Omezení a zdroje magických systémů

Rázové systémy

Rázové systémy jsou takové, v nichž magie vytváří nějaký typ zpětné vazby k seslanému kouzlu nebo k provozování magie jako takovému. Magický ráz může přicházet hned, za čas, průběžně nebo naprosto nevyzpytatelně - na tom v podstatě moc nezáleží. Charakter takovýchto systémů se silně profiluje podle typu rázu a způsobu, kterým je nebo není vázán k magii, která jej povolala

Flashback systémy

Tato kategorie shrnuje všechny systémy, v nichž je omezení čaroděje založeno nikoliv na nějakém limitu, který nelze překročit, ale na flashbacku (zpětném rázu), který musí mág po seslání kouzla přestát.
Typ flashbacku se samozřejmě může různě lišit a jeho podoba silně definuje systém jako takový (ostatně, vitální-odlivové systémy jsou speciálním případem této kategorie)
Hlavní výhody: Magie je teoreticky neomezená a její užití nebo neužití je závislé jen na hráči. Projevy magie jsou skutečně zrádné a magie je opravdu relativně nevypočitatelná
Hlavní nevýhody: U některých kouzel může být těžké flashback vymyslet. Tento typ magie vyžaduje průběžné kreativní vklady do hry, což může časem unavit, přičemž sklouznutí do stereotypu vpodstatě ubije výhody tohoto přístupu
Typický příklad: Mage the Ascension
Variace:

• Podstata flashbacku: Reverzní efekt kouzla (po fireballu vzplane kouzelník sám nebo jeho okolí...) / dopad úmyslu na charakter (zraňující kouzlo podpoří mágovu agresivitu a chuť ke konfliktu) / náhodný negativní efekt (MtA Paradox)
• Síla flashbacku: obvykle určovaná jako podíl efektu původního kouzla. 1:1 nebo vyšší je pak docela hnusný přístup který ale magii dává velmi specifický nádech zbraně poslední instance.
• Charakter flashbacku: tj. zda je flashback vždy negativní vůči sesilateli, nebo zda je spíše neutrálním projevem povolané síly, zda se soustředí na zdroj (mága) nebo zda může stejně tak ovlivnit jen okolí...

• Způsob limitování maximálního efektu: dovedností / odvozeným atributem / paušálně / kombinací s jiným magickým systémem

Démonické systémy

Podstata démonických systémů je docela jednoduchá - ať si kouzelníci kouzlí dle libosti kdykoliv se jim zlíbí a jakkoliv se jim zlíbí. Pokaždé, když sešlou kouzlo, existuje malá, dokonce i jen nepatrná, šance, že se něco zvrtne... a následky takových zvrtnutí jsou pověstné, ať už jde o nukleární destrukci, povolání démonů, přivolání pozornosti Prastarých nebo cokoliv podobného
Na tom, co konkrétně je hrozbou, až tak moc nesejde. Důležité je, aby se každý čaroděj děsil toho, že na ono selhání dojde - a aby se svět děsil čarodějů, kterým se věci vymknou z rukou.
Hlavní výhody: Dramatičnost, stylizace. Přirozená limitace čarodějů v rámci fluffu.
Hlavní nevýhody: Zvraty v ději vyvolané selháním magie obvykle rozboří celý příběhový koncept a pošlou jej někam zcela jinam než kam původně směřoval. Pokud se hráči nezvládají plně vcítit do postav a světa, systém začne být dysfunkční.
Typický příklad: Call of C'thulhu
Variace:

• Typ hrozby: ...
• Míra hrozby: zejména její napravitelnost - povolání roje příšerných démonů je teoreticky zastavitelné, magický nukleární výbuch nikoliv

• Damoklův meč: Při sesílání kouzel není malá šance, že se něco pokazí. Při sesílání kouzel nabírá čaroděj negativní karmu, která se hromadí, dokud nedosáhne nějaké (hráči ideálně neznámé, např. předem nahozené na XdY) hranice. V ten okamžik se magie vymstí a aktivují se příslušné démonické efekty.
  Temná karma může, ale také nemusí v průběhu času postupně ubývat (případně může ubývat náhodně, takže hráč kouzelníka může své aktuální "skóre" jen tak neurčitě odhadovat)