Protagonista v záři reflektoru
Před koncem této své úvahy bych rád poukázal na ještě jednu věc, která s vším, co jsem doteď zmínil, souvisí, a zároveň do jisté míry stojí nad tím. Je to jakýsi důsledek sociálního aspektu hry. Tím aspektem mám na mysli prostor každého hráče ve hře z hlediska času. To, kolik má hráč ve hře časového prostoru, totiž velmi úzce souvisí s jeho vlivem, který může na výsledný herní obsah, tedy příběh, uplatnit, ať skrze postavu nebo skrze pravidla. Veškeré ostatní úvahy a techniky totiž ztrácejí na významu, pakliže k nim hráč nedostane ve hře prostor nebo toho prostoru nedostane dost. Je potřeba nejen hráčům umožnit častý vstup do hry, ale zároveň je dobré tento vliv udržovat nějak rovnoměrně mezi všemi hráči. Netýká se to jen prostoru v mechanické a rozhodovací rovině, ale i v rovině ztvárnění role, ať už jakoukoli formou nebo četností situací, kdy postava může zazářit. Zároveň je ale důležité mít na paměti omezený čas herního setkání a nutnost jisté plynulosti a dynamiky hry. Toť ovšem věc velmi individuální, již si musí každá skupinka společně nastavit sama. Je to jemná alchymie a jedna z nejdůležitějších úloh nejen vypravěče, ale i samotných hráčů.
Vliv postav na příběh a herní události je samozřejmě velmi rozsáhlé téma a dalo by se mu věnovat několik rozsáhlých článků. Tuto mou úvahu berte tedy jen jako stručné zamyšlení a jen jeden z mnoha možných pohledů. To nejdůležitější, co si z něho podle mě můžete vzít, je vědomí faktu, že některé věci, které bereme jako samozřejmost nebo si jich ani nejsme vědomi, mohou mít zásadní vliv na to, jak hra probíhá. Nečekám, že všechny skupinky si moje rady a nápady vezmou k srdci. Není to návod, jak hrát, je to jen série doporučení, nad kterými je podle mě dobré se zamyslet a zvážit jejich význam ve vaší hře. Rozhodně není na škodu tyhle věci probírat ve skupince kolektivně. Každopádně, jak už jsem řekl, je to jen jeden z možných směrů, jak se na danou problematiku dívat, který, jak doufám, někomu třeba pomůže určité věci vidět i jinak.