Drow, aneb temný elf (shrnuté dohady a povědomí)

Obecná historie a nejznámější bohové

Obecně se drowové považují za požehnané, i když ostatní elfové tvrdí, že drowové jsou prokletí za nějakou strašlivou zradu, kterou kdysi spáchali v čele s částí elfského pantheonu. Samotná podstata této zrady je neznámá a elfové o ní nemluví. Je možné, že už si to sami nepamatují, nebo se stydí za to, co se stalo. Mezi populární dohady patří mocichtivost samotné Lloth, kdysi královny pantheonu, o který se nechtěla dělit s Corellonem, nyní zádumčivým králem elfských bohů. Tak jako ona byla zapuzena do hlubin propasti, byl její vyvolený lid vyhnán pod zem, aby tam trpěl za to, že se opovážili pozvednout zbraň proti svým bratrům a sestrám. Jejich kůže zčernala zlobou, která se skrývala v jejic duších a slunce spalovalo jejich kůži, protože na povrchu již nebyli vítáni. Drowští bohové, ale i z vyhnanství v propasti natáhli své ruce a ochránili svůj lid. Jejich oči prohlédly temnotou, Slunce ač pálilo, už nespalovalo a krutost jim otevřela mysl. Před nimi ležely poklady na kostech světa a drowové si ho vzali. Vybudovali mocné říše, ale jejich nejmocnější město zavalil strop a temní elfové se pak rozprchli po celém podzemí světa. Kde se usadili, šířili zkázu.

Drowové jsou neustále v zápase o moc a to tak, že více jak dva šlechtické domy se do boje bok po boku dostanou jen v případě likvidace absolutního kacířství proti Lloth, nebo napadení celého sídliště něčím hodně mocným (zpravidla armáda Duergarů, nebo tak něco). V tomto chování je udržuje jejich pantheon s Lloth v čele, protože je pak může lépe ovládat a taky jí to baví (mimo jiné má ve sféře vlivu podlost, ničení a chaos tedy pokud její věřící dělají něco jiného, nebo nedej bože něco opačného ji tím vlastně připravují o moc). Samy šlechtické domy se jaksi nedokážou vyrovnat s tím, že by někdo náhle k síle, či jednotě přišel a snaží se tomu vší silou bránit, pokud by na tom samozřejmě stejnou měrou neprofitovali. Tohle prakticky vylučuje nějaké větší světovládné choutky. Dalším problémem je, kolik moci jim Llolth dává. Drowové získali spoustu svých vlastností díky jejímu požehnání, takže pokud by zmizela, nastane neskutečné pandenomium a k tomu jak by se to doneslo elfským bohům, tak by jim asi dary zrušili a znovu jim připomněli, že pod zemí jsou za trest (a tentokrát bez ochrany té zavržené pavoučí potvory). Oni jí musí líbat její odulé pavoučí pozadí, protože jinak jsou to jen prokletí elfové v smrtícím prostředí a ona je musí štvát proti sobě, jinak její moc padne.

Lloth samotná je neoddiskutovatelnou paní drowského pantheonu. Přebývá v propasti v místě, kde je temnota protkána pavoučími sítěmi, které sahají až do hlubin různých světů, kde drowové přebývají. Jejím posvátným zvířetem je pavouk. Ostatní tvorové jako stonožky a obří brouci jsou temnými elfy používáni prostě proto, že jsou po ruce, ale pavouci jsou posvátní. Smrt pavouka se oplácí smrtí. Lloth je bohyní temnoty a sváru a proto na povrchu ztrácí její kozla část moci a stejně jako drowové světlo nenávidí. Její moc vychází z podlosti a chaosu a její vyvolené děti jsou ty nejzbožnější, jaké by si mohla přát. Nesnáší muže kvůli své historii s Corellonem a proto je toleruje jen v podřízeném postavení a ve svém kněžstvu je nestrpí. Její přízeň je dokonale vrtkavá a ona jí využívá jako odměny i trestu. Není nic lepšího k převrácení zahnívajícího pořádku, než když kněžky nedostatečně zbožného rodu náhle přijdou o moc, nebo když se nižšímu ambicióznímu rodu narodí mocní válečníci s krví démonů v těle. Obětování Lloth je zpravidla strašlivá podívaná a kněžky se snaží vymyslet co nejrafinovanější způsoby, aby svou paní potěšily. Není něco jako ustálený obřad.

Ghaunadaur je bůh slizu chaosu a zášti. Nemá rád ani vlastní vyznavače a sám by nejraději celý svět rozpustil ve svém kyselém objetí. Mezi drowy se mu dostává uctívání spíš reakčně proti Lloth. Kněží jsou většinou nespokojení muži, kteří se nechtějí plně podvolit moci kněžek. Jinak je jeho následování mizivé, ale je téměř jediným univerzálně uznávaným oponentem Lloth mezi světy o přízeň temných elfů. Obvykle jeho chrámem není nic jiného než přírodní jeskyně s krkolomným přístupem a jezírkem žíravé tekutiny, které slouží jako obětiště. Kněží Ghaunadaura nosí rezavohnědé a okrové róby skrytě a obvykle v okolí mají ukryté hladové slizové příšery, které jen oni drží v jakési strnulosti, která jim brání se vrhnout na jakoukoli potravu poblíž.