Generátor města

Budovy s určitými funkcemi
Začněme s pěkně dlouhým seznamem různých budov s různými funkcemi. Půjde o administrativu města, ale i o budovy, které užívají různí řemeslníci k přímému i nepřímému poskytování služeb. Zeptáme-li se totiž "proč se jeden stěhuje do města?", častou odpovědí bývá přístup ke všem možným službám a výhodám, které s sebou centralizovaná civilizace nese. Město si zakládá a roste na takovýchto službách, vztazích a komerci.

Řada však příjde i na jiné typy budov - ubytovací, odpočinkové, apod. (čím větší je město, tím rostou i nároky obyvatel a provázanost služeb).

Zde je tedy slibovaný výčet (kategorií) budov:

Administrační budovy: městská hala, městský sál, fórum, zasedací hala, palác, soud, atp.
Služby: nemocnice, krematoria, stáje, lázně, ochranka, atp.
Vojenské budovy: věže, věžice, pevnosti, strážnice, mosty, pozorovatelny, brány, zbrojnice, vězení, kasárny, tvrze, atp.
Magické budovy: observatoř, magická baterie, knihovna, akademie, magické zřídlo (studna), atp.
Vzdělávací budovy: škola, akademie, knihovna, skriptorium, atp.
Skladiště: sýpky, pošty, zbrojnice, černé trhy, pašeráci, atp.
Budovy s historickou hodnotou: muzea, monumenty, vítězné oblouky, stará náměstí a ulice, hřbitovy, atp.
Komerce: vetešnictví, zastavárna, bazar, banka, atp.
Okrasné prostory: parky, vodopády, zahrady, atp.
Náboženské: chrámy, monumenty, atp.
Podzemí: přímé vstupy, stoky, hrobky a katakomby, atp.
Potravináři: pekař, mlýn, farmy (obilné, zvířecí), řezník, uzenářství, rybáři, palírna, pivovar, zelinářství, atp.
Řemeslnící: kovář, koželužec, alchymista, fabrika, atp.
Přeprava: lodní, říční, pouliční, meziměstská, karavana, stáje, atp.
Důlní budovy: kamenolom, hloubkové doly, slévárny, atp.
Zábava: hospody, bordely, arény, veřejná představení (cirkus), divadla, atp.
Ubytování: domy, ubytovny, hospody, hotely, stáje, atp.

K funkci budov: jedna budova nemusí být striktně definovaná k jednomu účelu; klidně může sloužit více potřebám. Také můžeme vymyslet budovu, jejíž původní funkce byla recyklována v něco jiného (představme si třeba obrovskou arénu předchozí civilizace, přetvořenou na obytný blok). Takovéto triky s budovami dělají prostředí zajímavější, nenechávají jej sterilně suché.

Provázanost budov
Asi každý pochopí, že stavět ve městě pilu a truhlářství (oboje zpracování dřeva) nedává žádný smysl, pokud se město nachází na poušti, ve které bývá přirozený nedostatek dřevin. Každý výrobní cyklus funguje jen tehdy, pokud všechny jeho komponenty fungují též. Z našeho příkladu je jasné, že truhlář potřebuje nahrubo připravené dřevo z pily, která vyžaduje zásobení kmenů stromů od dřevorubce. Nejsou stromy, dřevorubec se nedokáže uplatnit, celý tento výrobní koloběh proto padá. Dřevovýrobní koloběh by se však dal opravit jinými způsoby - např. dovozem dřeva ze vzdálených krajin.

Pokud by ve městě mohl jiný cyklus výroby/ služeb fungovat, položme si další otázku: ujal by se? Například 20 hospod v městečku o šesti stech obyvatelích by neslavilo úspěch, i kdyby se jednalo o kraj největších pijáků.

Provázanost města a okolí, tj. vnější vztahy
Město je poměrně stísněným prostorem – prostorem, v jehož jádře je každý metr čtvereční odměřován zlatem. Proto některé budovy z funkčních koloběhů, na kterých je město závislé, bývají situovány opodál, v kraji nedaleko města. Nejčastěji se jedná o farmy (a potravinové koloběhy) všeho druhu – např. obilná pole. Může jít ale i o zdroje vzácnějších komodit – doly na drahé kovy, kouzelné studnice, botanické zahrady se vzácnými bylinami, apod.
V neposlední řadě nesmíme zapomínat na přilehlé vesnice a samotky, které také mohou mít svůj přínos.

S těmito občany bývá město též spjato různými dohodami o vzájemné spolupráci. Vliv města obvykle šahá i do přilehlého okolí, ve kterém si město též hájí své zájmy. Usedlíci z okolí mohou do města volně vstupovat, je jim umožněn obchod (platí pro ně např. zvýhodněné ustanovení volného obchodu). Také je postaráno o jejich ochranu – a to i vojenskou cestou.
Mluvíme-li o vojenství, pak je téměř jisté, že větší město bude mít rozmístěno své vojenské hlídky i v přilehlém okolí; a to jednak obcházejíce určité trasy za pohybu, ale i jako posádky v menších strážních pevnůstkách.

Změna v koloběhu a následky
Jak jsme si již naznačili, město si zakládá na poskytovaných službách a výhodách různých koloběhů (ekonomických/ výrobních/ potravinových, atp.). Stačí krůček a město se na některých svých kolobězích stane závislé. Obyvatelé začnou považovat výhody pro ně z těchto koloběhů plynoucí za dané, samozřejmé. Jenže pak může jednou přijít krušná doba, kdy budou některé z těchto koloběhů narušeny.

Může dojít k nepříjemnému hladomoru, kdy potravinový koloběh nedokáže uživit všechny hladové krky. Může dojít k vyčerpání místního zlatého dolu a následného krachu většiny zbohatlíků, kteří doposud krmili daněmi městské pokladnice. Může městem propuknout zhoubná nemoc, kterou žádný léčitel nedokáže okamžitě vyléčit.

Jak bude takový otřes koloběhu ve městě asi probíhat? Případně proběhl již někdy v minulosti? A jaké zanechal následky?