Bouchi:
No, šlo mi o to, že i v původním DrD se démoni přivolávají jinak, než kostlivci, a než velký zlý strom. Nebo ti vlci.
Takže bych si asi roztřídil creatures na přivolatelné a nepřivolatelné, a začal rozmotávat ty pravidla.
Například - draka nelze přivolávat nikdy a nikde, protože je inteligentní, vznešený a potíže s rovnováhou jsou netušené.
NPC taky nelze přivolávat.
Nelze přivolávat různé "hmoty" s inteligencí 0, zelený hlen a tak
Vše, co je přivolané, v rozumné době zase zmizne (na konci souboje či epizody), a to v mimoprostoru, v lese, nebo prostě klesne k zemi (kostra)
Pročež se takto brutálně pravidly vlastně řeší velká část problémů s ovládáním cizí duše. Pokud tuhle závoru neudělám, vzniká otázka, jak tyhle problémy řešit.
No, a zbytek se nám začne rozpadat na třídu přirozených zvířat (někam do těch lovců a hraničářů), třídu nemrtvých (nekromant v užším smyslu), třídu magických, leč přesto inteligentních monster (golemové a elementálové, někam do theurgie).
Možná také ten familiár, ale v zásadě tento vynález vřele nedoporučuji.
Z toho se pak odvíjejí další úvahy o rovnováze (1 mag= 2životy), nákladech vyvolání a dalších pravidlech.
Začlenění doi konkrétního světa je mimo pravidla; to je opravdu na tvůrce settingu (který nemrtvé zcela škrtne, neb se mu nehodí, ale golemy třeba zrovna využije a nemusí zoufale dumat nad náklady kouzla).
Třeba.
Jiná metoda je o tom všem úplně mlčet, a nechat vše na pánech jeskyně, ať si to udělají podle svého. To je ovšem argonantní extrém, a vzniká potom otázka, proč vůbec vydávat jakákoli pravidla.
EDIT: a lze-li přivolávat normální zvířata, pak lze ve vhodném settingu přivolat i kýženého hrocha.