Shako píše:
Takže ne, nevypadalo by to divně, kdyby knížka byla napsaná spisovnou (hovorovou) češtinou, jen s občasným přidáním slangu a vulgarismu, nikoliv s přidáním pražského nářečí (nespisovná čeština).
Jj, máš pravdu, ono už to i Marky zdůraznil, že hovorová čeština je součástí spisovné. To rozlišení si pamatuju (páč jsem ho měl součástí jedné maturitní otázky, hehe). Zde jsem se však nechal unést za správné členění jsem nepoužil. Mea maxima culpa.
MarkyParky píše:
II. Přijde mi nevhodné použít k tomuto formu, která je omezená pro určité místo - a.k.a nářečí. Když už to musí být, tak nechť je to nářečí co nejširší možné.
A můžeš tedy zkusit nastínit, jak by sis to představoval, na nějakém konkrétním kusu textu?
třeba:
Píše:
Tohle už nejspíš znáš: hraní rolí je rozhovor. Ty a ostatní hráči se střídáte
v mluvení o fiktivních postavách, co ve fiktivních situacích dělaj cokoliv,
co v nich dělaj. Jako v každý konverzaci se střídáte, ale to neznamená, že
byste k tomu měli daný pořadí. Někdy mluvíte jeden přes druhýho, přerušujete
se, stavíte na nápadech ostatních a přivlastňujete si je. To je všechno
v pořádku.
Vše, co tyhle pravidla dělaj, je, že konverzaci usměrňujou. Vstupujou do
děje, když někdo řekne něco konkrétního, a dávaj mantinely tomu, co by
měli následně řikat ostatní. To dává smysl, ne?
Jak bys tuto pasáž tedy podle svých zásad přeložil, abych si udělal představu, jak přesně to myslíš.