bedynka: Stopro souhlas.

No, to je zase nahrávka... díky za ni...1) teorie neznám, leč drze vytvářím2) pohádka se od fantasy liší pouze nonšalantní neurčitostí "za devatero horami a řekami", proti "za řekou Ravenath, širokou dvacet sáhů a sedm coulů, v pravotočivém záhybu u nízkého písečného ostrova" 3) Pohádka není IMHO žánr o nic méně kvalitní a zajímavý; existují pohádky dočista skvělé a nepotopitelné (obvykle srůstají více či méně s nějakým mýtem)4) Rozdíl Stardustu a srovnávaných věcí (LOTR, Amber) mi IMHO není jasný vůbec, a podle mne je to všechno fantasy jako lusk; srovnávání tedy není od věci (snad jen lze namítat, že u mne je vítěz jasný předem, což je trochu nuda...)

Newtonovo delo a Andelske pocty

Hm, můj úlovek posledních dní.Pohřbeni ve snu (Obstojná sbírka japonských detektivek. Lepší i horší kousky, ale převažují ty lepší)Tanith Lee: Temný tanec (Hezká klížka, ale jen pro holky. Nebo spíš pro dospělé ženy od dvaceti výše. Pro chlapy čtení o tom, jak je nepříjemné porodit a vychovávat dítě, které vám udělal vlastní otec, který si o sobě myslí, že je upír (a možná i je), a pak o tom, že i nechtěné dítě je vaše dítě a když z něj vyroste monstrum, možná je to tak trochu i vaše vina, moc není. Nezkoušejte to, nudilo by vás to. Zaručeně.)Vladimir Vasiljev: Temná hlídka (Důkaz, že když dva dělají totéž, není to totéž. Narozdíl od Lukajenka Vasiljev pouze prostoduše ukauje, jak je děsně kchůl být zlý a ti hodní jsou jen trubky. Jo, ale zlí jsme jen na ty ostatní, sami na sebe se můžem spolehnout, takový my jsme pašáci. Fuj, pryč z mé knihovny, bábole, ať mi nenarušíš hezkou sérii Hlídek.)Charles Stross: Archivy hrůzy (Obstojná knížka, nápadam podobná Hlídkám. Nicméně člověk, který si z fyziky pamatuje akorát to, že věci padají dolů a teplejší těleso se nemůže ohřát od studenějšího (druhý termodynamický zákon) si ji tak úplně nevychutná.)China Miéville: Un Lun Dun (Hezká pohádka, na kterou jsem už bohužel asi stará. Nicméně před deseti lety bych z ní byla nadšená, už jen proto, že tehdejší trh trpěl chodobným nedostatkem fantasy s dívčími hrdinkami. Tedy dobré fantasy. Blábolů od autorek, které si myslely, že stačí přidat do jejich červené knihovny jednorožce, kouzelníka a nějaký ten magický předmět, bylo vždycky dost.)Kodži Suzuki: Temné vody (Hm, asi nějaký japonský měsíc. Hezká sbírka hororových povídek, které spojuje pouze motiv vody, od autora Kruhu s překvapivě optimistickým poselstvím, kterému ovšem předcházel strašlivý konec jednoho života. Člověk se akorát musí vcítit do japonské posedlosti vodou, která se u ostrovního státu dá chápat, nicméně nám trošku uniká. I když Lipno je Lipno, to zas jo.)

Temná hlídka je příšerná. I já se vrhnul an New Weird (ačkoliv Un lun Dum do New Weird zapadá je okrajove právě Mieville je klasickým představitelem a zakladatelem New Weird) a ač jsem se moc těšil na zážitek ze čtení hodně dobře hodnocené městské fantasy Květinové zkoušky tak výsledek je zatím více než rozpačitý. Snad se to pohne lepším směrem. Musím říct že raději mám New Wave v jejímž čele byl třeba Zelazny...Ambere Ambere kde je tě konec?Jelikož tedy nemám náladu momentálně pokračovat vrhnul jsem se na Zabíječe trolů, který mi z populární ságy o trolobojci scházel a i zde cítím jisté rozčarování. Trolobijské povídky se mi nelíbí.a aby Warhammeru nebylo málo dal jsem si Maluse temnou čepel. Příběh který by měl být temný tak že by se měl nechat krájet, v druhé půlce trpí úpadkem rozvíjení osobnsoti Maluse Temné čepelana úkor "kde je další svině kteoru můžu umučit nebo zabít". Přičemž mučrní chybí (jaká škoda v porovnání třeba s krutostí v Květinové zkoušce nebo Hry o trůny) Ale rozhodně je to lepší než Zabíječ Obrů a Zabiječ orků.

Imperium Bohemorum: a hned první povídka od V.Kadlečkové je fajn

Ze seriálů mě poslední dobou stejně nejvíc baví JFK. To je sázka na jistotu! :)
I když sem četl i ten druhej díl Draka Jeho Veličenstva a vcelku dobrý, příběh pokračuje v nastoleném duchu, sem tam i drobet překvapil :)Jinak sem si koupil Vládcové obchodu, a to teda bylo zklamání, protože autor odkazoval na inspiraci Amberem a kdesi cosi... Měli by tam napsat tučně, že je to tak pro 10-15 věk, protože jinak to zklame jednoduchostí děje a postav. Ale napsaný to špatně není.. jen jsem čekal víc a bylo to hodně předvídatelný.Njn, holt sme zmlsaný :))

Temné vody jsem viděl coby film. Nebylo to špatné.

Dík za tipy i za varování a podělím se o své zážitky.Dům mrtvých od Eriksona - druhá kniha ságy. Začátek super, pak maličko rozvláčněné, závěr spíš příslib než vyvrcholení. Celkově velmi dobré (to je 2).Oscar Wilde - Ideální manžel Už jsem tu na mnoha místech psal, že čtu nejen fantasy. Tahle knížečka (vlastně scénář divadelní hry) mi vydržela dva dny a pobavila mě. Víc sem od ní nečekal, víc v ní ani není.Veniss Undergroun - Jeff VanderMeer - Taky new weird. Hodně dobré. Románu bych dal dokonce super, ale ty povídky za ním, které napsal před románem už byly slabší.1985 - Antony Burgess - Vyšlo to nedávno hned jsem to jako fanoušek 1984 musel mít. Nejprve je jakýsi rozbor románu 1984 a jelikož podobné věci nevyhledávám (často nečtu ani doslovy autorů či překladatelů) tak tohle mě zaujalo. Pak samotný Burgessův román něco mezi 1984 a mechanickým pomerančem. Taky hodně dobré, ale po doslova šoku z 1984 už ne tak stěžejní.

Zdravím. Poslední dobou sice moc nečtu, ale přece jenom:Hermann Hesse- Stepní vlk- Dost na palici knížka. Týpek trpí absolutní schízou, fakt super čtení, ikdyž see u něj musí přemýšlet.Stephen King- Geraldova hra- klasický King, skvělý horor.Terry Prattchet- Maskerade- v angličtině je to celkem maso, český překlad byl lepší:)Barb Hendee, J. C. Hendee- Cyklus vznešení mrtví, první knížka je fakt super, pak už to trochu pokulhává, nadstavuje a prodlužuje, ale pořád se to dá číst

Četla jsem Martinův Sen Ockerwee. Není to taková pecka jako Píseň, ale slušný průměr žánru.Tyna: Ty myslíš, že jsou zvlášť knížky pro chlapy a pro ženský? :-)

Není to sice otázka na mě, ale co vím (a snad se Tyna nebude zlobit, když to prozradim) ona právě knížky pro ženy píše. Takže nejen, že si to myslí, ona ten "příkop" přímo tvoří. ;) Nicméně vím i o mužích (respektive abych nekecal o jednom), co tuto literaturu čtou. A to je důkaz, že vlastně žádný příkop neexistuje a tvoří ho spíš autoři a prodejci, ne čtenáři.

A já hlupák myslel, že rozdíly mezi muži a ženami (tedy i v literatuře) si vymyslely generace šovinistických mužů bojících se silných a sebevědomých žen.:)))

Pokud čtete časopisy jako Marianne a podobně, pak žádný rozdíl neexistuje.

Těžká otázka. Obecně nemám takové rozlišování moc ráda, protože nahrává flustrovaným jedincům z obou táborů, kteří budou tvrdit, že "ženský čtou jenom bláboly o vztazích, kosmetice a nevímčem, podané způsobem, který idealizuje a zjednodušuje svět, v němž žijí"/"chlapi jsou pologramotní idioti, kteří potřebují mít hodně obrázků a málo textu, aby vůbec něco přečetli a ani tak se nedostanou přes stanu tři." :-)Osobně v tomhle směr věřím Teorii užití a uspokojení (která navzory svému názvu nemá v podstatě nic společného se sexem:-)). Vychází z toho, že lidé mají různé potřeby, které uspokojují prostřednictvím konzumace mediálních obsahů. (příklad: Někomu třeba chybí citové naplnění, takže si čte romantické knížky. Ale taky je někdo zamilovaný a prostřednictvím romantických příběhů si příjemné pocity zintenzivňuje.) Tyhle potřeby jsou dané řekněme strukurou osobnosti, která je daná dílem biologickými dispozicemi, dílem výchovou a dílem osobní situací. Takže se dá říct, že existují mediální obsahy, u kterých je větší pravděpodobnosti, že se budou líbit spíše (některým) ženám/mužům. Já osobně například neznám žádnou holku, které by se líbila válečná literatura (případně filmy), (což ale neznamená, že takové někde neexistují.) Můžete si to vykládat tím, že holky nejsou dostatečně agresivní, jsou příliš ustrašené, případně tím, že je nikdo nevychovával ke hře "na vojáčky" a nevysvětlil jim, co je to skutečný hrdina, nebo třeba tím, že mají rozum a války je nijak neokouzlují :-) Pozor neplést s příběhy, které se odehrávají za války. Ráda jsem četla Remarqua nebo se dívala na MASH. Zrovna u toho Temného tance si nedovedu představit jakoukoliv situaci, kdy by si nějaký chlap chtěl číst o pocitech matky nosící a později vychovávající nechtěné dítě a potýkající se s obecně nastavenou představou o tom, jak se má matka chovat - i když okořeněnou hororovými prvky. Ale to je výjimka.

Myslím si, že nějaké čtení primárně určené mužům (či ženám)existuje pouze v případě, kdy se pro to autor rozhodně. Viz červená knihovna. Jestli píše něco jen tak, z rozedraného nitra své duše, nemůže přece dopředu uvažovat o svém potencionálním čtenáři. Čímž se dostávám k samé podstatě tvorby. Zastávám "teorii naštvanosti". Proč vůbec někdo píše? Jedním ze základních důvodů, které vedou ke psaní, je - kromě obvyklých příčin - i nenávist. Znáte to, něco si přečtete a říkáte si, jaký je ten autor hovado, a jak vy byste to napsali líp. A pokud máte i další předpoklady (třeba jste gramotní), tak to uděláte. A někdy se může stát, že i uspějete. A pak si to někdo přečte a řekne si, že by to zvládl líp. Atakdále. Na začátku musí být touha někoho/něco pobít. Klasiky. Bestsellerčíky. Jinak by to ani nemělo cenu. To říkával už i taťka Hem, to míní i guru Pavlovský :-). Takže já tvrdím, že když někdo začne něco psát, obvykle je to v žánru, který on sám rád čte a chtěl by jeho úroveň jaksi pozvednout k výšinám a předat mu něco ze svého. Nedovedu si představit, že by někdo spáchal něco v žánru, který ho ani tak moc nezajímá, a který nemá doopravdy rád. Takže co kdo pro koho píše (pro ženy/pro muže), je vlastně určeno jaksi dopředu, neboť autor sám už si na základě osobní volby určil žánr, který ho baví, a nyní jen pokračuje v onom řetězci. Uch. Nejsem dlouhej? :-)

Ale jo, když mu nabídnou peníze :-) Já bych mnohenm radši psala horory, ale ty by mi asi nikdo nevydal. I když v nečem máš pravdu, nepíšu tak úplně čisté dívčí románky - a proto teď musím přepisovat, prý málo romantické. Dobře mi tak ;-)Přidám pár západů slunce...

Už dlouho jsem nečetl dobrý romantický horror. :-) To je všechno věc rozhodnutí. Kinga taky všichni dlouho odmítali.

Romantický horor jsem zatím jenom viděl.Teď čtu Potomky lidí. Zajímavá věc o lidech bez naděje. Pokud Vám někdo v souvislosti s filmem říkal, že to u nás předtím nevyšlo, není to pravda. Vyšlo to už v roce 1994 ve stejném překladu jako nyní, jen pod názvem Země prázdných domů. BTW zajímavé mimo jiné i tím, jak autorka, v době napsání asi 70letá, otevřeně přistupuje k sexu.

Kde? U sebe doma? :-))