Chrochta: Co si pamatuju, tak tam žili extrémně dlouhá období jen ze zásob.

to Noir: A kde vzali zásoby? Z povrchových polí. Podzemní města mohou být skutečně ohromná, ale něčeho se ti živáčci musí najíst. A tady je zakopaný pes, když nemají mít povrchová pole a pastviny (počítáno v to i rybníky, moře atd.).

No jo, dyť o tom se celou dobu bavíme... :-)
Je možný vypěstovat, nalovit, nachovat atd. v podzemí dostatek jídla pro větší komunitu? Stačej houby, řasy, červi, podzemní heštěrky a kdo ví co ještě k uživení, nebo ne?

Výpisek z Populace v evropské historii od Massima Livi Bacciho, strana 22.

„Významný badatel v oblasti agrárních dějin Bernard Slicher van Bath uvádí, že výnosy půdy určitě stoupaly od 17. století v Anglii a Nizozemí – zde bylo zemědělství nejrozvinutější - , kde v 16. století dosáhl objem sklizně přibližně sedminásobku objemu osevu, ve druhé polovině 17. století devítinásobku a ve druhé polovině 18. století desetinásobku. Nicméně výnosy zůstávaly stejné (zhruba sedminásobná sklizeň vzhledem k osevu) mezi lety 1500 a 1800 ve Francii, Itálii a Španělsku, tak jako se neměnila jejich nižší úroveň (kolem čtyřnásobku) v zemích severní, střední a východní Evropy.“