Vypravěčův deník: Ano, ale...

Statě označené jako "vypravěčův deník" by vám měly přinést zajímavé nápady, postřehy a náhledy na hraní. Se slovy 'dost bylo nepraktické teorie o ničem' se podívejme na nějaké nápady, které se zaměřují na každodenní problémy běžného hraní. Dnešní stať je inspirována Robinem D. Lawsem.
Napsal Alnag
Obsah článku:
Je zajímavé, že i přes široširé inspirační zdroje si hraní rolí odneslo jen pramálo ze světa improvizovaného divadla. Podobně jako my, i komické skupiny užívají kolektivní tvořivosti na místě, aby z ničeho vytvořily zábavu. A nepotřebují k tomu ani k20 kostky.

Vypůjčme si teď jeden z ústředních principů improvizovaného divadla. Je jím "nikdy nepopírej". V improvizovaném divadle nikdy pouze nepopřete akci jiného účastníka. Představte si, že my dva spolu teď vedeme improvizované divadlo. Dostali jsme od publika zadáno místo dění - staveniště - a to je vše, s čím můžeme pracovat. Vy začnete satiru tím, že se posadíte a předvádíte, jak si vyndaváte z oběd. Potom řeknete: "To je škoda, že nás dnes vyhodili, co? A to jsem měl sotva týden do důchodu."

Mezitím mně v hlavě šrotovala kolečka od chvíle, kdy jsem slyšel "staveniště". Chtěl jsem jít úplně jiným směrem. Chtěl jsem se tvářit, že jsme jen amatérští nadšenci do stavění, ale teď, když jste převzal vedení, nemohu jednoduše zrušit to, co jste řekl, abych si vyčistil půdu pro svoji koncepci. Principy improvizovaného divadla mi zapovídají jednoduše říct: "Ale to sis úplně spletl, Petře. Vůbec jsme nebyli vyhozeni. Ve skutečnosti jsme amatérští nadšenci do stavění, kteří prostě navštívili stavbu..."

Místo toho musím svou představu zavrhnout a budovat na té vaší. Jelikož se pokouším být vtipný, potřebuji dodat zvrat nebo změnu, nebo to alespoň nastavit tak, abyste vy, můj partner, mohli dokončit vtip. "Jo, zabil jsi jenom mizerný stavební dozor a hned se pohledy celého oddělení bezpečnosti práce upřely na tebe." Celá vaše duševní práce je ztracená, vše se otočilo nečekaným směrem, slepě vedené kreativitou okamžiku. Tento proces tvoří energii a smysl překvapení, který činí improvizované divadlo legračním.

Ve výše uvedeném příkladu nepopírám váš nápad, ale ani ho nepřijímám a nepapouškuji ho zpátky. Vracím ho s novou rotací míčku. Řekl jsem: "Ano, ale..." Ano, vyhodili nás, ale zasloužili jsme si to - a pokud něco, pak jsme z toho vyšli lacino.

Od hraní rolí jsme se dostali dost daleko... jsou tu pravidla, která se musí brát v potaz, minulost postavy, která je ve hře a určité detaily světa nebo příprava zápletky, která, jak doufáte, se dostane ke slovu. Ale i v rámci toho je ono "Ano, ale..." mocnou tehcnikou k tomu, aby jste hráče motivovali v jejich tvořivosti a zároveň drželi v napětí...

Řekněme, že hrajete hru ve vnitrozemském fantasy státě zhruba na úrovni doby bronzové. Hráč tvořící si novou postavu inspirovaný nedávno zhlédnutým filem Piráti z Karibiku, chce opravdu, ale opravdu hrát piráta. Vaše prvotní odpověď, založená na logice vašeho světa a vaší přípravné práci, je prosté a jednoduché ne. Je klíčové pro geopolitickou příběhovou linii, aby království bylo vnitrozemské. To vcelku jasně škrtá námořní pritáství. Nicméně máte mnohem lepší šanci udělat hráče šťastným a pozitivně přispět ke hře, když mu částečně dáte, co chce. Řekněte: "ano, ale..."

"Ano, ale v tomto prostředí je ekvivalentem piráta bandita v kopcích. Bandité v tomto světě jsou ten stejný, vzpurný, rum nasávající typ s nakradenými lacinými tretkami a perverzním kódem bratrství, který si představíš při použití slova pirát. Ale místo přepadávání proplouvajících lodí napadají karavany z koňského hřbetu."

Možná jste se až doteď nad bandity nezamýšleli. No a teď jste hráči umožnili tvarovat váš svět, protože se z pirátů stali bandité, jenom s odstraněnými výrobními čísly. Dali jste mu co chtěl, ale změnili jste detaily tak, abyste chovali prvky tažení, které potebujete.

"Ano, ale..." může být užitečný nástroj i během hry. Je ve vašem fantasy světě magický obchod? Rozhodli jste se, že ne. Nejenže se vám tahle herní koncepce zdá nevěrohodná, ale městu navíc vládne chamtivý loupeživý baron. I kdyby takový obchod někdy existoval, určitě by jeho obsah zabavil již dávno předtím. Nicméně, pokud hráči hledají magický obchod, řekněte jim proč a potom dodejte - "ano, ale."

"Tady je to, co jste se dozvěděli, když jste se pár minut poptávali po okolí: býval tu vlastník nějakých magických předmětů, ale Černý baron sebral všechny předměty z jeho vlastnictví a přidal je do své pokladnice. Nyní tu obchod s magií vede jeden z jeho pochopů, ale ten už celá léta nic neprodal. Když se objeví dobrodruzi, aby něco prodali, baronovi bouchači jim zabaví poklady a vypráskají je z města. Když chtějí něco koupit, majitel obchodu od nich zjistí co se dá a nahlásí to baronovi. Původní vlastník utekl z města a říká se, že žije v síti jeskyní blízko řeky. On a řada dalších uprchlíků hledají dobrodruhy, kteří by jim pomohli barona svrhnout. Jde zvěst, že si pár předmětů nasyslil za hranicemi města, předtím, než se u něj stavili baronovi výběrčí daní. Možná s ním budete moci něco směnit."

Ačkoliv jste hráčům nedali přesně to, co chtěli, neprofackovali jste je ani příkrým ne. Poskytli jste jak návnadu dobrodružství, kterou lze sledovat, tak způsob, jak dosáhnout cíle (prodeje či koupě magického předmětu), které neporušují váš vkus ani logiku tažení.

"Ano, ale" může být prospěšné i tím, že vám to pomůže improvizovat dodatečné konflikty ve světě, který by jinak byl plochý, plný neinspirujících scén sbírání informací. Ví obchodník s kořením něco o únosu nejvyššího kněze, říkají si hráči. Rozhodnete se, že odpověď je "ano, ale": viděl jednoho z lidí, kteří únos připravovali, ale poskytne tuto informaci jen výměnou za protislužbu, postavy musí nejprve přesvědčit dekadentního šlechtického hejska, aby nechal jeho dceru na pokoji.

Ačkoliv ani s tímto pravidlem se to nesmí přehánět, jeho občasné použití může vašim herním sezením vlít pestrost a také poskytnout herní příležitosti hráčům, které více zajímá nakopávání zadků, infiltrace, intriky nebo řešení záhad.

Užitečnost této techniky, jakkoliv ji použijete, pramení z jejího původu v improvizovaném divadle. Povzbuzuje vás, abyste přidávali možnosti, místo toho, abyste si je zavírali. Co je ale nejdůležitější, inspiruje vás k přemýšlení o odbočkách před zodpovězením důležitých otázek a připravuje překvapení nejen hráčům, ale i vám.
< Ano, ale... část I >
Ano, ale... část II
Bude příští sloupek rozšiřovat toto téma do scénáře vhodného pro významný celovečerní film? Ano, ale ti, kteří nemají mimozemské smysly, si místo toho přečtou něco docela jiného. :-)

- Thanx to Robin D. Laws
Napsal Alnag 03.08.2006
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 2 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.30630993843079 secREMOTE_IP: 18.204.227.250