Role postav
napsal Rob Heinsoo
Dovolte mi povědět vám o mé postavě, Nilsovi a jak přispěl elegantními poznámkami ke koncepci rolí povolání ve 4. edici.
Nils není postava 4. edice, je to moje stará 3.5e postava z tažení Marka Jessupa "Nine Chords" (Devět akordů). V Markově světě je devět božstev, jedno pro každé z devíti přesvědčení. Každý z bohů je velký bard jehož osobní potěšení a kosmické síly vyplývají z rituálního chvástání se před ostatními bohy o tom, jak jeho stoupenci někomu nakopali zadky. (Možná, že tohle uspořádání bude víc vypovídající, když zmíním, že Mark je ředitelem marketingu tady u Wizards of the Coast...)
Ve světě jako je tenhle někdo v družině musí hrát barda. Ale když se objevila pracovní koncepce povolání, všichni dali přednost bojovníkovi, knězi, čaroději či tulákovi a nikdo nebyl ochoten zalehnout ten loutnový granát vlastním tělem. Mark z nás byl zklamaný. Nesnáším vidět zklamaného DMa a tak jsem slíbil, že se vydám do země bardů jen co budu spokojen s Nilsem jako bojovníkem.
O čtyři úrovně máchání obouručákem později se Nils vydal na cestu loutny a flétny. Moje příležitosti k hraní role se zvýšily, protože jsem byl nyní mluvčím skupiny a jejím PR agentem. Ale ve střetnutích zaměřených na boj a nikoliv na hraní rolí byl Nils otlačen do formičky, které basketballoví analytici říkají "tweener", příliš slaboučký než aby hrál vpředu s hraničářem a barbarem a neschopný dalekonosných střel jako čaroděj.
Družina ocenila bonusy za zpěv, které Nils poskytoval a stejně tak i občasné kouzlo haste, ale poskytování těchto bonusů znamenalo strávit přinejmenším dvě kola na začátku boje vylepšením všech ostatních aniž bych já sám něco udělal, snad možná až na nějaký pohyb. Jakmile jsem se pustil do boje, přežil jsem uvážlivým užíváním odbornosti Combat Expertise.
V době, kdy tažení zpomalilo na sezení jednou či dvakrát do roka jsem hrál Nilse po sedm pouze bardských úrovní a získal mnohem jasnější perspektivu problémů, kterým čelí v D&D postavy bez jasné niky. Bojovníci, tuláci, kněží a čarodějové zabírají ústřední místa v ekologii D&D družiny, zatímco bard zpívá ze zákulisí a neustále všem připomíná, aby nezapomněli na jeho +1 nebo +2 bonus k útokům a záchranám proti strachu.
Když jsme Andy (Collins), James (Wyatt) a já dali dohromady základní strukturu 4. edice, začali jsme s přesvědčením, že zajistíme, aby každé povolání plnilo v hráčské skupině klíčovou roli. Když bard vstoupí do stádia 4. edice, bude mít všechny rysy povolání a schopnosti, které mu pomohou plnit to, čemu říkáme role Vůdce (Leader). Jako postava, jejíž písně pomáhají spojencům lépe bojovat a obnovovat si životy bard nejlépe zapadne do družiny, která nemá kněze, tedy typického duchovního vůdce.
Narozdíl od svých 3. edičních protějšků je každý Vůdce v nové edici designován tak, aby poskytoval spojenecké výhody a léčivé schopnosti bez toho, aby vyplýtvával příliš mnoho svých akcí v módu pečovatele o skupinu. Kněz, který
chce utratit svoje akce nezištně toho bude nakonec schopen, ale kněz který to chce spojit s bojem nablízko nebo zpoza řad spolubojovníků zaříkat svatými slovy a svatým symbolem by neměl být neustále nucen řešit zranění. Určité množství léčení plyne z povolání Vůdců i když se zaměřují na přímé pobíjení nepřátel.
Potřebuje každá skupina Vůdce? Ne nutně. Hodí se mít v družině víc než jednoho Vůdce? Možná.
Dohodli jsme se na klíčových rolích, nikoliv na nutných rolích. 4. edice má mechaniky, které umožňují družinám, které chtějí fungovat bez vůdce či člena jiné ze třech dalších rolí, aby fungovaly. Dobrodružství je obvykle snazší, má-li družina Vůdce (Leader), Obránce (Defender), Útočníka (Striker) a Artilerie (Controller), ale žádná z těchto čtyř rolí není absolutně nezbytná. Skupiny, které zdvojnásobí či ztrojnásobí jednu roli, zatímco jiné nechají prázdné budou čelit odlišným výzvám. Budou mít jiné silné stránky. Tento typ experimentu budeme řešit v následujících osmi měsících. Mezitím vám řekneme víc o ostatních rolích.
A ještě jedna věc, než půjdu, jelikož jsem začal povídáním o Nilsovi. Tentokrát mi dovolte říct Nilsovi pár věcí přímo: "Byla legrace tě hrát Nilsi. Ale až se uvidíme znovu v budoucí inkarnaci, tak až čaroděj Al-Faregh a barbar Jum budou sekat zřící, budeš bojovat s nimi namísto toho, aby si žongloval kuželkami a zpíval národní hymnu."