Trail of Cthulhu

Hororová investigativní hra na motivy H.P.Lovecrafta.
Napsal Alnag

Trail of Cthulhu

napsal Kenneth Hite

vydal Pelgrane Press, 2008

Trail of Cthulhu je třetí z her v systému GUMSHOE, nicméně na rozdíl od předchozích není až na jádro systému od Lawse, nýbrž od též významného herního designéra - Kennetha Hitea, který pracoval na produktech pro GURPS, Mage, Vampire, Daedlands a jiných. Hite je známý svými pojednáními o hororovém žánru i zalíbeným v Lovecraftovi, pročež je zřejmě kompetentní zpracovat takto obtížný námět. Konečně je třeba dodat, že podobně jako Call of Cthulhu d20 i vydání této hry bylo umožněno na základě dohody se společností Chaosium, které má práva na Call of Cthulhu RPG. Ale pojďme k věci...

Vzhled a provedení

Po dvou útlounkých paperbackových sešitcích (Esoterrorists a Fear Itself) konečně přichází pořádný Necronomicon s pevnou vazbou a úchvatně hrozivými 250 stranami. To hodnotím jako jednoznačné pozitivum, protože bytelná pravidla vydrží horší zacházení. Obálka vyvedená v ponurých žlutozelených barvách, zobrazují trojici vyšetřovatelů stojících na břehu řeky nad mrtvolou a vpředu se pnoucí chapadlo dává vcelku jednoznačně a pochmurně najevo v jakém duchu se bude hra odvíjet. Hojné ilustrace uvnitř knihy jsou obdobného rázu, ale na rozdíl od obálky jsem jim příliš na chuť nepřišel. Všechny mají nádech do žlutavého tónu, ale obecně jsou velmi tmavé a jaksi podivně neestetické. Vyvolávají takové brnění jako četba Lovecrafta samotného, takže by se možná dalo říct, že jsou na svém místě, ale stejně se mi nelíbí :-))
Druhá věc, která mi nevyhovuje je trojsloupcová sazba, zvlášť kombinovaná s relativně velkým písmem, která se špatně čte, protože člověk soustavně skáče z řádku na řádek. Autor má tendenci psát v krátkých, úderných odstavcích, což ještě víc vyvolává dojem rozbitého, nesouvislého textu, čemuž možná paradoxně nepřispívá hojně propracovaná a jinak kvalitní sazba. Grafické řešení je jinak impresivní, kvalitní papír s mírným barevným nádechem a šedozelenými skvrnkami, zlaté rámečky s pseudo-art deco zdobením a tak podobně.

O čem to je?

Stručně řečeno - tohle je čirý destilát z Lovecraftovské esence, čímž strčí spolehlivě do kapsy jak klasické Call of Cthulhu s jeho bláznivými procentuelními mechanikami tak i Call of Cthulhu d20 (byť Tynesovy pasáže o vedení hry a mýtu se oplatí přečíst i tak). Pro ty, kteří vůbec netuší, která bije jen shrnu, že Howard P. Lovecraft je spisovatel 1. poloviny 20. století, snovouící bizarní až snové hororové příběhy plné kosmických děsů, balancování na samé hranici šílenství, které byť se na ně můžeme dívat z odstupu a nadřazeností přesto vyvolávají nutkání ohlížet se přes rameno... anebo se přes něj raději ani neotáčet.
Protože je hra postavena na systému GUMSHOE je nejspíš jasné, že jedním z jí vetknutých motivů, bude vyšetřování. Což ostatně není Lovecraftově tvorbě cizí. Hra zároveň umožňuje hrát ryze Lovecraftovsky - v tzv. "purist" módu, kde vyšetřovatelé jsou třeba antikváři, spisovatelé, umělci, lékaři nebo starožitníci a kde není snadná cesta ze šílenství ven, jakmile mu jednou začnete propadat a postavy jsou celkově víc křehké a zranitelné. Pokud víc holdujete dobrodružnějšímu a akčnějšímu módu, můžete zvolit "pulp" mód hry. Herní elementy specifické pro ten či onen mód jsou značeny specifickými symboly.

A co pravidla?

Tak jako vždy jsou obecná GUMSHOE pravidla upravena pro konkrétní aplikaci. Na první dodatek narazíte hned na prvních stránkách - je to povolání postavy nikoliv ale v tom smyslu jako v D&D, nýbrž skutečné povolání. Každé povolání má vliv na další volby v tvorbě postavy a pak také svou specialitku - například starožitní si může "přihrát" předmět důležitý pro vyšetřování do svého obchodu.
Druhým momentem jsou Pohnutky, tedy co postavu vlastně žene do dobrodružství. To trochu připomíná jinou mechaniku použitou ve Fear Itself - "Risk Factors" - obojí má za cíl udržet postavy v dobrodružství, přimět je riskovat i když ví, že je to může stát život, resp. zdravý rozum. Pohnutky v ToC jsou nicméně odlišné a žánrové.
Schopnosti zhruba odpovídají těm, které jsou i v jiných GUMSHOE variacích byť těch obecných je zde poměrně víc. Investigativní schopnosti jsou tradičně rozděleny na akademické, technické a sociální. Body pro rozdělení do Investigativních schopností se odvíjejí od počtu hráčů, podle zvoleného žánru (pulp/purist) pak dostanou hráči množství bodů do obecných schopností. Systém vyhodnocování je pak shodný jako v jiných hrách, na odhalení klíčové stopy se nehází, stačí mít příslušnou schopnost, obecné schopnosti používají hod 1k6.
Oproti řekněme Esoterroristům hra přidává podrobnosti k řešení různých a jiných nebezpečných situací. Jako správně hororová záležitost a hra příbuzná s Call of Cthulu zabředá i hluboko do teritoria šílenství, toho co může způsobit jeho ztrátu, setkání se s Cthulhu Mýtem a podobně.

Sekce pro Vypravěče (a hráče)

Co bych skutečně vyzdvihl je způsob, jakým Hite zachází s Lovecraftovým materiálem. Zatímco v CoC (nebo CoC d20) se primárně dozvíte, kolik má která potvora životů a jaké dělá zranění sanity v ToC nabízí Hite u každé mýtické entity několik interpretací toho, jaká může být jejich povaha. Vypravěč se může přiklonit k jedné či druhé nebo je může zkombinovat, což prohlubuje ten správný pocit nejistoty, nejasnosti… kapitola o mýtu je také velmi rozsáhlá, takže zde žádné stížnosti o nedostatečném obsahu nečekejte, je z čeho vybírat.
Výrazně kratší, ale přesto dobře vyvedená je kapitola o 30. letech, do níž je hra primárně situována. Je to období zoufalství, chudoby, hladomorů, poválečného soužení a blížící se války další. Najdete tu přehled míst, které jsou obzvlášť zajímavé pro mýtus, jako je například Antarktida, Belgické Kongo, Egypt, Německo, Sovětský Svaz. Jsou tu i stručné informace o technologii a reáliích té doby, což může být nadmíru užitečné, pokud třeba v přesných znalostech tohoto období tápete.
Vypravěčům a hráčům je určena i sekce "Putting it all together", sestavená z krátkých pasáží tipů. Hráči jsou nabádáni hlavn,ě aby se "nezasekli" ve scéně a snažili se postupovat dál a chovali se jako protagnisté - tedy věřili v úspěch (i když všichni víme, že ve správné Cthulhu scénáři všichni na konci zešílí) a neváhali a šli do toho. Rady pro vypravěče se týkají designu scénáře, práce se stopami ale i inspirací pro psaní, klasickým klišé skeptických úřadů, povzbuzování hráčů k pohybu příběhu, povzbuzování hráčů k tomu, aby se rozdělili, ukončování hry, udržování napětí a podobně.
Od obecných rad ke konkrétnímu provedení se dostáváte s kapitolou "Campaign Frames", kde autor načrtává tři příklady rámců, do nichž můžete svou hru zasadit. Je to jednak "Armitage Inquiry" - což je forma, kde hráči představují studenty, profesory a jiné zaměstnance Miskatonické Univerzity, kteří se vydávají na různé výpravy za tajemnem a okultnem. Jinou variantou je "Project Covenant" - kde jsou postavy agenty vlády spojených států (nejspíše námořnictvo), ale může jít i o nějaké civilní jednotky. Asi nejvíc mne ale zaujala varianta "Book-hounds of London", kde jsou vyšetřovateli lidé pohybující se na Londýnském černém trhu s okultní literaturou a jsou tak různými antikváři, kriminálníky ale třeba i umělci nebo autory takových knih.
Jak je u dobrých RPG zvykem, nabízí hra i jeden příklad, jak si autor představuje herní scénář. Ten má v tomto případě název Kingsbury Horror a je to taková noirová detektivka o lovu na sériového vraha. Velmi pěkně vykresluje dobu a místo, do níž je zasažena (Cleveland) a je založena na skutečných událostech. Jako negativum však vidím málo zjevně Lovecraftovského v tomto dobrodružství.
Hru uzavírají dva dodatky - jeden o konverzi scénářů z Call of Cthulu do ToC a hraní stylem GUMSHOE v CoC, druhý mapující zdroje inspirace pro horor obecně a tento žánr speciálně.

Závěr

Provedení ještě není dokonalé, ale je vidět, že se Pelgrane Press snaží a učí postupem času. Úplně spokojený tak člověk být nemůže, ale Trail of Cthulhu patří k těm lepším hrám a myslím, že svůj cíl naplňuje. Nezbývá než se těšit na lepší scénáře (Stunning Eldritch Tales by měly vyjít co nevidět) a také další GUMSHOE hru - Mutant City Blues...
Napsal Alnag 25.04.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 3 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.26127886772156 secREMOTE_IP: 23.20.218.77