Cesta stezkami neviděnými

Hlubiny potemnělých hvozdů, skalnaté tváře zubatých vrchů a páchnoucí hladina stojaté bažiny jsou všechno stejně děsivé, stejně tajemné a stejně tak cizí běžnému člověku jako kdyby byly skutečně z cizích světů. A v některých případech i jsou. Varování držet se dál od prstenců muchomůrek, vyhýbat se podivným světélkům v lese a nezabíjet určitý typ ptáků v letu jsou víc než pověry vesničanů. Přinejmenším v některých oblastech představují nebezpečí stejně reálná jako počasí nebo dravci, protože zde vliv Vílí divočiny přesahuje do normálního světa. Kde stromy rostou nejhustěji a voda proudí nejrychleji, tam říše víl vrhá svůj stín do říše smrtelníků, protože příroda se pro ně stává branou mezi nimi. - Napsal Ari Marmell
Napsal Alnag

 

A ti kteří se narodili nedaleko, ti kteří chodí stezkami neviděnými a ti kteří znají pravidla přirozeného světa, který je pod vlivem Vílí divočiny – jsou trochu odlišní od ostatních svého druhu.

Neviděná stezka

V mnoha částech Světa je přesah mezi střední říší a Vílí divočinou zcela očividný. Terén a scenérie se náhle mění, vílí tvorové jsou běžní, magie se chová podivně a jedinec může snadno a jasně vstoupit z jedné reality do druhé. Ale ne všechna místa, kde jsou zdi mezi světem smrtelníků a světem víl slabé, možná ani většina z nich, takové nejsou. Křivolaké a zapomenuté cestičky se vinou mlhami mezi sférami a podrobují cestovatele vlivu obou světů. Oblouky větví a vztyčené kameny značí skryté průchody a hájky stromů existují tu víc plně ve světě smrtelníků tu plněji ve Vílí divočině v závislosti na ročním období nebo denní době.

Mudrci říkají těmto fenoménům „sférický průsak“. Ale mezi těmi, kteří zde loví a kladou pasti a podnikají dobrodružství, jsou známy jako Neviděná stezka.

Hraničáři, kteří kráčejí Neviděnou stezkou, jsou zvláštní druh. Nejsou to o nic větší uživatelé magie než jiný hraničáři, ale je na nich cosi vílího a mají s přírodním světem pouto, které ostatní hraničáři nesdílí. Často se objevují, aby zahlédli a zaslechli něco, co druzí nikoliv a zírají na svět částečně cizíma očima. Pár takových hraničářů pochází z Vílí divočiny, ale většina jsou lidé nebo jiní humanoidé ze světa smrtelníků, kteří se narodili do způsobů divočiny nebo se jim naučili v jednom z území dotčených vílami. Jejich schopnosti hraničí s nadpřirozenými a dotýkají se samých okrajů vílí magie bez toho, že by je kdy přesáhly.

Ti, kteří kráčejí Neviděnými stezkami, netvoří žádnou organizaci nebo řád ve formálním smyslu toho slova. Spíše prostředí ovlivnilo tyto jedince stejným způsobem a nyní sdílejí podobná přesvědčení a postoje k přírodě, Vílí divočině a hrůzám Světa. Často jeden druhého poznají od pohledu, a když se dají dohromady, činí tak spíš instinktivně než záměrně. Mívají podobnou filosofii a respektují stejné předky, ale nikdy oficiálně a nikdy záměrně. Shromažďují se díky intuici a společnému zájmu, velmi podobně jako dravci s nimiž sdílejí lesy, údolí a pole.

Cíle: Neviděná stezka hledá harmonii mezi Vílí divočinou a světem smrtelníků. Pracuje na ochraně lidí, kteří žijí blízko oblastí sférického průsaku před nebezpečími z druhé sféry – ať už je to Vílí divočina přesahující do Světa nebo naopak – a na ochraně divočiny obou světů před vnějšími hrozbami, ať už jsou to zrůdní, démoni nebo pokřivené víly. Nejsou vrozeně proti růstu civilizace nebo rozumnému využívání přírody, ale pokouší se vést civilizované lidi v přizpůsobení se přírodnímu prostředí namísto jeho vyhlazení.

Chodci neviděnou stezkou často mají další, instinktivní cíle, kterým tak docela nerozumí. Mohou lovit určitý druh tvorů, divoce bránit určitý region nebo cítit potřebu buď pomáhat, nebo překážet poutníkům v závislosti na tom, jak tito poutníci dodržují místní tradice a pověry. V jiných světech se chovají velmi podobně jako místní víly, ačkoliv to filtrují skrze vnímání a etiku vlastní rasy, kultury a tužeb.

Velikost: Je těžké říct, jak velká Neviděná stezka může být, protože sestává z tuctů ne-li stovek menších skupin. Každá skupina je spojena instinktivní filosofií a často si zůstává nevědoma faktu, že existují jakékoliv další skupiny podobně té její. Jakákoliv oblast sférického průsaku s Vílí divočinou, pokud přetrvá dostatečně dlouho, vyústí ve vytvoření Neviděné stezky. Takže ačkoliv jakékoliv dané shromáždění Neviděné stezky je malé – od osamělého jedince po zhruba tucet – pokud by se všechny „kapsy“ Neviděné stezky shromáždily na jednom místě, mohly by to být dobře stovky Chodců.

Přesvědčení: Většina Chodců po Neviděné stezce je bez přesvědčení, byť členové dobrého přesvědčení tvoří výraznou minoritu. Chodci jiných přesvědčení také existují, ale jsou divočejší, nepředvídatelné povahy. Tito Chodci bývají také méně ochotní pomoci ostatním a chránit je a dávají přednost strážení místa sférického průsaku a zabránění tomu, aby tam někdo vstoupil.

Filosofie: „Kde se divočina Světa střetává s hranicemi Vílí divočiny, tam a jenom tam je příroda nejčistší. Žádný ze světů není úplný sám o sobě.“

Vůdcovství: Neviděná stezka nemá žádné pravé vůdce, jelikož to není organizace ve formálním smyslu slova. Nicméně pár Chodců se stalo důležitějšími – muži a ženy, jejichž akce a propojení s přírodním světem je učinilo hodné respektů a následování. Nejspíše dva nejznámější jsou Arkevia Zelenolistá (lidská druidka/ranger hybrid) o níž se říká, že je potomkem jednoho z největších dobrodruhů zaznamenané historie; a Oreph Calhad (půlelfský hraničář), který se narodil jako člověk, ale dosáhl takové jednoty s Vílí divočinou – zatímco si stále uchoval lidství, že si doslova osvojil vílí částečný aspekt.

Nepřátelé: Většina nepřátelé Neviděné stezky je zjevná: jacíkoliv tvorové nebo organizace, které ohrožují obyvatele těchto vílami-dotčených oblastí a další regiony divočiny. Pro některé Chodce se toto rozšiřuje na tvory z jiných světů, které ohrožují svět smrtelníků obecně, jako jsou zrůdní a démoni. Ale pro ne-zlé, méně teritoriální Chodce patří mezi nepřátele i víly, které bez rozmyslu vraždí nebo mučí smrtelníky a smrtelníci, kteří vytěžují tyto oblasti nad kapacitu, která by podporovala udržitelný život.

Rivalové: Mnohé organizace prvotních sil (druidské kruhy, šamanské kmeny a tak podobně) jsou spojenci nebo alespoň sympatizují s Neviděnou stezkou, ale velká většina z nich smýšlí o těchto hraničářích špatně. Ačkoliv tyto organizace sdílejí náklonost k přírodě, Neviděná stezka věří, že jak svět smrtelníků, tak Vílí divočina přispívají k čistotě přírody, zatímco ostatní uctívají (nebo alespoň ctí) prvotní duchy specifické jen pro přírodní svět samotný. Tyto skupiny jen zřídka jednají vůči Neviděné stezce nepřátelsky, ačkoliv jim také nepomáhají v jejich úsilí, pokud se nejedná o okamžitou společnou hrozbu.

Napsal Alnag 23.10.2011
Zaslat reakci na článek
Velikost okna: [1] [2] [3]
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.21320915222168 secREMOTE_IP: 23.20.202.156