Závěr

Rokem 1290 a vznikem spojené Hansy bychom mohli skončit. Toho roku mohl křesťan bez větších problémů plout z Rigy na východním pobřeží Baltu až do Akkonu na východním pobřeží Středozemního moře, aniž by mu hrozilo větší nebezpečí. Stav věcí těžko myslitelný roku 1090, kde by nic podobného nikoho ani nenapadlo.

Zrychlený oběh zpráv a zboží urychlil běh událostí; všechno, co se kdysi šířilo pomalu a skoro náhodně, mohla přivést námořní loď během pár měsíců. Veslici s plachtami trvala cesta z Marseille do Svaté země něco přes dva týdny; plachetnici zhruba měsíc; proti mnohaměsíčnímu trápení po zemi to bylo oboje nesrovnatelně jednodušší a pohodlnější, a ve 13. století už po zemi necestoval prakticky nikdo.

Doplňme dalšími Zimákovými údaji, že cesta lodí z Číny na Nikobary trvala 40 dní, z Nikobar do jemenského Adenu 60 dní, z Adenu do egyptského Aidabu dalších 20 dní, z Aidabu přes poušť k Nilu asi tři týdny. Pokud tedy zboží putovalo přes Egypt a Alexandrii; konkurenční větev cesty vedla do Tureckého Trapezuntu. Tam už ho mohl získat podnikavý kupec z Benátek, Janova nebo Pisy, a odtud se takové zboží mohlo dostat k Evropanům. Z čehož plyne, že zboží mohlo z Číny do Francie dorazit ideálně tak za půl roku od svého vzniku, což je až překvapivě málo.

Ve 14. století potom zahrnovala Hansa 200 měst a měla flotilu o 1000 plavidlech a 100.000 tunách. Mimochodem, dává to průměr 100 tun na loď. Taková námořní síla je celá staletí předtím nemyslitelná; vlastně se tu větší loďstvo do té doby vyskytlo jen v tom krátkém čase, kdy Římané útočili na Británii.

Protikladem Hansy byla loďstva severoitalských měst, Benátek a Janova zejména. Stěží byla menší, než na severu – spíše větší, a přinejmenším se vyrovnala lodím Byzance v době největší slávy. Pokud někdo potřeboval zcela mimořádnou operaci, připomínající křížovou výpravu, mohl si prostě lodě těchto velmocí najmout.

Kromě těchto mimořádných námořních velmocí rostly i národní námořní síly. Prakticky každá země u moře už měla vlastní lodě. Těm patřila budoucnost; každé další století bude znamenat nárůst lodní tonáže, počtu lodí i jejich velikosti a vybavení.

Poslední, co stojí za zmínku, je rozdíl technické kvality lodí a jejich schopnosti. Názor, že se všechna podstatná vylepšení zjevila jako zázrakem v 15. století pokládám za nepřesný a neúplný. Viděli jsme vznik několika klíčových vynálezů už hluboko v době křižáků. A co se týče schopností těchto lodí, lze uvést například, že Azory se objevily na starých janovských mapách mezi lety 1317 a 1339. Což rozhodně nesvědčí o nějaké opatrné kabotážní plavbě podél břehu…