti extra cítit - oprav mě pokud se pletu, ale co pamatuju tak tam pak je ukázaná jedna mezinárodní konference a pak nějaká nadnárodní společnost pro heptapodologii - což je v podstatě jeden sněm G20 a jeden novej akademickej obor. Efektivně jako nic co by nešlo čekat po skoro jakékoliv podobné jednorázové návštěvě z vesmíru.

sirien píše:
stejně, jako by světlo mohlo cestovat mnoha cestami, ale zvolí právě tu nejrychlejší

Jaj, ale to nemůžu nezvednout :( Filozofie fyziky je ještě zajímavější než ta filmu :)
Protože to je přesně ono, přesně jak píšeš ... až na to, že v mém vesmíru si světlo nevybírá, stejně jako si voda nevybírá, že poteče shora dolů, prostě to je zadrátováno v zákonitostech toho vesmíru, že se to tak statisticky děje, i když by (možná), teoreticky nemuselo. To, že nemuselo, si ovšem spíše namlouváme my, protože ty přesné zákonitosti neznáme a máme jen (celkem k našim potřebám funkční) teorie, které v sobě překážku pro ty další cesty nemají.

A když už jsem zpět u Duny ... Ixianské navigační stroje ;)

Klidně mě oprav, máš výhodu, že jsi to četl nedávno, já už nějakou dobu zpátky.
Ale přišlo mi, že v povídce není význam návštěvy ani tak nezmíněný, jako cíleně umenšený a devalvovaný. Hrdinka sama, které to změnilo život, tam říká, že vlastně moc nezískali. Vedle toho je global summit, kde je pozvána a vytvoření ne akademického oboru, ale rozšíření plošného vzdělávání o nástroj pro dost výraznou proměnu myšlení opravdu game changer.

A že vidí budoucnost a podle toho jedná... No, ne. V povídce ani tak nejedná, spíše pasivně snáší. Co v povídce udělala a nemohla udělat/možná neudělala i bez vizí? Nic.

A že determinismus neznamená bezdůvodnost... může být "zdůvodněn" mysticky, rituálně, co já vím jakkoli. Pokud nepoletíte na tu planetu, tak dle moudrosti pedků a potomků zhroutíte kontunuitu univerza, tak padejte holomci. Ve filmu zní to vysvětlení, byť je vágní, racionálně, je pochopitelné i s lidským myšlením a kulturou.

Loki: popravdě, zrovna s tímhle přirovnáním jsem v té povídce sám měl trochu problém - ale to je holt osud nedokonalých přirovnání.


Log: povídka je psaná jako osobní vyprávění té lingvistky které se soustředí víc na život její dcery (vyprávěný oním podivným, pointu podtrhávajícím způsobem), než na mimozemšťany. O heptapodech samotných se tam říká minimum a co získali nebo ne tam není vůbec zmíněné - jediné co je řečené je, že se vlastně neví, proč přiletěli. (Jen je ukázané, že odletěli skoro hned poté, co část lidí ovládla heptapodštinu B.)

Jednání v determinismu je zdůvodněné (nebo zdůvodnitelné) úplně stejně, jako mimo determinismus. Některé teorie pracují i s tím, že bez racionálního zdůvodnění ani nemůžeš mít determinismus jako takový. Přečti si na to téma Taylor nebo třeba Harrise (ale ono i toho původního Aurelia...) V knížce ten důvod prostě jen není řečený - důvod řečený ve filmu je z knížky domyslitelný jako jeden z možných.

Je ale pravda, že když nad tím tak přemýšlím, tak hrdinka v knížce skutečně neudělá nic, co by bez těch vizí udělat nemohla - knížka se víc soustředí na to zachované rozhodnutí při vědomosti následků spíš než na nějakou rozšířenou možnost volby. V čemž je film asi i lepší než předloha, ta přidaná linie která dává tutéž pointu v kontrastním příběhu tomu dává jasnější vyznění.

Já jsem tu povídku sice přečetl včera, ale zase jsem Arrival viděl první, takže tu povídku jsem už četl se znalostí pointy a filmu. Ono pokud film fakt vyznívá jinak, tak za mě spíš líp - což si btw. myslím třeba i o Expanse, kde mi seriál v mnohém (ve většině věcí) vyznívá jako mnohem vybroušenější verze knížek. U Duny to mám úplně naopak.

Log 1=0 píše:
Jo, Příchozí a Příběh tvého života se určitě věnují stejným tématům, ale zejména u toho determinismu a svobodné vůle dávají dost odlišné odpovědi. Film to posouvá o hodně více k té svobodné vůli.

To jsme viděli dost odlišný film.

Ve filmu Heptapodi přiletěli, a věděli, že jeden z nich zemře, protože v budoucnu jim lidi pomůžou a tak se to už stalo, je to dáno.

Tak samo lingvistka zabrání ?Číňanům? střelbu na mimozemšťany díky tomu, že se v budoucnosti dozvěděla jak to udělala. A celá ta linka s tou její dcerou a manželem, do které šla i přesto, že věděla, že jim dcera umře a oni se rozvedou.

Jak to tohle posouvá do svobodné vůle, nevím.

No ... mohla se rozhodnout, že i když ví, jak tomu zabránit, tak nebude dělat nic. konec konců proč by to dělat měla? musela?

Colombo píše:
Jak to tohle posouvá do svobodné vůle, nevím.

Od "Budoucnost je dána, a tak ji snášíme a řídíme se jí." k "Budoucnost je dána, a my ji svými činy formujeme."
Ano, pořád je to oboje determinismus, ale už trochu méně "čistý".