Úvod
Uprostřed skotských vředovišť (pro mudly vřesoviště) stojí starý hrad. Oko mudly jej nespatří, ale kouzelníci dobře vědí, že se jedná o Školu čar a kouzel ve Vředech, malou, leč významnou magickou školu.
Život jde jak má, učitelé se hašteří, žáci zlobí a školník se vyhýbá práci. Klid školy však má narušit příjezd inspektora...
Představte si Harryho Pottera se dvěma rozdíly: hrajete za profesory a magie je silně návyková. A máte setting nové hry zvané Chuť magie.
Hra se točí kolem běžného provozu školy a hlavně kolem chystaného příjezdu inspektora, kvůli kterému musí všechno vypadat jak má. Je však něco takového vůbec možné?
Kouzlení se dá přirovnat k pití alkoholu: jak mág kouzlí, magie jej stále víc a víc ovlivňuje - podobně jako když alkohol stoupá do hlavy. Čím víc toho mág sešle, tím víc se mu bude chtít sesílat další kouzla - piják v náladě taky často neví kdy přestat. A když se to přežene, taky může skončit pod stolem. Naštěstí mág může vystřízlivět, pokud se dostatečně ponoří do nějaké činnosti nesouvisející s kouzlením, a jde to ještě lépe, pokud jej ta činnost baví.
V Chuti magie není žádný Vypravěč – jeho pravomoci jsou rozděleny mezi hráče (a případně diváky). Každý hráč si rámuje své vlastní scény, tedy určuje místo a činnost (třeba co se bude učit). Do jakékoli scény (tedy v rámci zdravého rozumu) může vstoupit jiný hráč se svou hráčskou postavou, a kdo nemá na scéně svou postavu (to se týká i přihlížejících), může hrát některou z nehráčských postav na scéně přítomných.