Aférka Iggwilv a Graz'zte

Zde se podíváme na spletitý příběh Iggwilv, Matky čarodějnic a autorky nechvalně proslulého Demonomiconu a jejího příležitostného rivala I mlence, démonického knížete Graz’zte. Napsal John Rossomangno.
Napsal Alnag

Neztracená láska

Není nic zvláštního na člověku hledajícím svou ztracenou lásku. Vidím to ve tvých očích. Ta, na které ti záleží, tě zanechala v temnotě a ty potřebuješ mou pomoc, abys ji našel.

Upokoj se, příteli. Už o ní víme. Bezpochyby tě překvapí, že i my po ní pátráme. Možná, že posdílet naše vědění nás dovede k výsledku, který bude pro nás oba výhodný. Víš, můj bratranec se má později dnes večer vrátit a očekávám, že přinese novinky o místě pobytu tvé milé, neboť ač tobě dokázala uniknout, nám nikoliv.

Nechmuř se tolik. Musíš uznat a přijmout fakt, že i my ji stíháme. Ale netrap se, můj příteli. Dokud se můj bratranec nevrátí, sdělím ti příběh jiné milostné aféry, abychom ukrátili čas. Mnoho bardů ji považuje za největší milostný příběh, jaký multiverzum poznalo, neboť odhaluje znepokojivé základy touhy. Vypráví o temném původu lásky a našeho bažení vlastnit to, co vlastnit nelze.

Takže teď, když ti budu líčit příběh Iggwilv a Graz’zte, nech svou mysl bloumat. Rozmýšlej nad láskou, která tě ovládá. Vzpomínej na její slova a skutky a pak rozvažuj, co ti přinese budoucnost.

Ta stará černá magie

Začněme naší počestnou pannou. Ta měla v průběhu let mnoho jmen: Nataša, Hura, pak Taša a nakonec Iggwilv. Ach, to jméno popíchlo tvou paměť, což? Jsem si jista, že jsi jej slyšel jen mimochodem – vypadáš jako zbožný člověk s rukama sedláka, spíš než ten typ, co by vyvolával démony. Ale možná je někdo z příbuzných studentem Umění? A co tvá ztracená láska – nezmínila jej snad? No nic. Jsi příliš moudrý, alespoň doufám, aby sis zahrával s takovou černotou.

Iggwilv je známa jako Matka čarodějnic a je tou, jejíž ruka sepsala Demonomicon. Její titul je, odvážím se to tak říct, trochu nadsazený, neboť Iggwilv byla adoptivní dcerou Baby Jagy, pravé Matky všech čarodějnic. No a to je jméno, s nímž jsi určitě obeznámen.

Ale Iggwilvino temné studium v síních nechvalně proslulé chaloupky té stařeny jenom začalo. Po období mladické rebelie, pleníc zapečetěné hrobky mystických pokladů, které se neměly dostat do rukou smrtelníků se zlými úmysly, upřela Iggwilv svůj zrak k hlubším, temnějším mystériím.

Vlichotila se do přízně arcimága Zagiga Yragerna. Tento mocný čaroděj nebyl připraven na zbraň tak prostou, jakou byl chtíč, a brzy přestal naslouchat těm, kteří otevřeně hovořili o jeho skandálním vztahu s jeho učednicí a občas je počastoval i proměnou v něco odporného.

Pod Zagigovým vedení Iggwilvina posedlost Propastí a jejími obyvateli jen vzkvétala. Ti dva úspěšně vyvolali ohavného knížete klamu Fraz-Urb’luua a uvěznili jej v útrobách hradu Jestřábí. Ačkoliv měl Zagig v úmyslu naučit svou chráněnku vše o péči a opatrnosti nutné při jednání se zajatými ďasy, nabírala Iggwilv další instrukce od zajatého démona. Z šeptaných lží a polopravd, jež kníže klamu chrlil, kterak usiloval o svou svobodu, extrahovala nesčetná tajemství.

Po sepsání všeho, co považovala za hodnotné vědění Zagiga a Fraz-Urb’luua, se Iggwilv jedné noci vytratila, ale ne bez toho, že by vyplenila knihovnu svého milovaného mistra. Největším úlovkem, s nímž uprchla, byl Zyxův manuskript, původní magický text, který se stal základem iggwilvina Demonomiconu. Ukradením jeho práce a jejím zařazením do své vlastní okradla Zagiga nejen o jeho majetek, ale i o jeho úspěchy.

Hmmm… tvůj utrápený výraz se vrátil. Jistě ne kvůli řečem o krutosti a v noci ukradených zakázaných předmětech, že? Možná je to už v povaze zrady, že je krutá a neočekávaná? Jsem si jistá, že i Zagig si kladl otázku, jak brzo v jejich vztahu se v mysli jeho milenky zrodil její plán.

Námluvy a kalamity

Když Iggwilv utekla Zagigovi do Jatil, prahla jednoduše po větší moci a větší vládě nad světem okolo sebe. Říkalo se, že zesnulý mág Tsojcanth leží pohřben někde v těch horách. Jen pár smrtelníků vědělo, že Tsojcanth byl půldémon, který se za smrtelníka roky vydával, a že svůj talent pro klam zdědil po svém otci, Fraz-Urb’luuovi.

Se svými znalostmi spoutání, které získala od Zagiga a z konverzací s Fraz-Urb’luuem, se Iggwilv pustila do monumentálního střetnutí vůlí s Tsojcanthem a nakonec zvítězila. Pokořený, plnil půldémon Iggwilvinu vůli po mnoho let a poskytl jí další vhled do problematiky ďasů z Propasti.

Ozbrojena těmito novými zjištěními, vyvolala Iggwilv démonického knížete Graz’zte a uvěznila jej. Na rozdíl Fraz-Urb’luua, jehož esence byla zakleta do basreliéfu nebo Tsojcantha, který byl uvězněn v prastarých jeskyních mimo dosah všech, fyzická forma Temného knížete byla Iggwilv dostupná a jeho okouzlující vizáž viděla den co den. Jak z něj šťárala informace ve snaza rozšířit Zyxův manuskript a tak započít první poznámky do Demonomiconu, zjistila Iggwilv, že nedokáže snést přítomnost nikoho jiného, než Graz’zte. Jen on samojediný byl hoden její pozornosti.

Iggwilv se stala známa jako Královna čarodějka a vládla Perensku při úpatí Jatil. A byť to byly síly jí uvězněných démonů, které ji činily neporazitelnou, pojala za svého milence v těch letech toliko Graz’zte. Těch pár, kteří vkročili na její dvůr a přežili, hovořilo o Temném knížeti usazeném po jejím boku. Ale nemylte se – byl podřízen její vůli stejně, jako když jej čerstvě vytáhla z Propasti.

Iggwilv a Graz’zt zrodili syna, zkaženého Iuze. Tento ohavný potomek měl přinést světu nezměrné utrpení, ale nemusíte se zabývat potěrem tohoto nečistého spojení… přinejmenším zatím.

Možná to byla Iggwilvina víra, že ovládla Graz’zte stejně jako okouzlila Zagiga, co vedlo k její samolibosti. Nebo možná nakonec podlehla týmž touhám, které předtím tak lstivě snovala. Tak či tak nevyhnutelná zrada Temného knížete ji zastihla nepřipravenou.

Díky jejím častým vyvolávacím rituálům se trhlina do srdce Propasti umístěná pod Iggwilviným doupětem začala povážlivě zvětšovat. Graz’zt navrhl způsob jak prasklinu zapečetit s použitím spoutané esence častokrát zanedbávaného Tsojcantha. Iggwilv souhlasila, ale když podstoupila rituál, půldémon o němž si myslela, že je podrobený hrůzou vybuchl s téměř zdrcující divokostí.

Graz’zt si vychutnával zápas své paní a když se vynořila nesmírně vyčerpaná, ale vítězná, zaútočil bez milosti. Jejich titánská bitva prý otřásla samými základy Jatil, neboť vášeň páru hnala jejich nenávist stejně mocně, jako dříve sytila jejich chtíč. Dokonce i Iuz, pokoušející se oddělit své svářící se rodiče, byl roztržen ve dví na lidskou a démonickou polovinu.

Konečně se Graz’zt vytrhl z držení své milenky a vrátil se do Propasti. Iggwilv zůstala vyčerpaná a téměř zbavená moci. Člověk si říká, jestli muka Temného knížete zbavila síly zasadit poslední, rozhodný úder nebo zda bylo Iggwilvino přežití vědomou volbou. Byla to laskavost nebo krutost nechat ji opuštěnou? Vzhledem k tvému zármutku, nejsi asi ten pravý, koho se ptát.

Život v hříchu

Iggwilv si byla jistá, že Graz’zt nezapomene na to, jak jej zneužívala, i přes cokoliv, co sdíleli. Jak se snažila znovu nabrat svou sílu a znovu získat mystické poklady, které ztratila, když se její panství rozpadlo, žila Matka čarodějnic ve strachu, že ji naleznou Graz’ztovi démoničtí zvědové. A brzy se tak stalo – načež ji odvlekli do trojvrstvé říše známé jako Azzagrat, kde se stala objetí krutých rozmarů Temného knížete.

Ač jsem pošpinila ústa vyslovováním jmen ďasů v tomto příběhu, nemám v úmyslu hovořit o ohavných zvrhlostech, které se odehrávaly v podzemí prostém naděje pod městem Zeltar. Leč z těchto bídných skutků se zrodilo nové porozumění stejně jako další nestvůrný potomek. Iggwilv byla často spatřována na veřejnosti s dítětem, ale tyto okamžiky byly nelidsky krátké, a Graz’zt věnoval mnoho síl tomu, aby indentitu a místo pobytu svých potomků ukryl před svými nepřáteli.

Graz’zt a Iggwilv došli k pochopení, že nemilují nic více, než nenávidět jeden druhého a že k ničemu nechovají větší zášť než k lásce mezi sebou. K hrůze a škodě chotí Temného knížete, bylo Iggwilv povoleno pohybovat se volně chodbami Stříbrného paláce a kout pikle po boku svého kdysi vězně, bývalého milence a nedávného únosce.

Její rady a mimořádné znalosti démonologie vedly Graz’ztova tažení manipulace a dobývání. Iggwilv často zapuzovala spolehlivé rádce nepřátel Temného prince do světa smrtelníků, kde páchali nevyslovitelný zmar. Taková byla její síla, že dokázala odvolat celé legie nižších démonů z bitevního pole, ponechávaje Graz’ztovým nepřátelům nedostatek sil, aby odolali útoku Temného prince. Tyto vymístěné démonické legie se objevily jinde, rozhněvané a krvežíznivé, vedoucí k pádu celých států ve světě smrtelníků.

Graz’zt se žárlivě snažil zničit jakéhokoliv ďasa, který kdy měl s Iggwilv co do činění. Jakkoliv pomateně to může znít, divoce zaútočil na Fraz-Urb’luua, jednoduše proto, že byl tento démonický kníže klamu kdysi též Iggwilviným vězněm a hračkou – „privilegium“, které si Graz’zt nepřál nadále s nikým sdílet.

Protože byli Iggwilv a Graz’zt navždy ostražití k vzájemným machinacím, panovalo mezi nimi pramálo důvěry, pokud vůbec nějaká. Nicméně, pár často držel pospolu čistě k rozhněvání těch, kteří se snažili jejich dysfunkční pouto rozbít. Graz’zt často mával Iggwilv před svými soky jako výhrou, pobízel je, aby se od ní nechali svést, a pak je ničil tajemstvími, které z ni v posteli jeho choť vymámila. Skrze sérii těchto dostaveníček Iggwilv přikládala do ohně žárlivosti Temného knížete více a více a nechávajíc otevřené, zda by jej skutečně zradila.

Chodby Stříbrného paláce bzučely pomluvami. Mnohé byly pravdy zrozené ze zvráceného vzájemného zacházení jich obou, ale některé byly lži zaseté politickými i romantickými soky. Nesčetní nepřátelé se snažili vrazit mezi ně klín, obávajíce se, že pokud se Temný kníže a Matka čarodějnic sjednotí, mají potenciál ovládnout propast vrstvu za vrstvou.

Byly to ale pletichy ještě jiného démona v podobě smrtelníka, Tuernyho Nemilosrdného, které nakonec zlomily jejich zvrácené pouto. Aby Graz’zte rozhněval a získal Iggwilvinu pomoc s pletichami týkajícími se jejího syna Iuze, neutralizoval Tuerny magii, která držela Iggwilv v moci Temného knížete.

Ve Stříbrném paláci se rozhořela kataklyzmatická bitva, ale ani Iggwilv ani Graz’zt nebyli ochotni zasadit rozhodný úder. Namísto toho ničili síně plné pokladů nevyčíslitelné ceny, odpravovali oblíbené služebníky a konkubíny a vyměňovali si jízlivé poznámky v nečistých jazycích. Oba měli nějakou svou sílu v zásobě, dobře majíce na paměti svůj zubožený stav po předchozím zápase. Graz’zt nakonec poskytl Iggwilv bezpečnou cestu z Azzagratu. Množství démonických služebníků přeneslo její výzkum rituálů a nashromážděné relikvie do sídla někde v Astrálním moři. Co se týče démonických rozvodů, tohle bylo tak blízko přátelskému, jak jen lze, vzhledem k tomu, o koho šlo, neřekl bys?

Vrtkavá rovnováha

A teď už je tu jen doutnající dohra, démonický pár mající za to, že jsou „vyrovnáni“ ve všech utrpeních a drobných příkořích, která si způsobili. Zůstává mezi nimi pár tajemství a to by mohl být důvod k obavám, pokud ne sám fakt, že každá zrada může být stejně oplacena.

Namísto toho se zdá, že si Graz’zt a Iggwilv užívají rozehrávání občasných triků jeden proti druhému, s využitím agentů, o nichž očekávají, že ve svém úsilí selžou. Jejich rivalita nyní existuje jen jako připomínka starých dobrých časů. Protože co u nich platí za náklonnost, jsou vražedné pletichy a rafinované pasti.

 Jejich bývala hra na spolupráci v podkopávání jiných démonických knížat se překroutila v něco zlověstnějšího. Jak Graz’zt tak Iggwilv podporují a pomáhají komukoliv, kdo se chystá proti tomu druhému, ale jeden si nemůže být nic, nakolik je taková pomoc upřímná – a bývalí milenci si také nejsou jisti. Občas dobrovolně doručí spiklence ke dveřím svého rivala jako dárek. Mnozí dobrodruzi by si zachránili kůži, kdyby znali, ze všech věcí, důležitá výročí své démonické kořisti. Často až příliš pozdě shledají, že jsou pouhými dary a co se toho týče, ani ne moc cennými.

Mezitím se potomci Graz’zte a Iggwilv toulají sférami. Někteří se oddávají moci spojené s pověstí svých rodičů, rozsévajíce skázu, zatímco se jejich nepřátelé bojí jednat v obavách z odplaty. Povětšinou se každé z dětí hlásí k jednomu z rodičů, takže jsou věčnými pěšáky v delikátním zápasu mezi Temným knížetem a Matkou čarodějnic. Pár z těchto potomků jistilo pravdu o svých rodičích náhodou a bláhovým vyhledáním jejich dlouho-ztracených ploditelům… očekávajíc co? Lásku?

Řekni mi, příteli, jak daleko bys zašel, abys zjistil, zda jsi byl zrozen ze zla? Už vidíš, kam mířím. Je mi líto, ale aférka Iggwilv a Graz’zte s tebou má víc do činění, než si uvědomuješ.

Myslíš si, že dítě zrozené takovým rodičům je něco jiného než zrozená zkaženost? Dokážeš ve svém srdci najít lásku pro někoho počatého v děloze Propasti, a co je důležitější, bude ona tu lásku opětovat? Přemýšlej o těchto otázkách, zatímco budeš pátrat po své ztracené lásce. Jsem si jista, že až ji nalezneš, budete si mít ty i ona o čem povídat a já budu mít další příběh k vyprávění. 

Napsal Alnag 07.09.2013
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 4 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.14904808998108 secREMOTE_IP: 54.80.140.5