Rudí mágové z Thaye, část IV.

Všichní ví, že v zemi Rudých hávů vládnou kouzelníci. Byly o nich napsány stovky příběhů a ještě více se jich najde v písních bardů. Jak vlastně vládnou? Jak udržují ve své vlastní říši pořádek? A proč se thayanských armád obává celý Východ a i velká království Západu? Proč tedy dosud Thayané nezvítězili a nezotročili národy Vnitřního moře? A jak se slovutní znalci magie arkány staví k božským zástupcům? Předposlední pojednání o zemi Thay a její vládnoucí vrstvě.
Článek vložil Alwaern | Dreams of Red Wizards IV (compiled and updated)

Ekonomika Thaye


Než začali Thayané obchodovat s magickými předměty, jejich ekonomika stála na zemědělské výrobě díky desetitisícům otroků přivlečených do Thaye, jejíž centry byly rozlehlé otrokářské farmy. Model svobodného rolníka zde prakticky neexistuje. Mezi důležité hlavní obchodní artikly patří několik druhů pšenice, citrusové plody a pastviny plné skotu. Kromě nich Thay obchoduje s dalšími dvěma typy zboží, o nichž je pojednáno v podkapitole řemesla v Thayi. U chovu a pěstování na farmách s otroky bývá efektivita nízká, více než dostatečně však kompenzovaná prostým množstvím produkovaných surovin.
Důvodem k tak vysoké produkci není ani tak klima, jako spíše přítomnost Rudých mágů, z nichž mnozí tyto velkovýrobny vlastní. Nikdy je nesužuje sucho, naopak, v rocích, kdy zbytek zemí trápí neúroda, Thayané (a do jisté míry i Rašemenské čarodějky) ke své krajině stahují všechny volné dešťové mraky. A země Rudých se stává obilnicí regionu.
Krajiny, které s Thayem nechtějí mít nic společného, jsou tak nuceny s vyslanci zulkirů jednat a obchodovat, pokud chtějí hladové masy nasytit.
Specificky Telflam a Thesk musí dovážet většinu obilí a jsou tak častými hosty u zulkirů a jejich vyslanců; a přicházejí se skloněnou hlavou a požadavkem na další dodávku nezbytného zboží.
Pokud by zemědělství Thaye bylo plně pod centrální kontrolou vládnoucí vrstvy, Rudí mágové by ekonomicky oblast Vnitřního moře již dávno ovládli. Majitelé půdy, ač prakticky vládci Thaye jsou, bojují každý sám za sebe a vzájemně si konkurují při nabídkách dodávek do okolních zemí. Dobývání skrze žaludky hladových mas se tedy, díky Lathanderovi, nekoná a při pohledu na roztříštěnost zulkirů, tarchionů a Rudých se v nejbližší době rozhodně ani nebude.


Zisky z prodeje zlevněných magických předmětů v enklávách po celém světě daleko předčily i ty nejdivočejší sny. Thayanští kupci nyní zjišťují, že zboží vyrobené v jejich rodné zemi je v Říších extrémně žádáno. A nejenom klasické exportní artikly jakými byly černodřevo, umění, šperkařské a další řemeslné výrobky, ale i mnoho dalších, méně známých.


Obchodní partrneři Thaye jsou si moc dobře vědomi, s kým vlastně obchodují, ale cena a jakost výrobků je prostě tak dobrá, že by ji odmítnul jenom blázen. Zulkirům, kteří se nikdy nevzdali mocenských snů, tato nová strategie vyhovuje. Plánem je využít chamtivost ostatních proti nim. Jakmile se Rudí dostatečně infiltrují do obchodních kruhů krajiny, můžou ji rozložit zevnitř a následně dosadit svoje vlastní loutky.
Ne všichni zulkirové ale s plánem souhlasí. Zejména agresivnější typy jako zulkir Aznar Thrul, a také ti, kteří dostatečně neprofitují z prodeje magických předmětů (hlavně zulkir Nevron).

 

Řemesla v Thayi


Kromě výše zmíněných magických předmětů exportuje země další dva druhy žádaného zboží. Prvním z nich je zlato, které horníci dobývají v Pohoří Thay a z dolů na březích řek Umbar a Lapendrar. Řece Lapendrar se přezdívá „Řeka žalů“. Název se původně odvozoval od slz rodin aglarondských vojáků, kteří zde utonuli při tažení krále Halacara (díky bleskové povodni přivolané Rudými mágy).  Druhým důvodem Lapendrar nazývat „Řekou žalů“ je nářek rodin, které ztratily svoje otce, bratry, manžele a syny v dolech rozesetých kolem řeky. V oblastech Hor úsvitu a Pohoří Thay těží stříbro a platinu, jsou zde i dost velká náleziště mědi a železa a v nemalém množství lze nalézt i drahokamy a polodrahokamy jako např. nefrit.

Druhý žádaný exportní artikl Thaye je úzce provázán právě s drahými kovy a zvíŕaty a monstry, která Thay v hojných počtech obývají. Řemeslníci nemají ke dřevu lehký přístup, pokud není importované (a jinými slovy drahé). Obrátili se tedy k jinému přírodnímu materiálu, kterým byli dostatečně zásobeni – kostem. Umění a řemeslo spojovat kosti běžných a exotických zvířat (např. dračích želv Jezera Thaylambar) do zvláštních tvarů, které jsou pak umocněny ozdobným vykládáním drahými kovy, je v Říších unikátní a výtvory zdejších řemeslníků žádají sběratelé, obchodníci a šlechta po celém světě.
Rudí mágové svými kouzly někdy těmto skvostům propůjčují část magie (nikdy ne útočné, pouze drobné  triky (osvětlení, zvuky…). Některé z nich svůj užitek najdou i v rukou dobrodruhů (typicky drobné sošky vyzařující světlo).

Při obchodování Rudí mágové uplatňují vždy dvě základní pravidla. Prvním pravidlem je neprodávat magické předměty, které by mohly být použity proti Thayanům. Žádné zbraně, zbroje nebo divotvorné předměty z Thaye tedy nelze koupit. V šedé zóně se momentálně nacházejí lektvary a některé méně nápadné předměty (jako zmiňované svítící sošky), které neposkytují nositelům žádné vétší výhody nebo jejich trvání je příliš krátké.

Druhým pravidlem je zákaz prodeje jakéhokoliv zboží obchodníkům nebo těžařům národa, který si Rudí mágové snaží vojensky podrobit invazní armádou. Tento fakt  již pomohl zastavit nejeden vpád Thayanů, kdy prudký nárůst nabídek z Thaye předznamenal příchod jejich vojsk.

 


Zákon a pořádek

 


Každý, ať už je rozený Thayan nebo cizinec, pocestný musí mít u sebe speciální propustku vydanou tarchionem, která mu dovoluje navštívit určitá místa nebo používat některé silnice.
Nezbytnou byrokracii delegují tarchioni na nižší úředníky, takže propustku na nejběžnější místa v thayanské provincii lze získat za poměrně nízký úplatek.
Vojáci, poslové a úředníci propustku nepotřebují, musí však u sebe nosit odznak svého úřadu nebo funkce.
Ti, kteří se rozhodnou zcela vyhnout nutnosti získat propustku, riskují, že budou zadrženi jednou z mnoha thayanských patrol, které hledají otroky na útěku, bandity nebo špióny. Trestem za cestování bez propustky je smrt. Ještě horší osud čeká cizince zajaté na pozemcích Rudých mágů – experimenty s magií, křížení nebo potrava pro exotické stvůry….

Zákony Thaye jsou jednoduché, tresty nemilosrdné.
Většina z nich se zabývá tím, kdo vlastně komu vládne. Tarchioni a zulkirové (kteří zároveň působí jako nejvyšší soudci) občas konzultují staré svazky souhrnně známé jako Knihovna zákonů, většinu času však dávají přednost rozhodnutí, které jim přinese největší užitek. Samotné běžné „zákony“ vycházejí z tradic a nařízení tarchionů (a zulkirů). Část z nich Thayané přebrali od Mulhorandu, část se vyvinula od dob založení vlastního státu pozvolným tempem.
Nejdůležitější zákony Thaye znějí takto:

„Jen Rudí mágové smí nosit rudé roucho nebo háv, tak aby by je všichni v jejich okolí ihned rozpoznali.“

Zákaz nošení rudě zbarvených šatů a rouch se může zdát podivný, ale lid ho bere vážně – až tak, že většina si odmítá obléct jakoukoliv část oděvu, která by barvu krve jakkoliv vzdáleně připomínala.  Trestem totiž bývá poprava ihned na místě.
Stráže Rudých u sebe údajně vždy nosí několik červených rouch a hávů, která přehodí skrz mrtvolu jako omluvu a zdůvodnění svého činu.

„Okrást jiného Thayana nebo ničit jeho majetek včetně otroků je přísně zakázáno.“

Na rozdíl od mnoha jiných míst Říší Thayané zloděje neznačí ani magicky, ani železem a rovněž jim neutínají ruce. Ne, jako v mnoha jiných případech, i zde viník putuje přímo do otroctví. Čím významnější krádež, tím více se snižuje pravděpodobnost nevolnictví a roste pravděpodobnost trestu smrti.

„Zabít nebo ublížit jinému Thayanovi je přísně zakázáno.“

Každá vražda je posuzována individuálně. V některých provinciích vykonání trestu delegují tarchioni na autarchy nebo konstábly. Nejčastějším trestem pro obyčejný lid býva zotročení (které je tak trochu trestem prakticky za cokoliv). Pokud je vrahem dobrodruh nebo jiný kouzelník vyjma Rudého mága, trestem je smrt. Nevolníci, jež spáchají vraždu, jsou potrestáni různě – obyvkle v závislosti od důležitosti zabitého. Buď je autarch nebo jiný úředník odevzdá jejich majiteli (který s ním naloži dle vlastní libovůle) nebo si je přivlastní vláda (rozuměj tarchioni) a jako horník nebo dělník putují v okovech do zlatých dolů. Vražda nevolníka se posuzuje jako krádež.
Za napadení nebo oblížení se trestu ukládají dle závažnosti přečinu (tedy postavení poškozené osoby v thayanské společnosti) – od okamžité popravy až po napomenutí.

„Vždy respektuj a poslechni nařízení vyšší kasty.“

Zákony Thaye jsou prosazovány kýmkoliv, kdo si nárokuje panství nad místním lidem. Problém nastává v momentě, když se o jurisdikci pře několik skupin stráží a ozbrojenců, kde každá patří jinému Rudému mágovi. Počet strážných a jejich schopnosti jsou v přímé úměře moci a bohatství Rudého, kterému slouží. V případě potyčky při rozepři je právo i pravda vždy na straně nejsilnějšího (a toto pravidlo platí v celém Thayi).

Další velkou skupinou jsou zákony posuzující obchodní „zločiny“. Běžně je rozsuzuje tarchion, autarch nebo místní Rudý mág. Poslední možnosti se snaží lidé vyhýbat jako Levistus Lathanderovi. Nálada kouzelníků bývá měnlivá a nejeden žalobce nebo obviněný byl proměněn v žábu nebo jiné neškodné zvířatko kvůli mrhání mágovým důležitým časem.
Rozepře mezi tarchiony řeší rada zulkirů – a mnoho tarchionů již kvůli těmto finančním tahanicím přišlo o život, tělo i duši.
Spory mezi Rudými mágy si rozhodují obě strany společně. Pokud se nedomluví, vyhlásí jeden druhému fakticky válku a lidé začnou umírat po desítkách.
Někdy, po neúspěšné ústní domluvé, zjistí jedna ze stran sváru, že domluva nebude nikdy možná a druhá strana eskalaci konfliktu pozná, až když se po bohatém obědě svíjí ve smrtelné agónii na zemi. Rudí mágové tak bývají nejenom velmi dobří sesilatelé kouzel, ale rozumí i alchymii, jedům a protijedům.

 



Obrana a válka

 


Thay patří k mocným vojenským státům. Jeho spojené armády počtem daleko převyšují všechny armády okolních zemí dohromady. Pouze třenice a neshody mezi jednotlivými tarchiony a zulkiry efektivitu Thaye jako válečné mašinérie výrazně snižují.

Každý zulkir a tarchion má povinnost vytvořit legii. Její velikost, výzbroj a logistika zcela záleží na množství peněz a vlivu patrona. Ostatní Rudí mágové mají samozřejmě svoje vlastní síly – množstvím a vybavením od několika osobních stráží až po tisíce důkladně vycvičených veteránů nebo žoldnéřů. Na(ne)štěstí tyto jednotky spolupracují mezi sebou stejně dobře jako jejich pánové. Jen v momentech skutečného ohrožení Thaye odložily neshody bokem a byly schopny spolu během bitvy kooperovat, ale i tak byl výsledek nevalný.

Legie jsou prazvláštní slepence zcela nesourodých jednotek. Nejčastěji mezi  nimi najdete gobliní otroky, půlorčí a orčí žoldáky a jízdu (většinou na koních, ale jsou i jednotky používající kentaury, gryfy, hipogryfy, mantikory, leukróty, obří brouky a dokonce i draky).
Komandéři využívají gnoly spíše k loupeživým přepadům a menším potyčkám. Jádro armády tvoří velmi dobře vyzbojená pěchota s formacemi kopcových obrů, půlobrů, zlobrů nebo trolů. Mezi nejznámější oddíly Rudých patří bezesporu jezdkyně na černých jednorožcích, speciálně stvořených právě Rudými mágy a Gryfí legie, které velí tarchionka Pyaradosu, Nymia Focar. Jednotka (pro některé armáda sama o sobě) se skládá z více než 400 v boji zocelených Rudých mágů sedlajících gryfy – smrtelnou kombinaci drápů a smrt-rozsévajících kouzel.

Nejúspěšnějším válečným počinem v nedávné  době nebylo vítězství nad cizí armádou, ale stvoření tzv. „zakrvácených“ nebo „krvavých orků“. Zuřiví, zcela loajální a fyzicky extrémně silní jsou krvaví orkové k nalezení prakticky v každé větší jednotce zulkirů nebo tarchionů. Proces, jímž byli alterováni, nyní Rudí zkoušejí na jiných rasách a zůstává jen otázkou času, kdy se v armádách Thaye objeví další „zakrvácení“.

Jen málo thayanských měst disponuje hradbami nebo jiným opevněním. První sráz Thayané považují za více než dostatečný způsob, kterým lze zadržet útočníky. Města pod Prvním srázem (např.Bezantur) mají rozsáhlý systém hradeb.
První linií obrany jsou četné patroly střežící hranice a vnitrozemí Thaye před případným útokem. Tento systém včasného varování dává zulkirům vždy dostatek času zmobilizovat síly a hrozbu neutralizovat.

 



Náboženství a víra

 


Magie arkány v Thayi jasně vládne, avšak ani ten nejzadubenější Rudý mág nemůže ignorovat sílu bohů a jejich služebníků na Torilu. I zulkirové alespoň slovem (když ne srdcem) ctí některého z bohů. Bohové zla a ničení – Bešaba, Loviatar, Šar, Talona, Amberlie a Gargauth Vyhnanec jsou zcela otevřeně uctíváni. Honorovat bohy dobra sice není přímo zakázáno, masy běžných Thayanů od toho odrazuje vládnoucí vrstva. Rudí jsou si ale vědomi, že čas od času jim může pomoct i bohyně dobra, vyhýbají se tedy extrémním prohlášením a zásadně za sebou nikdy nepálí mosty, co se víry v jiné bohy týče.

Nejrozšířenější a nejmocnější víru v Thayi pŕedstavuje církev Kossutha, Vládce plamenů. Bohové živlů jsou pro Thayany mnohem přitažlivější než ostatní. Dogmata bohů dobra jako Lathander nebo Tyr jsou v přímém protikladu hierarchie uplatňované v Thayi a bohové na druhé straně spektra zase vyžadují podřízenost svých subjektů. Zjevně ani jedno z toho není po chuti Rudým, kterým Kossuthovo zosobnění moci a nadvlády bez jakýchkoliv podmínek připadá zcela jasně nejpřitažlivější. Víra ve Vládce plamenů si tak osobuje primát a speciální zacházení. Klerici Kossutha jsou například mezi těmi vyvolenými, které Rudí nemůžou beztrestně zabít.
Chrámy Plamene jsou v každém větším městě, ten největší se nachází ve městě Tyraturos. Suché travnaté pláně v okolí města mu dávají možnost odhalit se v celé své moci.
Chrám je otevřen nebi a obkolesen věčnými plameny stravujícími zvířecí i lidské oběti.

Humanoidé ve službách Rudých mágů uctívají bohy svých vlastních panteonů. Orkové Grúmše a gnolové boha-démona Yeenoghu.

Častou mylnou představou o rudých mázích je jejich údajná víra v démony a ďábly. Ve své podstatě se mnoho Rudých s bytostmi z Nižších sfér skutečně stýká (a někteří i dost pravidelně). Kouzelníkům však většinou jde o dojednání dohody. Sami sebe se považují za rovné ďáblům i démonům – minimálně, když se spojí jako skupina. Stejně jako v době vzniku Thaye, kdy povolali do boje za svou nezávislost mocného prince démonů Eltaba.

Azuth nebyl v Thayi uctíván příliš důsledně a kouzelníci mu jen nepravidelně přinášeli oběti. Jeho avatar se zde v minulosti několikrát objevil, nikdy však nezůstal příliš dlouho. Počet věřících byl (a stále je i po jeho zmrtvýchvstání) výrazně proměnlivý. Největší chrámy víry byly v Bezanturu a Eltabaru, menší svatyně v Tyraturosu a Pyaradosu.

Uctívání Banea mělo v Thayi dlouhou tradici, kterou narušila Doba nesnází. Během té se k moci dostal Cyrik. Návrat Banea v Roce divoké magie (1372 ÚL) umenšil moc Cyrika, ale zároveň tak Thay získal dvě velmi dobře organizované církve.
Původní Baneovy chrámy se nacházely v Eltabaru, Bezanturu, Tyraturosu, Pyaradosu a Surtaji, větší svatyně v Delhumide a na Alaoru. Soukromá svatyně pro tarchiona byla i uvnitř Citadely, její osud však není znám.

Bešabu si více lidí chlácholí, než by se jí aktivně klanělo. Pozornost jí nejvíce věnují experimentátoři s magií a novými kouzly. Nepřejí si, aby se započatý pokus nebo nové kouzlo proměnilo v jejich časnou a naprosto zbytečnou smrt. Svatyně Bešaby jsou všude tam, kde se vyskytují i mágové, v Thayi bšak nenaleznete žádný její chrám.

Baal byl před svou smrtí uctíván vládnoucí vrstvou Thaye, zejména těmi, kteří se na vrchol vyšplhali přes mrtvoly svých oponentů. Hlavní centrum víry bylo v Eltabaru, v každém vétším měste byl i chrám zasvěcený Baalovi. Po jeho smrti rukou Cyrika se Baal na dlouhých 100 let odmlčel, aby v závěru znovuzrození Torilu opět povstal.

Bohokrálové Mulhorandu nejsou v Thayi vítáni. Navzdory tomu je mnoho běžných lidí uctívá jako bohy svých předků. Jejich věřící jsou rozdrobeni po celé zemi a jediným chrámem je zikkurat stojící za hradbami Bezanturu. Představený chrámu tráví většinu roku v cele kvůli pobuřování lidu.

Gond je bohem obchodníků, těžařů a řemeslníků Thaye. Jeho kongregace je malá, ale Rudí mágové jeho církev netrápí a neobtěžují, neboť ho považují za výborný vzor pro řemeslníky.

Helma si jako patrona volí mnoho vojáků (v Thayi i ostatních zemích Vnitřního moře). I po jeho smrti někteří věřící vytrvali, postupně však upadl do zapomnění. Církev při jeho návratu posílili Vyvolení, mezi nimi nejvíce Kleef Kenric, jehož hrdinské činy a bdělost zbabránily Šar v ponoření světa do stínů.
Hlavní chrám stál v Bezanturu a v dalších městech Thaye menší chrámy, v každé posádce měl dokonce i svatyni.

Ilmater zůstává bohem nevolníků a nižších svobodných vrstev  Thaye. Logicky zde Ilmater žádné chrámy nemá, existují mobilní svatyně a víru v Trpitele v Thayi hájí uprchlý otrok, nyní jeho kněz, který se neustále přesouvá mezi jednotlivými kongregacemi.

Po smrti Iyachtu Xvima se jeho církev v Thayi nijak nezměnila; žádná totiž de facto neexistovala (kromě izolovaných hloučků jeho věrných).

Leira byla insipirací pro školu iluzí v Thayi. V Říších její církev nebyla nikterak oblíbená, v Eltabaru se jejím jménem honosil relativně velký chrám a jedna z tarchionek byla její oddanou stoupenkyní.

Loviatar bývá uctívána společně s Baneem a Baalem; její chrám stojí v Bezanturu (Městě tisíci chrámů).

Pouze jeden z Bohů zuřivosti získal přízeň Rudých mágů – Malar. Ostatní bohové jsou příliš nevypočitatelní a nezávislí. Malar zosobnňuje krvelačnost a dychtivost, klaní se mu tedy hlavně vládnoucí vrstva úředníků.
Lesní chrámy Pána šelem se nacházejí v jasně označených luzích a hájích (kterým se druidové vyhýbají obloukem) v okolí všech větších měst. Centrum církve je v Pyaradosu kvůli výborným lovištím v Horách úsvitu.
Pokud si to Malar přeje, propůjčuje se hlavní kněz víry v Thayi i ostatním Bohům zuřivosti.

Maska byl v Thayi stejně populární jako na jiných místech Říší. V Bezanturu stál hlavní chrám jeho církve a v ostatních městech i vesnicích skryté svatyně. Rudí mágové ho příležitostně vzývají i nyní, doufajíce, že alespoň trochu posvětí jejich spiklenecké plány.

Myrkul byl za svého života patronem nekromancerů a jejich škola magie nyní Thayi prakticky vládne. Z této pozice ho vystrnadil Bane.
Chrámy Myrkula zdobily každé město říše a každá farma nebo plantáž měla k dispozici alespoň jednu svatyni Pána kostí. Sídlo víry se nacházelo v Surtaji, domovském městě zulkira nekromancie.

Mystru v menším nebo větším měřítku držel v úctě každý kouzelník v Thayi, ale málo z nich se klanělo výhradně jí. Mystřiny chrámy se schovávaly ve všech hlavních městech provincií, vstup do nich byl zapovězen všem kromě Rudých mágů s doprovody. Nejhonosnějším chrámem se pyšnil Bezantur, skutečným sídlem zástupce Mystry v Thayi byl však mnohem skromnější komplex v Eltabaru.

Šar se za dob existence Myrkula netěšila příliš velké oblibě. Ta začala narůstat po Době nesnází a vrcholila v období znovuzrození Banea. Její chrámy stály v Bezanturu, Eltabaru a Pyaradosu. Postupem času se její církev umenšila, jak pokračovalo její nemilosrdné tažení proti světu, v letech 1460 – 1490 ÚL byla dokonce v některých provinciích systematicky vyvražďována.

Talonu, podobně jako Bešabu, si lidé snaží naklonit, aby se její pozornosti vyhnuli. Od dob moru před 200 lety si v myslích Thayanů našla pevné místo. Po smrti Baala se část vrahů oddala Morové paní, kterou si ctili již předtím, společně s Baalem.
Nejdůležitější chrám její církve lze stále nalézt v Bezanturu a každý chrám Banea má svatyni věnovanou Taloně.

Vaukén si našla místo v mnoha srdcích nově vznikající střední třídy v Thayi. Za její rostoucí oblibou před Dobou nesnází stál zejména tarchion Dimon z Tyraturosu, skrytě působící jako nejvyšší kněz víry v Thayi. Po její náhlém zmizení postupně mizela v zapomnění, ale její chrámy v Bezanturu a Tyraturosu vytrvaly zkoušku časem. Triumfální návrat v roce 13070 ÚL znamenal i návrat její církve a začalo období obnovy. Trvalo jen do počátku občanské války v Thayi, ale díky své relativní neutralitě si místo v říši Szasse Tama udržela.

 



Dobrodruhové

 


Za staletí machinací, plánů a spiklení se zulkirové naučili, že i oni sami jsou sledováni organizacemi Harfeníků, Kultu draka nebo Zentarimy.
Na většině území Thaye nelze magicky ani sílou mysli sledovat osoby nebo skrytě pozorovat. Pro agenty spolků a organizací, které se o dění v říši mágů zajímají, nezůstává nic jiného, než se uchýlit k osobní návštevě Thaye.
Skupina dobrodruhů je však v Thayi neustále sledována. Ti, jenž jsou podezřelí z výzvěd, jsou okamžitě popraveni. Toto obvinění slouží zároveň Rudým mágům jako vhodná zástěrka vražd nepohodlných osob.

Dobrodruhové však nejsou v Thayi jenom vražděni nebo sledováni. V okolí Delhumide v Horách úsvitu je mnoho ruin z dob vlády Mulhorandu a zulkirové i tarchioni by svou pozornost rádi obrátili na problémy za hranicemi říše, ne na monstra a zapomenutou magii, která jim komplikuje životy. Trosky starých měst proto dovolují prolézat desítkám různých podivínů a zajímá je jenom podíl z nalezených pokladů.

Obyčejní lidé se cizinců spíše straní. Až příliš dobře si uvědomují, že zdejší tradice a právo  neovládají a setrvávat v jejich blízkosti by jenom zbytečně rozdráždilo některého z Rudých mágů. Na druhou stranu je občas využívají šlechtici pro vlastní machinace díky jejich neznalosti zákonů a tradic.

 



Politika a moc

 


V Thayi jsou moc a politika nerozlučně propojeny. Ti, kteří vládnou, mají moc, aby vládli. Většina Rudých mágů patří mezi šlechtice (kromě některých zvláštních výjimek) a v každém kraji by byli respektováni už jenom pro krevní linii a schopnosti. Avšak ti na vrcholu moci – zulkirové - se tam museli vyškrábat skrz hromady mrtvol, pletichaření a vydírání.
Bohatství Cechu zahraničního obchodu může tuto starobylou tradici změnit. Úředníci stojící v hierarchii Cechu na vyšších postech se doslova katapultovaly, díky svému  nově nabytému bohatství, mezi zulkiry a nejbohatší šlechtice. Někteří z nich (např. Samas Kul, Pán Cechu zahraničního obchodu) si uvědomují, jak pomíjivé bohatství může být – hlavně tváří v tvář některým válečně naladěným zulkirům a tarchionům. Své zlato tak mění ve vliv a moc, která jim může z dlouhodobého hlediska zajistit stálý příjem z obchodních enkláv a znejistit nepřátele.



Vláda


O zemi rozhoduje rada osmi zulkirů konsensem, ale debata se občas zvrhne v otevřenou hádku. Největším vlivem disponuje zulkir nekromancie, Szass Tam, a jeho oponenti už dávno pochopili, že kostěje z úřadu vyžene jedině trvalá smrt.

Tarchioni jsou jmenováni zulkiry a jejich úkolem je vládnout 11 provinciím, tzv. tarchům. Tarchioni odpovídají za jmenování lokálních úředníků - autarchů. Tarchioni je střídají poměrně často - ať už z důvodu inkompetence, hlouposti či nepotismu. Autarchy, kteří prokážou svoje schopnosti, často obcházejí podivné smrtelné nehody. Důvodem je strach tarchionů z konkurence a neochota propustit svoje místo jiným.
Obchodní enklávu má na starosti kazark, pozice rovná autarchovi, ale ve skutečnosti prestižnější - kazarkem se může stát jedině Rudý mág. Nejvyšším postem, který může Thayan (bez členství v elitní společnosti Rudých) dosáhnout, je pozice tarchiona.

Rozhodování by mělo přecházet od zulkirů k tarchionům a kazarkům a od nich k jejich podřízeným. Ve skutečnosti zulkirové rozkazují všem kolem sebe. A protože jich je 8 a každý z nich má jinou agendu, často jsou jejich příkazy v ostrém rozporu. Thayané, kteří rozkazy dostanou, se tak musí rozhodovat, který příkaz nevyplnit a riskovat zulkirův hněv.
Právé tato roztříštěnost je slabým místem země. Neexistuje nikdo, kdo by hašteřící se strany a znesvářené frakce sjednotil. Pokud by jeden ze zulkirů tohoto cíle dosáhl, Faerûn by se měl začít bát.
Posledním příkladem nejednotnosti je současná strategie Thaye „neválčit, ale obchodovat“, která má i mezi vládci zaryté odpůrce. Kromě Nevrona a Aznara Thrula jsou to tarchioni Azhira Kren (Gauros) a Homen Odesseiron (Surtaj). tihle dva plánují bleskový útok proti městu Mulsantir. Pokud vyhrají, z Eltabaru jistě nezazní nesouhlas a oni získají zpátky svoje místo mezi ostatními tarchiony a prestiž, kterou ztratili, když se nechtěli přidat k plánům Cechu zahraničného obchodu převzít vládu ekonomicky.

Zulkirové se rekrutují z těch, kteří projeví zájem o politikum. Rudí mágové patřící do specifické školy magie si vyvolí svého zástupce, který školu v radě zulkirů reprezentuje. Pokud není žádný kandidát, frakce nebude mít v radě zastoupení. Jednou zvoleni, zulkirové dobrovolně neopustí svoji pozici – pouze vlastní rezignace nebo jejich smrt je zprostí povinností funkce.
Kandidát na pozici zulkira musí projít důkladní zkouškou znalostí arkány (kouzelník nebo mág na minimálně 11.úrovni). Pokud je kandidátů více, musí se vzájemně měřit v dovednostech a moci ve svém oboru. Pro mágy věštění je tato činnost bezpečná (ten s nejpřesnější odpovědí je vítěz), ale pro zaklínače nebo přivolávače se střety končí krvavě.


Symboly

 

Rudí mágové a jejich služebníci používají několik druhů znaků a symbolů. Mimo Thay býva k  vidění nejčastěji přeskakující rudý plamen se zlatým okrajem na černém nebo tmavěfialovém pozadí.


Politické frakce


Mezi Rudými mágy existují primárně dva výrazné proudy. Imperialisté jsou oddáni expanzi a dobývání okolních zemí a postupně celého světa. Pokusy o dobytí Aglarondu či Rašemenu však vždy z toho či onoho důvodu selhaly. Neúspěchy připisují na vrub Badatelů. Ve skutečnosti Imperialisté doplácejí na kulty osobnosti a „frakce ve frakcích“, takže jejich síla se drobí a jednotlivé výpravy nemají příliš velkou šanci uspět.
Badatelé naopak věří, že cílem existence mága by měl být výzkum magie, objevování nových kouzel a pravidel – a následně jejich použití k dosažení většího mistrovství arkány.
Badatelé nemají zájem se účastnit výprav, pokud nejsou přesvědčeni, že získají cennou věc pro svůj výzkum.
Ani jedna z frakcí není příliš organizovaná, brání tomu podezřívavost a velikášství jejich členů.
Hlavním lídrem Imperialistů je Lauzoril, zulkir zaříkání, jehož plány a machinace se dostaly i do pozornosti Harfeníků. Badatele zastupuje Sabass z Thaye.

Článek vložil Alwaern | Dreams of Red Wizards IV (compiled and updated) 01.02.2015
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 2 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12965703010559 secREMOTE_IP: 34.229.223.223