Závěrečné poznámky
Problém falešných očekávání toho, co znamená Síla 20 nebo 15. úroveň v reálu znamená, že se vytváří nesoulad mezi tím, co pravidla umožňují postavám dělat a co si vy myslíte, že by jim měla umožnit dělat. Například máte-li dojem, že Conan by měl být modelován jako
postava na 25. úrovni, pak budete soustavně frustrováni tím, že mu systém umožňuje chovat se jako polobohu a dovolí mu všemožné šíleně mocné věci, kterých by literární Conan nebyl nikdy schopen. A odtud už je jen krůček k "v D&D se nedá hrát Conan".
Další problém je očekávání od vašich kampaní. Pokud věříte, že epická dobrodružství jsou možná jen pro postavy na 20. úrovni, pak se vaši hráči budou muset dlouho a tvrdě škrábat nízkými úrovněmi nevýslovné nudy než dosáhnou "těch dobrých věcí", které připomínají příběhy, jež mají rádi.
Soustavně vidím lidi trávit hodiny ve snaze upravit pravidla tak, aby například postava na 20. úrovni (která je v podstatě mýtický polobůh) nemohla spadnout z šíleně vysokého srázu a přežít, protože "nikdo nemůže přežít něco takového". No je to pravda. Nikdo v reálném světě nemůže přežít takový pád. ALe to proto, že v reálném světě není nikdo
polobohem. Možná jen pro stromy nevidíte les.
Fakt, že D&D si poradí s rozsahem schopností od méněcenného lidského červa přes superčlověka až po polobožství je ve skutečnosti jednou ze silných stránek systému. Lidé správně poukazují na to, že za 20. úrovní se systém nebezpečně bortí. Ale v porovnání s mnoha jinými RPG je výkon D&D napříč různými úrovněmi schopností úžasný.
Co frustruje většinu lidí na D&D je předpoklad, že postup na další úroveň moci je extrémně jiná úroveň moci. Takže tráví spoustu času úpravami systému tak, aby se choval stejně na 1. úrovni i na 20. úrovni.
Myslím si, že to je ten těžší způsob, jak dosáhnout kýženého výsledku. Místo boje se systémem je důležité najít přesně ten rozsah úrovní, který vyhovuje vašemu konceptu tažení a pak pracovat v rámci něj a upravit rozvoj a postup postav tak, aby vaše tažení v rámci tohoto rozsahu zůstalo. Změna může být poměrně jednoduchá, třeba tím, že budete přidělovat jen 1/10 zkušeností, které byste přidělili normálně a všichni začnou na 5. úrovni.
Vtip je v tom, že si najdete ten rozsah, který vám vyhovuje a pak upravíte jen jeden aspekt systému, místo abyste se mořili s předěláním celé té věci. A první krok k nalezení toho "vašeho rozsahu" je pochopit co ta čísla znamenají. Což nás vede zase na začátek...