The Book of Unremitting Horror
Dave Allsop a Adrian Bott
Pelgrane Press, 2007
Knížka The Book of Unremitting Horror vyšla původně jako doplňující příručka pro d20 Modern, nabízející specifický pohled na horor. S vydáním her v systému Gumshoe byla přepracována pro tuto hru a dá se považovat za jakési rozšíření pro Fear Itself (eventuelně i pro The Esoterrorists, ale to spíše méně).
První dojmy
Obálka je dobře provedená, byť syrově odpudivá obluda v popředí a další podobné příšerky všude možně nejsou zrovna něco, nač bych se toužil dívat každodenně. Sazba a provedení je černobílé a vcelku solidní, textu i ilustrací tak akorát. Obrázky tentokrát nejsou všechny od Huguenina, jak jsme zvyklí, některé maloval jeden z autorů Dave Allsop ještě pro původní – d20 verzi.
O čem to je
The Book of Unremitting Horror je klasická doplňující příručka. Nabízí několik nových vlastností a pravidel pro GUMSHOE hry, podle mého skromného mínění zbytečně komplikujících, takže doporučuji přeskočit.
Další na řadě je velmi vyčerpávající (v obou smyslech toho slova) seznam různých netradičních hororových bestií. Vzhledem k tomu, jak skoupé byly na nějaké příklady protivníků hry, jimž je toto určeno jako doplněk, není tato část úplně k zahození. V Esoterroristech to mohou být bestie přivolané protivníky ve Fear Itself asi poslouží o něco lépe respektive častěji či jako ústřední antagonisté.
Následuje seznam hororových artefaktů. Ani tady autoři nezapřou svou zvrácenou fantazii, ale budiž i pro tyto temné předměty si dovedu představit herní využití, byť spíše zřídkavé. Za zcela zbytečnou považuji nově doplněnou pasáž srovnávající svět hry The Esoterrorists a ten nabízené zde – Unremitting Horror, jednak by se dala shrnout dvěma větami, jednak ve mne klíčí podezření, že je v knize stejně jen proto, aby v ní bylo něco specificky určeného pro tuto hru a zasáhla tak širší cílové publikum, protože jinak si zjevně sedne spíš s Fear Itself.
Následující kapitola nahazuje v kondenzované formě nápady na několik hororových scénářů, které si můžete dopilovat sami. Závěr pak tvoří dvě dobrodružství. Jedno z nich – The Final Chase – bylo upraveno z varianty pro d20 systém. Odehrává se v Londýně, kde se přítel postav zaobývající se tajemnem dostal v důsledku svých zájmů do potíží a kde se na svět vynoří hrůza z toho nejméně pravděpodobného důvodu – z lásky. Dobrodružství je možná trochu volnější než je zvykem u GUMSHOE systému, ale to není na škodu – stále zachovává strukturu scén a určité příběhové osy.
Druhé dobrodružství – Crook’s End – bylo sepsáno nově pro tuto verzi knihy a je poněkud netradiční. Oproti klasickému schématu postavenému na scénách jsou zde postavy v uzavřeném prostředí – strašidelném domě, z něhož není úniku, tedy pokud postavy nerozluští jeho tajemství. Místo scén zde tedy nastupují po domě rozeseté stopy. Je to zajímavé odchýlení se od zaběhnutého provedení a nepostrádá nápad, i když obsahuje i řadu klišé a odkazů na klasické hororové filmy (jak je ostatně u Fear Itself zvykem).
Závěr
Pro hráče Fear Itself skoro nutnost, vzhledem k tomu, že hra nemá jinak žádnou podporu a zřejmě ani mít nebude. Pro hráče The Esoterrorists naopak spíš zbytečnost, mnohem lepší bude počkat na Esoterrorists Factbook, který by měl vyjít v nejbližší době případně si koupit nějaké dobrodružství k této hře. Úroveň jednotlivých kapitol je různorodá a trochu poplatná tomu, že šlo původně o doplňující příručku k d20 Modern. Na druhou stranu, viděl jsem i řadu horších doplňujících příruček…