Píše:
sirien: To, že nebyl sám se sebou moc konzistentní, neznamená, že by mezi těmito ptáky nerozlišoval. Znamená to jenom, že se sebou nebyl vždycky úplně konzistentní.
Znamená to že on, velmi sečtělý v mytologiích, se nenamáhal mezi nimi nijak zvlášť rozlišovat, vzhledem k tomu že byl linglista se dá tvrdit že dost možná protože v sémantice těch slov neshledával zvláštní rozdíly.
Píše:
Alnag: Smrt je totálně pozitivní záležitost:), není na ní vůbec nic negativního a nevzbuzuje žádné negativní konotace.
Budeš se divit, ale mytologicky nikoliv - smrt je v mýtech vnímána jako přechod mezi stavy, ukončení útrap. Hrdinové bojují obvykle proti smrti předčasné nebo smrti která pochází ze zlého zdroje, hledání nesmrtelnosti v mýtech obvykle končí nikoliv jejím přijetím (je-li vůbec nalezena), nýbrž smířením se smrtelností.
Stejně tak božstva smrti jsou minimálně u slovanů a keltů (germánů) neutrální, spíše dobrá než špatná (Morana, například). I v Řecké mytologii kde je smrt spojena s tišícím (!) zapomněním a klidem, ale také s přechodem do stínového Hádu, není bůh smrti o nic víc špatný než někteří jiní bohové. V porovnání s tím co předvádí sem tam třeba taková Héra (domácího krbu) nebo i Athéna (moudrosti) je skoro hodnej.