Chuť magie (verze 1.1)
FantasyScény
Hra je organizována na scény. Čas příběhu se neměří jen na scény, ale i na dny - během jednoho dne má každý hráč obvykle tři scény. Hru začíná ředitel, pak svou scénu vypráví hráč po jeho levici a dál se pokračuje po směru hodinových ručiček. První scénou hry je porada, během které ředitel informuje o brzkém příchodu inspektora. Pokud si hráči netroufají na vyprávění svých scén, může po poradě následovat ředitelova ukázková scéna (výuka jeho předmětu). Hráč se své scény může vzdát, i když se to nedoporučuje.
Nemá smysl odehrávat dlouhé období školního roku - proto se příběh odehrává v několika dnech před příchodem inspektora.
Průměrná scéna trvá zhruba deset minut. Je dobré s tím na začátku hry počítat, ale hru je vždycky možné trošku zkrátit tím, že inspektor dorazí dřív (nebo naopak později, když hra ubíhá rychleji než bylo v plánu). Poslední den není nutno dohrávat celý – hra obvykle končí odjezdem inspektora.
Do scény mohou bez omezení vstupovat další postavy, ať už hráčské či nehráčské (i když to asi bude vzácné).
Co se během scén dá dělat:
- učit. Každý učitel by měl aspoň jednu scénu denně věnovat učení. Nemá smysl odehrávat hodiny, kdy jsou všichni žáci hodní, ale i tak se každý den vyskytne moment, během kterého nějaký student obzvlášť zlobí nebo je nutno velmi rychle probrat náročnou látku, aby i ten nejhorší student před inspektorem obstál.
- doučovat či vyřizovat školní trest. Když nějaký student zlobí, je zvykem mu udělit trest ve formě nějaké práce v učitelově kabinetu, v laboratoři či na školním pozemku. Podobným případem je doučování propadajících žáků.
- zaúkolovat školníka, skřítky či jiný pomocný personál. To je zpravidla prací ředitele. Nemá smysl odehrávat nedůležité scény, ale když je školník líný a vynalézavý ve výmluvách, je každé jednání s ním zajímavé.
- jednat se zástupci rodičů. Když se provalí, že někdo z učitelů používá vůči dětem fyzické či magické tresty, mohou si rodiče stěžovat a je třeba je uchlácholit. To bývá úkolem ředitele a ani učitel-hříšník by u toho neměl chybět.
- svolat poradu. Dalším z ředitelových úkolů je svolávat porady a jednat na nich o důležitých věcech, případně oznamovat nepříjemné novinky (třeba o brzkém příjezdu inspektora). Porada je vždy první scénou hry.
- bavit se. Stoupání nálady je všeobecně známým jevem, a proto si všichni mágové kromě těch nejvytíženějších mohou občas udělat chvilku času pro sebe.
- přibližovat se svému cíli. Ať jde o intrikování, magický výzkum nebo tvorbu své vlastní sochy v nadživotní velikosti, je škoda na to zapomínat. I kdyby nešlo o vaši zálibu, získáváte tak šanci dokončit svůj cíl a dáváte ostatním hráčům příležitost použít své záliby. Ke splnění cíle je nutné uspět v nějakém konfliktu v průběhu scény spojené s cílem vaší postavy; v delších hrách by se to mělo stát i víckrát.
Nálada
Nálada se počítá jako postih k hodům – všem kromě hodu na získání další nálady a na sebeovládání (viz níže). To ale není jediný význam nálady.
Pod vlivem nálady mágové páchají nepředloženosti. Hráči, jehož postava má nevybouřenou náladu, může kdokoli (nemusí to být ani hráč postavy, klidně to může být i přihlížející) navrhnout nějakou hloupost, kterou by postava měla udělat. Hráč takto postižené postavy se může rozhodnout zachovat se podle těchto pokynů (za odměnu si smí snížit náladu o 1), nebo může zkusit odolávat. Aby odolal a nemusel se ztrapňovat, kouzlením získat další náladu nebo dokonce riskovat nějaký průšvih, musí si úspěšně hodit proti svému rozumu. Pokud celkový počet nálady před hodem dosahuje alespoň hodnoty Rozumu postavy, postava dostane při hodu na sebeovládání postih -3. V této fázi může kdokoli u stolu pokoušenému hráči snížit náladu o několik bodů a tím mu na tento hod udělit další postih rovný odstraněné náladě.
Hráč může nějakou vhodnou hloupost zahrát i bez vnějšího impulzu – tím si může zrušit jednu náladu.
Rozum-zrušené body nálady (-3, pokud je celková nálada stejná nebo vyšší než rozum)
Nálada se může projevit několika způsoby:
- mág sešle nějaké kouzlo, i když by se daná situace dala vyřešit bez kouzel, a možná by to i byl ten lepší postup. Obzvlášť vhodné to je při jednání s kolegy, inspektorem či nějakým studentem z vlivné rodiny (ze všeho kouká problém). Takové kouzlo by mělo mít obtížnost aspoň 3 nebo o 7 menší než hodnota magie (podle toho, co je větší), aby šance na získání další nálady byla dost velká. Nálady se zbavujte co nejdřív, jinak vám přeroste přes hlavu!
- mág zapomene na riziko a provede něco, co by udělat rozhodně neměl – z plna hrdla vykřičí na inspektora, co si o něm myslí, pošle svého draka na lov kolegova hippogryfa nebo třeba nakrmí masožravou rostlinu rukou jednoho žáka. Pokud přitom je příležitost kouzlit, mág pod vlivem chuti magie se jí chopí, ale někdy je lepší (a hlavně zábavnější) vyrobit průšvih až na půdu bez magie.
- dotyčný přecení své síly. Když sesílá nějaké kouzlo, je pravý čas aktivovat bod nálady a přimět jej, aby kouzlo zesílil či vyšperkoval dalšími efekty a zvýšil tak jeho obtížnost o dva nebo tři body.
Obecně vzato by aktivování nálady mělo vést (alespoň nepřímo) k nějakému konfliktu a/nebo k získání další nálady.
Nálada se neprojevuje jen během takových vypjatých okamžiků, kdy vede ke skutečným problémům. Dokud je součet bodů nálady nižší než nižší z hodnot (magie nebo rozum), všechno je v pořádku a postava se většinu času dokáže ovládat. Když nálada dosáhne nižší z vlastností, je opojení magií na dotyčném vidět na první pohled – může zadrhávat v řeči, chovat se ustrašeně, motat se nebo poskakovat a nevydržet na jednom místě. U každého je reakce na náladu jiná, nicméně u každého je to něco natolik výrazného, že by se „opilost“ měla nějak zahrát.
Úplným stropem je hodnota vyšší z obou vlastností – pokud jí nálada dosáhne, mág se sveze k zemi a nanejvýš dokáže trošku blekotat, ale není schopen souvisle mluvit, pořádně myslet a vůbec vykonávat kouzla. V takovém stavu musí „vyspávat opici“ – za každou následující scénu (kterou stráví spánkem) mu ubudou čtyři body nálady a probere se, až se nálada dostane pod nižší atribut.
Záliby a snižování nálady
Již bylo řečeno, že záliby slouží ke snižování nálady a že je výhodné prostřednictvím své záliby vyvolávat konflikty. Za každé popsání vlastní záliby postavě zmizí jedna nálada. Pokud je to ve scéně příslušného hráče, zmizí další bod nálady. Jeden bod se také sníží tím, že se postava účastnila nějakého konfliktu (tedy bylo proč házet) a ještě jeden bod nálady si může ubrat vítěz tohoto konfliktu. Jakékoli snížení nálady se projeví až na konci scény.
Pokud chcete používat volitelné pravidlo o spánku, můžete během každé noci (tedy po 3. a případně i 6. scéně) ubrat všem postavám dva body nálady.
Hra je organizována na scény. Čas příběhu se neměří jen na scény, ale i na dny - během jednoho dne má každý hráč obvykle tři scény. Hru začíná ředitel, pak svou scénu vypráví hráč po jeho levici a dál se pokračuje po směru hodinových ručiček. První scénou hry je porada, během které ředitel informuje o brzkém příchodu inspektora. Pokud si hráči netroufají na vyprávění svých scén, může po poradě následovat ředitelova ukázková scéna (výuka jeho předmětu). Hráč se své scény může vzdát, i když se to nedoporučuje.
Nemá smysl odehrávat dlouhé období školního roku - proto se příběh odehrává v několika dnech před příchodem inspektora.
Průměrná scéna trvá zhruba deset minut. Je dobré s tím na začátku hry počítat, ale hru je vždycky možné trošku zkrátit tím, že inspektor dorazí dřív (nebo naopak později, když hra ubíhá rychleji než bylo v plánu). Poslední den není nutno dohrávat celý – hra obvykle končí odjezdem inspektora.
Do scény mohou bez omezení vstupovat další postavy, ať už hráčské či nehráčské (i když to asi bude vzácné).
Co se během scén dá dělat:
- učit. Každý učitel by měl aspoň jednu scénu denně věnovat učení. Nemá smysl odehrávat hodiny, kdy jsou všichni žáci hodní, ale i tak se každý den vyskytne moment, během kterého nějaký student obzvlášť zlobí nebo je nutno velmi rychle probrat náročnou látku, aby i ten nejhorší student před inspektorem obstál.
- doučovat či vyřizovat školní trest. Když nějaký student zlobí, je zvykem mu udělit trest ve formě nějaké práce v učitelově kabinetu, v laboratoři či na školním pozemku. Podobným případem je doučování propadajících žáků.
- zaúkolovat školníka, skřítky či jiný pomocný personál. To je zpravidla prací ředitele. Nemá smysl odehrávat nedůležité scény, ale když je školník líný a vynalézavý ve výmluvách, je každé jednání s ním zajímavé.
- jednat se zástupci rodičů. Když se provalí, že někdo z učitelů používá vůči dětem fyzické či magické tresty, mohou si rodiče stěžovat a je třeba je uchlácholit. To bývá úkolem ředitele a ani učitel-hříšník by u toho neměl chybět.
- svolat poradu. Dalším z ředitelových úkolů je svolávat porady a jednat na nich o důležitých věcech, případně oznamovat nepříjemné novinky (třeba o brzkém příjezdu inspektora). Porada je vždy první scénou hry.
- bavit se. Stoupání nálady je všeobecně známým jevem, a proto si všichni mágové kromě těch nejvytíženějších mohou občas udělat chvilku času pro sebe.
- přibližovat se svému cíli. Ať jde o intrikování, magický výzkum nebo tvorbu své vlastní sochy v nadživotní velikosti, je škoda na to zapomínat. I kdyby nešlo o vaši zálibu, získáváte tak šanci dokončit svůj cíl a dáváte ostatním hráčům příležitost použít své záliby. Ke splnění cíle je nutné uspět v nějakém konfliktu v průběhu scény spojené s cílem vaší postavy; v delších hrách by se to mělo stát i víckrát.
Nálada
Nálada se počítá jako postih k hodům – všem kromě hodu na získání další nálady a na sebeovládání (viz níže). To ale není jediný význam nálady.
Pod vlivem nálady mágové páchají nepředloženosti. Hráči, jehož postava má nevybouřenou náladu, může kdokoli (nemusí to být ani hráč postavy, klidně to může být i přihlížející) navrhnout nějakou hloupost, kterou by postava měla udělat. Hráč takto postižené postavy se může rozhodnout zachovat se podle těchto pokynů (za odměnu si smí snížit náladu o 1), nebo může zkusit odolávat. Aby odolal a nemusel se ztrapňovat, kouzlením získat další náladu nebo dokonce riskovat nějaký průšvih, musí si úspěšně hodit proti svému rozumu. Pokud celkový počet nálady před hodem dosahuje alespoň hodnoty Rozumu postavy, postava dostane při hodu na sebeovládání postih -3. V této fázi může kdokoli u stolu pokoušenému hráči snížit náladu o několik bodů a tím mu na tento hod udělit další postih rovný odstraněné náladě.
Hráč může nějakou vhodnou hloupost zahrát i bez vnějšího impulzu – tím si může zrušit jednu náladu.
Rozum-zrušené body nálady (-3, pokud je celková nálada stejná nebo vyšší než rozum)
Nálada se může projevit několika způsoby:
- mág sešle nějaké kouzlo, i když by se daná situace dala vyřešit bez kouzel, a možná by to i byl ten lepší postup. Obzvlášť vhodné to je při jednání s kolegy, inspektorem či nějakým studentem z vlivné rodiny (ze všeho kouká problém). Takové kouzlo by mělo mít obtížnost aspoň 3 nebo o 7 menší než hodnota magie (podle toho, co je větší), aby šance na získání další nálady byla dost velká. Nálady se zbavujte co nejdřív, jinak vám přeroste přes hlavu!
- mág zapomene na riziko a provede něco, co by udělat rozhodně neměl – z plna hrdla vykřičí na inspektora, co si o něm myslí, pošle svého draka na lov kolegova hippogryfa nebo třeba nakrmí masožravou rostlinu rukou jednoho žáka. Pokud přitom je příležitost kouzlit, mág pod vlivem chuti magie se jí chopí, ale někdy je lepší (a hlavně zábavnější) vyrobit průšvih až na půdu bez magie.
- dotyčný přecení své síly. Když sesílá nějaké kouzlo, je pravý čas aktivovat bod nálady a přimět jej, aby kouzlo zesílil či vyšperkoval dalšími efekty a zvýšil tak jeho obtížnost o dva nebo tři body.
Obecně vzato by aktivování nálady mělo vést (alespoň nepřímo) k nějakému konfliktu a/nebo k získání další nálady.
Nálada se neprojevuje jen během takových vypjatých okamžiků, kdy vede ke skutečným problémům. Dokud je součet bodů nálady nižší než nižší z hodnot (magie nebo rozum), všechno je v pořádku a postava se většinu času dokáže ovládat. Když nálada dosáhne nižší z vlastností, je opojení magií na dotyčném vidět na první pohled – může zadrhávat v řeči, chovat se ustrašeně, motat se nebo poskakovat a nevydržet na jednom místě. U každého je reakce na náladu jiná, nicméně u každého je to něco natolik výrazného, že by se „opilost“ měla nějak zahrát.
Úplným stropem je hodnota vyšší z obou vlastností – pokud jí nálada dosáhne, mág se sveze k zemi a nanejvýš dokáže trošku blekotat, ale není schopen souvisle mluvit, pořádně myslet a vůbec vykonávat kouzla. V takovém stavu musí „vyspávat opici“ – za každou následující scénu (kterou stráví spánkem) mu ubudou čtyři body nálady a probere se, až se nálada dostane pod nižší atribut.
Záliby a snižování nálady
Již bylo řečeno, že záliby slouží ke snižování nálady a že je výhodné prostřednictvím své záliby vyvolávat konflikty. Za každé popsání vlastní záliby postavě zmizí jedna nálada. Pokud je to ve scéně příslušného hráče, zmizí další bod nálady. Jeden bod se také sníží tím, že se postava účastnila nějakého konfliktu (tedy bylo proč házet) a ještě jeden bod nálady si může ubrat vítěz tohoto konfliktu. Jakékoli snížení nálady se projeví až na konci scény.
Pokud chcete používat volitelné pravidlo o spánku, můžete během každé noci (tedy po 3. a případně i 6. scéně) ubrat všem postavám dva body nálady.
| < Scény a nálada > | |
| Kouzla a konflikty | Další možnosti |
Napsal Goran
08.10.2008
Podobné články